První Tesaloničanům
1 Pavel a Silvanus*+ a Timoteus+ sboru Tesaloničanů ve spojení+ s Bohem, Otcem, a Pánem, Ježíšem Kristem:
Kéž máte nezaslouženou laskavost a pokoj.+
2 Vždy děkujeme Bohu, když se o vás všech zmiňujeme ve svých modlitbách,+ 3 neboť ustavičně máme na mysli vaše věrné dílo*+ a vaši milující usilovnou práci* a vytrvalost kvůli naději+ v našeho Pána Ježíše Krista před naším Bohem a Otcem. 4 Vždyť víme, Bohem milovaní bratři, že si vás vyvolil,+ 5 protože dobrá zpráva, kterou kážeme, se mezi vámi neukázala pouze se slovy, ale také s mocí+ a se svatým duchem a pevným přesvědčením,*+ právě jak víte, jakými lidmi jsme se pro vás kvůli vám stali;+ 6 a stali jste se našimi a Pánovými+ napodobiteli,+ poněvadž jste s radostí svatého ducha+ přijali slovo v mnohém soužení,+ 7 takže jste se stali příkladem všem věřícím v Makedonii a v Achaii.*
8 Jehovovo* slovo+ opravdu zaznělo od vás nejen v Makedonii a Achaii, ale vaše víra+ v Boha se rozšířila na každém místě,+ takže nepotřebujeme nic říkat. 9 Oni sami totiž stále podávají zprávu o tom, jak jsme poprvé přišli mezi vás a jak jste se obrátili k Bohu od [svých] model,+ abyste sloužili jako otroci živému+ a pravému+ Bohu 10 a čekali+ z nebes+ jeho Syna, kterého vzbudil z mrtvých,+ totiž Ježíše, jenž nás osvobozuje od zloby, která přichází.+
2 Sami jistě víte, bratři, že naše návštěva+ u vás nebyla bezvýsledná,+ 2 ale jak potom, co jsme nejprve trpěli+ a nestoudně se s námi ve Filipech+ (jak víte) zacházelo,+ sebrali jsme prostřednictvím našeho Boha smělost,* abychom k vám o Boží dobré zprávě mluvili s velkým bojem.+ 3 Vždyť vybídka, kterou udělujeme, nevychází z omylu ani z nečistoty+ ani s klamem, 4 nýbrž právě jak Bůh prokázal, že jsme vhodní [k tomu], aby nám svěřil dobrou zprávu,+ tak mluvíme, abychom se líbili+ ne lidem, ale Bohu, který zkouší naše srdce.+
5 Vskutku jsme se nikdy neukazovali s lichotivou řečí+ (právě jak víte) ani pod nějakou falešnou zástěrkou*+ pro chtivost,+ Bůh je svědek! 6 Také jsme nehledali slávu od lidí,+ ne, ani od vás, ani od jiných, ačkoli jsme mohli být jako Kristovi apoštolové nákladným břemenem.*+ 7 Stali jsme se naopak uprostřed vás jemnými,* jako když kojící matka něžně chová+ své vlastní děti. 8 Protože jsme k vám tedy měli něžnou náklonnost,+ velmi se nám líbilo, že jsme vám předali nejen Boží dobrou zprávu, ale také své vlastní duše,*+ protože jste se stali našimi milovanými.+
9 Jistě máte, bratři, na mysli naši usilovnou práci a lopotu. Když jsme vám kázali Boží dobrou zprávu, pracovali+ jsme nocí i dnem, abychom na žádného z vás nevložili nákladné břemeno.+ 10 Jste svědky, Bůh je také, jak věrně oddanými a spravedlivými a bezúhonnými+ jsme se prokázali být k vám, věřícím. 11 V souladu s tím dobře víte, že jako otec+ své děti, tak jsme každého z vás stále vybízeli+ a utěšovali a vydávali vám svědectví, 12 abyste dále chodili+ hodni Boha, který vás povolává+ do svého království+ a slávy.
