NABAL

[bláznivý; hloupý].

Bohatý muž z Maonu, majitel ovcí, který pásl a stříhal svá stáda v Karmelu v Judě. Byl také znám jako Kalebovec, tzn. potomek Kaleba. Jen málo biblických postav je popisováno tak opovržlivými slovy jako Nabal. „Byl drsný a špatný ve svých zvyklostech“; „je příliš neužitečný muž [syn Belijala], než aby se s ním dalo mluvit“; „oplácí zlým za dobré“; „bláznivost je při něm“. (1Sa 25:2, 3, 17, 21, 25)

Davidovi muži chránili Nabalova stáda 3 000 ovcí a 1 000 koz před loupeživými tlupami. Když tedy David prokázal Nabalovi takovou laskavost a neprovinil se proti němu žádnou zpronevěrou, později Nabala požádal, aby v této době střiže, což byla tradičně doba hodování a pohostinnosti, poskytl jemu a jeho mužům nějakou hmotnou podporu. Nabal se však na Davidovy posly „osopil“ a poslal je pryč s prázdnýma rukama. Nabalovi muži se báli Davidovy reakce, ale neměli odvahu promluvit si o tom s Nabalem. Jeden z nich to však pověděl Nabalově manželce Abigail. Když se blížil David s úmyslem zabít Nabala, Abigail mu vyšla vstříc s mnoha dary jídla a pití a přemluvila ho, aby se neprovinil prolitím krve jejího manžela. Po návratu domů Abigail zjistila, že Nabal je „tak opilý, jak jen mohl být“. Počkala tedy do příštího rána, a teprve pak mu pověděla o svém setkání s Davidem a o tom, do jakého smrtelného nebezpečí Nabal přivedl celou domácnost. Nato Nabalovo „srdce v něm zmrtvělo a on sám jako by zkameněl“, což snad poukazuje na určitý druh ochrnutí nebo na nějaký jiný projev Nabalových vnitřních pocitů. (Srovnej 5Mo 28:28; Ža 102:4; 143:4.) Asi o deset dní později Jehova Nabala udeřil, takže zemřel. (1Sa 25:2–38) Rozumnou a odvážnou Abigail si David potom vzal za manželku. (1Sa 25:39–42; 27:3; 30:5; 2Sa 2:2; 3:3)