Zjevení Janovi
1 Zjevení*+ od Ježíše Krista, které mu dal Bůh,+ aby ukázal svým otrokům+ věci,+ jež se záhy* stanou.+ A vyslal svého anděla+ a skrze něho [je] ve znameních+ předložil svému otroku Janovi,+ 2 který vydával svědectví o slovu, jež dal Bůh,+ a o svědectví, jež dal Ježíš Kristus,+ ano o všem, co viděl. 3 Šťastný+ je ten, kdo nahlas čte,+ a ti, kdo slyší slova tohoto proroctví+ a kdo zachovávají to, co je v něm napsáno;+ vždyť ustanovený čas je blízko.+
4 Jan sedmi sborům,+ které jsou v [oblasti] Asie:
Kéž máte nezaslouženou laskavost a pokoj od „Toho, který je* a který byl a který přichází“,+ a od sedmi duchů,+ kteří jsou před jeho trůnem, 5 a od Ježíše Krista, „Věrného svědka“,+ „Prvorozeného z mrtvých“+ a „Panovníka králů země“.+
Tomu, který nás miluje+ a který nás uvolnil z našich hříchů prostřednictvím své vlastní krve+ — 6 a udělal z nás království,+ kněze+ pro svého Boha a Otce —, ano, jemu buď sláva a moc navždy.+ Amen.
7 Pohleďte, přichází s oblaky+ a uvidí ho každé oko,+ a ti, kdo ho probodli;+ a všechny kmeny země se kvůli němu budou bít v zármutku.+ Ano, amen.
8 „Já jsem Alfa a Omega,“*+ říká Jehova* Bůh, „Ten, který je a který byl a který přichází,+ Všemohoucí.“*+
9 Já Jan, váš bratr a podílník s vámi na soužení+ a na království+ a na vytrvalosti+ ve spojení s Ježíšem,+ jsem se ocitl na ostrově zvaném Patmos, protože jsem mluvil o Bohu a vydával svědectví* o Ježíšovi.*+ 10 Inspirací*+ jsem se ocitl+ v Pánově dnu*+ a slyšel jsem za sebou silný hlas,+ jako [hlas] trubky, 11 který řekl: „Co vidíš, napiš+ do svitku a pošli to sedmi sborům,+ do Efezu+ a do Smyrny+ a do Pergamu+ a do Thyatiry+ a do Sard+ a do Filadelfie+ a do Laodiceje.“+
12 A otočil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil, a když jsem se otočil, viděl jsem sedm zlatých svícnů+ 13 a uprostřed svícnů někoho podobného synu člověka,+ jenž byl oblečen oděvem, který sahal až k nohám, a byl na prsou přepásán zlatým pásem. 14 Kromě toho jeho hlava a vlasy byly bílé+ jako bílá vlna, jako sníh, a jeho oči jako ohnivý plamen;+ 15 a jeho nohy byly jako čistá měď,+ když žhne v peci; a jeho hlas+ byl jako zvuk mnoha vod. 16 A měl v pravici sedm hvězd+ a z úst mu vyčníval ostrý, dlouhý dvojsečný meč+ a jeho vzezření bylo jako slunce, když září ve své síle.+ 17 A když jsem ho viděl, padl jsem jako mrtvý k jeho nohám.
A vložil na mne pravici a řekl: „Neboj se.+ Já jsem ten První*+ a ten Poslední+ 18 a ten živý;+ a zemřel jsem,+ ale pohleď, žiji po celou věčnost+ a mám klíče smrti+ a hádu.*+ 19 Proto zapiš věci, které jsi viděl, a věci, které jsou, a věci, které se stanou po nich.+ 20 Pokud jde o posvátné tajemství sedmi hvězd,+ které jsi viděl na mé pravici, a sedmi zlatých svícnů:+ Sedm hvězd znamená* anděly sedmi sborů a sedm svícnů znamená sedm sborů.+
2 Andělovi+ sboru v Efezu+ piš: To říká ten, jenž drží ve své pravici sedm hvězd,+ ten, který se prochází uprostřed sedmi zlatých svícnů:+ 2 ‚Znám tvé skutky+ a tvou namáhavou práci a vytrvalost, a že nemůžeš snést špatné lidi a že zkoušíš ty,+ kdo říkají, že jsou apoštolové,+ ale nejsou, a zjistil jsi, že jsou lháři. 3 Projevuješ také vytrvalost+ a vydržel jsi kvůli mému jménu+ a neumdlel jsi.+ 4 Zazlívám ti však, že jsi opustil lásku, kterou jsi měl zprvu.+
5 Proto si vzpomeň, od čeho jsi odpadl, a čiň pokání+ a konej dřívější skutky. Jestliže [to] neučiníš, přijdu k tobě+ a odstraním tvůj svícen+ z jeho místa, pokud nebudeš činit pokání. 6 Přesto opravdu máš to, že nenávidíš+ skutky Mikulášovy sekty,*+ které nenávidím i já. 7 Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům: Tomu, kdo zvítězí,+ dopřeji, aby jedl ze stromu života,+ který je v Božím ráji.‘*
8 A andělovi+ sboru ve Smyrně piš: To říká ten ‚První a ten Poslední‘,+ který zemřel a [opět] ožil:+ 9 ‚Znám tvé soužení a chudobu — ale jsi bohatý+ — a rouhání těch, kdo říkají, že oni jsou Židé,+ a přece nejsou, ale jsou synagógou Satanovou.+ 10 Neboj se toho, co máš vytrpět.+ Pohleď, Ďábel+ bude stále uvrhovat některé z vás do vězení, abyste byli plně vyzkoušeni+ a abyste měli soužení deset dnů.+ Prokaž se [jako] věrný až do smrti*+ a já ti dám korunu života.+ 11 Kdo má ucho, ať slyší,+ co duch+ říká sborům: Kdo zvítězí,+ tomu rozhodně neuškodí druhá smrt.‘+
12 A andělovi sboru v Pergamu piš: To říká ten, který má ostrý, dlouhý dvojsečný meč:+ 13 ‚Vím, kde bydlíš, totiž [tam], kde je Satanův trůn; a přece se dále držíš mého jména+ a nezapřel jsi svou víru ve mne+ ani za dnů Antipa, mého svědka,+ toho věrného, který byl zabit+ po vašem boku, kde bydlí Satan.
14 Nicméně mám několik věcí proti tobě, že tam máš ty, kdo se drží učení Baláma,+ jenž vyučoval Balaka+ klást kámen klopýtání před izraelské syny, aby jedli věci obětované modlám a aby smilnili.+ 15 Tak i ty máš takové, kdo se podobně drží učení Mikulášovy sekty.*+ 16 Proto čiň pokání.+ Jestliže [to] neučiníš, přijdu k tobě rychle a budu s nimi válčit+ dlouhým mečem svých úst.+
17 Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům:+ Tomu, kdo zvítězí,+ dám něco z utajené manny*+ a dám mu bílý oblázek* a na oblázku napsané nové jméno,+ které nikdo nezná, jen ten, kdo je přijímá.‘+
18 A andělovi sboru v Thyatiře+ piš: To říká Boží Syn,+ ten, který má oči jako ohnivý plamen+ a jehož nohy jsou jako čistá měď:+ 19 ‚Znám tvé skutky a tvou lásku+ a víru a službu* a vytrvalost, a že tvých posledních skutků+ je víc než těch dřívějších.+
20 Opravdu ti však zazlívám, že snášíš tu ženu Jezábel,+ která se nazývá prorokyní a vyučuje+ a svádí z cesty mé otroky,+ aby smilnili+ a jedli věci obětované modlám.+ 21 A dal jsem jí čas, aby činila pokání,+ ale není ochotna činit pokání ze svého smilstva.+ 22 Pohleď, hodlám ji uvrhnout na lůžko nemocných, a ty, kdo s ní cizoloží, do velkého soužení, pokud nebudou činit pokání z jejích skutků. 23 A její děti zabiji smrtící ranou,* takže všechny sbory poznají, že jsem to já, kdo zkoumá ledviny* a srdce, a dám vám jednotlivě podle vašich skutků.+
24 Ale vám ostatním, kteří jste v Thyatiře, všem těm, kdo nemají toto učení, právě těm, kdo, jak říkají, nepoznali „hluboké Satanovy věci“,+ říkám: Nevkládám na vás žádné jiné břemeno.+ 25 Nicméně se pevně držte toho, co máte,+ dokud nepřijdu. 26 A tomu, kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce,*+ dám autoritu nad národy,+ 27 a jistě bude pást lidi železnou holí,+ takže budou rozbiti na kusy jako hliněné nádoby,*+ stejně jako jsem přijal já od svého Otce, 28 a dám mu jitřní hvězdu.+ 29 Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘+
3 A andělovi+ sboru v Sardech piš: To říká ten, který má sedm Božích duchů+ a sedm hvězd:+ ‚Znám tvé skutky; máš jméno, že jsi živý, ale jsi mrtvý.+ 2 Staň se bdělým+ a posilni+ to, co zbývá, co bylo blízko smrti, neboť jsem neshledal tvé skutky plně provedené před svým Bohem.+ 3 Měj proto stále na mysli, jak jsi přijal+ a jak jsi slyšel, a dál [to] dodržuj+ a čiň pokání.+ Pokud se neprobudíš,+ jistě přijdu jako zloděj+ a vůbec nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu.+
4 Opravdu však máš v Sardech několik jmen,*+ jež neposkvrnila+ své svrchní oděvy, a ti jistě budou se mnou chodit v bílých [svrchních oděvech],+ protože jsou [toho] hodni.+ 5 Ten, kdo zvítězí,+ bude tedy oděn bílými svrchními oděvy;+ a rozhodně nevymažu jeho jméno z knihy života,+ ale uznám jeho jméno před svým Otcem a před jeho anděly.+ 6 Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘
7 A andělovi+ sboru ve Filadelfii piš: To říká ten, který je svatý,+ který je pravý,+ který má Davidův klíč,+ který otevírá tak, že nikdo nezavře, a zavírá tak, že nikdo neotevře: 8 ‚Znám tvé skutky+ — pohleď, postavil jsem před tebe otevřené dveře,+ které nikdo nemůže zavřít — [a vím], že máš trochu síly a že jsi dodržel mé slovo a neprokázal ses [jako] falešný vůči mému jménu.+ 9 Pohleď, dám ty ze Satanovy synagógy, kteří říkají, že jsou Židé,+ a přece nejsou, ale lžou+ — pohleď, přiměji je, aby přišli a vzdali poctu před tvýma nohama,+ a přiměji je, aby poznali, že jsem si tě zamiloval. 10 Protože jsi dodržel slovo o mé vytrvalosti,*+ i já tě uchráním+ před hodinou zkoušky,* která má přijít na celou obydlenou zemi, aby byli vyzkoušeni ti, kdo bydlí na zemi.+ 11 Přicházím rychle.+ Dál se pevně drž toho, co máš,+ aby ti nikdo nevzal korunu.+
12 Toho, kdo zvítězí — toho učiním sloupem+ v chrámu*+ svého Boha+ a rozhodně [z něho] již nikdy nevyjde, a napíši na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma,*+ který sestupuje z nebe od mého Boha, a to své nové jméno.+ 13 Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘
14 A andělovi sboru v Laodiceji+ piš: To říká Amen,*+ věrný+ a pravý+ svědek,+ počátek Božího stvoření:+ 15 ‚Znám tvé skutky, že nejsi ani studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký. 16 A tak, protože jsi vlažný, a ani horký+ ani studený,+ vyvrhnu* tě ze svých úst. 17 Protože říkáš: „Jsem bohatý+ a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji“, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý+ a nahý, 18 radím ti, aby sis ode mne koupil zlato+ přečištěné ohněm, abys zbohatl, a bílé svrchní oděvy, aby ses oblékl a aby nevyšla najevo hanba tvé nahoty,+ a oční mast, kterou by sis vetřel do očí,+ abys viděl.
