Červenec
Pátek 1. července
Dostal jsem veškerou moc v nebi i na zemi. (Mat. 28:18)
Přátelství s Ježíšem je nezbytné k tomu, aby Jehova odpovídal na naše modlitby. To neznamená, že na konci modlitby prostě stačí říct „v Ježíšově jménu“. Musíme chápat, jakou roli má Ježíš v tom, když Jehova odpovídá na naše modlitby. Ježíš apoštolům řekl: „O cokoli poprosíte v mém jménu, udělám to.“ (Jan 14:13) Tím, kdo slyší naše modlitby a odpovídá na ně, je Jehova. Ježíše ale pověřil tím, aby jeho rozhodnutí vykonával. Kromě toho, než Jehova na naše modlitby odpoví, zajímá ho, jestli se řídíme tím, co Ježíš učil. Ten například řekl: „Pokud ... odpustíte lidem jejich provinění, váš nebeský Otec odpustí vám. Ale pokud jim jejich provinění neodpustíte, ani váš Otec neodpustí vám.“ (Mat. 6:14, 15) Je z toho vidět, jak moc je důležité, abychom se k druhým chovali stejně laskavě, jako se Jehova a Ježíš chovají k nám. w20.04 21 ¶6
Sobota 2. července
Oznamujeme vám dobrou zprávu, abyste opustili tyto bezcenné věci a obrátili se k živému Bohu. (Sk. 14:15)
Když apoštol Pavel zjistil, co jeho posluchače zajímá, přizpůsobil tomu téma, o kterém s nimi mluvil. Například obyvatelé Lystry věděli o Písmu jen málo nebo vůbec nic. Pavel proto použil takové argumenty, které mohli pochopit. Mluvil o bohaté úrodě a radosti ze života. Použil slova a příklady, kterým jeho posluchači dobře rozuměli. Všímej si, co lidi ve tvém obvodu zajímá, a přizpůsob tomu téma rozhovoru. Jak můžeš zjistit, co nějakého člověka zajímá, ještě než s ním začneš mluvit nebo když teprve přicházíš k jeho domu? Je potřeba být všímavý. Pracuje na zahradě, čte si knihu, opravuje auto nebo dělá něco jiného? Pokud se to hodí, můžeš na to téma začít rozhovor. (Jan 4:7) Ledacos může o člověku prozradit jeho oblečení – třeba jeho národnost, zaměstnání nebo oblíbený sportovní tým. w20.04 11 ¶11, 12
Neděle 3. července
Uvrhněte na [Boha] všechny své starosti, protože mu na vás záleží. (1. Petra 5:7)
Někteří bratři a sestry jsou kvůli silným úzkostem nervózní a nejistí při běžném kontaktu s druhými. Je pro ně těžké být mezi více lidmi, ale i tak chodí na sborová shromáždění a na sjezdy. Necítí se dobře, když mají mluvit s cizími lidmi, a přesto se účastní kazatelské služby. Pokud je to i tvůj případ, buď si jistý, že nejsi sám. Mnozí bojují s podobnými pocity. Pamatuj, že tvoje upřímná snaha dělá Jehovovi radost. To, že se nevzdáváš, je důkazem, že tě Jehova podporuje a dává ti potřebnou sílu. (Filip. 4:6, 7) Pokud mu sloužíš, i když tě trápí fyzické nebo psychické problémy, můžeš se spolehnout, že z tebe má velkou radost. I když na tom mnozí z nás nejsou fyzicky nejlíp, běžíme dál. (2. Kor. 4:16) S Jehovovou pomocí všichni doběhneme do cíle! w20.04 31 ¶20, 21
Pondělí 4. července
Jeho neviditelné vlastnosti ... jsou jasně vidět ... z vytvořených věcí. (Řím. 1:20)
Z toho, jak je vytvořená naše planeta, je jasně vidět Boží moudrost. (Hebr. 3:4) Je jedinečná v tom, že jsou na ní ideální podmínky k životu. V určitých ohledech se podobá lodi, která pluje na širém oceánu. Ale mezi lodí, kterou postavili lidé, a naší planetou jsou podstatné rozdíly. Například jak dlouho by žili pasažéři nějaké lodi, kdyby si museli sami produkovat kyslík, potraviny a pitnou vodu a přitom by nemohli do oceánu vyhazovat žádný odpad? Všichni by brzy zemřeli. Naše planeta naproti tomu vytváří podmínky pro život miliard lidí a živočichů. V potřebném množství produkuje kyslík, potraviny a pitnou vodu. A odpadní látky, které v přírodě vznikají, není nutné vyhazovat do vesmíru. Přestože tady zůstávají, naše planeta je dál krásná a obyvatelná. Jak je to možné? Jehova ji totiž vybavil recyklační schopností. w20.05 20 ¶3, 4