13 Proto také doopravdy ustavičně děkujeme Bohu,+ protože když jste obdrželi Boží slovo,+ které jste slyšeli od nás, nepřijali jste je jako lidské slovo,+ ale právě jako to, čím po pravdě je, jako Boží slovo, které* také působí ve vás věřících.+ 14 Stali jste se totiž, bratři, napodobiteli* Božích sborů, které jsou v Judeji ve spojení s Kristem Ježíšem, protože i vy jste začali trpět od svých vlastních krajanů tímtéž,+ čím i oni od Židů, 15 kteří zabili dokonce Pána Ježíše+ a proroky+ a pronásledovali nás.+ Mimoto se Bohu nelíbí, ale jsou proti [zájmům] všech lidí, 16 jelikož se nám snaží zabránit,*+ abychom nemluvili k lidem z národů a ti nebyli zachráněni,+ takže vždy naplňují míru svých hříchů.+ Posléze* však na ně přišla jeho* zloba.+
17 Pokud jde o nás, bratři, když jsme o vás byli byť jen nakrátko* oloupeni* osobně, ne v srdci, usilovali jsme mnohem více, než je obvyklé, s velkou touhou uvidět vaše obličeje.+ 18 Proto jsme k vám chtěli přijít, ano, já, Pavel, jednou i podruhé, ale Satan nám zkřížil stezku. 19 Vždyť co je naší nadějí nebo radostí nebo korunou+ jásání — nuže, nejste to skutečně vy? — před naším Pánem Ježíšem za jeho přítomnosti?*+ 20 Určitě jste naší slávou a radostí.
3 Když jsme to tedy již nemohli snést, uznali jsme za dobré zůstat sami v Aténách;+ 2 a poslali jsme Timotea,+ našeho bratra a Božího služebníka* pro dobrou zprávu+ o KRISTU, aby vás upevnil a utěšil ve prospěch vaší víry, 3 aby nikdo pro ta soužení nezakolísal.+ Sami totiž víte, že jsme ustanoveni právě k tomu.+ 4 Vskutku, když jsme také byli u vás, předem jsme vám říkali,+ že je určeno, abychom snášeli soužení,+ právě jak se také stalo a jak to víte.+ 5 Proto když jsem to již doopravdy nemohl snést, poslal jsem, abych se dozvěděl o vaší věrnosti,*+ zda vás snad Pokušitel+ v něčem nepokoušel a naše namáhavá práce se neukázala jako marná.+
6 Avšak právě teď k nám Timoteus přišel od vás+ a předal nám dobrou zprávu o vaší věrnosti a lásce+ a [o tom], že na nás vždy v dobrém vzpomínáte a prahnete vidět nás právě tak, jako my vás.+ 7 Proto jste nás utěšili,+ bratři, ve vší naší nouzi a soužení věrností, kterou projevujete,+ 8 protože teď žijeme, jestliže stojíte pevně v Pánu.+ 9 Jaké díkůvzdání totiž můžeme dát ohledně vás Bohu na oplátku za všechnu radost, kterou se kvůli vám radujeme před svým Bohem,+ 10 zatímco nocí i dnem mimořádně úpěnlivě prosíme,+ abychom viděli váš obličej a doplnili to, co chybí vaší víře?+
11 Kéž nyní sám náš Bůh a Otec a náš Pán Ježíš+ zdárně řídí naši cestu k vám. 12 Kéž Pán způsobí, abyste rostli,+ ano, abyste se rozhojnili v lásce+ jeden k druhému a ke všem, jako i my k vám; 13 aby učinil vaše srdce pevná, bezúhonná+ v svatosti před naším Bohem a Otcem za přítomnosti*+ našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.+
4 Nakonec vás, bratři, prosíme a vybízíme skrze Pána Ježíše, právě jak jste od nás přijali [poučení] o tom, jak máte chodit+ a líbit se Bohu — právě jak skutečně chodíte —, abyste to tak dále dělali ještě plněji.+ 2 Znáte totiž nařízení,+ která jsme vám dali prostřednictvím Pána Ježíše.