19 Všechny, k nimž mám náklonnost, kárám a ukázňuji.+ Proto buď horlivý a čiň pokání.+ 20 Pohleď, stojím u dveří+ a klepu. Jestliže někdo slyší můj hlas a otevře dveře,+ vejdu do jeho [domu] a budu s ním večeřet a on se mnou. 21 Tomu, kdo zvítězí,+ dopřeji, aby se mnou usedl na můj trůn,+ stejně jako já jsem zvítězil a usedl+ se svým Otcem na jeho trůn.+ 22 Kdo má ucho, ať slyší, co duch+ říká sborům.‘“+
4 Potom jsem viděl, a pohleďme, otevřené dveře v nebi, a první hlas, který jsem slyšel, byl jako [hlas] trubky+ a mluvil se mnou a řekl: „Vystup sem nahoru*+ a ukáži ti, co se stane.“+ 2 Potom jsem se okamžitě ocitl v [moci] ducha: A pohleďme, na svém místě v nebi+ byl trůn+ a na trůnu někdo sedí.+ 3 A ten, kdo sedí, je vzhledem+ jako jaspis+ a červeně zbarvený drahokam,* a kolem dokola trůnu [je] duha,+ vzhledem jako smaragd.+
4 A kolem dokola trůnu [je] čtyřiadvacet trůnů a na těch trůnech+ [jsem viděl] sedět čtyřiadvacet+ starších,*+ oblečených do bílých svrchních oděvů,+ a na jejich hlavách zlaté koruny.+ 5 A z trůnu vycházejí blesky+ a hlasy a hromy;+ a před trůnem hoří sedm ohnivých lamp,+ a ty znamenají* sedm Božích duchů.+ 6 A před trůnem je jakoby skleněné moře+ podobné křišťálu.
Uprostřed trůnu a kolem trůnu [jsou] čtyři živí tvorové,+ kteří jsou plní očí vpředu i vzadu. 7 A první živý tvor je podobný lvu+ a druhý živý tvor je podobný mladému býku+ a třetí živý tvor+ má obličej podobný lidskému a čtvrtý živý tvor+ je podobný letícímu orlu.+ 8 A pokud jde o čtyři živé tvory,+ každý z nich zvlášť má šest křídel;+ kolem dokola a vespod* jsou plni očí.+ A dnem i nocí nemají odpočinek, neboť říkají: „Svatý, svatý, svatý* je Jehova*+ Bůh, Všemohoucí,*+ který byl a který je+ a který přichází.“
9 A když živí tvorové vzdávají slávu a čest a díky Tomu,+ který sedí na trůnu,+ Tomu, který žije po celou věčnost,+ 10 těch čtyřiadvacet starších*+ padá před Tím, který sedí na trůnu, a uctívají Toho,+ který žije po celou věčnost, a metají své koruny před trůn a říkají: 11 „Hoden jsi, Jehovo,* ano náš Bože, přijmout slávu+ a čest+ a moc,+ protože jsi stvořil všechny věci+ a z tvé vůle+ existovaly a byly stvořeny.“+
5 A viděl jsem v pravici Toho, který seděl na trůnu,+ svitek popsaný uvnitř a po rubu,+ pevně zapečetěný+ sedmi pečetěmi. 2 A viděl jsem silného anděla, který silným* hlasem provolával: „Kdo je hoden otevřít svitek a rozlomit jeho pečeti?“ 3 Ale ani v nebi, ani na zemi, ani pod zemí nebyl ani jediný schopen otevřít svitek nebo se do něho podívat. 4 A dal jsem se do velkého pláče, protože nikdo nebyl shledán hodným, aby otevřel svitek nebo se do něho podíval.+ 5 Jeden ze starších mi však říká: „Přestaň plakat. Pohleď, Lev, který je z kmene Juda,+ kořen+ Davidův,+ zvítězil,+ aby otevřel svitek a jeho sedm pečetí.“
6 A viděl jsem, jak uprostřed trůnu+ a čtyř živých tvorů a uprostřed starších+ stojí beránek,+ jako by byl zabitý,+ a má sedm rohů a sedm očí, a ty [oči] znamenají* sedm* Božích duchů,+ kteří* byli vysláni na celou zemi. 7 A šel a ihned [jej] vzal z pravice Toho, který sedí na trůnu.+ 8 A když vzal svitek, čtyři živí tvorové a čtyřiadvacet starších+ padlo před Beránkem, každý z nich měl harfu+ a zlaté misky plné kadidla, a [kadidlo]+ znamená* modlitby+ svatých. 9 A zpívají novou píseň+ a říkají: „Jsi hoden vzít svitek a otevřít jeho pečeti, protože jsi byl zabit a svou krví+ jsi koupil Bohu osoby z každého kmene a jazyka a lidu a národa+ 10 a udělal jsi z nich království+ a kněze+ našemu Bohu+ a mají kralovat*+ nad* zemí.“
11 A viděl jsem a slyšel jsem hlas mnoha andělů kolem trůnu a živé tvory a starší, a jejich počet byl myriády myriád*+ a tisíce tisíců,+ 12 a říkali silným hlasem: „Beránek, který byl zabit,+ je hoden přijmout moc a bohatství a moudrost a sílu a čest a slávu a požehnání.“+
13 A každého tvora, který je v nebi i na zemi a pod zemí+ a na moři, a všechno v nich, jsem slyšel říkat: „Tomu, který sedí na trůnu,+ a Beránkovi+ buď požehnání a čest+ a sláva+ a moc po celou věčnost.“ 14 A čtyři živí tvorové dále říkali: „Amen!“ A starší+ padli a uctívali.+
6 A viděl jsem, když Beránek+ otevřel jednu z těch sedmi pečetí,+ a slyšel jsem jednoho ze čtyř živých tvorů,+ jak říká jakoby hlasem hromu: „Pojď!“+ 2 A viděl jsem, a pohleďme, bílý kůň;+ a ten, kdo na něm seděl,+ měl luk;+ a byla mu dána koruna,+ a vyjel vítězící+ a aby dokončil své vítězství.+
3 A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora,+ jak říká: „Pojď!“ 4 A vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň; a tomu, jenž na něm seděl, bylo dáno, aby odňal ze země mír, takže měli jeden druhého pobíjet; a byl mu dán velký meč.+
5 A když otevřel+ třetí pečeť, slyšel jsem třetího živého tvora,+ jak říká: „Pojď!“ A viděl jsem, a pohleďme, černý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl v ruce váhy.+ 6 A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed+ čtyř živých tvorů,+ jak říká: „Litr* pšenice za denár*+ a tři litry ječmene za denár; a neškoď olivovému oleji a vínu.“+
7 A když otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrtého živého tvora,+ jak říká: „Pojď!“ 8 A viděl jsem, a pohleďme, bledý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes*+ ho těsně následoval. A byla jim dána autorita nad čtvrtým dílem země, aby zabíjeli dlouhým mečem+ a nedostatkem potravy*+ a smrtelnou ranou* a divokými zemskými zvířaty.+
9 A když otevřel pátou pečeť, viděl jsem pod oltářem+ duše+ těch, kdo byli pobiti kvůli Božímu slovu a* kvůli svědeckému dílu,*+ jež mívali.+ 10 A volali silným hlasem a říkali: „Až dokdy, Svrchovaný+ Pane,* svatý a pravý,+ se budeš zdržovat a [nebudeš] soudit+ a mstít naši krev+ na těch, kdo bydlí na zemi?“ 11 A každému z nich bylo dáno bílé+ roucho; a bylo jim řečeno, aby ještě chvilku odpočívali, dokud se nenaplní také počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabiti,+ jako byli i oni.
12 A viděl jsem, když otevřel šestou pečeť, a nastalo velké zemětřesení; slunce zčernalo jako žíněná pytlovina,+ celý měsíc jakoby zkrvavěl+ 13 a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník, kterým zatřásl silný vítr, shazuje své nezralé fíky. 14 A nebe se vzdálilo jako svitek, který se svinuje,+ a každá hora a [každý] ostrov byly odstraněny ze svého místa.+ 15 A králové země a lidé vysokého postavení a vojenští velitelé* a bohatí a silní i každý otrok a [každý] svobodný se schovali v jeskyních a v horských skalních masivech.+ 16 A stále říkají horám a skalním masivům: „Padněte na nás+ a skryjte nás před obličejem Toho, který sedí na trůnu,+ a před Beránkovou zlobou,+ 17 protože přišel velký den+ jejich zloby,+ a kdo je schopen obstát?“+
7 Potom jsem viděl čtyři anděly,+ jak stojí na čtyřech rozích* země a drží pevně čtyři zemské větry,+ aby nevál žádný vítr na zem ani na moře ani na žádný strom.+ 2 A viděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce+ a má pečeť živého Boha;+ a volal silným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno, aby škodili zemi a moři, 3 a říkal: „Neškoďte* zemi ani moři ani stromům, dokud nezapečetíme+ otroky našeho Boha na jejich čelech.“+
4 A slyšel jsem počet těch, kdo byli zapečetěni,* sto čtyřicet čtyři tisíce+ zapečetěných z každého kmene+ izraelských synů:+
5 Z kmene Juda+ dvanáct tisíc zapečetěných;
z kmene Ruben+ dvanáct tisíc;
6 z kmene Ašer+ dvanáct tisíc;
z kmene Naftali+ dvanáct tisíc;
z kmene Manasse+ dvanáct tisíc;
7 z kmene Simeon*+ dvanáct tisíc;
z kmene Levi+ dvanáct tisíc;
z kmene Isachar+ dvanáct tisíc;
8 z kmene Zebulon+ dvanáct tisíc;
z kmene Josef+ dvanáct tisíc;
9 Potom jsem viděl, a pohleďme, velký zástup,+ který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů*+ a kmenů a lidí+ a jazyků,+ jak stojí před trůnem+ a před Beránkem, oblečený v bílá roucha;+ a v jejich rukou byly palmové ratolesti.+ 10 A neustále volají silným hlasem a říkají: „Za záchranu* [vděčíme] svému Bohu,+ který sedí na trůnu,+ a Beránkovi.“+
11 A všichni andělé+ stáli kolem trůnu a starších*+ a čtyř živých tvorů+ a padli na tvář před trůnem a uctívali Boha+ 12 a řekli: „Amen! Požehnání a sláva a moudrost a díkůvzdání a čest a moc+ a síla [buď] našemu Bohu po celou věčnost. Amen.“*+
13 A jeden ze starších+ mi odpověděl a řekl: „Kdo jsou ti, kdo jsou oblečeni v bílá roucha,+ a odkud přišli?“ 14 Ihned jsem mu tedy řekl: „Můj pane, ty to víš.“ A řekl mi: „To jsou ti, kdo vycházejí z velkého soužení+ a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.+ 15 Proto jsou před+ Božím trůnem; a prokazují mu dnem i nocí posvátnou službu*+ v jeho chrámu;* a Ten, který sedí na trůnu,+ rozprostře nad nimi svůj stan.+ 16 Nebudou již hladovět ani žíznit a nebude na ně bít slunce ani žádný sežehující žár,+ 17 protože Beránek,+ který je uprostřed trůnu, je bude pást+ a povede je k pramenům vod+ života. A Bůh setře každou slzu z jejich očí.“+
8 A když otevřel+ sedmou pečeť,+ nastalo v nebi ticho asi na půl hodiny. 2 A viděl jsem sedm andělů,+ jak stojí před Bohem, a bylo jim dáno sedm trubek.