Úterý 5. července
Určitě nezemřete. (1. Mojž. 3:4)
Satan vlastně Evě řekl, že Jehova je lhář. Tak se z něj stal ďábel, tedy pomlouvač. Eva Satanovi uvěřila a nechala se úplně oklamat. (1. Tim. 2:14) Věřila víc jemu než Jehovovi. Pak už pro ni nebyl takový problém udělat to nejhorší rozhodnutí v životě – neposlechnout Jehovu. Vzala si ovoce, které jim zakázal jíst, a snědla ho. Potom dala nějaké i Adamovi. (1. Mojž. 3:6) Teď na chvilku přemýšlejte o tom, co Eva Satanovi měla říct. Představte si, že by odpověděla něco takového: „Vůbec tě neznám, ale znám svého Otce Jehovu. Mám ho ráda a věřím mu. Všechno, co s Adamem máme, nám dal on. Jak se opovažuješ o něm takhle mluvit? Jdi pryč!“ Kdyby Jehova od své milované dcery slyšel taková slova, měl by z její věrnosti velkou radost. (Přísl. 27:11) Ale Eva ho nemilovala natolik, aby mu byla věrná. A Adam na tom byl stejně. Kvůli tomu, že jim taková láska chyběla, nehájili jméno svého Otce, když ho Satan pošpinil. w20.06 4 ¶10, 11
Středa 6. července
Žen, které oznamují dobrou zprávu, je velké vojsko. (Žalm 68:11)
Naše sestry si zaslouží pochvalu za všechno, co pro Jehovu dělají. Například staví a udržují naše budovy, slouží v cizojazyčných skupinách a pracují jako dobrovolnice v betelu. Taky se podílejí na humanitárních pracích, překládají naše publikace a slouží jako průkopnice a misionářky. Manželky navíc podporují své manžely, aby mohli dělat spoustu užitečné práce pro sbor i pro organizaci. Tito odpovědní bratři by bez podpory svých manželek nemohli sloužit „jako dary“. (Ef. 4:8) Moudří starší si uvědomují, že sestry tvoří „velké vojsko“ ochotných dobrovolníků a že často patří mezi ty nejlepší kazatele dobré zprávy. Starší si navíc uvědomují, že zralé křesťanky dokážou dobře pomoct mladším sestrám, aby zvládaly těžké životní situace. (Tit. 2:3–5) Máme opravdu hodně důvodů, proč si našich sester vážit. w20.09 23 ¶13, 14
Čtvrtek 7. července
Můj nebeský Otec [si] nepřeje, aby zahynul jediný z těchto maličkých. (Mat. 18:14)
Jehova nezapomíná na ty, kdo mu dřív sloužili a pak se na nějakou dobu přestali s jeho lidem stýkat. A nezapomíná ani na to, co pro něj udělali. (Hebr. 6:10) Prorok Izajáš zaznamenal krásné přirovnání, které ukazuje, jak Jehova o svůj lid pečuje. Napsal: „Bude se starat o své stádo jako pastýř. Svou paží shromáždí jehňata a ponese je v náručí.“ (Iz. 40:11) Jak na Jehovu, Velkého pastýře, působí, když se některá z jeho oveček zatoulá? Ježíš nám jeho pocity vykreslil v jednom ze svých podobenství. Řekl učedníkům: „Co myslíte? Pokud má nějaký člověk 100 ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch 99 na horách a nevydá se pátrat po té jedné, která bloudí? A když ji najde, říkám vám, že se z ní raduje víc než z těch 99, které se nezatoulaly.“ (Mat. 18:12, 13) w20.06 19, 20 ¶8, 9
Pátek 8. července
Pokud někdo usiluje o to, stát se dozorcem, touží po krásné práci. (1. Tim. 3:1)
Sloužit Jehovovi je pro nás velká čest, ať už pro něj děláme cokoli. (Žalm 27:4; 84:10) Pokud chce nějaký bratr dělat v Jehovově organizaci víc, je to skvělé. Když ale nějaký úkol dostane, neměl by si o sobě myslet víc, než je nutné. (Luk. 17:7–10) Měl by to brát jako příležitost pokorně sloužit druhým. (2. Kor. 12:15) V Bibli čteme o lidech, kteří si o sobě moc mysleli a jsou pro nás varovným příkladem. Diotrefes chtěl neskromně „být první“ ve sboru. (3. Jana 9) Uzzijáš se pyšně pustil do úkolu, kterým ho Jehova nepověřil. (2. Par. 26:16–21) Absalom se lstivě snažil získat přízeň lidu, protože se chtěl stát králem. (2. Sam. 15:2–6) Z příběhů těchto lidí je jasně vidět, že se Jehovovi nelíbí, když někdo usiluje o vlastní slávu. (Přísl. 25:27) Pýcha a ctižádost nakonec vždycky vedou k problémům. (Přísl. 16:18) w20.07 4 ¶7, 8
