Výklad poučný pro posluchače

MÁ-LI být tvůj proslov poučný, nestačí, abys jen mluvil o nějakém užitečném námětu. Polož si otázky: ‚Proč právě tito posluchači potřebují slyšet tento námět? Co jim řeknu, aby odcházeli s vědomím, že jim rozebraná látka opravdu přinesla užitek?‘

Dostaneš-li ve škole za úkol předvést, jak bys někomu vydal svědectví, potom tvým posluchačem je ten, kdo představuje osloveného člověka. Jindy možná zase mluvíš k celému sboru.

Co tvoji posluchači vědí. Polož si otázku: ‚Co posluchači o daném námětu vědí?‘ To bys měl vzít v úvahu, když určuješ, čím začneš. Mluvíš-li ke sboru, kde je mnoho zralých křesťanů, neopakuj pouze základy, které většina z nich zná, nýbrž z těchto základních pravd vyjdi. Pokud je mezi posluchači také mnoho zájemců, měl bys samozřejmě vzít v úvahu, co potřebují slyšet obě tyto skupiny.

Tomu, co tvoji posluchači vědí, přizpůsob i tempo svého přednesu. Zahrneš-li do svého proslovu podrobnosti, které většina z nich zná, potom tyto informace prober velmi rychle. Při předkládání myšlenek, které mohou být pro většinu tvých posluchačů nové, však zpomal, aby je jasně pochopili.

Co bude poučné. Mluvit poučně neznamená vždy říkat něco nového. Někteří řečníci uvádějí určité známé pravdy tak jednoduše, že mnozí posluchači díky tomu poprvé porozumí těmto pravdám plně.

V kazatelské službě nestačí jen se zmínit o nějaké zprávě, abys doložil, že žijeme v posledních dnech. Pomocí Bible ukaž význam dané události. To bude pro osloveného opravdu poučné. Podobně ani v případě, že uvádíš informaci týkající se určité rostliny, živočicha či přírodního zákona, by tvým cílem nemělo být ohromit osloveného nějakým vědeckým zjištěním, o němž dosud neslyšel. Tvým cílem by naopak mělo být spojit doklady, jež poskytuje příroda, s výroky obsaženými v Bibli, abys ukázal, že existuje Stvořitel, který nás miluje. To oslovenému pomůže vnímat věci z nového hlediska.

Předložit posluchačům námět, který již mnohokrát slyšeli — to může být náročný úkol. Máš-li ale vyučovat působivě, musíš se naučit úspěšně jej zvládat. Jak?

Pomůže ti výzkum daného námětu. Místo toho, abys ve svém proslovu uvedl pouze informace, které tě hned napadnou, využij studijní pomůcky, o nichž se píše na stranách 33–38. Vezmi v úvahu podněty, které jsou tam uvedeny a které se týkají cílů, o něž bys měl usilovat. Při svém výzkumu možná zjistíš, že s námětem tvého proslovu přímo souvisí nějaká málo známá historická událost. Nebo najdeš určitý výrok, který se nedávno objevil ve zprávách a kterým doložíš myšlenku, jíž se chystáš rozebrat.

Při zkoumání látky stimuluj své myšlení pomocí otázek co? proč? kdy? kde? kdo? a jak? Ptej se například: Proč je to pravda? Jak to mohu dokázat? Které běžně přijímané náboženské názory by některým lidem mohly bránit v pochopení této biblické pravdy? Proč je důležitá? Jak by měla ovlivnit náš život? Z jakých příkladů je zřejmé, že její uplatňování přináší užitek? Co tato biblická pravda odhaluje o Jehovově osobnosti? Podle toho, jakou látku rozebíráš, by sis také mohl položit otázky: Kdy se to stalo? Jak dnes můžeme tuto látku prakticky uplatnit? Svůj přednes bys dokonce mohl oživit tím, že některé z těchto otázek položíš během proslovu a odpovíš na ně.

Možná je zapotřebí, abys ve svém proslovu použil biblické texty, které tvoji posluchači dobře znají. Jak je můžeš rozebrat tak, aby to bylo pro posluchače poučné? Nespokoj se s tím, že je pouze přečteš, ale také je vysvětli.

Z rozboru známého biblického textu mohou posluchači získat větší poučení, jestliže text rozdělíš na několik částí, jež souvisejí s námětem tvého proslovu, a potom jednotlivé části vysvětlíš. Uvažuj, jak bys mohl rozdělit například takový text, jako je Micheáš 6:8 uvedený v Překladu nového světa. Co je to „právo“? O čích měřítkách práva se tu píše? Jak bys vysvětlil, co to znamená ‚uplatňovat právo‘? Co znamená ‚milovat laskavost‘? Co je to skromnost? Jak bys tuto látku uplatnil v případě někoho letitého? To, jakou látku skutečně použiješ, by samozřejmě mělo být dáno takovými činiteli, jako je námět a cíl tvého proslovu, tvoji posluchači a čas, který máš k dispozici.