3 A přišel jiný anděl a stál u oltáře+ a měl zlatou nádobu s kadidlem; a bylo mu dáno velké množství kadidla,+ aby je obětoval s modlitbami všech svatých na zlatém oltáři, který byl před trůnem. 4 A dým kadidla vystupoval z andělovy ruky s modlitbami+ svatých před Bohem. 5 Ale vzápětí vzal anděl nádobu s kadidlem a naplnil ji trochou ohně+ z oltáře a vrhl ji na zem.+ Nastaly hromy+ a hlasy a blesky+ a zemětřesení.+ 6 A sedm andělů se sedmi+ trubkami+ se připravilo k troubení.
7 A první zatroubil na svou trubku. A nastalo krupobití a oheň+ smíšený s krví, a ten byl vržen na zem; a byla spálena+ třetina země a byla spálena třetina stromů a bylo spáleno všechno zelené rostlinstvo.+
8 A druhý anděl zatroubil na svou trubku. A něco jako velká hora+ hořící ohněm bylo vrženo do moře.+ A třetina moře se stala krví;+ 9 a třetina tvorů, kteří jsou v moři a mají duši,* zemřela+ a třetina lodí ztroskotala.
10 A třetí anděl zatroubil na svou trubku. A velká hvězda hořící jako lampa spadla z nebe+ a padla na třetinu řek a na prameny vod.+ 11 A té hvězdě je dáno jméno Pelyněk.* A třetina vod se změnila v pelyněk a mnozí z lidí* zemřeli po těch vodách, protože zhořkly.+
12 A čtvrtý anděl zatroubil na svou trubku. A byla zasažena* třetina slunce a třetina měsíce a třetina hvězd, aby se třetina z nich zatměla+ a aby třetina dne neměla osvětlení,+ a podobně noc.
13 A viděl jsem a slyšel jsem orla,+ jak letí středem nebe*+ a silným hlasem říká: „Běda, běda, běda+ těm, kdo bydlí na zemi, kvůli ostatnímu troubení tří andělů, kteří se chystají troubit na své trubky!“+
9 A pátý anděl zatroubil na svou trubku.+ A viděl jsem hvězdu,+ která spadla z nebe na zem, a byl mu* dán klíč+ od jámy propasti.+ 2 A otevřel* jámu propasti a z jámy vystoupil dým+ jako dým z velké pece+ a slunce se zatmělo,+ také vzduch, dýmem z té jámy. 3 A z dýmu vyšly na zem kobylky;+ a byla jim dána autorita, stejná autorita, jakou mají zemští štíři.+ 4 A bylo jim řečeno, aby neškodily zemskému rostlinstvu ani ničemu zelenému ani žádnému stromu, ale jenom těm lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť.+
5 A [kobylkám] bylo dáno, aby je nezabíjely, ale aby byli trýzněni+ pět měsíců, a jejich trýzeň byla jako trýzeň od štíra,+ když napadne člověka. 6 A v těch dnech budou lidé hledat smrt,+ ale rozhodně ji nenajdou, a budou toužit zemřít, ale smrt od nich stále prchá.
7 A podoba kobylek připomínala koně připravené k bitvě;+ na jejich hlavách [bylo něco], co vypadalo jako koruny ze zlata, a jejich obličej [byl] jako obličej lidský,+ 8 vlasy však měly jako vlasy ženské.+ A jejich zuby byly jako zuby lví;+ 9 a měly pancíře+ jako pancíře železné. A zvuk jejich křídel [byl] jako zvuk dvoukolých vozů+ mnoha koní, kteří běží do bitvy.+ 10 Mají také ocasy a žihadla jako štíři;+ a v jejich ocasech je jejich autorita ubližovat* lidem pět měsíců. 11 Mají nad sebou krále, anděla propasti.+ Hebrejsky se jmenuje Abaddon,* ale řecky se jmenuje Apollyon.*+
12 Jedna běda pominula. Pohleďme, potom* přicházejí další dvě bědy.+
13 A šestý anděl+ zatroubil na svou trubku.+ A slyšel jsem jeden hlas+ z rohů* zlatého oltáře,+ který je před Bohem, 14 jak říká šestému andělovi, který měl trubku: „Rozvaž ty čtyři anděly,+ kteří jsou spoutáni u velké řeky Eufratu.“+ 15 A byli rozvázáni ti čtyři andělé, kteří jsou připraveni pro tu hodinu a den a měsíc a rok, aby zabili třetinu lidí.
16 A počet vojsk jízdy* byl dvě myriády myriád:* slyšel jsem jejich počet. 17 Koně a ty, kdo na nich seděli, jsem viděl ve vidění takto: Měli pancíře ohnivě červené a hyacintově modré a sírově žluté; hlavy koní byly jako hlavy lví+ a z jejich úst vycházel oheň a dým a síra.+ 18 Těmi třemi ranami byla zabita třetina lidí, ohněm a dýmem a sírou, jež vycházely z jejich úst. 19 Vždyť autorita těch koní je v jejich ústech a v jejich ocasech; neboť jejich ocasy jsou jako hadi+ a mají hlavy, a těmi škodí.
20 Ale ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmi ranami, nečinili pokání ze skutků svých rukou,+ takže by neuctívali démony+ a modly ze zlata a stříbra+ a mědi a kamene a dřeva, které nemohou ani vidět, ani slyšet, ani chodit;+ 21 a nečinili pokání ze svých vražd+ ani ze svých spiritistických zvyklostí*+ ani ze svého smilstva ani ze svých krádeží.
10 A viděl jsem jiného silného anděla,+ oděného oblakem,+ jak sestupuje* z nebe, a nad jeho hlavou byla duha a jeho obličej byl jako slunce+ a jeho nohy+ byly jako ohnivé sloupy 2 a v ruce měl malý otevřený svitek.* A postavil pravou nohu na moře, ale levou na zem,+ 3 a vykřikl silným hlasem, právě jako když řve lev.+ A když vykřikl, sedm hromů+ vydalo své vlastní hlasy.
4 A když těch sedm hromů mluvilo, již jsem chtěl psát; ale slyšel jsem hlas z nebe,+ který řekl: „Zapečeť,*+ co mluvilo sedm hromů, a nezapisuj to.“ 5 A anděl, kterého jsem viděl, jak stojí na moři a na zemi, pozvedl pravici k nebi+ 6 a při Tom, který žije+ po celou věčnost,+ který stvořil nebe a věci v něm, a zemi a věci na ní, a moře a věci v něm,*+ přísahal: „Již nebude odklad;*+ 7 ale za dnů zaznění* sedmého anděla,+ až se přichystá zatroubit na svou trubku,+ je opravdu dovedeno do konce Boží posvátné tajemství*+ podle dobré zprávy, kterou oznámil svým vlastním otrokům, prorokům.“+
8 A hlas,+ který jsem slyšel z nebe, se mnou opět mluví a říká: „Jdi, vezmi otevřený svitek, který je v ruce anděla, jenž stojí na moři a na zemi.“+ 9 A odešel jsem k andělovi a pověděl jsem mu, aby mi dal ten malý svitek. A řekl mi: „Vezmi ho a sněz,+ a v tvém břiše způsobí hořkost, ale v tvých ústech bude sladký jako med.“ 10 A vzal jsem ten malý svitek z andělovy ruky a snědl jsem ho,+ a v mých ústech byl sladký jako med;+ ale když jsem ho snědl, v mém břiše způsobil hořkost. 11 A říkají mi: „Musíš opět prorokovat vzhledem k lidem a národům a jazykům a mnoha králům.“+
11 A byl mi dán rákos* podobný prutu,+ když řekl: „Vstaň a změř Boží* chrámovou [svatyni]*+ a oltář a ty, kdo v ní uctívají. 2 Ale pokud jde o nádvoří, které je vně+ chrámové [svatyně], to zcela vyvrhni* a neměř je, protože bylo dáno národům+ a budou nohama pošlapávat svaté město+ dvaačtyřicet měsíců.+ 3 A způsobím, aby moji dva+ svědkové prorokovali+ oblečeni v pytlovině+ tisíc dvě stě šedesát dnů.“ 4 Ti jsou [znázorněni] dvěma olivovníky+ a dvěma svícny+ a stojí před Pánem* země.+
5 A jestliže jim někdo bude chtít uškodit, vyjde z jejich úst oheň a pohltí jejich nepřátele;+ a kdyby jim někdo chtěl uškodit, musí být zabit tímto způsobem. 6 Ti mají autoritu zavřít nebe,+ aby za dnů jejich prorokování nepršelo,+ a mají autoritu nad* vodami, aby je změnili v krev+ a aby stíhali zemi všemožnými ranami, kdykoli si přejí.
7 A až dokončí své svědectví, divoké zvíře, jež vystupuje z propasti,+ povede s nimi válku a zvítězí nad nimi a zabije je.+ 8 A jejich mrtvoly budou na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma+ a Egypt, kde byl i jejich Pán přibit na kůl.*+ 9 A ti z lidí a kmenů a jazyků a národů+ se budou dívat na jejich mrtvoly po tři a půl dne+ a nedají jejich mrtvoly uložit do hrobky. 10 A ti, kdo bydlí na zemi, se nad nimi radují+ a těší se* a budou jeden druhému posílat dary,+ protože ti dva proroci trýznili ty, kdo bydlí na zemi.
11 A po třech a půl dnech+ do nich vstoupil duch života od Boha+ a postavili se na nohy, a na ty, kdo je spatřili, padl velký strach. 12 A slyšeli silný hlas+ z nebe, který jim řekl: „Pojďte sem nahoru.“+ A vystoupili* do nebe v oblaku a jejich nepřátelé je spatřili. 13 A v tu hodinu nastalo velké zemětřesení a desetina+ města padla; a sedm tisíc osob* bylo zabito zemětřesením* a ostatní byli zděšeni a vzdali slávu nebeskému BOHU.+
14 Druhá běda+ pominula. Pohleďme, třetí běda rychle přichází.
15 A sedmý anděl zatroubil na svou trubku.+ A v nebi nastaly silné hlasy a řekly: „Království světa* se stalo královstvím našeho Pána+ a jeho Krista+ a bude kralovat* navždy a stále.“+
16 A těch čtyřiadvacet starších,*+ kteří seděli před Bohem na svých trůnech, padlo na tvář,+ a uctívali Boha+ 17 a řekli: „Děkujeme ti,+ Jehovo* Bože, Všemohoucí,+ Tobě, který jsi+ a který jsi byl, protože ses ujal své velké moci+ a začal jsi kralovat.+ 18 Ale národy se rozzlobily a přišla tvá vlastní zloba a ustanovený čas, aby byli souzeni mrtví a aby byla dána odměna+ tvým otrokům, prorokům,+ a svatým a těm, kdo se bojí tvého jména, malým i velkým,+ a aby byli zničeni+ ti, kdo ničí* zemi.“+
19 A Boží* chrámová [svatyně],* která je v nebi,+ byla otevřena a v jeho chrámové [svatyni]+ bylo vidět truhlu+ jeho smlouvy. A nastaly blesky a hlasy a hromy a zemětřesení a velké krupobití.
