Krev
Definice: Skutečně podivuhodná tekutina, jež obíhá v cévním systému lidí a většiny mnohobuněčných živočichů, dodává výživu a kyslík, odplavuje odpadové látky a hraje významnou úlohu v ochraně těla před infekcí. Krev je tak úzce spjata s životními procesy, že Bible říká: „Duše těla je. . . v krvi.“ (3. Mojž. 17:11) Jehova jakožto Zdroj života dal přesná poučení o tom, jak smí být krev používána.
Křesťané mají přikázáno ‚zdržovat se krve‘
Sk. 15:28, 29: „Svatý duch a my sami [vedoucí sbor křesťanského sboru] jsme. . . uznali za dobré nepřidávat vám žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí: Abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve a zardoušeného [neboli zabitého bez vykrvácení] a smilstva. Vystříháte-li se toho pečlivě, bude se vám dobře dařit. Buďte zdrávi!“ (Jedení krve je tu postaveno na roveň modlářství a smilstvu, věcem, které bychom neměli chtít dělat.)
Smí se jíst maso živočichů, ale ne jejich krev
1. Mojž. 9:3, 4: „Každý pohybující se živočich, který je naživu, ať vám slouží k jídlu. Jako v případě zeleného rostlinstva vám to opravdu všechno dávám. Pouze maso s jeho duší — jeho krví — nebudete jíst.“
Každé zvíře, které se jí, by mělo být řádně vykrváceno. To, které je udáveno nebo uhyne v pasti nebo je nalezeno pošlé, se nehodí k jídlu. (Sk. 15:19, 20; srovnej 3. Mojžíšovu 17:13–16.) Podobně by se neměl jíst žádný pokrm, do něhož byla přidána krev nebo nějaká její složka.
Bůh vždy schvaloval jedině obětní použití krve
3. Mojž. 17:11, 12: „Duše těla je. . . v krvi a já sám jsem ji dal vám na oltář, abyste vykonali smíření pro své duše, protože je to krev, jež vykonává smíření skrze duši v sobě. Proto jsem řekl izraelským synům: ‚Žádná duše z vás nebude jíst krev a žádný cizí usedlík, který přebývá jako cizí usedlík ve vašem středu, by neměl jíst krev.‘“ (Všechny ty zvířecí oběti pod mojžíšským Zákonem předem poukazovaly na jednu oběť Ježíše Krista.)
Hebr. 9:11–14, 22: „Když. . . Kristus jako velekněz. . . přišel. . ., nevstoupil s krví kozlů a mladých býků, nýbrž se svou vlastní krví jednou provždy do svatého místa a obdržel pro nás věčné osvobození. Jestliže totiž krev kozlů a býků, a popel z jalovice, vykropená na ty, kteří byli poskvrněni, posvěcuje do té míry, že je tělo čisté, oč více krev Krista, který se prostřednictvím věčného ducha obětoval bez vady Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků, abychom prokazovali posvátnou službu živému Bohu?. . . Pokud není vylita krev, nedochází k odpuštění.“
Ef. 1:7: „Jeho [Ježíšovým] prostřednictvím máme propuštění výkupným skrze krev onoho, ano, odpuštění svých přečinů, podle bohatství jeho nezasloužené laskavosti.“
Jak rozuměli biblickému příkazu ohledně krve ti, kdo se prohlašovali za křesťany v raných stoletích našeho letopočtu?
Tertullianus (asi 160–230 n. l.): „Ať se vaše nepřirozené způsoby červenají studem před křesťany. My nemáme ani krev zvířat ve svých jídlech, neboť ta se skládají z obyčejné potravy. . . Při soudních přelíčeních s křesťany jim vy [pohanští Římané] nabízíte klobásy naplněné krví. Jste samozřejmě přesvědčeni, že právě to, čím se je snažíte svést ze správné cesty, je pro ně nezákonné. Když jste si jisti, že se s odporem odvrátí od krve zvířete, jak můžete věřit, že budou dychtit po lidské krvi?“ — Tertullianus, Apologetické spisy a Minucius Felix, Octavius, anglický překlad Emily Daly, New York, 1950, s. 33.
