Evangelium podle Matouše

13 Ten den Ježíš vyšel z domu a posadil se u moře. 2 Shromáždily se tam k němu velké zástupy. Nastoupil proto do člunu a posadil se, zatímco všichni lidé stáli na břehu.+ 3 Pak jim vyprávěl o mnoha věcech a používal při tom podobenství.+ Řekl: „Vyšel rozsévač, aby rozséval.+ 4 Když rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.+ 5 Jiná padla na skalnatá místa, kde nebylo moc půdy, a hned vzešla, protože půda nebyla hluboká.+ 6 Ale když vyšlo slunce, spálilo rostlinky a ty uschly, protože neměly kořeny. 7 Jiná semena padla mezi trní a trní vyrostlo a zadusilo je.+ 8 Ještě jiná padla na dobrou půdu a začala přinášet úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, další třicetinásobnou.+ 9 Kdo má uši, ať naslouchá.“+

10 Tehdy k němu přistoupili učedníci a zeptali se: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“+ 11 Odpověděl jim: „Vám je dáno porozumět posvátným tajemstvím+ nebeského království, ale jim to dáno není. 12 Kdo totiž má, ten dostane víc a bude mít hojnost, ale kdo nemá, ten přijde i o to, co má.+ 13 Právě proto k nim mluvím v podobenstvích. Dívají se totiž, ale nevidí, poslouchají, ale neslyší a smysl toho nechápou.+ 14 Plní se na nich Izajášovo proroctví, které říká: ‚Uslyšíte, ale nepochopíte a budete se dívat, ale neuvidíte.+ 15 Vždyť tito lidé přestali mít vnímavé srdce, zacpávají si uši a zavírají oči, aby očima neviděli, ušima neslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se a já je nemohl uzdravit.‘+

16 Vy jste však šťastní, protože vaše oči vidí a vaše uši slyší.+ 17 Ujišťuji vás, že mnozí proroci a Boží služebníci* toužili vidět, co pozorujete vy, ale neviděli to+ a toužili slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli to.

18 Poslechněte si tedy, co znamená podobenství o rozsévači.+ 19 Když někdo slyší slovo o Království, ale nechápe jeho smysl, přichází ten zlý+ a zmocní se toho, co bylo zaseto do jeho srdce. To je semeno zaseté podél cesty.+ 20 Pokud jde o to zaseté na skalnatá místa, to je ten, kdo slyší slovo o Království, hned ho s radostí přijímá,+ 21 ale ono v něm nezakoření. Takový člověk sice nějaký čas pokračuje, ale když kvůli tomu slovu přijdou těžkosti nebo pronásledování, hned se od něj odvrací. 22 Pokud jde o to zaseté mezi trní, to je ten, kdo slyší slovo o Království, ale starosti* spojené s tímto systémem*+ a podvodná moc bohatství slovo dusí a ono nepřináší žádnou úrodu.+ 23 Pokud jde o to zaseté do dobré půdy, to je ten, kdo slyší slovo o Království, pochopí jeho smysl a opravdu přináší úrodu – někdo stonásobnou, jiný šedesátinásobnou a ještě jiný třicetinásobnou.“+

24 Vyprávěl jim další podobenství: „Nebeské království se dá přirovnat k člověku, který zasel na své pole dobré semeno. 25 Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel a nasel mezi pšenici plevel a odešel. 26 Když vyrašila stébla a vytvořily se klasy, objevil se i plevel. 27 Za hospodářem tedy přišli jeho otroci a zeptali se ho: ‚Pane, nezasel jsi na pole dobré semeno? Kde se tam potom vzal plevel?‘ 28 Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘+ Zeptali se: ‚Chceš, abychom šli plevel vytrhat?‘ 29 Řekl: ‚Ne, protože byste při trhání plevele mohli vytrhnout i pšenici. 30 Ať spolu obojí roste až do žně. V období žně řeknu žencům: Nejdřív sesbírejte plevel a svažte ho do otýpek ke spálení. Potom shromážděte pšenici do mé sýpky.‘“+

31 Vyprávěl jim další podobenství: „Nebeské království je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli.+ 32 Je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než všechny ostatní byliny a stane se z něj strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“

33 Řekl jim ještě jiné podobenství: „Nebeské království je jako kvas, který žena vzala a vmíchala do třech velkých měr* mouky, takže celé těsto zkvasilo.“+

34 O tom všem Ježíš mluvil k zástupům v podobenstvích. Když je vyučoval, vždycky používal podobenství+ 35 a tak se splnilo to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka: „Otevřu ústa v podobenstvích, budu ohlašovat věci utajené od založení.“*+

36 Potom co propustil zástupy, vešel do domu. Jeho učedníci k němu přistoupili a požádali ho: „Vysvětli nám to podobenství o plevelu na poli.“ 37 Odpověděl jim: „Ten, kdo zasel dobré semeno, je Syn člověka 38 a pole je svět.+ Dobré semeno jsou synové Království, plevel jsou synové toho zlého+ 39 a nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je závěr systému* a ženci jsou andělé. 40 Jako se tedy sesbírá a spálí plevel, tak to bude v závěru tohoto systému.*+ 41 Syn člověka vyšle své anděly a ti vyberou z jeho království všechny, kdo druhé přivádí k hříchu,* a ty, kdo páchají zlo, 42 a hodí je do ohnivé pece.+ Tam budou naříkat a skřípat zuby. 43 Ti, kdo mají Boží schválení,* budou v té době zářit jako slunce+ v království svého Otce. Kdo má uši, ať naslouchá.

44 Nebeské království je jako poklad ukrytý v poli, který nějaký člověk našel a znovu ukryl. Ze samé radosti jde a prodá všechno, co má, a koupí to pole.+

45 Nebeské království je také jako cestující kupec, který hledá vzácné perly. 46 Když najde jednu drahocennou perlu, odejde a okamžitě prodá všechno, co má, a koupí ji.+

47 A nebeské království je také jako vlečná síť spuštěná do moře, která sbírá ryby všeho druhu. 48 Když je plná, vytáhnou ji na břeh, posadí se a vyberou dobré ryby+ do nádob, ale nevhodné+ vyhodí. 49 Tak to bude v závěru tohoto systému.* Andělé vyjdou, oddělí špatné lidi od bezúhonných* 50 a hodí ty špatné do ohnivé pece, kde budou naříkat a skřípat zuby.

51 Pochopili jste to všechno?“ Odpověděli mu: „Ano.“ 52 Pak jim řekl: „A tak každý, kdo veřejně vyučuje a je poučen o nebeském království, je jako hospodář, který vynáší ze své pokladnice věci nové i staré.“

53 Když Ježíš skončil s vyprávěním těchto podobenství, odešel odtamtud. 54 Přišel do svého domovského území+ a začal vyučovat v jejich synagoze. Lidé žasli a říkali: „Odkud má takovou moudrost? A kdo mu dal schopnost dělat zázraky?*+ 55 Copak to není syn toho tesaře?+ Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Jidáš?*+ 56 A nežijí všechny jeho sestry tady u nás? Odkud to tedy všechno má?“+ 57 Bránilo jim to, aby v něj uvěřili.*+ Ježíš jim ale řekl: „Proroka uznávají všude, jen ne v jeho domovském území a vlastním domě.“+ 58 A kvůli tomu, že neměli víru, tam udělal jen málo zázraků.*