12 A v nebi bylo vidět velké znamení:+ žena+ oděná sluncem, a pod jejíma nohama byl měsíc a na její hlavě byla koruna z dvanácti hvězd, 2 a byla těhotná. A křičí ve svých bolestech+ a ve svých porodních mukách.
3 A jiné znamení bylo vidět v nebi, a pohleďme, velký, ohnivě zbarvený drak+ se sedmi hlavami a deseti rohy a na jeho hlavách sedm diadémů; 4 a jeho ocas+ táhne třetinu nebeských hvězd,+ a svrhl je na zem.+ A drak* stál před ženou,+ která se chystala porodit,+ aby pohltil+ její dítě, jakmile [je] porodí.
5 A porodila syna,+ muže, který má pást všechny národy železnou holí.+ A její dítě bylo uchváceno k Bohu a k jeho trůnu.+ 6 A žena uprchla do pustiny,+ kde má od Boha připravené místo, aby ji tam živili+ tisíc dvě stě šedesát dnů.+
7 A v nebi vypukla válka: Michael*+ a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak a jeho andělé vedli bitvu, 8 ale nezískal převahu ani již pro ně nebylo nalezeno místo v nebi. 9 Velký drak+ byl proto svržen, ten prahad,+ který je nazýván Ďábel+ a Satan,+ jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi;*+ byl svržen na zem+ a jeho andělé byli svrženi s ním. 10 A slyšel jsem silný hlas v nebi, který řekl:
„Nyní nastala záchrana*+ a moc*+ a království našeho Boha+ a autorita* jeho Krista,+ protože byl svržen žalobce našich bratrů, který na ně dnem i nocí žaluje před naším Bohem!+ 11 A zvítězili nad ním+ kvůli krvi Beránka+ a kvůli slovu svého svědectví+ a nemilovali své duše* ani tváří v tvář smrti.*+ 12 Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich přebýváte!+ Běda+ zemi a moři,+ protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“+
13 Když nyní drak viděl, že byl svržen na zem,+ pronásledoval ženu,+ která porodila dítě mužského [rodu]. 14 Ženě však byla dána dvě křídla velkého orla,+ aby odletěla na své místo do pustiny;+ tam je živena+ čas a časy a půl času,*+ stranou od hadova+ obličeje.
15 A had za ženou vychrlil ze své tlamy vodu+ jako řeku, aby ji řeka utopila.+ 16 Ale země přišla ženě na pomoc+ a země otevřela ústa a pohltila řeku, kterou drak vychrlil ze své tlamy. 17 A drak se na ženu rozzlobil+ a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a mají dílo vydávání svědectví*+ pro Ježíše.
13 A zastavil se na mořském písku.+
A viděl jsem z moře+ vystupovat divoké zvíře+ s deseti rohy+ a sedmi hlavami,+ a na jeho rozích deset diadémů, na jeho hlavách však rouhavá+ jména. 2 A divoké zvíře, které jsem viděl, bylo podobné levhartovi,+ ale jeho nohy byly jako medvědí+ a jeho tlama byla jako tlama lví.+ A drak+ dal [zvířeti]* svou moc a svůj trůn a velkou autoritu.+
3 A viděl jsem jednu z jeho hlav jakoby ubitou k smrti, ale jeho smrtelná rána+ se uzdravila, a celá země s obdivem následovala divoké zvíře. 4 A uctívali draka, protože dal divokému zvířeti autoritu, a uctívali divoké zvíře slovy: „Kdo je jako to divoké zvíře a kdo s ním může vést bitvu?“ 5 A byla mu dána tlama, která mluvila velké věci a rouhání,+ a byla mu dána autorita, aby jednalo po dvaačtyřicet měsíců.+ 6 A otevřelo tlamu v rouhání+ proti Bohu, aby se rouhalo jeho jménu a místu jeho přebývání,* i těm, kdo přebývají v nebi.+ 7 A bylo mu dáno,+ aby vedlo válku se svatými a aby nad nimi vítězilo,*+ a byla mu dána autorita nad každým kmenem a lidem a jazykem a národem. 8 A všichni, kdo bydlí na zemi, je* budou uctívat; jméno žádného z nich není od založení* světa+ zapsáno ve svitku+ života Beránka, který byl zabit.+
9 Má-li kdo ucho, ať slyší.+ 10 Jestliže [je] někdo [určen] k zajetí, odchází do zajetí.+ Jestliže někdo zabije mečem, bude zabit mečem.+ Zde to znamená vytrvalost+ a víru+ svatých.+
11 A viděl jsem ze země+ vystupovat jiné divoké zvíře,+ a mělo dva rohy jako beránek, ale začalo mluvit jako drak.+ 12 A uplatňuje všechnu autoritu toho prvního divokého zvířete+ před jeho zrakem. A působí, aby země a ti, kdo na ní bydlí, uctívali první divoké zvíře, jehož smrtelná rána se uzdravila.+ 13 A provádí velká znamení,+ takže by dokonce přimělo oheň sestoupit z nebe na zemi před zrakem lidstva.
14 A zavádí na scestí ty, kdo bydlí na zemi, těmi znameními, která mu byla dána, aby [je] provádělo před zrakem divokého zvířete, přičemž říká těm, kdo bydlí na zemi, aby udělali obraz+ divokému zvířeti, které* mělo ránu od meče,+ a přece ožilo. 15 A bylo mu dáno, aby dalo dech* obrazu divokého zvířete, aby obraz divokého zvířete mluvil i působil zabíjení všech těch, kdo by nijak neuctívali obraz divokého zvířete.+
16 A donucuje všechny osoby,+ malé a velké, bohaté a chudé, svobodné a otroky, aby jim dali označení na pravici nebo na čelo+ 17 a* aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat kromě osoby, jež má to označení,* jméno+ divokého zvířete nebo číslo jeho jména.+ 18 Zde dochází na moudrost: Kdo má inteligenci, ať spočítá číslo divokého zvířete, neboť je to číslo člověka;+ a jeho číslo je šest set šedesát šest.*+
14 A viděl jsem, a pohleďme, Beránek+ stál na hoře Sion+ a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce+ [těch], kdo mají na svém čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce.+ 2 A slyšel jsem zvuk z nebe jako zvuk mnoha* vod+ a jako zvuk silného hromu; a zvuk, který jsem slyšel, byl jako [zvuk] pěvců, kteří se doprovázejí na harfu+ a hrají na své harfy. 3 A zpívají+ jakoby novou píseň+ před trůnem a před čtyřmi živými tvory+ a staršími;*+ a nikdo nebyl schopen naučit se* tu píseň, jen těch stočtyřiačtyřicet tisíc,+ kdo byli koupeni+ ze země. 4 To jsou ti, kdo se neposkvrnili se ženami;+ jsou vskutku panenští.+ To jsou ti, kdo neustále následují Beránka, ať jde kamkoli.+ Ti byli koupeni+ zprostřed lidstva jako první ovoce+ Bohu a Beránkovi 5 a v jejich ústech nebyla nalezena žádná faleš;+ jsou bez vady.+
6 A viděl jsem jiného anděla, jak letí středem nebe,*+ a měl věčnou dobrou zprávu,+ aby [ji] oznamoval jako radostnou zvěst těm, kdo bydlí na zemi, a každému národu a kmenu a jazyku a lidu,+ 7 a říkal silným hlasem: „Bojte se Boha+ a oslavujte jej,+ protože přišla hodina jeho soudu,+ a proto uctívejte Toho, který udělal+ nebe a zemi a moře a prameny vod.“+
8 A následoval jiný, druhý anděl,* a řekl: „Padl! Velký Babylón+ padl,+ ten, který nutil všechny národy pít z vína+ hněvu svého smilstva!“*+
9 A následoval je jiný anděl, třetí, a řekl silným hlasem: „Jestliže někdo uctívá+ divoké zvíře+ a jeho obraz a přijímá označení na čelo nebo na ruku,+ 10 bude též pít z vína Božího hněvu, které je vylito neředěné do poháru jeho zloby,+ a jistě bude trýzněn ohněm a sírou+ před zrakem svatých andělů a před zrakem Beránka.+ 11 A dým jejich trýzně vystupuje po celou věčnost+ a dnem i nocí nemají odpočinek ti, kdo uctívají divoké zvíře a jeho obraz, ani žádný, kdo přijímá označení+ jeho jména. 12 Zde to znamená vytrvalost pro svaté,+ [pro] ty, kdo zachovávají Boží přikázání+ a Ježíšovu víru.“+
13 A slyšel jsem hlas z nebe, který řekl: „Piš: Šťastní jsou mrtví,+ kteří od tohoto času+ umírají ve spojení s Pánem.+ Ano, říká duch, ať si odpočinou* od své namáhavé práce, neboť věci, které dělali,* jdou přímo s nimi.“
14 A viděl jsem, a pohleďme, bílý oblak, a na oblaku seděl někdo podobný synu člověka+ se zlatou korunou+ na hlavě a ostrým srpem v ruce.
15 A jiný anděl se vynořil z chrámové [svatyně]* a volal silným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Přilož svůj srp a sklízej,+ protože přišla hodina sklizně, neboť úroda+ země je úplně zralá.“*+ 16 A ten, kdo seděl na oblaku, napřáhl svůj srp na zemi a země byla sklizena.
17 A ještě jiný anděl se vynořil z chrámové [svatyně],* která je v nebi,+ také on měl ostrý srp.
18 A ještě jiný anděl se vynořil od oltáře a měl autoritu nad ohněm.+ A zavolal silným hlasem na toho, který měl ostrý srp, a řekl: „Přilož svůj ostrý srp a sesbírej hrozny révy země,+ protože její zrna uzrála.“ 19 A anděl+ napřáhl svůj srp na zemi a sesbíral révu+ země a uvrhl ji do velkého vinného lisu Božího hněvu.+ 20 A vinný lis byl šlapán za městem+ a z vinného lisu vyšla krev až po uzdy koní+ na vzdálenost tisíce šesti set stadií.*+
15 A viděl jsem v nebi jiné znamení,+ veliké a podivuhodné, sedm andělů+ se sedmi ranami.+ To jsou ty poslední, protože jimi je doveden do konce Boží hněv.+
2 A viděl jsem [něco], co vypadalo jako skleněné moře+ smíšené s ohněm, a ty, kdo vycházejí jako vítězové+ nad divokým zvířetem a nad jeho obrazem+ a nad číslem+ jeho jména, jak stojí u* skleněného moře+ a mají Boží harfy.+ 3 A zpívají píseň Mojžíše,+ Božího otroka, a píseň Beránka+ a říkají:
„Velká a podivuhodná jsou tvá díla,+ Jehovo* Bože, Všemohoucí.+ Spravedlivé a pravé jsou tvé cesty,+ Králi věčnosti.*+ 4 Kdo se tě, Jehovo,*+ nebude skutečně bát+ a oslavovat tvé jméno,+ protože ty sám jsi věrně oddaný?+ Všechny národy totiž přijdou a budou před tebou uctívat,+ protože byly učiněny zjevnými tvé spravedlivé výnosy.“+
5 A potom jsem viděl, a v nebi byla otevřena+ svatyně stanu+ svědectví*+ 6 a těch sedm andělů+ se sedmi ranami+ se vynořilo ze svatyně, byli oblečeni do čistého světlého plátna*+ a na prsou byli přepásáni zlatými pásy. 7 A jeden z těch čtyř živých tvorů+ dal sedmi andělům sedm zlatých misek, jež byly plné hněvu Boha,+ který žije po celou věčnost.+ 8 A svatyně se naplnila dýmem kvůli Boží slávě+ a kvůli jeho moci a nikdo nebyl schopen vstoupit do svatyně, dokud nebylo dokončeno sedm ran+ sedmi andělů.