Minucius Felix (třetí století n. l.): „Tak velmi se vyhýbáme lidské krvi, že nepoužíváme ani krev poživatelných zvířat ve své potravě.“ — The Ante-Nicene Fathers (Přednikajští otcové), vyd. A. Roberts a J. Donaldson, Grand Rapids, Mich., 1956, Sv. IV, s. 192.
Transfúze krve
Vztahuje se biblický zákaz i na lidskou krev?
Ano. Skutky 15:29 říkají ‚zdržovat se. . . krve‘. Neříkají, že se máme zdržovat pouze zvířecí krve. (Srovnej 3. Mojž. 17:10, kde bylo zakázáno jíst „jakýkoli druh krve“.)
Je transfúze skutečně totéž co pojídání krve?
Když pacient v nemocnici nemůže jíst ústy, dostává výživu nitrožilně. Nuže, kdyby člověk, který nikdy nevzal krev do úst, přijal krev transfúzí, skutečně by poslouchal příkaz, aby se ‚zdržoval. . . krve‘? (Sk. 15:29) Pro srovnání: uvažuj o muži, kterému lékař řekne, že se musí zdržovat alkoholu. Byl by poslušný, kdyby přestal alkohol pít, ale nechal si jej zavádět přímo do žil?
Jsou nějaké jiné způsoby léčby u pacienta, který odmítá krev?
Často lze použít prostý solný roztok, Ringerův roztok a dextran jako přípravky, které zvětšují objem plazmy, a ty jsou dostupné téměř ve všech moderních nemocnicích. Použitím těchto látek se vlastně vyhneme rizikům, která se vyskytují při krevních transfúzích. Canadian Anaesthetists’ Society Journal (leden 1975, s. 12) píše: „Předností náhražek plazmy je, že jsou bez rizik spojených s krevní transfúzí: vyhneme se bakteriální nebo virové infekci, potransfúzním reakcím a Rh senzibilizaci.“ Svědkové Jehovovi nemají žádné náboženské výhrady proti užívání přípravků, které zvětšují objem plazmy a neobsahují krev.
Svědkové Jehovovi se vlastně těší z lepší lékařské péče, protože nepřijímají krev. Jeden lékař, který publikuje v časopisu American Journal of Obstetrics and Gynecology (1. června 1968, s. 395), uznal: „Není pochyb, že situace, kdy operujeme bez možnosti transfúze, vede ke zlepšení chirurgické práce. Trochu důkladněji uzavíráme každou krvácející cévu.“
Bez transfúzí krve lze úspěšně provádět všechny druhy chirurgických zákroků. Patří sem operace na otevřeném srdci, operace na mozku, amputace končetin a úplné odstranění orgánů napadených rakovinou. Dr. Philip Roen napsal v New York State Journal of Medicine (15. října 1972, s. 2527): „Neváhali jsme provést jakékoli chirurgické zákroky, které byly indikovány, přestože jsme nesměli použít krev.“ Dr. Denton Cooley z Texaské kliniky pro srdeční nemoci řekl: „Výsledky [používání přípravků na zvětšení objemu plazmy, které neobsahují krev] u svědků Jehovových na nás tak zapůsobily, že jsme na naší klinice začali užívat tento postup u všech pacientů s chorobami srdce.“ (The San Diego Union, 27. prosince 1970, s. A–10) „‚Bezkrevní‘ chirurgické zákroky na otevřeném srdci byly původně vyvinuty pro dospělé členy sekty svědků Jehovových, protože jejich náboženství zakazuje transfúze krve. Tento postup byl nyní upraven, aby mohl být bez rizika použit při choulostivých zákrocích na srdci nemluvňat a dětí.“ — Cardiovascular News, únor 1984, s. 5.