3 Vždyť to, co Bůh chce, je vaše posvěcení,*+ abyste se zdržovali smilstva,*+ 4 aby každý z vás věděl, jak se ujmout vlády nad svou vlastní nádobou+ v posvěcení+ a cti, 5 ne v chtivých pohlavních choutkách,*+ jaké též mají ty národy,+ které neznají Boha;+ 6 aby nikdo nešel tak daleko, že by škodil a zasahoval v této záležitosti do práv svého bratra,+ protože za to vše trestá Jehova,*+ právě jak jsme vám předem pověděli a také vám dali důkladné svědectví.+ 7 Bůh nás totiž nepovolal s připuštěním nečistoty,* ale ve spojitosti s posvěcením.+ 8 Kdo tedy projevuje nevážnost,+ neznevažuje člověka, ale Boha,+ který do vás vkládá svého svatého ducha.+
9 Pokud však jde o bratrskou lásku,+ nepotřebujete, abychom vám psali, neboť jste sami vyučováni Bohem,*+ abyste milovali jeden druhého,+ 10 a vskutku to děláte vůči všem bratrům v celé Makedonii. Vybízíme vás však, bratři, abyste to dále dělali v plnější míře, 11 abyste učinili svým cílem žít tiše+ a starat se o své vlastní záležitosti+ a pracovat svýma rukama,+ právě jak jsme vám nařídili, 12 abyste tedy chodili slušně+ vzhledem k lidem vně+ a nic nepotřebovali.+
13 Bratři, dále nechceme, abyste byli v nevědomosti ohledně těch, kdo usínají+ [ve smrti]; abyste netruchlili právě jako i ostatní, kteří nemají žádnou naději.+ 14 Vždyť máme-li víru, že Ježíš zemřel a opět vstal,+ tak také Bůh přivede ty, kdo usnuli [ve smrti], prostřednictvím Ježíše spolu s ním.+ 15 To vám totiž říkáme podle Jehovova* slova,+ že my žijící, kteří přežijeme do Pánovy* přítomnosti,+ nijak nepředejdeme ty, kdo usnuli [ve smrti], 16 protože sám Pán* sestoupí z nebe+ s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla+ a s Boží trubkou+ a ti, kdo jsou mrtví ve spojení s Kristem, vstanou nejprve.+ 17 Potom my žijící, kteří přežijeme,* budeme spolu* s nimi+ uchváceni+ v oblacích,+ abychom se setkali+ s Pánem* ve vzduchu; a tak budeme vždy s Pánem.*+ 18 Utěšujte se tedy navzájem těmito slovy.
5 Pokud jde tedy o časy a období,*+ bratři, není třeba vám nic psát. 2 Vždyť sami zcela dobře víte, že Jehovův* den+ přichází přesně jako zloděj v noci.+ 3 Když řeknou:+ „Mír+ a bezpečnost!“, pak má na ně vzápětí přijít náhlé zničení+ právě jako tísnivá bolest na těhotnou ženu;+ a rozhodně neuniknou.+ 4 Ale vy, bratři, vy nejste ve tmě,+ aby vás ten den zastihl jako zloděje,*+ 5 neboť všichni jste synové světla+ a synové dne.+ Nepatříme ani noci, ani tmě.+
6 Proto tedy dále nespěme+ jako ostatní,+ ale zůstaňme bdělí+ a buďme střízliví.*+ 7 Ti, kdo spí,+ jsou totiž zvyklí spát v noci+ a ti, kdo se opíjejí, jsou obvykle opilí v noci. 8 Ale pokud jde o nás, kteří patříme dni, buďme střízliví a mějme na sobě pancíř+ víry+ a lásky a jako přilbu+ naději na záchranu,+ 9 protože nás Bůh neurčil k zlobě,+ ale k tomu, abychom získali záchranu+ prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista.*+ 10 Zemřel za nás,+ abychom žili společně s ním, ať zůstaneme bdělí, nebo usneme.+ 11 Utěšujte tedy jeden druhého a jeden druhého budujte,+ právě jak to ostatně děláte.+
12 Prosíme vás, bratři, abyste brali zřetel na ty, kteří mezi vámi tvrdě pracují a předsedají+ vám* v Pánu a napomínají vás, 13 a abyste na ně kvůli jejich práci brali více než mimořádný ohled v lásce.+ Buďte jeden k druhému pokojní.+ 14 Naproti tomu vás, bratři, vybízíme: Napomínejte nepořádné,+ mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším,+ podpírejte slabé, buďte ke všem trpěliví.+ 15 Dohlédněte, aby nikdo nikomu neoplácel urážku urážkou,+ ale vždy usilujte o to, co je dobré pro sebe navzájem a pro všechny ostatní.+
16 Vždy se radujte.+ 17 Ustavičně se modlete.+ 18 Ve spojitosti se vším vzdávejte díky.+ Vždyť to je Boží vůle vzhledem k vám ve spojení s Kristem Ježíšem. 19 Nezhášejte oheň ducha.+ 20 Nezacházejte s prorockými výroky pohrdavě.+ 21 Přesvědčte se* o všem;+ pevně se držte toho, co je znamenité.+ 22 Zdržte se každého druhu ničemnosti.+
23 Kéž vás zcela posvětí sám Bůh pokoje.+ A ať jsou váš duch a duše a tělo zachovány v každém ohledu zdravé a bezúhonné při přítomnosti* našeho Pána Ježíše Krista.+ 24 Ten, kdo vás povolává, je věrný, a také to učiní.