16 A slyšel jsem, jak silný hlas+ ze svatyně řekl sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu.“+
2 A první+ odešel a vylil svou misku na zem.+ A na lidech, kteří měli označení divokého zvířete+ a kteří uctívali jeho obraz,+ se objevil škodlivý a zhoubný vřed.+
3 A druhý+ vylil svou misku do moře.+ A stalo se krví+ jako z mrtvého člověka, a každá živá duše zemřela, [ano,] všechno v moři.+
4 A třetí+ vylil svou misku do řek+ a pramenů vod. A staly se krví.+ 5 A slyšel jsem, jak anděl nad vodami řekl: „Ty,* který jsi a který jsi byl,+ Ty věrně oddaný,+ jsi spravedlivý, protože jsi vynesl tato rozhodnutí,+ 6 protože vylévali krev svatých a proroků,+ a ty jsi jim dal pít krev.+ Zaslouží si to.“+ 7 A slyšel jsem, jak oltář řekl: „Ano, Jehovo* Bože, Všemohoucí,+ tvá soudcovská rozhodnutí jsou pravá a spravedlivá.“+
8 A čtvrtý+ vylil svou misku na slunce; a [slunci]* bylo dáno, aby sežehlo lidi* ohněm.+ 9 A lidé byli sežehnuti velkým žárem, ale rouhali se jménu+ Boha, který má autoritu+ nad těmito ranami, a nečinili pokání, takže by mu vzdali slávu.+
10 A pátý vylil svou misku na trůn divokého zvířete.+ A jeho království se zatmělo,+ a bolestí se začali hryzat do jazyka, 11 ale rouhali se+ nebeskému BOHU pro své bolesti a pro své vředy a nečinili pokání ze svých skutků.
12 A šestý+ vylil svou misku na velkou řeku Eufrat+ a její voda vyschla,+ aby byla připravena cesta králům+ od východu slunce.
13 A viděl jsem tři nečisté inspirované výroky,*+ [které vypadaly] jako žáby,+ vycházet z tlamy draka+ a z tlamy divokého zvířete+ a z úst falešného proroka.*+ 14 Jsou to ve skutečnosti výroky inspirované* démony+ a provádějí znamení+ a vycházejí ke králům+ celé obydlené země,*+ aby je shromáždily k válce+ velikého dne+ Boha Všemohoucího.+
15 „Pohleď, přicházím* jako zloděj.+ Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý+ a udržuje si své svrchní oděvy, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanebnost.“+
16 A shromáždily je na místo,* které se hebrejsky nazývá Har-Magedon.*+
17 A sedmý vylil svou misku na vzduch.+ Na to vyšel silný hlas+ ze svatyně od trůnu a řekl: „Stalo se!“ 18 A nastaly blesky a hlasy a hromy a nastalo velké zemětřesení,+ jaké dosud nenastalo, co jsou lidé na zemi,+ tak rozsáhlé zemětřesení, tak veliké.+ 19 A velké město+ se rozštěpilo na tři části a města národů padla; a Velký Babylón*+ byl připomenut před zrakem Boha, aby mu [Bůh] dal pohár vína hněvu své zloby.+ 20 Také každý ostrov uprchl a hory nebyly nalezeny.+ 21 A velké krupobití+ s kameny, z nichž každý vážil asi talent,* sestoupilo z nebe na lidi* a lidé se rouhali+ Bohu pro tu ránu krupobití,+ protože jeho rána byla neobyčejně velká.
17 A přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek,+ mluvil se mnou a řekl: „Pojď, ukážu ti soud nad velkou nevěstkou,*+ která sedí na mnohých* vodách,+ 2 s níž smilnili králové země,+ zatímco ti, kdo obývají zemi, byli zpiti vínem jejího smilstva.“*+
3 A odnesl mě v [síle] ducha+ do pustiny. A zahlédl jsem ženu, jak sedí na šarlatovém divokém zvířeti,+ které bylo plné rouhavých jmen+ a mělo sedm hlav+ a deset rohů. 4 A žena byla oděna v purpuru+ a šarlatu+ a byla ozdobena zlatem a drahokamy a perlami+ a v ruce měla zlatý pohár,+ který byl plný ohavností+ a nečistot jejího smilstva.+ 5 A na jejím čele bylo napsáno jméno, záhada:*+ „Velký Babylón,* matka nevěstek+ a ohavností země.“+ 6 A viděl jsem, že ta žena je opilá krví+ svatých a krví Ježíšových svědků.+
Když jsem ji tedy zahlédl, divil jsem se velkým divením.+ 7 A tak mi anděl řekl: „Proč ses divil? Povím ti záhadu* té ženy+ a divokého zvířete, které ji nese a které má sedm hlav a deset rohů:+ 8 Divoké zvíře, které jsi viděl, bylo,+ ale není, a přece se chystá vystoupit z propasti+ a má odejít do zničení. A až ti, kdo bydlí na zemi, uvidí, jak divoké zvíře bylo, ale není, a přece bude přítomno, užasnou v obdivu, ale jejich jména nebyla napsána na svitku života+ od založení* světa.+
9 Zde dochází na inteligenci, která má moudrost:+ Sedm hlav+ znamená* sedm hor,+ kde na vrcholku sedí žena. 10 A je* sedm králů: pět padlo,+ jeden je,+ ten další ještě nepřišel,+ ale až přece přijde, musí zůstat na krátkou chvíli.+ 11 A divoké zvíře, které bylo, ale není,+ je také samo osmým [králem], ale pochází z těch sedmi* a odchází do zničení.
12 A deset rohů, které jsi viděl, znamená deset králů,+ kteří ještě nepřijali království, ale přece přijmou autoritu jako králové na jednu hodinu s divokým zvířetem. 13 Ti mají jednu myšlenku, a proto dávají svou moc a autoritu divokému zvířeti.+ 14 Ti povedou bitvu s Beránkem,+ ale Beránek nad nimi zvítězí,+ protože je Pán pánů* a Král králů.*+ Také ti povolaní a vyvolení a věrní [to učiní] s ním.“+
15 A říká mi: „Vody, které jsi viděl, kde sedí nevěstka, znamenají lidi a zástupy* a národy a jazyky.+ 16 A těch deset rohů,+ které jsi viděl, a divoké zvíře,+ ty budou nenávidět nevěstku+ a zpustoší ji a obnaží a sežerou její masité části a úplně ji spálí ohněm.+ 17 Bůh totiž vložil do jejich srdce, aby uskutečnily jeho myšlenku,+ ano aby uskutečnily [svou] jednu myšlenku tím, že dají* své království divokému zvířeti,+ dokud nebudou dovršena Boží slova.+ 18 A žena,+ kterou jsi viděl, znamená* velké město, jež má království nad králi země.“+
18 Potom jsem viděl jiného anděla, jak sestupuje z nebe, s velkou autoritou;+ a země byla osvětlena jeho slávou.+ 2 A zvolal silným hlasem+ a řekl: „Padl! Velký Babylón* padl+ a stal se bydlištěm démonů a místem, kde se ukrývá každý nečistý výpar,*+ a místem, kde se ukrývá každý nečistý a nenáviděný pták!+ 3 Vždyť kvůli vínu hněvu jeho smilstva* padly všechny národy [za oběť]+ a králové země s ním smilnili+ a cestující kupci+ země zbohatli díky moci jeho nestoudného přepychu.“+
4 A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: „Vyjděte z něho, můj lide,+ jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších+ a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran. 5 Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe+ a Bůh si připomněl jeho skutky bezpráví.+ 6 Oplaťte mu tak, jak oplácel on,+ a učiňte mu dvakrát tolik, ano, dvojnásobek toho, co učinil;+ do poháru,+ do něhož on dával směs, mu dejte směsi dvojnásobně.+ 7 Do jaké míry se sám oslavoval a žil v nestoudném přepychu, do té míry mu dejte trýzeň a truchlení.+ Vždyť si ve svém srdci stále říká: ‚Sedím jako královna+ a nejsem vdova+ a nikdy neuvidím truchlení.‘+ 8 Proto v jednom dnu přijdou jeho rány,+ smrt a truchlení a hladomor, a bude úplně spálen ohněm,+ protože Jehova* Bůh, který jej soudil, je silný.+
9 A králové+ země, kteří s ním smilnili a žili v nestoudném přepychu, budou plakat a bít se nad ním v zármutku,+ až se budou dívat na dým jeho požáru,+ 10 zatímco budou stát opodál ze strachu před jeho trýzní a říkat:+ ‚Běda, běda, velké město,+ Babylóne, silné město, protože v jedné hodině přišel tvůj soud!‘+
11 Také cestující kupci+ země nad ním pláčí a truchlí,+ protože již nikdo nekupuje jejich plný sklad, 12 plný sklad+ zlata a stříbra a drahokamů a perel a jemného plátna a purpuru a hedvábí a šarlatu; a všeho z voňavého dřeva* a předměty všeho druhu ze slonoviny a předměty všeho druhu z nejdrahocennějšího dřeva a z mědi a železa a mramoru;+ 13 také skořici a indické koření* a kadidlo a vonný olej a vonnou pryskyřici a víno a olivový olej a jemnou mouku a pšenici a skot a ovce a koně a kočáry a otroky* a lidské duše.*+ 14 Ano, znamenité ovoce, po němž toužila+ tvá duše,* se od tebe vzdálilo, a všechny ty lahůdkové věci a nádherné věci pro tebe zanikly a lidé je již nikdy nenajdou.+
15 Cestující kupci+ s těmito věcmi, kteří z něho zbohatli, budou stát opodál ze strachu před jeho trýzní a budou plakat a truchlit+ 16 a řeknou: ‚Běda, běda — velké město,+ oblečené do jemného plátna a purpuru a šarlatu a bohatě ozdobené zlatými ozdobami a drahokamy a perlami,+ 17 protože v jedné hodině bylo zpustošeno tak velké bohatství!‘+
A každý kapitán lodi a každý, kdo se někam plaví,+ a námořníci a všichni, kdo si vydělávají na živobytí na moři, stáli opodál,+ 18 a při pohledu na dým jeho požáru křičeli a říkali: ‚Které město je podobné tomu velkému městu?‘+ 19 A sypali si prach na hlavu+ a křičeli, plakali a truchlili+ a říkali: ‚Běda, běda — velké město, v němž všichni, kdo měli lodě na moři,+ zbohatli z jeho nákladnosti,+ protože bylo zpustošeno v jedné hodině!‘+
20 Raduj se nad ním, nebe,+ a také vy, svatí+ a apoštolové+ a proroci, protože Bůh na něm za vás vykonal soudcovský trest!“+
