Evangelium podle Jana
4 Když se Pán dozvěděl, že farizeové slyšeli, že činí a křtí+ víc učedníků než Jan 2 (ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale křtili jeho učedníci), 3 odešel z Judeje a vydal se znovu do Galileje. 4 Musel ale projít Samařím. 5 Přišel tedy k samařskému městu Sychar, poblíž pole, které dal Jákob svému synu Josefovi.+ 6 Byla tam Jákobova studna*+ a Ježíš, unavený z cesty, se u ní posadil. Bylo kolem poledne.*
7 Nějaká samařská žena přišla načerpat vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ 8 (Jeho učedníci předtím odešli do města koupit něco k jídlu.) 9 Samaritánka se ho tedy zeptala: „Jak to, že ty jako Žid prosíš o vodu mě, když jsem Samaritánka?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)+ 10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala Boží dar+ a věděla, kdo ti říká: ‚Dej mi napít‘, poprosila bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“+ 11 Řekla mu: „Pane, nemáš ani vědro, abys načerpal vodu, a studna je hluboká. Odkud tedy máš tu živou vodu? 12 Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuhle studnu dal a který z ní pil i se svými syny a svými stády?“ 13 Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuhle vodu, dostane zase žízeň. 14 Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, už nikdy nebude mít žízeň,+ ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem prýštící vody, která dává věčný život.“+ 15 Žena mu řekla: „Pane, dej mi tu vodu, abych už neměla žízeň a nemusela sem chodit čerpat vodu.“
16 Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého manžela a přijď sem.“ 17 Žena odpověděla: „Nemám manžela.“ „Správně jsi řekla, že nemáš manžela,“ řekl Ježíš. 18 „Měla jsi totiž pět manželů a ten muž, se kterým žiješ teď, není tvůj manžel. Řekla jsi pravdu.“ 19 Žena na to reagovala: „Pane, vidím, že jsi prorok.+ 20 Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, kde se má uctívat, je v Jeruzalémě.“+ 21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, přichází doba, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě. 22 Vy uctíváte, co neznáte.+ My uctíváme, co známe, protože záchrana pochází ze Židů.*+ 23 Ale přichází doba a už je tady, kdy praví služebníci budou uctívat Otce v souladu s duchem a pravdou, protože Otec hledá ty, kdo ho budou takto uctívat.+ 24 Bůh je duch+ a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v souladu s duchem a pravdou.“+ 25 Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, který je nazýván Kristus. Až přijde, všechno nám oznámí.“ 26 „To jsem já, ten, kdo s tebou mluví,“ řekl Ježíš.+
27 Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že mluví s ženou. Nikdo se ho ale nezeptal: „Co od ní chceš?“ nebo „Proč s ní mluvíš?“ 28 Žena tam tedy nechala džbán na vodu, odešla do města a řekla lidem: 29 „Pojďte a uvidíte člověka, který mi řekl všechno, co jsem dělala. Nemohl by to být Kristus?“ 30 A tak vyšli z města a vydali se k němu.
31 Mezitím na něj učedníci naléhali: „Rabbi,+ najez se.“ 32 Ale on jim řekl: „Mám pokrm, o kterém nevíte.“ 33 Učedníci si proto mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“ 34 Ježíš jim řekl: „Můj pokrm je konat vůli toho, kdo mě poslal,+ a dokončit jeho dílo.+ 35 Neříkáte, že do žně zbývají ještě čtyři měsíce? Říkám vám: Rozhlédněte se a podívejte se na pole, že se bělají ke žni.+ 36 Žnec už dostává mzdu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se rozsévač i žnec radovali spolu.+ 37 Potvrzuje se tu rčení: Jeden rozsévá a jiný žne. 38 Poslal jsem vás sklízet to, na čem jste nepracovali. Jiní pracovali a vy máte užitek z jejich práce.“
39 Mnozí Samaritáni z toho města v něj uvěřili kvůli svědectví té ženy, která prohlásila: „Řekl mi všechno, co jsem dělala.“+ 40 Když k němu tedy Samaritáni přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. A zůstal tam dva dny. 41 A tak jich mnohem víc uvěřilo kvůli jeho slovům 42 a řekli té ženě: „Teď už věříme nejen kvůli tomu, co jsi říkala. Sami jsme ho slyšeli a víme, že je opravdu zachráncem světa.“+
43 Po dvou dnech odtamtud Ježíš odešel do Galileje. 44 (Sám však řekl, že proroka v jeho domovském území neuznávají.)+ 45 Když přišel do Galileje, Galilejci ho vítali, protože i oni byli na svátku v Jeruzalémě+ a viděli všechno, co tam udělal.
46 A znovu přišel do galilejské Kány, kde přeměnil vodu ve víno.+ Byl tam jeden královský úředník z Kafarnaum, který měl nemocného syna. 47 Když se totiž doslechl, že Ježíš přišel z Judeje do Galileje, vydal se za ním a prosil ho, aby šel jeho syna uzdravit, protože byl na pokraji smrti. 48 Ale Ježíš mu řekl: „Pokud neuvidíte znamení a zázraky, neuvěříte.“+ 49 Královský úředník ho prosil: „Pane, pojď, než moje dítě zemře.“ 50 Ježíš mu řekl: „Jdi domů, tvůj syn žije.“+ A on uvěřil Ježíšovým slovům a odešel. 51 Když byl ještě na cestě, přicházeli mu naproti jeho otroci a řekli mu, že jeho chlapec žije. 52 Zeptal se jich tedy, odkdy je mu lépe. Odpověděli mu: „Horečka ustoupila včera v jednu hodinu odpoledne.“* 53 Tehdy si otec uvědomil, že to bylo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn žije.“+ A tak uvěřil on i celá jeho domácnost. 54 To byl druhý zázrak,*+ který Ježíš provedl, když přišel z Judeje do Galileje.