Sobota 9. července
Každý ... ponese svůj vlastní náklad. (Gal. 6:5)
Některé rodiny musely utéct do jiné země nebo se tam přestěhovaly za prací. Jejich děti pak chodí do školy, kde se používá jazyk té země. Ten se možná musí naučit i jejich rodiče, aby našli práci. Co když je ale v tom místě sbor nebo skupina, kde se mluví jejich mateřštinou? Do kterého sboru by měla rodina chodit? Do sboru, kde se mluví jazykem té země, nebo do sboru, kde se mluví jejich mateřštinou? O tom, do kterého sboru bude rodina chodit, rozhoduje hlava rodiny. Protože je to otázka osobní volby, musí promyslet, co pro ně bude nejlepší. Rozhodnutí hlavy rodiny bychom měli respektovat, přijmout ho, rodinu ve sboru přivítat a dát jim najevo lásku. (Řím. 15:7) w20.08 30 ¶17, 18
Neděle 10. července
[Bůh] vyvolil slabé věci světa. (1. Kor. 1:27)
Pokud chceme získat sílu od Jehovy, nesmíme si myslet, že naši hodnotu určuje fyzická síla, vzdělání, společenské postavení nebo bohatství. Tyhle věci nejsou pro Jehovu důležité. Mezi Božím lidem ve skutečnosti není mnoho „moudrých z lidského hlediska ani mnoho mocných ani mnoho urozených“. (1. Kor. 1:26) Pokud se tedy v něčem cítíš znevýhodněný, nevnímej to jako překážku ve službě Jehovovi. Dívej se na to jako na příležitost zažít na vlastní kůži Jehovovu moc. Když ti například nahání strach lidé, kteří zpochybňují tvou víru, modli se k Jehovovi, abys měl odvahu ji obhájit. (Ef. 6:19, 20) Když bojuješ s chronickou nemocí, pros Jehovu o sílu dělat pro něj, co můžeš. Pokaždé, když vidíš, jak ti Jehova pomáhá, tvá víra roste a jsi silnější. w20.07 16 ¶9
Pondělí 11. července
Dávejte ... na první místo Království. (Mat. 6:33)
Pokud má být Boží království tím nejdůležitějším v našem životě, musíme být jako Abraham, který ochotně přinášel oběti, aby dělal Jehovovi radost. (Mar. 10:28–30; Hebr. 11:8–10) Nečekej ale bezproblémový život. I ti, kdo zasvětili svůj život službě Jehovovi, musí bojovat s problémy. (Jak. 1:2; 1. Petra 5:9) K tomu, abychom se zaměřovali na budoucnost, dnes máme víc důvodů než kdy dřív. Z událostí ve světě je jasně vidět, že žijeme v závěrečném období posledních dnů. Až začne vládnout Boží království, budeme se radovat ze spousty krásných věcí. Jednou z nich je to, že budou vzkříšeni naši blízcí. Jehova vzkřísí také Abrahama s jeho rodinou a odmění ho tak za jeho víru a trpělivost. Budeš tam, abys je přivítal? Můžeš tam být, když budeš stejně jako Abraham ochotný se pro Boží království něčeho vzdát, když si udržíš pevnou víru navzdory problémům a když budeš trpělivě čekat na Jehovu. (Mich. 7:7) w20.08 5, 6 ¶13, 14; 7 ¶17
Úterý 12. července
Zůstaň věrný až do smrti, a já ti dám korunu života. (Zjev. 2:10)
Víme, že i kdyby nás nepřátelé zabili, Jehova nás vzkřísí. Jsme si jistí, že nemůžou udělat nic, co by zničilo náš vztah s Jehovou. (Řím. 8:35–39) To, že nám Jehova dal naději na vzkříšení, je důkazem jeho nesmírné moudrosti. Satana tím odzbrojil – připravil ho o jednu z jeho nejúčinnějších zbraní – a nás zároveň vyzbrojil nezlomnou odvahou. Kdyby ti Boží nepřátelé vyhrožovali smrtí, dokázal bys svůj život svěřit do Jehovových rukou? Jak to můžeš zjistit? Můžeš se třeba zamyslet: Je z mých každodenních rozhodnutí vidět, že Jehovovi důvěřuju? (Luk. 16:10) Nebo jiná otázka: Je z mého stylu života vidět, že věřím Jehovovu slibu, že když budu dávat Království na první místo, postará se o to, co potřebuju? (Mat. 6:31–33) Pokud sis na obě otázky odpověděl „ano“, dokazuje to, že jsi připravený na jakoukoli zkoušku. (Přísl. 3:5, 6) w20.08 17, 18 ¶15, 16