21 A silný anděl zdvihl kámen podobný velkému mlýnskému kameni+ a vrhl jej do moře+ a řekl: „Tak bude Babylón, velké město, svržen rychlým vrhem a již nikdy nebude nalezen.+ 22 A již nikdy v tobě nebude slyšet zvuk pěvců, kteří se doprovázejí na harfu, a hudebníků a flétnistů a trubačů+ a již nikdy v tobě nebude nalezen žádný řemeslník jakéhokoli oboru* a již nikdy v tobě nebude slyšet zvuk mlýnského kamene, 23 již nikdy v tobě nebude svítit světlo lampy a nikdy již v tobě nebude slyšet hlas ženicha a nevěsty;+ protože tvoji cestující kupci+ byli muži vysokého postavení+ na zemi, neboť tvými spiritistickými+ zvyklostmi* byly zavedeny na scestí všechny národy. 24 Ano, byla v něm nalezena krev+ proroků+ a svatých+ a všech, kdo byli pobiti na zemi.“+
19 Potom jsem slyšel [něco], co bylo jako silný hlas velkého zástupu v nebi.+ Řekli: „Chvalte Jah!*+ Záchrana+ a sláva a moc patří našemu Bohu,*+ 2 protože jeho soudy jsou pravé a spravedlivé.*+ Vykonal totiž soud nad velkou nevěstkou,* která zkazila zemi svým smilstvem,* a pomstil krev svých otroků na její ruce.“+ 3 A ihned řekli podruhé: „Chvalte Jah!*+ A dým z ní nadále vystupuje po celou věčnost.“+
4 A těch čtyřiadvacet starších*+ a čtyři živí tvorové+ padli a uctívali Boha, který sedí+ na trůnu, a řekli: „Amen! Chvalte Jah!“*+
5 Vyšel také hlas od trůnu a řekl: „Chvalte našeho Boha, všichni jeho otroci,+ kteří se ho bojíte, malí i velcí.“+
6 A slyšel jsem [něco], co bylo jako hlas velkého zástupu a jako zvuk mnoha* vod a jako zvuk silných hromů. Řekli: „Chvalte Jah,*+ protože Jehova,* náš* Bůh, Všemohoucí,+ začal kralovat.+ 7 Radujme se, překypujme radostí a vzdejme mu slávu,+ protože přišla+ Beránkova svatba+ a jeho manželka se připravila.+ 8 Ano, bylo jí dopřáno, aby se oděla do světlého, čistého, jemného plátna, neboť jemné plátno představuje spravedlivé skutky svatých.“+
9 A říká mi: „Piš: Šťastní jsou ti, kdo jsou pozváni* k večeři na Beránkově svatbě.“*+ Také mi říká: „To jsou pravé Boží výroky.“+ 10 Na to jsem padl k jeho nohám, abych ho uctíval.+ Ale říká mi: „Pozor! Nedělej to!+ Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří mají dílo [vydávání] svědectví o Ježíšovi.+ Uctívej Boha,+ neboť vydávání svědectví* o Ježíšovi je to, co inspiruje* k prorokování.“*+
11 A viděl jsem otevřené nebe, a pohleďme, bílý kůň.+ A ten, kdo na něm seděl, se nazývá* Věrný+ a Pravý,+ a soudí a vede válku ve spravedlnosti.+ 12 Jeho oči jsou ohnivý plamen+ a na hlavě má mnoho diadémů.+ Má napsané jméno,+ které nezná nikdo, jen on, 13 je oděn svrchním oděvem pokropeným krví,+ a jméno, jímž je nazýván, je Boží Slovo.+ 14 Také vojska, jež byla v nebi, ho následovala na bílých koních, a byli oblečeni do bílého, čistého, jemného plátna. 15 A z jeho úst vyčnívá ostrý, dlouhý meč,+ aby jím bil národy, a bude je pást železnou holí.+ Také šlape vinný lis+ hněvivé zloby Boha+ Všemohoucího. 16 A na svém svrchním oděvu, ano na stehně, má napsané jméno: Král králů* a Pán pánů.+
17 Viděl jsem také anděla, jak stojí ve slunci, a zvolal silným hlasem a řekl všem ptákům,+ kteří létají středem nebe: „Pojďte sem, shromážděte se k velké Boží večeři, 18 abyste jedli masité části+ králů a masité části vojenských velitelů* a masité části silných mužů+ a masité části koní+ i těch, kdo na nich sedí, a masité části všech, jak svobodných, tak otroků, a malých i velkých.“
19 A viděl jsem divoké zvíře+ a krále+ země a jejich vojska shromážděné, aby vedli válku+ s tím, který seděl na koni,+ a s jeho vojskem. 20 A divoké zvíře+ bylo chyceno a spolu s ním falešný prorok,+ který před ním prováděl znamení,+ jimiž zaváděl na scestí ty, kdo přijali označení+ divokého zvířete, a ty, kdo prokazují uctívání jeho obrazu.+ Ještě zaživa byli oba uvrženi do ohnivého jezera, které hoří sírou.+ 21 Ale ostatní byli zabiti dlouhým mečem toho, který seděl na koni,+ [mečem], který mu vycházel z úst.+ A všichni ptáci+ se nasytili jejich masitými částmi.+
20 A viděl jsem anděla, jak sestupuje z nebe s klíčem od propasti+ a [s] velkým řetězem v ruce. 2 A zmocnil se draka,+ prahada,+ který je Ďábel+ a Satan,+ a spoutal ho na tisíc let. 3 A uvrhl ho do propasti+ a zavřel [ji] a zapečetil [ji] nad ním, aby již nezaváděl na scestí národy, dokud neskončí tisíc let. Potom musí být na malou chvíli uvolněn.+
4 A viděl jsem trůny+ a byli [tam] ti, kteří se na ně posadili, a byla jim dána moc, aby soudili.+ Ano, viděl jsem duše těch, kteří byli popraveni sekerou za svědectví, jež vydávali o Ježíšovi, a za to, že mluvili o Bohu,* a ty, kteří neuctívali ani divoké zvíře,+ ani jeho obraz+ a nepřijali označení na čelo ani na ruku.+ A ožili a kralovali+ s KRISTEM tisíc let.* 5 (Ostatní mrtví+ neožili, dokud neskončilo těch tisíc let.)*+ To je první+ vzkříšení.* 6 Šťastný+ a svatý+ je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt+ nemá autoritu,+ ale budou kněží+ Boží a KRISTOVI a budou s ním kralovat těch tisíc let.+
7 Jakmile skončí těch tisíc let, Satan bude uvolněn ze svého vězení 8 a vyjde, aby zaváděl na scestí ty národy ve čtyřech rozích* země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k válce. Jejich počet je jako mořského písku.+ 9 A postupovali po [celé] šíři země a obklíčili tábor* svatých+ a milované město.+ Ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je.+ 10 A Ďábel,+ který je zaváděl na scestí,* byl uvržen do jezera ohně a síry, kde [již bylo] divoké zvíře+ i falešný prorok;+ a budou trýzněni dnem i nocí po celou věčnost.
11 A viděl jsem velký bílý trůn a toho, který na něm seděl.+ Z [místa] před ním* uprchla země a nebe+ a nebylo pro ně nalezeno místo. 12 A viděl jsem mrtvé, velké a malé,+ jak stojí před trůnem, a byly otevřeny svitky.* Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života.+ A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích.+ 13 A moře vydalo mrtvé, [kteří byli] v něm, a smrt a hádes* vydaly mrtvé,+ [kteří byli] v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků.+ 14 A smrt+ a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera.* To znamená* druhou smrt,+ ohnivé jezero.+ 15 Dále, kdokoli nebyl nalezen zapsaný v knize života,+ byl uvržen do ohnivého jezera.+
21 A viděl jsem nové nebe+ a novou zemi,+ neboť dřívější nebe+ a dřívější země+ pominuly a moře+ již není. 2 Viděl jsem také svaté město,+ Nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha+ a [je] připravený jako nevěsta+ ozdobená pro svého manžela.+ 3 Na to jsem slyšel silný hlas z trůnu, jak říká: „Pohleď, Boží stan*+ je s lidmi, a bude s nimi přebývat*+ a oni budou jeho lidem.+ A sám Bůh bude s nimi.+ 4 A setře jim každou slzu z očí+ a smrt již nebude+ a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest.+ Dřívější věci pominuly.“+
5 A Ten, který seděl na trůnu,+ řekl: „Pohleď, činím všechny věci nové.“+ Také říká: „Piš, protože tato slova jsou věrná a pravá.“ 6 A řekl mi: „Stala se!* Já jsem Alfa a Omega,* počátek a konec.+ Každému, kdo žízní, dám zdarma z pramene vodu života.+ 7 Každý, kdo zvítězí, zdědí tyto věci, a budu jeho Bohem+ a bude mým synem.+ 8 Ale zbabělci a [lidé] bez víry+ a ti, kdo jsou ohavní ve své špíně,+ a vrazi+ a smilníci+ a ti, kdo provozují spiritismus,* a modláři+ a všichni lháři,+ ti budou mít podíl v jezeře, které hoří ohněm+ a sírou.+ To znamená* druhou smrt.“+
9 A přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek, jež byly plné sedmi posledních ran,+ mluvil se mnou a řekl: „Pojď sem, ukážu ti nevěstu, Beránkovu manželku.“+ 10 Odnesl mě tedy v [síle] ducha na velkou a vysokou horu+ a ukázal mi svaté město+ Jeruzalém, které sestupovalo z nebe od Boha+ 11 a mělo Boží slávu.+ Jeho záře* byla podobná nejvzácnějšímu drahokamu, jako jaspis, který září jako čistý křišťál.+ 12 Mělo velkou a vysokou zeď+ a mělo dvanáct bran a u těch bran dvanáct andělů a byla [tam] vepsána jména, jež jsou [jména] dvanácti kmenů izraelských synů.+ 13 Na východě byly tři brány a na severu tři brány a na jihu tři brány a na západě tři brány.+ 14 Zeď města také měla dvanáct základních kamenů+ a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.+
15 A ten, kdo se mnou mluvil, držel jako míru zlatý rákos,+ aby změřil město a jeho brány a jeho zeď.+ 16 A město je čtyřhranné a jeho délka je stejně velká jako jeho šířka. A změřil město+ rákosem, dvanáct tisíc stadií;* jeho délka a šířka a výška jsou si rovné. 17 Změřil také jeho zeď, sto čtyřicet čtyři lokte,* podle míry lidské [a] zároveň andělské.* 18 Jeho zeď byla vystavěna z jaspisu+ a město bylo z ryzího zlata podobného čistému sklu. 19 Základy+ městské zdi byly ozdobeny drahokamy všeho druhu:+ První základ byl jaspis,+ druhý safír,+ třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,+ 20 pátý sardonyx, šestý sardit, sedmý chryzolit,+ osmý beryl, devátý topas,+ desátý chryzopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.+ 21 Rovněž dvanáct bran bylo dvanáct perel; každá z bran byla udělána z jedné perly.+ A široká ulice města byla ryzí zlato, jako průhledné sklo.
