Jsi loajálním poddaným Boží vlády?

1. Jaký druh vlády by si podle tvého názoru každý přál?

KDYBY byl dnes nějaký národ na zemi schopen úplně zbavit své občany nemocí, uzdravit invalidy, vrátit zrak slepým, obnovit sluch hluchým, a dokonce opět vrátit život svým mrtvým, nechlubila by se vláda tohoto národa takovými činy? A nevynaložil by ihned každý člověk na zemi všechny své síly na to, aby si zajistil místo pod takovou vládou? Jistě s tím budeš souhlasit. Dějiny však ukazují, že mnozí lidé mají jiný sklon.

2, 3. Proč v prvním století židovští předáci a jejich poddaní zavrhli Božího krále?

² Zamysli se nad situací v prvním století, kdy takové podivuhodné činy vykonával Ježíš Kristus, ustanovený král Boží vlády. Jak jej lidé přijali? Dali se snadno ovlivnit židovskými vladaři, a pokud jde o věrnost, byli rozdělení. Tito vladaři se horlivěji snažili zachránit své místo a postavení v lidské vládě než sledovat nejlepší zájmy lidu, jak ukazuje Bible:

„Přední kněží a farizeové pak shromáždili sanhedrin a začali říkat: ‚Co máme dělat, když ten člověk [Ježíš] provádí mnoho znamení? Necháme-li ho jen tak, všichni v něj uvěří a Římané přijdou a odejmou jak naše místo, tak náš národ.‘ Ale jeden z nich, Kaifáš, který byl toho roku veleknězem, řekl: ‚Nevíte vůbec nic a neuvažujete, že je to k vašemu užitku, aby jeden člověk zemřel ve prospěch lidu, a ne aby byl celý národ zničen.‘. . . Proto se toho dne uradili, že ho zabijí.“ — Jan 11:47–53.

³ Pod vlivem svých sobeckých zájmů židovští předáci neprojevili věrnost Boží vládě, ale ze svého sobectví také ovlivnili lid, aby zavrhl Ježíše. Bible říká, že když římský místodržitel, Pontský Pilát představil Ježíše slovy: „Podívejte se, váš král!“, lid křičel: „ ‚Pryč s ním! Pryč s ním! Na kůl s ním!‘ Pilát jim řekl: ‚Vašeho krále mám přibít na kůl?‘ Přední kněží odpověděli: ‚Nemáme krále, pouze césara.‘ “ Byli to tedy náboženští vůdci, kteří přemluvili lid, aby dali svůj hlas proti Božímu králi a království. — Jan 19:14, 15.

4. Před jakou volbou stojí každý z nás?

⁴ Bez ohledu na to, zda si to uvědomuješ, stojíš i ty dnes před podobnou volbou. Totiž: Buď být loajálním poddaným Boží vlády, nebo stát na straně těch, kteří jejímu panství odporují. Ježíš Kristus a osoby, které s ním budou vládnout, jsou v nebi a jsou neviditelní, ale proto nejsou méně reální. Důkazy jsou přesvědčivé: Kristus byl vzkříšen z mrtvých a již brzy bude se svými spoluvládci jednat podle Božího příkazu, aby odstranil všechny pozemské vlády a jejich podporovatele. (Dan. 2:44; 2. Tess. 1:6–9; Zjev. 2:26, 27) Co si tedy vybereš? Budeš se zastávat lidského panství, nebo vlády Boží.

K TOMU, ABYCHOM SE STALI PODDANÝMI, POTŘEBUJEME POZNÁNÍ

5. Jaký požadavek určuje jedna vláda cizincům, kteří chtějí získat občanství?

⁵ Nemůžeš jednoduše zvednout ruku a říci: „Chci být poddaným Boží vlády.“ Je pochopitelné, že je třeba více. Jestliže si například nějaký cizinec přeje stát se občanem Spojených států amerických, musí splnit určité požadavky. Kniha „The World Book Encyclopedia“ vysvětluje: „Úředníci imigrační a naturalizační služby zkoumají cizince a mluví s ním. . . Musí dokázat, že umí číst, psát a mluvit jednoduchou angličtinou. . . Cizinec musí také ukázat, že ví něco o dějinách Spojených států a o vládní formě.“ — Vyd. 1973, sv. 14, str. 52.