Středa 13. července
Velmi se snaž, aby ses před Bohem prokázal jako schválený, jako dělník, který se nemá za co stydět a správně zachází se slovem pravdy. (2. Tim. 2:15)
Chceme umět dobře používat Boží Slovo. Něco se můžeme naučit na shromáždění. Ale pokud máme přesvědčit druhé, že pravdy z Bible mají velkou hodnotu, musíme si ji sami pravidelně studovat a posilovat s její pomocí svou víru. Nestačí si Bibli jenom číst. O tom, co čteme, musíme přemýšlet a hledat si k tomu informace v našich publikacích. Díky tomu jí budeme dobře rozumět a dokážeme rady z ní uplatnit v životě. (1. Tim. 4:13–15) Pak také budeme umět pomocí Bible vyučovat druhé. A zase k tomu nestačí, že nějaký verš jen přečteme. Chceme lidem pomoct, aby biblickým veršům rozuměli a chápali, co pro ně znamenají. Když tedy budeme Bibli pravidelně studovat, budeme lepšími učiteli. (2. Tim. 3:16, 17) w20.09 28 ¶12
Čtvrtek 14. července
Důkladně uvažujte o [Ježíšovi]... Tak se neunavíte a nevzdáte. (Hebr. 12:3)
K tomu, abychom zůstali zaměření na službu, nám pomůže, když se zamyslíme, jakými různými způsoby nás Jehova podporuje. Například nám dává spoustu duchovního pokrmu v podobě tištěných a elektronických publikací, audio a video nahrávek a broadcastingu. Je až neuvěřitelné, že informace na našich webových stránkách jsou k dispozici ve více než 1 000 jazycích! (Mat. 24:45–47) Další věc, která nám může pomoct zaměřovat se na službu, je mít před očima Ježíšův příklad. Od kázání se nenechal ničím odradit. (Jan 18:37) Satan mu nabídl „všechna království světa a jejich slávu“ a lidé ho chtěli udělat králem. Ani jedno ho nelákalo. (Mat. 4:8, 9; Jan 6:15) Netoužil po bohatství ani se nenechal odradit silným odporem. (Luk. 9:58; Jan 8:59) Když se dostaneme do situací, kdy je zkoušena naše víra, vzpomeňme si na radu apoštola Pavla, kterou máme ve verši na dnešní den. w20.09 9, 10 ¶6, 7
Pátek 15. července
Napodobujte mě, jako já napodobuji Krista. (1. Kor. 11:1)
Jsme moc rádi, že máme mezi sebou spoustu sester, které pro sbor dělají tolik užitečné práce. Na shromážděních podávají komentáře a mají úkoly a také chodí do služby. Zajímají se o své duchovní bratry a sestry. A některé pomáhají při údržbě sálu Království. Samozřejmě se setkávají i s problémy. Některé sestry pečují o zestárlé rodiče. Jiné překonávají odpor v rodině. A mezi našimi sestrami jsou i svobodné matky, které musí tvrdě pracovat, aby se postaraly o svoje děti. Proč bychom měli sestry podporovat? Protože tenhle svět se k ženám často nechová s úctou, jakou si zaslouží. K tomu, abychom byli pro sestry oporou, nás navíc povzbuzuje Bible. Například apoštol Pavel řekl křesťanům v Římě, aby přivítali Foibé, a požádal je: „Pomozte jí ve všem, co by potřebovala.“ (Řím. 16:1, 2) Pavel se dřív pohyboval mezi lidmi, kteří považovali ženy za podřadné. Ale teď jako křesťan napodoboval Ježíše a jednal se ženami laskavě a s úctou. w20.09 20 ¶1, 2
Sobota 16. července
Čiňte učedníky ... a vyučujte je, aby dodržovali všechno, co jsem vám přikázal. (Mat. 28:19, 20)
