Otázky čtenářů
● Je správné, jestliže křesťan nosí snubní prsten?
Mnozí upřímní křesťané kladou tuto otázku, protože se chtějí vyvarovat každého zvyku, který Bůh odsuzuje. Někteří tazatelé vědí, že katolický prelát John H. Newman napsal: „Používání kostelů, jejich zasvěcování jednotlivým svatým . . . kněžská roucha, tonzura, snubní prsten, obracení se k východu, v pozdější době obrazy, snad církevní zpěv a Kyrie elejson — to všechno je pohanského původu a bylo to posvěceno přijetím církve.“ (Pojednání o vývoji křesťanského učení, angl. 1878, něm. 1922) a
Skutečnosti potvrzují, že mnohé z nynějších náboženských zvyků, které vypočítává Newman, nepochybně byly přejaty z pohanství. Avšak vztahuje se to i na snubní prsten?
Vcelku panují protikladné názory na původ snubních prstenů. Chceme uvést jako příklad citáty z některých knih: „Původně . . . byl prsten poutem, které bylo použito k tomu, aby byla svázána chycená nevěsta“ (Pro bohatší i pro chudší). „Prsten je poměrně novodobá náhražka zlaté mince nebo jiného cenného předmětu, kterým muž doslova kupoval svou ženu od jejího otce“ (Židovská svatební kniha). „Snubní prsten, je prý římského původu a pochází ze starého zvyku používat při úmluvách prstenů“ (Americká Cyclopaedia). „O souvislosti mezi prstenem a manželstvím byla již podána mnohá vysvětlení. Zdá se, že Židé nosili snubní prsteny již v předkřesťanské době“ (Mezinárodní Cyclopaedia).
Vidíme tedy, že přesný původ snubních prstenů je nejasný. Neměly by snubní prsteny pro křesťany přicházet vůbec v úvahu jen proto, že skutečně byly dříve používány pohany? To se nedá bezpodmínečně říci. Mnohé dnešní části oděvů a projevy života mají původ v pohanských zemích. Dnešní časové rozdělení na hodiny, minuty a vteřiny spočívá na starém babylónském systému. A nelze nic namítat, když křesťan používá tohoto časového rozdělení, protože tím nepěstuje žádné falešné náboženské zvyky.
Přirozeně více uvažujeme o používání snubních prstenů, protože nejde o nedůležité věci, které se netýkají náboženství, ale o manželský vztah, který křesťan právem považuje za posvěcený Bohem. Vlastně nejde tolik o otázku, zda byly snubní prsteny nejprve používány pohany, nýbrž o to, zda nebyly původně součástí falešných náboženských zvyků a zda na nich ještě nelpí takový náboženský význam. Jak již bylo ukázáno, nedovolují historické důkazy žádné jednoznačné uzávěry. Co říká Bible o užívání prstenů?
Bible ukazuje, že někteří Boží služebníci v minulosti nosili prsteny, ano dokonce prsteny, kterým byl přičítán zvláštní význam. Když někdo nosil pečetní prsten, bylo tím ukázáno, že je zmocněn jednat ve jménu vládce, kterému prsten náležel. (1. Mojž. 41:42; 4. Mojž. 31:50; Est. 8:2, 8; Job 42:11, 12; Luk. 15:22) I když není zmínka o snubních prstenech, je jasné, že tito věrní ctitelé neměli žádné námitky proti používání prstenů, které nesloužily jen jako šperk.
Někdo říká, že snubní prsten představuje nekonečnou lásku a věrnost v manželství. Přibývající počet rozvodů v mnohých zemích, kde se obyčejně nosí snubní prsteny, dokazuje, že tento význam spíše spočívá na domněnce než na skutečnosti. Přesto je prsten pro většinu lidí, i pro křesťany, v zemích, kde jsou snubní prsteny běžné, vnějším znamením toto, že ti, kteří je nosí, žijí v manželství. Jinde je totéž projevováno jiným způsobem, na příklad tím, že se žena určitým způsobem obléká.
Přirozeně nejsou v žádném případě snubní prsteny křesťanským požadavkem. Jeden křesťan se může rozhodnout, že nebude nosit snubní prsten, snad pro své svědomí, osobní vkus, výlohy, místní mravy a zvyky nebo z jiného důvodu. Ale jiný křesťan se může rozhodnout označovat svůj manželský stav snubním prstenem. V zásadě jde tedy o osobní rozhodnutí, které se má provést podle názorů, které člověk podle svého svědomí zastupuje.
[Poznámka pod čarou]
a Tato kniha byla původně napsána, když byl Newman ještě anglikánem, a byla uveřejněna v roce 1845. Když Newman přestoupil ke katolicismu, vydal v roce 1878 poněkud revidované vydání. V následujícím roce byl v katolické církvi povýšen na kardinála.