6. Jakému „jazyku“ se musíme naučit, chceme-li být způsobilí stát se poddanými Božího království?

⁶ Chceš-li být poddaným Boží vlády, musíš splnit podobné požadavky. Musíš se v první řadě naučit „jazyk“ těch, kteří budou žít pod vládou Božího království. Jehova ve svém Slově, v Bibli, říká: „Neboť potom způsobím změnu a jazyk národů se stane čistým, aby všichni vzývali Jehovovo jméno, aby mu sloužili bok po boku.“ (Sof. 3:9) Tímto ‚čistým jazykem‘ je Boží pravda z Bible, obzvláště ohledně jeho království, které přinese zemi mír. Ježíš a jeho učedníci mluvili tímto ‚čistým jazykem‘, když byli na zemi. Vydávali svědectví o pravdě ohledně království, a toto poselství zdůrazňovali. Ti, kteří se dnes chtějí stát poddanými Božího království, musí jednat stejně. — Jan 18:36; Luk. 8:1; 10:8–11.

7. Uveď některé otázky, jež by poddaný Boží vlády měl umět zodpovědět. Můžeš na ně odpovědět?

⁷ Abys byl způsobilý stát se poddaným Božího království, musíš vědět něco o jeho dějinách a také o jeho panovnících. Můžeš to dokázat tím, že odpovíš například na otázky: Kdy Bůh učinil první přípravy pro vládu svého království? Kdo byli někteří z Jehovových předkřesťanských služebníků, kteří se těšili na to, že budou poddanými jeho spravedlivé vlády? Jak projevili svou víru v tuto vládu? Kolik osob bude sloužit v postavení panovníků Boží vlády? Uveď některé z těch, o nichž je v Bibli jmenovitě řečeno, že se prokázali způsobilými, aby byli spoluvládci s Kristem? Jakými činy dokázali svou věrnost? Jak Ježíš Kristus dokázal, že je způsobilý ke královskému postavení? Jaké poměry budou pod panstvím Božího království a jak z toho bude patrná Boží láska k lidstvu? Je životně důležité, abychom takové věci věděli, protože Ježíš v modlitbě ke svému Otci řekl. „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ — Jan 17:3.

VYŽADUJE SE SPRAVEDLIVÉ CHOVÁNÍ

8. Jaký další požadavek určuje jedna vláda cizincům, kteří chtějí získat občanství?

⁸ Stejně jako existují jiné požadavky pro ty, kteří se chtějí stát občany pod pozemskými vládami, tak existují i další požadavky pro ty, kteří se chtějí stát poddanými Božího království. Publikace „The World Book Encyclopedia“ mluví o tom, jaký člověk by splňoval požadavky, aby mohl získat občanství Spojených států: „Musí mít dobrý morální charakter. . . Zákon říká, že cizinec nemá dobrý morální charakter, jestliže je to opilec, dopouští se cizoložství, má více než jednu manželku, živí se hazardními hrami,“ a tak dále. Ti, kteří chtějí být způsobilí jako poddaní Boží vlády, musí také splňovat morální požadavky. Ty jsou vyjádřeny v Bibli.

9. Jaké morální požadavky musí člověk splnit, aby mohl být způsobilý jako poddaný Boží vlády?

⁹ Ten, kdo by chtěl být poddaným království, musí například ve svém životě uplatňovat to, co Bible říká o poctivosti. Nesmí být lhář ani zloděj. (Ef. 4:25, 28; Zjev. 21:8) Musí také respektovat, že Bible zakazuje opilství. (Ef. 5:18; 1. Petra 4:3, 4) Jednání jako smilstvo, cizoložství nebo homosexualita znamená přestupování Božích požadavků a ti, kteří pěstují takové zvyky, nejsou způsobilí k životu pod Božím královstvím. (1. Kor. 6:18; Žid. 13:4; Řím. 1:24–27) Ale lidé, kteří kdysi tak jednali a později takové zvyky opustili, nejsou svým dřívějším nemorálním způsobem života diskvalifikováni. (1. Kor. 6:9–11) Hlavní myšlenka je: Bůh nebude trpět ty, kteří svévolně přestupují jeho zákony; lidé, kteří chtějí dokázat, že jsou způsobilí žít jako poddaní jeho vlády, musí se přizpůsobit morálním požadavkům jeho Slova.