Jaký přístup bychom mohli zvolit, aby zájemci chtěli mluvit o dobré zprávě s dalšími lidmi? Můžeme jim položit třeba tyto otázky: „Jak ti to, co ses z Bible dozvěděl, pomohlo změnit život k lepšímu? Myslíš, že by dobrou zprávu potřebovali slyšet i další lidé? Co pro ně můžeš udělat?“ (Přísl. 3:27; Mat. 9:37, 38) Pamatuj, že podle Ježíšova pokynu máme vyučovat druhé, „aby dodržovali všechno“, co přikázal. K tomu určitě patří dvě největší přikázání – milovat Boha a milovat bližního. (Mat. 22:37–39) Obě úzce souvisí s kázáním a vyučováním. Hlavní pohnutkou, proč chodíme do služby, je totiž láska. Některé zájemce může myšlenka, že by měli mluvit s druhými o Bibli, děsit. Můžeme je ale ujistit, že s Jehovovou pomocí se jim časem podaří strach z lidí překonat. (Žalm 18:1–3; Přísl. 29:25) w20.11 3 ¶6–8
Neděle 17. července
Nepřestáváme [se] za vás modlit. (Kol. 1:9)
Když se připravuješ na biblické studium, mluv o svém zájemci a jeho potřebách s Jehovou. Pros ho, aby ti pomohl vyučovat z Bible způsobem, který se dotkne srdce. Pamatuj, že tvým cílem je pomoct mu, aby se chtěl dát pokřtít. I zájemce potřebuje komunikovat s Jehovou, tedy naslouchat mu a mluvit s ním. Naslouchat mu může tak, že bude denně číst Bibli. (Jozue 1:8; Žalm 1:1–3) A mluvit s ním může tak, že se k němu bude každý den modlit. Proto studium vždycky začni a ukonči upřímnou modlitbou se zájemcem a za něj. Když tě uslyší, naučí se modlit ze srdce a zjistí, že by svoje modlitby měl adresovat Jehovovi ve jménu Ježíše Krista. (Mat. 6:9; Jan 15:16) Pamatuj, že když si bude každý den číst Bibli, tedy Jehovovi naslouchat, a modlit se, tedy s Jehovou mluvit, velmi tím zesílí jeho vztah k němu. (Jak. 4:8) w20.10 8 ¶8; 9 ¶10, 11
Pondělí 18. července
[Zachovávejte] jednotu ducha ve sjednocujícím svazku pokoje. (Ef. 4:3)
V dnešní době má Jehovova organizace stejné přání jako v prvním století – aby byl ve sborech pořádek a pokoj. (Sk. 16:4, 5) Kdyby ses například zúčastnil studia Strážné věže v jiném sboru – a třeba i v jiné zemi – věděl bys, jak bude studium probíhat i jaký článek se bude studovat. Hned by ses cítil jako doma! To, že mezi sebou máme takovou úžasnou jednotu, je možné jedině díky Božímu duchu. (Sef. 3:9) Co můžeš dělat ty? Zeptej se sám sebe: Přispívám k pokoji a jednotě ve sboru? Poslouchám ty, kdo sbor vedou? Můžou se na mě druzí spolehnout, zvlášť pokud mám ve sboru nějaké odpovědné úkoly? Jsem dochvilný, vstřícný a rád druhým pomáhám? (Jak. 3:17) Pokud vidíš, že by ses v něčem mohl zlepšit, modli se o svatého ducha. Čím větší mu dáš prostor, aby tvaroval tvoji osobnost a ovlivňoval tvoje jednání, tím víc tě budou mít bratři a sestry rádi a budou si tě vážit. w20.10 23 ¶12, 13
Úterý 19. července
Podle toho slova ... také jednejte, nebuďte jen posluchači. (Jak. 1:22)
Boží Slovo může fungovat jako zrcadlo. (Jak. 1:23–25) Většina z nás se do něj každé ráno podívá, než odejde z domu. Zjistíme tak, jestli na sobě potřebujeme něco upravit, než nás uvidí ostatní. Podobně když každý den čteme Bibli, vidíme, co musíme změnit ve svém myšlení a postojích. Mnoha bratrům a sestrám pomáhá, když si každé ráno před odchodem z domu přečtou verš na den. Tyhle rady z Božího Slova nechávají působit na svoje myšlení. A během dne se je pak snaží uvést do praxe. Kromě toho bychom měli mít ve zvyku si z Bible každý den něco přečíst a přemýšlet o tom. Může to vypadat jako maličkost, ale ve skutečnosti je to jedna z nejdůležitějších věcí, které nám pomůžou zůstat na úzké cestě do života. Dalo by se říct, že Bible funguje jako takový rentgen. Díky ní dokážeme vidět dovnitř. Jestli ale chceme, aby nám rady z Bible a od bratrů, kteří nás vedou, pomohly, musíme být pokorní. w20.11 18 ¶3; 20 ¶8
Středa 20. července
