10 Ricpa, dcera Aijášova,+ však vzala pytlovinu+ a prostřela si ji na skále, od počátku žně, až dokud se po nich nelila voda z nebes;+ a nedovolila, aby na nich za dne spočinulo nebeské ptactvo+ ani divoká polní zvířata+ za noci.
5 Měl by se půst, který volím, tomu podobat, jako dnu, v němž pozemský člověk trápí svou duši?+ Aby skláněl hlavu jako sítí a aby si jako lehátko prostíral pouhou pytlovinu a popel?+ To nazýváte půstem a dnem přijatelným Jehovovi?+