10. Jaké opatření ohledně vedení mají respektovat poddaní Boží vlády?

¹⁰ To znamená, že ti, kteří chtějí žít pod Božím královstvím, se musí dobrovolně přizpůsobit tomu, co říká Boží slovo. Je však třeba ještě více. Je také nutné, aby projevili úctu k radě a rozhodnutím těch, jimž Bůh dává odpovědné postavení v křesťanském sboru. Nemohou to být lidé, kteří chtějí jednat ‚podle svého‘ bez ohledu na vedení, které dostávají od „věrného a rozvážného otroka“, jemuž Kristus svěřil dohled nad zájmy království na zemi. (Mat. 24:45) Apoštol Petr psal o lidech, kteří pohrdali autoritou, a mluvil o nich jako o těch, „kteří jdou dále za tělem s žádostí je poskvrnit a kteří pohlížejí na panství svrchu“. Apoštol je dále popisuje: „Opovážliví, umínění, nechvějí se před slavnými [osobami, jimž byl svěřen dohled v Božím sboru], ale mluví utrhačně.“ — 2. Petra 2:10.

11. a) Jaké příkazy Božího krále musí poslouchat všichni poddaní království? b) Jak se řídíme těmito příkazy? Proč je tak důležité je respektovat?

¹¹ Od poddaných Boží vlády se však vyžaduje více než jen to, aby v životě nejednali neuctivě a nemorálně. Musí se také ujímat iniciativy a prokazovat jiným laskavé skutky. Musí žít podle božského pravidla, jež dal král, Ježíš Kristus: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte stejným způsobem činit jim.“ (Mat. 7:12) Kristus dal příklad tím, jak miloval jiné, vždyť dal dokonce za lidský rod svůj život. A svým následovníkům přikázal: „Abyste se navzájem milovali; stejně jako jsem já miloval vás.“ (Jan 13:34; 1. Jana 3:16) Právě pro takovou obětavou lásku a zájem o druhé se život pod panstvím Božího království stane skutečným potěšením. Dokazuješ svým chováním, že jsi pro takový život způsobilý? Snažíš se skutečně konat pro druhé laskavé skutky?

BŮH VYŽADUJE LOAJÁLNÍ PODPORU

12. Jaký další požadavek určuje jedna vláda cizincům, kteří chtějí získat občanství?

¹² Nemělo by nás překvapit, že Jehova Bůh vyžaduje od svých poddaných, aby věrně podporovali vládu jeho království. Vždyť lidské vlády činí totéž. Publikace „The World Book Encyclopedia“ dále mluví o cizinci, který si přeje stát se občanem Spojených států: „Zaručuje se, že bude podporovat a hájit ústavu a že bude sloužit ve vojsku v zájmu Spojených států.“ Dále „se pod přísahou zřekne všech cizích titulů a věrnosti jakékoli jiné zemi“. Jak ale Bůh vyžaduje, aby lidé loajálně podporovali jeho království?

13. Z čeho je patrné, že křesťané nemají za Boží vládu bojovat tělesnými zbraněmi?

¹³ To se neděje tím, že by měli tělesnými zbraněmi bojovat v zájmu království. Ježíš vysvětlil římskému vladaři Pontskému Pilátovi: „Mé království není částí tohoto světa. Kdyby mé království bylo částí tohoto světa, moji služebníci by byli bojovali, abych nebyl vydán Židům. Mé království však není odtud.“ (Jan 18:36) Předtím, když se apoštol Petr snažil svého mistra bránit, řekl mu Ježíš. „Dej svůj meč zpátky na jeho místo, neboť všichni, kteří berou meč, mečem zahynou. Nebo si myslíš, že se nemohu obrátit na svého Otce, aby mi opatřil v tomto okamžiku víc než dvanáct legií andělů?“ (Mat. 26:52, 53) Křesťané nebudou mít podíl na zničení Božích odpůrců; to je dílo Božích nebeských vojsk. Bible ukazuje, že křesťané se nemají účastnit fyzického, tělesného válečného tažení. — Srovnej 2. Korintským 10:3–5; 2. Timoteovi 2:24.