Sbory [se] upevňovaly ve víře a věřících den za dnem přibývalo. (Sk. 16:5)
I když byli křesťané v prvním století často pronásledovaní, občas prožívali i klidnější období. Jak je využili? Ze všech sil kázali dobrou zprávu. Ve Skutcích čteme, že sbory „žily v bázni před Jehovou“ a díky nadšené službě „stále početně rostly“. Bylo vidět, že tomu, jak využívají období klidu, Jehova žehná. (Sk. 9:26–31) Učedníci v prvním století využili ke kázání každou příležitost. Například když si apoštol Pavel uvědomil, že se mu v Efezu „otevřely velké dveře k činnosti“, rozhodl se, že tam zůstane. (1. Kor. 16:8, 9) Všichni začali s nadšením oznamovat „dobrou zprávu o Jehovově slovu“. (Sk. 15:30–35) K čemu to vedlo? To nám říká verš na tento den. w20.09 16 ¶6–8
Čtvrtek 21. července
Smrt přišla prostřednictvím člověka. (1. Kor. 15:21)
Když Adam zhřešil, sebe i své potomky odsoudil k smrti. Tragické následky jeho neposlušnosti cítíme až dodnes. Ale díky tomu, že Bůh vzkřísil svého Syna, máme úžasnou vyhlídku. Apoštol Pavel o Ježíšovi napsal: „Prostřednictvím člověka [přišlo] také vzkříšení mrtvých.“ A vysvětlil: „Stejně jako kvůli Adamovi všichni umírají, tak díky Kristu všichni ožijí.“ (1. Kor. 15:21, 22) O kom Pavel mluvil, když řekl, že „kvůli Adamovi všichni umírají“? Mluvil o Adamových potomcích, kteří od něj zdědili hřích a nedokonalost, a proto jsou odsouzeni k smrti. (Řím. 5:12) Mezi těmi, kdo „ožijí“, Adam nebude. Kristova oběť se na něj nevztahuje, protože Adam byl dokonalý člověk, který svévolně neposlechl Boha. Dopadlo to s ním stejně, jako to dopadne s těmi, které „Syn člověka“ posoudí jako „kozly“ a kteří „odejdou do věčného zničení“. (Mat. 25:31–33, 46; Hebr. 5:9) w20.12 5 ¶13, 14
Pátek 22. července
Jehova [si] všímá ... pokorných. (Žalm 138:6)
Pokud jsme ve sboru nedostali určitý úkol, zamysleme se nad příkladem věrných andělů. V době vlády krále Achaba Jehova vybídl anděly, aby navrhli způsob, jak tohoto ničemného krále oklamat. Padlo několik návrhů, ale Bůh vybral jenom jeden. Andělovi, který s ním přišel, řekl, že uspěje. (1. Král. 22:19–22) Byli ostatní věrní andělé zklamaní a říkali si: „Proč jsem se vůbec namáhal?“ Nemáme žádný důvod si to myslet. Andělé jsou velmi pokorní a chtějí všechnu slávu připisovat Jehovovi. (Soud. 13:16–18; Zjev. 19:10) Pamatujme, že ta největší čest, jakou můžeme mít, je být svědkem Jehovovým a kázat o Božím království. Jehova nás nehodnotí podle toho, co pro něj děláme. Jehova a naši bratři a sestry nás milují proto, že jsme pokorní. Takže ho pros, aby ti pomáhal takový zůstat. Přemýšlej o mnoha pokorných lidech, o kterých se píše v Bibli. A ochotně služ svým bratrům tak, jak můžeš. (1. Petra 5:5) w20.12 26 ¶16, 17
Sobota 23. července
Vezměte si ... přilbu záchrany a meč ducha, tedy Boží slovo. (Ef. 6:17)
Přilba záchrany je naděje, kterou nám Jehova dává – naděje, že odmění všechny, kdo dělají, co si přeje, a že kdybychom zemřeli, vzkřísí nás. (1. Tes. 5:8; 1. Tim. 4:10; Tit. 1:1, 2) Naděje na záchranu chrání naši mysl. Pomáhá nám zaměřovat se na Boží sliby a vidět problémy ze správného úhlu. Nosíme ji tak, že se na věci díváme stejně jako Jehova. Například svou naději nevkládáme v nejisté bohatství, ale v Boha. (Žalm 26:2; 104:34; 1. Tim. 6:17) Meč ducha je Boží Slovo, Bible. Dokáže odhalit podvody a osvobodit lidi z otroctví falešných nauk a škodlivých zvyků. (2. Kor. 10:4, 5; 2. Tim. 3:16, 17; Hebr. 4:12) S tímto mečem se učíme správně zacházet při osobním studiu a když se necháváme školit Boží organizací. (2. Tim. 2:15) w21.03 27 ¶4; 28, 29 ¶10, 11