25 Bratři, dále se za nás modlete.+
26 Pozdravujte všechny bratry svatým políbením.+
27 Ukládám vám při Pánu* slavnostní povinnost, aby byl tento dopis čten všem bratrům.+
28 Nezasloužená laskavost+ našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi.*
Nebo „Silas“.
Nebo „vaši práci kvůli víře“.
Nebo „[vaše] houževnaté úsilí kvůli lásce“.
Dosl. „plným ujištěním“.
Římská provincie v jižním Řecku s hlavním městem Korintem.
„Jehovovo“, J7,8,17,18,22,23; אcB(řec.) tou Ky·riʹou; א* „Boží“. Viz dodatek 1D.
Nebo „stali jsme se... otevřenými“.
„Falešnou zástěrkou.“ Dosl. „záminkou“.
„Být ... nákladným břemenem.“ Nebo „vykonávat autoritu; klást důraz na svou důležitost“.
„Jemnými“, AVgSyh‚p; אBC*D*Vgc „nemluvňaty“.
Nebo „životy“.
Nebo „slovo Boha, který“.
Nebo „ztělesniteli“.
Nebo „jelikož nám stále zakazují“.
Nebo „Nakonec“.
אAB zde uvádějí určitý člen; DVg „Boží“.
Nebo „na období hodiny“. Dosl. „na ustanovený čas hodiny“.
Dosl. „stali jsme se sirotky“.
Viz dodatek 5B.
Nebo „sluhu“. Řec. di·aʹko·non; lat. mi·niʹstrum (ze slova miʹnus, „méně“).
Nebo „víře“.
Viz dodatek 5B.
Nebo „považování za posvátné (zacházení jako se svatými)“. Řec. ho ha·gi·a·smosʹ; lat. sanc·ti·fi·caʹti·o.
Viz dodatek 5A.
Dosl. „ne ve vášni touhy“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „špinavosti; zkaženosti; oplzlosti“. Řec. a·ka·thar·siʹai, 3. p., j. č.; J22(heb.) letum·ʼahʹ, „nečistoty“.
„Bohem“, אABVg; J17 „Jehovou“.
Viz dodatek 1D.
„Pánovy“, אAVg; B „Ježíšovy“.
„Pán“, אABVg; J7,8,13,14 „Jehova“.
Dosl. „kteří budeme ponecháni“. Viz dodatek 5D.
Nebo „zároveň“.
„Pánem“, אABVg; J7,8 „Jehovou“.
„Pánem“, אABVg; J7,8,13,14,24 „Jehovou“.
Nebo „ustanovené časy“. Řec. kai·ronʹ.
Viz dodatek 1D.
„Zastihl jako zloděje“, AB; אDItVgSyh‚pArm „zastihl jako zloděj“.
Dosl. „a buďme při smyslech“.
„Krista“, אAVgSyp; B vynechává.
Nebo „vedou vás; poskytují mezi vámi vedení“. Dosl. „stojí před vámi“. Řec. pro·i·sta·meʹnous.
Dosl. „Zkoušejte“.
Viz dodatek 5B.
„Pánu“, אABVg; J7,8,13,14,16 „Jehovovi“.
אADcItVgSyh‚p končí slovem „Amen“; BD*SyhiArm vynechávají.