Kazatel
9 Vzal jsem si to vše totiž k srdci, abych dokonce prozkoumal všechno to,+ že spravedliví i moudří a jejich díla jsou v ruce [pravého] Boha.+ Lidé si nejsou vědomi ani lásky ani nenávisti, které byly dříve než oni.+ 2 Všichni jsou stejní v tom, co všichni mají.+ Stejná nahodilost+ se stává spravedlivému+ i ničemnému,+ dobrému a čistému i nečistému, a tomu, kdo obětuje, i tomu, kdo neobětuje. Dobrý je stejný jako hříšník;+ kdo přísahá, je stejný jako ten, kdo se bojí složené přísahy.+ 3 Ve všem, co se děje pod sluncem, je neblahé to, že srdce lidských synů je také plné špatného,+ protože všem se stává jedna nahodilost;+ a po celý svůj život mají v srdci šílenství,+ a potom — k mrtvým!+
4 Pro každého, kdo je spojen* se všemi živými, existuje totiž důvěra, protože živý pes+ je na tom lépe než mrtvý lev.+ 5 Živí si totiž uvědomují, že zemřou;*+ ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic*+ ani už nemají žádnou mzdu, protože vzpomínka na ně byla zapomenuta.+ 6 Také již zanikla jejich láska i jejich nenávist i jejich žárlivost,+ a na neurčitý čas již nemají podíl na ničem, co se musí dělat pod sluncem.+
7 Jdi, jez svůj pokrm* s radostí a pij své víno s dobrým srdcem,+ protože [pravý] Bůh již našel zalíbení v tvých dílech.+ 8 Tvé oděvy ať se při každé příležitosti prokážou být bílé+ a olej ať nechybí na tvé hlavě.+ 9 Užívej života s manželkou, kterou miluješ,+ po všechny dny svého marného života, který ti On dal pod sluncem, po všechny dny tvé marnosti, neboť to je tvůj podíl v životě+ a v tvé tvrdé práci, na které pod sluncem tvrdě pracuješ. 10 Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou,+ protože není práce ani vymýšlení ani poznání+ ani moudrost+ v šeolu,*+ v místě, k němuž jdeš.+
11 Vrátil jsem se, abych viděl* pod sluncem, že závod nepatří rychlým+ ani bitva mocným+ ani pokrm* moudrým+ ani bohatství těm, kdo mají porozumění,+ dokonce ani přízeň těm, kdo mají poznání;+ všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.*+ 12 Vždyť člověk+ také nezná svůj čas.+ Právě jako ryby, které jsou chytány do zlé sítě,+ a jako ptáci, kteří jsou chytáni do pasti,+ tak jsou lidští synové lapáni do léčky v neblahém čase,+ když na ně náhle přijde.+
13 Také to jsem viděl, pokud jde o moudrost pod sluncem — a byla* pro mne velká: 14 Bylo jedno malé město a v něm bylo málo mužů.* Přišel k němu velký král a obklíčil je a vystavěl proti němu velké pevnosti.+ 15 A našel se v něm muž,* nuzný, [ale]* moudrý, a ten opatřil svou moudrostí městu únik.+ Nikdo si však na toho nuzného muže nevzpomněl.+ 16 A řekl jsem si: „Moudrost je lepší než moc;+ a přece se moudrostí nuzného opovrhuje a jeho slovům se nenaslouchá.“+
17 Slova moudrých v tichosti jsou slyšet více+ než křik toho, kdo panuje mezi hlupáky.+
18 Moudrost je lepší než nástroje k boji, a pouze jeden hříšník může zničit mnoho dobrého.+