Neděle 24. července
Byl [jsem] poslán na ostrov Patmos, protože jsem mluvil o Bohu a svědčil o Ježíšovi. (Zjev. 1:9)
I v době, kdy byl apoštol Jan kvůli kázání dobré zprávy uvězněný, bylo vidět, že myslí na druhé. Například zapsal vidění, které dostal, a poslal ho sborům, aby věděly, „co se má brzy stát“. (Zjev. 1:1) Později, nejspíš po svém návratu z vyhnanství, napsal evangelium o Ježíšově životě a službě. Svým bratrům a sestrám napsal taky tři dopisy, aby je povzbudil a posílil. Můžeš žít podobně obětavě jako Jan a svoji lásku k lidem dát najevo tím, čemu se v životě věnuješ. Satanův svět tě tlačí k tomu, abys všechen svůj čas a energii využíval sám pro sebe – snažil se vydělat spoustu peněz a získat prestiž. Obětaví křesťané po celém světě ale tráví co nejvíc času tím, že kážou dobrou zprávu a pomáhají lidem spřátelit se s Jehovou. w21.01 10 ¶9, 10
Pondělí 25. července
Jonatan si ho zamiloval jako sám sebe. (1. Sam. 18:1)
Jonatan mohl na Davida žárlit. Jako syn krále Saula mohl trvat na tom, že právoplatný dědic trůnu je on. (1. Sam. 20:31) Jonatan byl ale pokorný muž a byl věrný Jehovovi. Proto plně respektoval, že Jehova vybral za příštího krále Davida. Podporoval ho a byl mu věrný, i když to znamenalo, že jeho otec Saul bude zuřit. (1. Sam. 20:32–34) Jonatan měl Davida ze srdce rád, a proto ho nepovažoval za soupeře. Jonatan byl vynikající lukostřelec a odvážný bojovník. On a jeho otec Saul byli známí tím, že byli „rychlejší než orli“ a „silnější než lvi“. (2. Sam. 1:22, 23) Jonatan se proto mohl chlubit svými hrdinskými činy. S Davidem ale nesoupeřil a nežárlil na něj. Naopak, obdivoval ho za jeho odvahu a za to, jak se dokáže spoléhat na Jehovu. Vlastně si Davida zamiloval potom, co zabil Goliáše. w21.01 22 ¶6, 8, 9
Úterý 26. července
Hlavou ženy je muž. (1. Kor. 11:3)
Dokonalou hlavou všech křesťanů je Ježíš Kristus. Když se ale křesťanka vdá, stává se její hlavou nedokonalý muž. A to nemusí být jednoduché. Když tedy uvažuje o nějakém bratrovi, měla by si položit otázky: Z čeho můžu poznat, jestli bude tenhle bratr dobrou hlavou rodiny? Jsou pro něj duchovní věci důležité? Pokud ne, jaký mám důvod si myslet, že mě bude po svatbě dobře duchovně vést? Sestra by se kromě toho měla zamyslet i sama nad sebou: Jakými vlastnostmi přispěju do manželství já? Jsem trpělivá a štědrá? Mám blízký vztah s Jehovou? (Kaz. 4:9, 12) Nakolik bude žena v manželství šťastná, závisí do určité míry na tom, jaká rozhodnutí udělá před tím, než se vdá. Miliony našich sester jsou skvělým příkladem toho, jak se má manželka podřizovat svému manželovi. Zaslouží si velkou pochvalu. w21.02 8 ¶1, 2
Středa 27. července
Vydej se do Makedonie a pomoz nám. (Sk. 16:9)
V posledních letech si hodně zvěstovatelů dalo za cíl, že se naučí cizí jazyk, aby pomohli dalším lidem poznat pravdu a začali sloužit tam, kde je málo zvěstovatelů. Rozhodli se tak proto, aby mohli Jehovovi sloužit víc. I když jim to možná trvá léta, než si nový jazyk osvojí, jsou pro sbor užiteční v mnoha ohledech. Svými vlastnostmi a zkušenostmi ho posilují a upevňují. Těchto obětavých bratrů a sester si moc vážíme! Rada starších se nebude zdráhat doporučit nějakého bratra, aby byl jmenován jako starší nebo služební pomocník, jenom proto, že ještě dobře neovládá jazyk, kterým se ve sboru mluví. Budou ho posuzovat na základě biblických požadavků na starší a služební pomocníky, a ne na základě toho, jak dobře mluví místním jazykem. (1. Tim. 3:1–10, 12, 13; Tit. 1:5–9) w20.08 30 ¶15, 16
Čtvrtek 28. července
