Job
4 Může někdo nečistý zplodit někoho čistého?+
Nemůže.
5 Pokud je o jeho dnech rozhodnuto,
počet jeho měsíců je v tvých rukou.
Stanovil jsi mu hranici, kterou nepřekročí.+
7 Vždyť i strom má naději.
Když ho podetnou, znovu vyraší
a jeho proutky rostou dál.
8 I když jeho kořen v zemi zestárne
a jeho pařez v půdě odumře,
9 jakmile ucítí vodu, vyraší
a vyžene větve jako nová rostlina.
10 Ale člověk umírá a bezvládně leží.
Když zemře, kde je?+
Dokud nezanikne nebe, neprobudí se,
nic ho neprobere ze spánku.+
13 Kdybys mě tak skryl v hrobě,*+
ukryl mě, dokud nepřejde tvůj hněv,
a určil mi lhůtu a pak si na mě vzpomněl!+
14 Když člověk zemře, může znovu žít?+
Všechny dny své povinné služby budu čekat,
dokud mi nepřijde úleva.+
Budeš toužit* po díle svých rukou.
16 Ale teď počítáš každý můj krok,
čekáš jenom na můj hřích.
17 Moje přestupky jsou zapečetěné v měšci,
zalepuješ má provinění, abys je uchoval.
18 Jako se hora hroutí a rozpadá,
jako se skála uvolňuje ze svého místa,
19 jako voda omílá kameny
a její proudy odplavují půdu,
tak maříš naději smrtelného člověka.
22 Cítí bolest, jen dokud je ve svém těle,
a truchlí, jen dokud je naživu.“