Jestliže někdo řekne:
‚Necháváte své děti umřít, protože odmítáte transfúzi krve. Myslím, že je to hrozné.‘
Mohl bys odpovědět: ‚Ale my jim necháváme dát transfúze — jenže bezpečnější. Přijímáme transfúze, které s sebou nenesou nebezpečí takových nemocí, jako je AIDS, žloutenka a malárie. Chceme pro své děti tu nejlepší léčbu. To přece chce každý milující rodič.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Při těžké ztrátě krve je prvořadé obnovit objem tekutiny. Jistě víte, že naše krev je více než z padesáti procent voda, pak jsou tu červené a bílé krvinky a tak dále. Když tělo ztratí mnoho krve, samo uvolní do oběhu velké zásoby krvinek a urychlí tvorbu nových. Je však nutný dostatečný objem tekutiny. K tomu se dají použít přípravky ke zvětšení objemu plazmy, které neobsahují krev. Ty my přijímáme.‘ 2. ‚Náhražky plazmy, které zvětšují objem krve, byly použity u tisíců osob s vynikajícími výsledky.‘ 3. ‚Ještě důležitější je pro nás to, co říká samotná Bible ve Skutcích 15:28, 29.‘
Nebo bys mohl říci: ‚Chápu váš názor. Zřejmě si v té situaci představujete své vlastní dítě. Jako rodiče bychom dělali všechno, co můžeme, abychom zabezpečili zdraví svého dítěte, viďte? Když tedy člověk jako vy a já odmítne pro své dítě nějaký druh léčby, musí pro to být nějaký naléhavý důvod.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Myslíte, že by některé rodiče mohlo ovlivnit to, co říká Boží slovo tady ve Skutcích 15:28, 29?‘ 2. ‚Otázkou tedy je: Máme dost víry, abychom udělali to, co Bůh přikazuje?‘
‚Vy neuznáváte transfúze krve‘
Mohl bys odpovědět: ‚Noviny přinesly zprávy o určitých situacích, při nichž se zdálo, že by svědkové mohli zemřít, kdyby nepřijali krev. Máte na mysli něco takového?. . . Proč zaujímáme takový postoj?‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Milujete svou manželku (manžela) natolik, že byste byl ochoten (byla ochotna) pro ni (pro něho) nasadit život?. . . Jsou také lidé, kteří nasadí život pro vlast, a pohlíží se na ně jako na hrdiny, viďte? Ale existuje někdo, kdo je větší než jakákoli osoba nebo věc tady na zemi, a to je Bůh. Nasadil byste život z lásky k němu a z loajality vůči jeho vládě?‘ 2. ‚Jde tu ve skutečnosti o loajalitu vůči Bohu. Vždyť to, že se máme zdržovat krve, nám říká Boží slovo.‘ (Sk. 15:28, 29)
Nebo můžeš říci: ‚Je mnoho věcí, které jsou dnes běžné a kterým se svědkové Jehovovi vyhýbají — například lhaní, cizoložství, krádeže, kouření, a jak jste se zmínil, také používání krve. Proč? Protože se v životě řídíme Božím slovem.‘ Potom můžeš dodat: 1. „Věděl jste, že Bible říká, že bychom se měli ‚zdržovat krve‘? Rád bych vám to ukázal.“ (Sk. 15:28, 29) 2. ‚Snad si vzpomínáte, že Bůh řekl našim prvním rodičům, Adamovi a Evě, že smějí jíst z každého stromu v zahradě kromě jednoho. Ale oni neposlechli, jedli zakázané ovoce a ztratili všechno. Jak nemoudré to bylo! Teď samozřejmě není žádný strom se zakázaným ovocem. Ale po potopě za Noemových dnů stanovil Bůh opět lidstvu jeden zákaz. Tentokrát se týkal krve.‘ (1. Mojž. 9:3, 4) 3. ‚Otázkou tedy ve skutečnosti je: Máme víru v Boha? Jestliže ho budeme poslouchat, máme před sebou vyhlídku na věčný život v dokonalosti pod jeho Královstvím. I když zemřeme, ujišťuje nás o vzkříšení.‘
‚Co když lékař řekne: „Bez transfúze krve zemřete“?‘
Mohl bys odpovědět: ‚Jestliže je situace skutečně tak vážná, může snad lékař zaručit, že pacient nezemře, když krev dostane?‘ Potom můžeš dodat: ‚Ale je někdo, kdo může člověku život opět dát, a to je Bůh. Nezdá se vám, že by bylo špatným rozhodnutím, kdyby se člověk tváří v tvář smrti obrátil k Bohu zády a porušil by jeho zákon? Já opravdu věřím v Boha. A vy? Jeho Slovo slibuje vzkříšení těm, kdo uvěří v jeho Syna. Věříte tomu?‘ (Jan 11:25)
Nebo bys mohl říci: ‚Snad to znamená, že on osobně neumí případ zvládnout bez použití krve. Budeme se pokud možno snažit spojit ho s lékařem, který již potřebné zkušenosti má, nebo požádáme o službu jiného lékaře.‘