Považujte to jen za radost, moji bratři, když vás potkávají různé zkoušky. (Jak. 1:2)
Lidé si myslí, že člověk může být šťastný, jenom když má dobré zdraví, hodně peněz a hezké vztahy v rodině. Ale Jakub psal o jiném druhu radosti – o radosti, která je součástí ovoce Božího ducha a nezávisí na okolnostech. (Gal. 5:22) Křesťan má radost neboli hluboký pocit štěstí z toho, že ví, že se líbí Jehovovi a řídí se Ježíšovým příkladem. (Luk. 6:22, 23; Kol. 1:10, 11) Taková radost hoří uvnitř jeho srdce, stejně jako plamen hoří v bezpečí uvnitř lampy. Nezeslábne, když křesťan onemocní nebo má málo peněz. Nevytratí se, ani když zažívá posměch nebo odpor ze strany rodiny nebo jiných lidí. Taková radost zesílí pokaždé, když se nás odpůrci snaží o ni obrat. To, že kvůli své víře zažíváme zkoušky, potvrzuje, že jsme praví Kristovi učedníci. (Mat. 10:22; 24:9; Jan 15:20) Právě proto Jakub mohl napsat slova, která čteme ve verši na dnešní den. w21.02 28 ¶6
Pátek 29. července
Dobré slovo ... rozveselí [srdce]. (Přísl. 12:25)
Když v Bibli najdeš verše, které ukazují, jak je důležité zůstat v klidu a důvěřovat Jehovovi, zkus se je naučit nazpaměť. Může ti v tom pomoct, když si je budeš číst nahlas nebo si je někam napíšeš a budeš se k nim často vracet. Jehova přikázal Jozuovi, aby si pravidelně polohlasem četl knihu Zákona. Díky tomu mohl jednat moudře a překonat strach, který ze svého nového úkolu možná měl. (Jozue 1:8, 9) V Božím Slově je spousta myšlenek, které ti můžou dát vnitřní klid i v situacích, ve kterých bys běžně cítil úzkost nebo strach. (Žalm 27:1–3; Přísl. 3:25, 26) Na shromážděních můžeme hodně načerpat z biblických proslovů, z komentářů ostatních a z příjemných rozhovorů s bratry a sestrami. (Hebr. 10:24, 25) A když nás něco trápí, může nás velmi povzbudit, když se svěříme někomu z blízkých přátel, které ve sboru máme. w21.01 6 ¶15, 16
Sobota 30. července
Buď ... pro věrné příkladem. (1. Tim. 4:12)
Když ses dal pokřtít, projevil jsi v Jehovu velkou důvěru. A Jehova byl moc rád, že ses stal součástí jeho rodiny. Musíš se na něj ale spoléhat i dál. Může pro tebe být snadné obrátit se na něj, když děláš důležitá rozhodnutí, která ovlivní celý tvůj život. Ale jak je to jindy? Je velmi důležité spoléhat se na Jehovu vždycky, ať už se rozhoduješ, jakou si vybereš zábavu, práci nebo pro co budeš žít. Nespoléhej se na svůj úsudek. Zjisti, které biblické zásady se na tvoji situaci vztahují, a pak se tím řiď. (Přísl. 3:5, 6) Když to tak budeš dělat, Jehova z tebe bude mít radost a získáš si úctu a důvěru svých spoluvěřících. Stejně jako my všichni jsi i ty nedokonalý a občas budeš dělat chyby. Nemělo by ti to ale bránit v tom, abys pro Jehovu dělal všechno, co můžeš. w21.03 6 ¶14, 15
Neděle 31. července
Byl jsem vysvobozen ze lví tlamy. (2. Tim. 4:17)
Brání ti někdo z rodiny, abys sloužil Jehovovi? Žiješ v zemi, kde je naše činnost značně omezená, nebo dokonce zakázaná? Pokud ano, můžou tě povzbudit slova z 2. Timoteovi 1:12–16 a 4:6–11, 17–22. Apoštol Pavel tuto část Písma napsal, když byl ve vězení. Než se pustíš do čtení zmíněných veršů, řekni Jehovovi, jaký máš problém a jak se kvůli tomu cítíš. Buď konkrétní. Potom ho popros, aby ti v nich pomohl najít zásady, které ti pomůžou přijít na to, co bys měl ve svojí situaci dělat. Jehova Pavla upozornil, že jako křesťan bude muset snášet pronásledování. (Sk. 21:11–13) Jak mu pomáhal? Vyslýchal jeho modlitby a dával mu sílu. Ujistil ho, že získá odměnu, pro kterou tak tvrdě pracoval. A podnítil jeho přátele, aby mu prakticky pomáhali. w21.03 17, 18 ¶14, 15, 19