14 Tak se Slovo stalo tělem+ a přebývalo* mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi+ od otce; a byl plný nezasloužené laskavosti a pravdy.+
15 Jako velekněze* totiž nemáme někoho, kdo nemůže projevovat účast+ s našimi slabostmi, ale toho, kdo byl zkoušen ve všech ohledech jako my, ale bez hříchu.+