Svědectví Nabonidovy kroniky

DOBYTÍ silně opevněného města Babylóna přišlo tak náhle, že tehdejší svět musel být překvapen. Dobyvatel Kýros (Cýrus) Veliký odvedl řečiště Eufratu, který protékal městem. Potom pochodovala vojska prázdným řečištěm a útokem dobyla města, když do něho vnikla nezavřenými branami na pobřežní cestě. Babylón padl v jedné noci. Tak skončila po staletí trvající semitská nadvláda a splnila se slova, která Jehova mluvil prostřednictvím svých proroků Izaiáše a Jeremiáše. — Iz. 44:27; 45:1, 2; Jer. 50:38; 51:30–32.

Datum této události je zajímavé pro badatele Bible, protože ve spojení s ním je možno časově určit mnohé jiné události, o nichž je v Bibli zmínka, neboť si můžeme vypočítat, kolik let před nebo po dobytí Babylóna se staly.

Nabonidova kronika (známá též jako „Cýrus–Nabonidova kronika“ nebo „Cýrova tabule letopisů“) obsahuje nejpodrobnější, i když velmi krátkou klínopisnou zprávu o dobytí Babylóna. Tato úryvkovitá hliněná tabulka je na svém nejširším místě přibližně čtrnáct centimetrů široká a asi stejně dlouhá. Podle způsobu psaní předpokládají vědci, že tabulka může pocházet z doby Seleukovců (312–65 př. n. l.). Historikové však tvrdí, že nápis je pravděpodobně opisem dřívější zprávy. Protože je v něm Kýros oslavován a Nabonidus je představován spíše odhadem, byla vyjádřena myšlenka, že nápis je dílem perského opisovače. Proto byl označen jako „perská propaganda“. Ale přesto se považují „jednotlivé údaje“ za spolehlivé.

Podle Nabonidovy kroniky napadl Kýros babylónská vojska v měsíci tišri (září–říjen) v Opis. V nápisu čteme: „14. dne bylo Sippar zabráno bez boje. Nabonidus uprchl. 16. dne vtáhl Gobryas (Ugbaru), místodržitel Gutia, a Kýrovo vojsko bez boje do Babylóna. Později byl Nabonidus v Babylóně zajat, když se tam navrátil.“ (Starověké texty Blízkého východu, vydané Jamesem B. Pritchardem).

Poukaz na to, že Kýrovo vojsko vtáhlo do Babylóna „bez boje“, asi znamená, že nedošlo k všeobecné srážce. To souhlasí s Jeremiášovým proroctvím: „Přestali bojovat mocní babylónští muži.“ — Jer. 51:30, NS.

Můžeme však na základě Nabonidovy kroniky poznat, v kterém roce se to stalo? Nemůžeme. Z nápisu vysvítá, že Babylón byl dobyt Kýrovými vojsky 16. tišri (11.–12. října) [juliánského kalendáře] nebo 5.–6. října [gregoriánského kalendáře] roku 539 př. n. l.), ale poukaz na „sedmnáctý rok Nabonidův“ (který podle názoru jistých dějepisů spadá do roku 539 př. n. l.) je připojen překladateli. Protože z doby po Nabonidově sedmnáctém roce nejsou žádné tabulky s klínovým písmem, je domněnka, že Babylón musel padnout v tom roce a že kdyby nebyla tabulka částečně poškozena, byla by tato slova na poškozeném místě. (Je možno se ještě zmínit o židovském dějepisci Josephovi [jenž uvádí babylónského kněze jménem Berosos žijícího ve 3. století př. n. l.], který podává zprávu, že Kýros dobyl Babylóna v sedmnáctém roce Nabonidovy vlády. [O velkém stáří židovského národa, proti Apionovi, první kniha, odst. 20.]).

Také jiné prameny, mezi jiným Ptolemaiův kánon, poukazují na rok 539 př. n. l. jako na rok dobytí Babylóna. Dějepisci starověku jako Diodorus, Africanus a Eusebius, ukazují na příklad, že první rok vlády perského krále Kýra odpovídá prvnímu roku 55. olympiády (560–59 př. n. l.) a jeho poslední vládní rok druhému roku 62. olympiády (531–30 př. n. l.). (Jeden rok olympiády trval asi od 1. července do příštího 30. června.) Z klínových tabulek se dozvídáme, že Kýros vládl nad Babylónem devět let. To by potvrzovalo rok 539 př. n. l., který je všeobecně uznávaný jako rok začátku jeho vlády nad Babylónem.

Ačkoli rok samotný není udán v Nabonidově kronice, je dosti důkazů k názoru, že Babylón byl dobyt v roce 539 př. n. l. Protože na základě Nabonidovy kroniky není možno určit, kdy se stala tato událost, ztrácí pochopitelně na ceně. Ale přece je velmi cenná, protože obsahuje vysvětlující údaje o tom, jak byl Babylón dobyt. Nápis též ukazuje, že Nabonidus v době dobytí Babylóna nebyl ve městě, a to vysvětluje, proč se Bible nezmiňuje o jeho jménu. Ale tím, že Písmo svaté podává zprávu, že Balsazar nabídl Danielovi třetí místo v království (první zaujímal Nabonidus, druhé Balsazar), naznačuje, že Nabonidus žil. — Dan. 5:16.