22 A neviděl jsem v něm chrám,*+ neboť jeho chrámem+ je Jehova*+ Bůh, Všemohoucí,*+ a také Beránek.+ 23 A město nepotřebuje, aby na ně svítilo slunce nebo měsíc, vždyť je osvítila Boží sláva+ a jeho lampou byl Beránek.+ 24 A národy budou chodit prostřednictvím jeho světla+ a králové země do něho vnesou svou slávu.+ 25 A jeho brány nebudou přes den vůbec zavřeny,+ neboť noc tam nebude existovat.+ 26 A vnesou do něho slávu a čest národů.+ 27 Rozhodně však do něho nevstoupí nic neposvátného ani žádný, kdo provádí ohavnost+ a lež;+ [vstoupí] jen ti,+ kdo jsou zapsáni v Beránkově svitku života.+
22 A ukázal mi řeku vody života,+ čistou jako křišťál, která plyne od trůnu Božího a Beránkova+ 2 středem jeho široké ulice. A na té i na oné straně řeky [byly] stromy*+ života, které rodí dvanáct úrod ovoce a vydávají své ovoce každý měsíc.+ A listy stromů [byly] k léčení národů.+
3 A již nebude žádná kletba.+ Ale [ve městě]* bude trůn Boží+ a Beránkův+ a jeho otroci mu budou prokazovat posvátnou službu;*+ 4 a uvidí jeho obličej+ a jeho jméno bude na jejich čelech.+ 5 Také již nebude noc+ a nepotřebují světlo lampy ani [nemají] sluneční světlo, protože Jehova* Bůh na ně bude vrhat světlo+ a budou kralovat po celou věčnost.+
6 A řekl mi: „Tato slova jsou věrná a pravá;+ ano, Jehova,* BŮH inspirovaných prorockých výroků,*+ vyslal svého anděla, aby ukázal svým otrokům věci, které se záhy stanou.+ 7 A pohleď, přicházím rychle.+ Šťastný je každý, kdo zachovává slova proroctví tohoto svitku.“+
8 A tak jsem to já, Jan, slyšel a viděl. A když jsem vyslechl a uviděl, padl jsem, abych uctíval+ před nohama anděla, který mi to ukazoval. 9 Říká mi však: „Pozor! Nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří jsou proroci,+ a těch, kdo zachovávají slova tohoto svitku. Uctívej Boha.“+
10 Také mi říká: „Nezapečeťuj* slova proroctví tohoto svitku, neboť ustanovený čas je blízko.+ 11 Kdo jedná nespravedlivě, ať ještě jedná nespravedlivě;+ a špinavý ať se ještě špiní;+ ale spravedlivý+ ať ještě jedná spravedlivě a svatý ať se ještě posvěcuje.+
12 ‚Pohleď, přicházím rychle+ a se mnou je odměna,+ kterou dávám, abych oplatil každému podle jeho díla.+ 13 Já jsem Alfa a Omega,*+ ten první a ten poslední,+ počátek a konec. 14 Šťastní jsou ti, kdo perou svá roucha,+ aby autorita [jít] ke stromům* života byla jejich+ a aby dosáhli vstupu do města jeho branami.+ 15 Venku jsou psi+ a ti, kdo provozují spiritismus,*+ a smilníci+ a vrazi a modláři a každý, komu se líbí a [kdo] provádí lež.‘+
16 ‚Já, Ježíš, jsem poslal svého anděla, aby vám o tom vydal svědectví pro sbory. Jsem kořen+ a potomek+ Davidův a jasná jitřní hvězda.‘“+
17 A duch*+ a nevěsta+ stále říkají: „Přijď!“ A každý, kdo slyší, ať řekne: „Přijď!“+ A každý, kdo žízní, ať přijde;+ každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.+
18 „Vydávám svědectví každému, kdo slyší slova proroctví tohoto svitku: Jestliže někdo k tomu přidá,+ Bůh mu přidá ran,+ o nichž je napsáno v tomto svitku; 19 a jestliže někdo něco odejme ze slov svitku tohoto proroctví, Bůh odejme jeho podíl ze stromů života+ a ze svatého města,+ věci, o nichž je napsáno v tomto svitku.
20 Ten, kdo o tom vydává svědectví, říká: ‚Ano; přijdu rychle.‘“+
„Amen! Přijď, Pane Ježíši.“
21 [Kéž je] nezasloužená laskavost Pána Ježíše Krista* se svatými.*+
Dosl. „Odkrytí; Odhalení“. Řec. A·po·kaʹly·psis; lat. A·po·ca·lyʹpsis.
Dosl. „v rychlosti“.
Dosl. „Jsoucího; Toho, který existuje“. Řec. ho on. Viz 2Mo 3:14 ppč.
Nebo „A a Z“. Řec. τὸ Ἄλφα καὶ τὸ Ὦ (to Alʹfa kai to O[·meʹga]), první a poslední písmeno řec. abecedy; SyhJ22 „Alef a Taw“.
Viz dodatek 1D.
„Všemohoucí.“ Řec. ho Pan·to·kraʹtor; lat. O·mniʹpo·tens; J18(heb.) ʼEl Šad·daiʹ, „Bůh Všemohoucí“; J17,22(heb.) ʼElo·héʹ ceva·ʼóthʹ, „Bůh vojsk“. Viz Rut 1:20, ppč. „Všemohoucí“.
„Vydával svědectví.“ Řec. mar·ty·riʹan; lat. te·sti·moʹni·um.
Dosl. „prostřednictvím slova Božího a svědectví Ježíšova“.
„Inspirací.“ Nebo „V duchu“. Řec. en pneuʹma·ti; lat. in spiʹri·tu.
Nebo „Ocitl jsem se pod inspirací v Pánově dnu“.
„První“, אVgSyh; A „Prvorozený“.
„Hádu“, אA; SyhJ7,8,13,16–18,22 „šeolu“. Viz dodatek 4B.
Nebo „je“.
Nebo „skutky Mikulášenců (Nikolaitů)“.
„Ráji“, אAVgSyhJ11–13,16; J17,18,22 „zahradě“.
Nebo „dokonce i v nebezpečí smrti“.
Nebo „učení Mikulášenců (Nikolaitů)“. Řec. di·da·chenʹ Ni·ko·la·i·tonʹ; lat. doc·triʹnam Ni·co·la·i·taʹrum.
Nebo „odložené manny“.
Dosl. „[hlasovací] oblázek“. Řec. pseʹfon. Viz Sk 26:10 ppč.
„Službu.“ Řec. di·a·ko·niʹan.
Nebo „smrtí“.
Nebo „nejvnitřnější city“. Dosl. „ledviny“. Srovnej Jer (11:20; 17:10; 20:12).
Nebo „úplného konce“. Řec. teʹlous.
Dosl. „železnou holí, jako jsou hliněné nádoby rozbity na kusy“.
Nebo „osob“.
Nebo „dodržel, co jsem řekl o vytrvalosti“.
Dosl. „hodinou pokušení“.
Nebo „Božím obydlí (příbytku)“. Řec. na·oiʹ, 3. p., j. č.; lat. temʹplo; J17,18,22(heb.) behé·khalʹ, „v paláci (chrámu)“.
„Jeruzaléma“, znamená „vlastnictví [nebo základ] dvojnásobného pokoje“.
„Amen.“ Dosl. s určitým členem. Řec. ho A·menʹ; lat. Aʹmen; J17,18,22(heb.) ha·ʼA·menʹ, „Tak se staň“, s určitým členem.
„Vyvrhnu tě“, AVgSyh; א „buď zticha!“.
Dosl. „Vykroč“.
Nebo „sardit [či sardský kámen]“.
„Starších.“ Řec. pre·sby·teʹrous.
Dosl. „jsou“.
Nebo „uvnitř“.
„Svatý, svatý svatý“, AVgSyh; א* uvádí „svatý“ osmkrát. Viz dodatek 1J.
Viz dodatek 1D.
Viz 1:8, ppč. „Všemohoucí“.
„Starších.“ Řec. pre·sbyʹte·roi.
Viz dodatek 1D.
Nebo „mocným“.
Nebo „jsou“.
„Sedm“, אVgcSyh; AVg vynechávají.
„Kteří“, אVg, vztahuje se na ‚sedm duchů‘; A „a které“, myšleno „oči“.
„[Kadidlo] znamená“, א a minuskulový rkp. 046; A „[misky] znamenají“.
„Mají kralovat; kralují“, ASyh a minuskulový rkp. 046; אVg „budou kralovat“.
Nebo „deset tisíc krát desetitisíce“.
Řec. Choiʹnix. Něco přes litr.
Římská stříbrná mince, která vážila 3,85g a odpovídala denní mzdě. Viz Mt 20:2.
„Hádes“, אA; SyhJ7,8,11–14,16–18,22 „šeol“. Viz dodatek 4B.
Dosl. „hladomorem“.
Nebo „smrtí“.
Nebo „dokonce“.
„Svědeckému dílu.“ Dosl. „svědectví“. Řec. mar·ty·riʹan; lat. te·sti·moʹni·um.
„Svrchovaný Pane.“ Řec. ho De·spoʹtes; J17,22(heb.) ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1E.
Nebo „chiliarchové“; každý z nich velel tisíci vojáků.
Nebo „stranách; nejzazších koncích“.
Dosl. „Neměli byste zacházet nespravedlivě“.
Dosl. „(těch) zapečetěných“.
„Gad.“ א vynechává.
„Simeon.“ א vynechává.
Řec. eʹthnous, „etnických skupin“; lat. genʹti·bus, „pohanů“; J17,18(heb.) hag·gó·jimʹ, „národů (gojim)“.
Dosl. „záchranu“ s určitým členem. Řec. He so·te·riʹa; lat. saʹlus; J17,18,22(heb.) ha·ješu·ʽahʹ.
Řec. pre·sby·teʹron.
„Amen.“ C vynechává.
„Prokazují ... posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹou·sin; J22(heb.) weʽó·vedhimʹ, „a slouží (uctívají)“. Srovnej 2Mo 3:12 ppč.
Nebo „Božím obydlí (příbytku)“. Řec. na·oiʹ, 3. p., j. č.; lat. temʹplo; J17,18,22(heb.) behé·kha·lóʹ, „v jeho paláci (chrámu)“.
Nebo „životy“. Řec. psy·chasʹ; lat. aʹni·mas.
Nebo „Absint“.
Nebo „z lidstva“.
Nebo „zatměla se“.
Nebo „v poledníku; přímo nad hlavou“.
Zájmeno m. nebo stř. r.
Se zájmenem m. nebo stř. r.
Dosl. „zacházet nespravedlivě“.
„Abaddon.“ Nebo „Zničení“. J17,18,22(heb.) ʼAvad·dónʹ. Srovnej Joba 26:6; Ža 88:11; Př 15:11, ppč. „zničení“.
„Apollyon.“ Nebo „Ničitel“. Řec. A·pol·lyʹon. Vg dodává: „a latinsky se jmenuje Vyhladitel (Ex·terʹmi·nans)“. Viz Mt 7:13 ppč.
Nebo „po následujících věcech“.
„Z rohů“, P47אcAItrkp.Syh; Vgc „ze čtyř rohů“.
Nebo „jezdců na koních“.
Nebo „dvacet tisíc krát deset tisíc“, tedy 200 000 000.
„Spiritistických zvyklostí.“ Nebo „kouzelnictví“. Dosl. „drog“. Řec. far·maʹkon.
Dosl. „schází“.
Dosl. „malou knížku“. Řec. bi·bla·riʹdi·on.
Nebo „Drž v tajnosti“.
„A moře a věci v něm“, P47אcCVg; א*A vynechávají.
Dosl. „čas“. Řec. chroʹnos.
Nebo „hlasu“. Řec. fo·nesʹ.
Nebo „záhada“. Řec. to my·steʹri·on.
„Rákos.“ Řec. kaʹla·mos; lat. caʹla·mus; J17,18,22(heb.) qa·nehʹ. Srovnej Ez 40:5, ppč. „rákos“.
„Boží“, אAVgSyh; J17 „Jehovovu“.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. ton na·onʹ; J17,18,22(heb.) hé·khalʹ, „palác (chrám)“.
Nebo „vynech“.