14. a) Účast na jaké činnosti vyžaduje Bůh od poddaných svého království? b) Jak mají projevit svou oddanost Bohu?

¹⁴ Bůh spíše vyžaduje, aby jeho pozemští služebníci byli mluvčími pro jeho vládu — zastánci nebo hlasatelé království. Tak „ústy. . . činí veřejná prohlášení k záchraně“. (Řím. 10:10) Bůh dále vyžaduje, aby mu jeho poddaní projevili oddanost a věrnost. Ježíš Kristus předstoupil, aby dal najevo, že chce konat Boží vůli, a symbolizoval to křtem. (Mat. 3:16, 17; Žid. 10:5–10) Křesťané musí jednat podobně. Nejprve musí přijmout potřebné poznání a přizpůsobit se Božím morálním požadavkům, a pak mu musí oddat svůj život a symbolizovat to křtem ve vodě. Pak je zapotřebí, aby se celým srdcem účastnili velkého oznamovacího díla, které má být vykonáno podle Jehovovy vůle.

15, 16. a) Jaká byla Ježíšova prvořadá činnost na zemi? Jak ukázal svým učedníkům, že to měla být i jejich hlavní činnost? b) Kde mají být podle Ježíšových pokynů navštěvováni lidé?

¹⁵ Jehova si přeje, aby každý věděl, co je jeho království a jak vyřeší problémy lidstva. Božímu srdci je drahá tato vláda, protože je to prostředek, kterým očistí své jméno od veškeré pohany a požehná svému lidu. O prvořadé činnosti Božího Syna na zemi Bible říká: „Ježíš se vydal na cestu všemi městy a vesnicemi, . . . a kázal dobré poselství o království.“ (Mat. 9:35) A Ježíš jednou řekl: „Také jiným městům musím oznamovat dobré poselství o Božím království, protože k tomu jsem byl vyslán.“ — Luk. 4:43.

¹⁶ Ježíš školil své následovníky, aby mohli vykonávat tutéž práci. Nejprve vyslal dvanáct apoštolů a dal jim pokyn: „Až půjdete, kažte a říkejte: ‚Nebeské království se přiblížilo.‘. . . Do kteréhokoli města nebo vesnice vejdete, pátrejte, kdo si to v něm zaslouží, a tam zůstaňte, dokud neodejdete. Když budete vstupovat do domu, pozdravte členy domácnosti; a jestliže si to dům zasluhuje, ať na něj přijde pokoj, který mu přejete.“ (Mat. 10:5–14) Aby učedníci splnili tyto pokyny, navštěvovali lidi v jejich domovech a zůstávali s těmi, kteří si to ‚zasluhovali‘, a sdělovali jim poselství o království. Později dal Ježíš pokyn sedmdesáti ze svých učedníků: „Kdekoli také vstoupíte do města a přijmou vás, . . . dále jim říkejte: ‚Přiblížilo se k vám Boží království.‘ “ (Luk. 10:1–11) Ano, Ježíš vyslal své učedníky ve věci království.

17. a) Proč bylo v prvním století zapotřebí odvahy ke kázání království? b) Jak projevili křesťané v rané době odvahu při kázání?

¹⁷ Účast na této činnosti vyžadovala skutečně odvahu. Ježíš byl zavražděn na podnět odpůrců království, a za čas byl zabit i jeho následovník Štěpán a apoštol Jakub. (Sk. 7:54–60; 12:2) Ale Ježíšovi následovníci se nedali zastrašit. Apoštolové byli bičováni, ale Bible říká, že i potom „každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobré poselství o Kristu, Ježíši“. (Sk. 5:42) O řadu let později dav lidí v Tessalonice obžaloval apoštola Pavla a jeho druhy: „Ti všichni jednají proti césarovým výnosům, protože říkají, že králem je někdo jiný, totiž Ježíš.“ (Sk. 17:7) Přes toto pronásledování však nepřestali kázat. Písmo ukazuje, že Pavel nepřestal ‚oznamovat dobré poselství‘. Dále učil „veřejně a dům od domu“ a dále důkladně svědčil Židům i jiným lidem, kteří měli činit pokání. — Sk. 20:20, 21.