Často je užitečné, jestliže řečník jednoduše definuje pojmy. Někteří lidé jsou překvapeni, když poznají, co znamená „království“ zmíněné u Matouše 6:10. Připomenutí definice může pomoci dokonce i dlouholetému křesťanovi, aby přesněji rozlišoval, co určitý text vlastně říká. Toho dosáhneme například tehdy, když přečteme 2. Petra 1:5–8 a potom definujeme jednotlivé rysy, o nichž se tyto verše zmiňují: víru, ctnost, poznání, sebeovládání, vytrvalost, zbožnou oddanost, bratrskou náklonnost a lásku. Používáš-li v tomtéž kontextu určitá slova, jejichž význam se překrývá, potom definování jejich významu posluchačům pomůže, aby rozlišovali jedno od druhého. To platí například u takových pojmů, jako je moudrost, poznání, rozlišovací schopnost či porozumění, které jsou použity v Příslovích 2:1–6.

Pro tvé posluchače může být poučné i to, jestliže text jednoduše rozebereš. Mnoho lidí je překvapeno, když si poprvé uvědomí, že v některých překladech Bible je v 1. Mojžíšově 2:7 Adam označen jako živá duše a že podle slov u Ezekiela 18:4 duše umírají. Ježíš při jedné příležitosti překvapil saducey tím, že poukázal na slova uvedená ve 2. Mojžíšově 3:6, jimž saduceové podle svého tvrzení věřili, a potom tento text vztáhl na vzkříšení mrtvých. (Luk. 20:37, 38)

Někdy je poučné, když řečník poukáže na kontext biblického textu, na to, za jakých okolností byl napsán, či na to, kdo jej řekl nebo komu byl adresován. Farizeové dobře znali 110. žalm. Přesto Ježíš zaměřil jejich pozornost na jeden detail, o němž se zmiňuje první verš. Zeptal se jich: „‚Co si myslíte o Kristu? Čí je syn?‘ Řekli mu: ‚Davidův.‘ Řekl jim: ‚Jak to, že ho potom David pod inspirací nazývá „Pánem“, když říká: „Jehova řekl mému Pánu: ‚Posaď se po mé pravici, dokud nedám tvé nepřátele pod tvé nohy‘“? Jestliže ho tedy David nazývá „Pánem“, jak je jeho synem?‘“ (Mat. 22:41–45) Budeš-li biblické texty rozebírat jako Ježíš, podnítíš lidi, aby Boží slovo četli pozorněji.

Když řečník uvádí, kdy byla určitá biblická kniha napsána nebo kdy se určitá událost odehrála, měl by zároveň popsat, jaké poměry tehdy panovaly. To posluchačům pomůže jasněji chápat, proč je daná kniha či událost důležitá.

K poučnosti tvých slov mohou přispět i porovnání. Mohl bys proti sobě postavit nějaký všeobecně přijímaný názor a to, co o stejné záležitosti říká Bible. Nebo bys mohl porovnat dvě paralelní biblické zprávy. Liší se v něčem? Proč? Co se z těchto odlišností můžeme naučit? Díky takovému porovnání se tvoji posluchači mohou na daný námět podívat z nového hlediska.

Máš-li za úkol rozebrat nějakou stránku křesťanské služby, mohl bys svůj proslov obohatit tím, že začneš určitým přehledem. Rozeber, co se má udělat, proč je to zapotřebí i jak to souvisí s celkovými cíli, které jakožto svědkové Jehovovi máme. Potom vysvětli kde, kdy a jak se má daná služba vykonávat.

Co když je zapotřebí, abys ve svém proslovu rozebral něco z ‚hlubokých Božích věcí‘? (1. Kor. 2:10) Začneš-li tím, že uvedeš a vysvětlíš určité klíčové stránky daného námětu, posluchači pak lépe porozumí podrobnostem. A předložíš-li v závěru stručný přehled své látky, tvoji posluchači budou pravděpodobně odcházet s uspokojujícím vědomím, že se skutečně něco naučili.

Rady ke křesťanskému způsobu života. Tvým posluchačům přinese užitek zejména to, jestliže jim pomůžeš pochopit, jak se informace předložené v tvém proslovu vztahují k jejich životu. Při zkoumání biblických textů uvedených v zadané látce si polož otázku: ‚Proč byla tato informace zachována v Písmu až do naší doby?‘ (Řím. 15:4; 1. Kor. 10:11) Přemýšlej o tom, s jakými životními situacemi se tvoji posluchači potýkají. Uvažuj o situacích samotných, a to ve světle biblických rad a zásad. Při proslovu pak z Písma ukaž, jak tyto rady a zásady mohou člověku pomoci moudře se s takovými situacemi vypořádat. Nemluv jen v obecné rovině. Rozeber konkrétní postoje a způsoby jednání.

Pro začátek uplatni v proslovu, který si právě připravuješ, jeden nebo dva z výše uvedených podnětů. Až získáš více zkušeností, uplatni další. Časem zjistíš, že posluchači se na tvé proslovy těší a jsou si jisti, že uslyší něco, co jim opravdu přinese užitek.