„Pánem“, אAVgSyh; Vgms a minuskulové rkp. 1854, 2053 „Bohem“.
Řec. e·piʹ, s druhým pádem.
Nebo „připevněn na kůl (kládu)“. Viz dodatek 5C.
Dosl. „se činí dobré mysli“.
Dosl. „vykročili“.
Dosl. „sedm tisíc jmen lidí“.
Nebo „v zemětřesení“.
„Světa.“ Řec. tou koʹsmou; lat. munʹdi; J17(heb.) ha·ʽó·lamʹ.
Dosl. „bude vládnout“.
Řec. pre·sbyʹte·roi.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „kazí skrz“.
„Boží“, אAVgSyh; J17 „Jehovova“.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. ho na·osʹ; J17,18,22(heb.) hé·khalʹ, „palác (chrám)“.
Řec. draʹkon; lat. draʹco.
Znamená „kdo je jako Bůh?“. Řec. Mi·cha·elʹ.
Dosl. „obydlenou“. Řec. oi·kou·meʹnen, ž. r., j. č., vztahuje se na zemi.
Nebo „vítězství“.
„Moc.“ Řec. dyʹna·mis; lat. virʹtus; J17(heb.) weʽuz·zóʹ, „a jeho síla“.
„Autorita.“ Řec. e·xou·siʹa; lat. po·teʹstas; J17,18,22(heb.) u·mem·šeʹleth, „a autorita“.
Nebo „své životy“. Dosl. „svou duši“.
Nebo „ani navzdory nebezpečí smrti“. Dosl. „až do smrti“.
Nebo „po ustanovený čas a ustanovené časy a půl ustanoveného času“. Řec. kai·ronʹ kai kai·rousʹ kai heʹmi·sy kai·rouʹ. Srovnej Da 4:16 ppč; Da 12:7, ppč. „půl“.
„Dílo vydávání svědectví.“ Řec. mar·ty·riʹan; lat. te·sti·moʹni·um.
Dosl. „mu dal“.
Nebo „stanu; svatostánku“.
„A bylo mu dáno ... nad nimi vítězilo“, אVg; P47ACArm vynechávají.
Nebo „ho“.
Dosl. „vržení [semene]“. Řec. ka·ta·bo·lesʹ.
Dosl. „kdo“.
Nebo „ducha; činnou sílu“. Řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tum; J17,18, 22(heb.) ruʹach.
„A“, P47אcAVg; א*CSyh vynechávají.
Dosl. „rytinu“. Řec. chaʹrag·ma; J18,22(heb.) hat·tawʹ, „taw“, heb. písmeno odpovídající českému „T“. Srovnej Ez 9:4 ppč.
„Šest set šedesát šest“, אA; P47 a minuskulový rkp. 046 χξςʹ, řec. písmena představující číslo 666. Číslo 6 je zdůrazněno až do třetího řádu, totiž jako 6 plus 60 plus 600.
Nebo „velkých“.
Řec. pre·sby·teʹron.
Nebo „naučit se úplně“.
Nebo „v poledníku; přímo nad hlavou“.
„Anděl“, אcACSyh; P47א* vynechávají.
Viz dodatek 5A.
Nebo „že si mohou odpočinout“.
„Věci, které dělali.“ Dosl. „jejich díla“.
Nebo „Božího obydlí (příbytku)“. Řec. tou na·ouʹ; J17,18,22(heb.) ha·hé·khalʹ, „paláce (chrámu)“.
Nebo „je vyschlá“.
Viz v. 15, ppč. „svatyně“.
Asi 296 km. Stadion odpovídalo jedné osmině římské míle, což bylo 185 m.
Nebo „na“.
Viz dodatek 1D.
„Věčnosti“, P47א*CVgSyh; A a unciální rkp. 046 „národů“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „svatostánku svědectví“.
„Plátna“, P47אVgcSyh; AC „kamene“.
„Ty“, אACVgSyh; TR „Ty, Pane“; J7,8,13,14,16 „Ty, Jehovo“.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „mu“.
Nebo „lidstvo“.
Nebo „nečisté duchy“.
„Falešného proroka.“ Řec. pseu·do·pro·feʹtou; lat. pseu·do·pro·pheʹtae; J17,22(heb.) neviʼʹ haš·šeʹqer.
Nebo „ve skutečnosti duchové“.
Dosl. „obydlené“. Řec. oi·kou·meʹnes, ž. r., j. č., vztahuje se na zemi.
„Přicházím“, אcAVgSyh; א* „Přichází“.
„Místo“, אVgSyh; A „řeku“.
Nebo „Armagedon“. Řec. Har Ma·ge·donʹ; lat. Her·ma·geʹdon; J18,22(heb.) Har Meghid·dónʹ, „hora Megiddo“.
Řec. Ba·by·lonʹ; J17,22(heb.) Ba·velʹ.
Asi 20,4 kg.
Nebo „lidstvo“.
Nebo „smilnicí; prostitutkou“. Řec. porʹnes. Viz dodatek 5A.
Nebo „velkých“.
Řec. por·neiʹas. Viz dodatek 5A.
Nebo „náboženské tajemství“, posvátné pro Babylón.
Viz 16:19 ppč.
Nebo „náboženské tajemství“. Řec. my·steʹri·on.
Dosl. „vržení [semene]“. Řec. ka·ta·bo·lesʹ.
Nebo „je“.
Nebo „A znamenají“.
Nebo „ale vděčí za svou existenci těm sedmi“.
Nebo „nad (mezi) pány.“
Nebo „nad (mezi) králi“.
Nebo „masy“.
Nebo „aby uskutečnily jeden záměr a daly“. Dosl. „aby provedly jednu domněnku a daly“.
Nebo „je“.
Řec. Ba·by·lonʹ; J17,18,22(heb.) Ba·velʹ.
Nebo „duch“.
Nebo „Vždyť kvůli vášeň probouzejícímu vínu jeho smilstva“. A vynechává „vínu“.
„Jehova“, J7,8,13,14,16–18,22–24,28; אcCSyh(řec.) Kyʹri·os; AVg vynechávají. Viz dodatek 1D.
Nebo „thyinového dřeva“.
Nebo „amomom“, indické koření.
Dosl. „těla“.
Nebo „otroky, dokonce duše lidí“.
Dosl. „ovoce touhy tvé duše“.
„Jakéhokoli oboru“, CVgSyh; אA vynechávají.
„Tvými spiritistickými zvyklostmi.“ Nebo „tvým kouzelnictvím“. Dosl. „užíváním drog“. Řec. far·ma·kiʹai, 3. p., j. č.
Nebo „Halelujah“. Řec. Hal·le·lou·i·aʹ; J22(heb.) ha·lelu·jahʹ. Srovnej Ža 104:35, ppč. „Jah“.
„Našemu Bohu“, אACVgSyh; TR a některé kurzívní rkp. „Pánovi, našemu Bohu“; J7,8,13,14,16,17 „Jehovovi, našemu Bohu“.
„Jeho soudy jsou pravé a spravedlivé“, אAVg; J7,8 „Jehova je spravedlivý a jeho soudy jsou přímé“.
Nebo „smilnicí; prostitutkou“. Řec. porʹnen. Viz dodatek 5A.
„Svým smilstvem.“ Řec. en tei por·neiʹai au·tesʹ; lat. in pro·sti·tu·ti·oʹne sua; J17,18(heb.) bethaz·nu·thahʹ. Viz dodatek 5A.
Viz v. 1, ppč. „Jah“.
Řec. pre·sbyʹte·roi.
Nebo „Amen! Halelujah!“. Viz v. 1, ppč. „Jah“.
Nebo „velkých“.
Viz v. 1, ppč. „Jah“.
Viz dodatek 1D.
„Náš.“ A vynechává.
„Ti, kdo jsou pozváni.“ Dosl. „(ti, kdo) byli povoláni“.
„Večeři na Beránkově svatbě“, AVgSyh; א „večeři Beránkově“.
„Vydávání svědectví.“ Řec. mar·ty·riʹa; lat. te·sti·moʹni·um.
Nebo „je duchem“.
Nebo „proroctví“.
„Nazývá.“ A vynechává.
Nebo „nad (mezi) králi“.
Nebo „chiliarchů“; každý byl velitelem 1 000 vojáků.
Dosl. „kvůli svědectví o Ježíšovi a kvůli slovu Božímu“.
„Tisíc let.“ Řec. chiʹli·a eʹte, kořen slova „chiliasté“, jímž jsou označeni ti, kdo věří v doslovnou tisíciletou Kristovu vládu nad lidstvem na rajské zemi; lat. milʹle anʹnis, „milénium“.
„Ostatní mrtví ... let“, AVg; אSyp vynechávají.
„Vzkříšení.“ Řec. a·naʹsta·sis, „vzbuzení; vstání“ (ze slov a·naʹ, „nahoru“, a staʹsis, „stání“); lat. re·sur·recʹti·o.
Nebo „stranách; nejzazších koncích“. Srovnej 7:1.
Nebo „vojsko v bitevní linii“. Dosl. „ležení“.
Dosl. „působil, aby hřešili“.
Nebo „Od jeho obličeje“.
Dosl. „knížky“. Řec. bi·bliʹa.
„Hádes.“ Řec. haiʹdes; Vg(lat.) inʹfe·rus; Vgc(lat.) in·ferʹnus; SyhJ7,8,11–14,16–18,22 „šeol“. Viz dodatek 4B.
Viz dodatek 4C.
Nebo „je“.
„Stan.“ Řec. ske·neʹ; lat. ta·ber·naʹcu·lum; J17,18,22(heb.) miš·kanʹ. Viz 2Mo 25:8.
Dosl. „bude s nimi stanovat“.
Nebo „Jsou skutečností!“.
Nebo „Já jsem A a Z“. Srovnej 1:8, ppč. „Omega“.
„Ti, kdo provozují spiritismus.“ Nebo „kouzelníci“. Dosl. „uživatelé drog“. Řec. far·ma·koisʹ.
Nebo „Tento podíl je“.
Nebo „nositel světla“.
Asi 2 220 km. Stadion odpovídalo jedné osmině římské míle, což bylo 185 m.
Asi 64 m.
Nebo „tedy andělské“.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. na·onʹ; lat. temʹplum; J17,18(heb.) wehé·khalʹ, „a palác (chrám)“.
Viz dodatek 1D.
„Všemohoucí.“ Řec. Pan·to·kraʹtor; lat. O·mniʹpo·tens; J17,22(heb.) ʼElo·himʹ ceva·ʼóthʹ, „Bůh vojsk“. Viz Rut 1:20, ppč. „Všemohoucí“.
Dosl. „strom“ (obecně); nebo „dřevo“. Řec. xyʹlon.
Nebo zájmeno ž. r., myšleno město.
„Budou prokazovat posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹsou·sin. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Nebo „duchů proroků“. Řec. ton pneu·maʹton; lat. spi·riʹtu·um.
Nebo „Nedrž v tajnosti“.
Nebo „Já jsem A a Z“. Viz 1:8, ppč. „Omega“ a it-1, heslo „Alfa a Omega“.
Viz v. 2 ppč.
„Ti, kdo provozují spiritismus.“ Nebo „kouzelníci“. Dosl. „uživatelé drog“. Řec. far·ma·koiʹ.
Nebo „inspirovaný výrok“.
„Krista“, VgSyh; אA vynechávají.
„Se svatými. Amen!“ א; Syh „se všemi svatými. Amen!“; Vgc „s vámi všemi. Amen!“; AVg „se všemi“.