KDE STOJÍŠ TY?

18, 19. a) Co má být dnes podle Boží vůle vykonáváno? b) Vzpomínka na kterou událost nám může pomoci, abychom se účastnili kázání království?

¹⁸ V dnešní době není třeba méně odvahy, chceme-li se zastávat království. Odpor proti poselství o království je v dnešní době stejně velký jako v prvním století. Proto vzniká otázka: Kde stojíš ty? Budeš věrně podporovat Boží království? Boží vůlí je, aby bylo vydáno velké svědectví o království, než přijde konec. Budeš se na něm podílet? — Mat. 24:14.

¹⁹ Snad máš pocit, že je pro tebe obtížné začít mluvit s jinými o Boží vládě. Ale můžeš to činit. Dokážeš tím svou lásku k Jehovovi. (1. Jana 5:3) Vzpomeň si, že Bůh dal Abrahámovi obtížný úkol, když mu přikázal, aby obětoval svého syna. Když Abrahám poslechl, Bůh jej zastavil, aby oběť nevykonal. Řekl mu: „Protože nyní vím, že se bojíš Boha.“ Ano, Abrahám svou poslušností dokázal, že bezpodmínečně důvěřuje Bohu. (1. Mojž. 22:12; Žid. 11:17–19) Podobně i my horlivým kázáním o království dáváme Bohu najevo, že loajálně podporujeme jeho vládu. Takovou podporu on od svých poddaných vyžaduje. Současně projevujeme lásku k lidem a zájem o ně, protože jediný způsob, jak mohou uniknout záhubě v rychle se přibližujícím „velkém soužení“, tkví v tom, že slyší poselství o království a jednají podle toho. — Mat. 24:21; 1. Jana 2:17.

20. Jak nám může Mojžíšův příklad pomoci, abychom zaujali moudrý postoj ve spojitosti s Božími mravními požadavky?

²⁰ Loajální podporu Boží vládě však projevíme také tím, že lpíme na Božích morálních požadavcích. Jaký postoj zaujímáme v této věci? Někteří lidé staví na první místo věci, které se líbí jim samotným, ‚hledí si svého‘. A je pravda, že může být potěšením jít s davem, který se zaměřuje na zábavy a volný způsob života. Je to však potěšení pouze dočasné. Mojžíš jednal moudře, když si nevybral takový způsob života. „Vírou Mojžíš, když dospěl, odmítl nazývat se synem faraónovy dcery a raději si zvolil, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem, než aby měl dočasný požitek z hříchu, . . . neboť upřeně hleděl vstříc vyplacení odměny.“ (Žid. 11:24–26) Z toho je patrné, co je nejdůležitější pro nás. Znamená to snad uspokojovat jen své vlastní sobecké sklony? Nebo je třeba činit to, co se líbí našemu stvořiteli, a sloužit zájmům vlády jeho království?

21. a) Jak Ježíš poukázal na to, že si všichni musíme něco zvolit? b) Co jsi rozhodnut zvolit si ty?

²¹ Můžeme si skutečně zvolit jen mezi dvěma směry. Kristus to přirovnal k volbě jedné ze dvou cest. Řekl, že jedna cesta je „široká a prostranná“. Ti, kteří po ní jdou, mají možnost ‚dělat, co chtějí‘. Druhá cesta však je „těsná“. Ano lidé na této cestě se musí řídit Božím vedením. Ježíš poznamenal, že většina jde širokou cestou a jen nemnoho lidí jde cestou úzkou. Kterou cestu si vybereš ty? Když se budeš rozhodovat, uvědom si: Široká cesta náhle skončí — záhubou! Naproti tomu úzká cesta povede přímo do Božího nového systému, kde budeš moci žít navždy jako věrný poddaný království. (Mat. 7:13, 14) Rozhodnutí tedy záleží na tobě! Jaké bude?