‚Věrný otrok‘ a jeho vedoucí sbor
„Kdo je ve skutečnosti věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával pokrm v pravý čas?“ — Matouš 24:45.
1. Proč je Jehova ochoten přidělovat autoritu a především komu ji přidělil?
JEHOVA je Bohem pořádku. Je také zdrojem veškeré zákonné autority. Jehova důvěřuje věrné oddanosti svých tvorů, a proto je ochoten udělovat autoritu. Největší autoritu udělil svému Synovi, Ježíši Kristu. Ano, Bůh „všechno. . . podřídil pod jeho nohy a učinil ho nade vším hlavou pro sbor“. — Efezanům 1:22.
2. Jak nazývá Pavel křesťanský sbor a komu přidělil Kristus autoritu?
2 Apoštol Pavel nazývá křesťanský sbor „Boží domácností“ a říká, že nad touto domácností byl dosazen Jehovův věrný Syn, Ježíš Kristus. (1. Timoteovi 3:15; Hebrejcům 3:6) Kristus pak přiděluje autoritu členům Boží domácnosti. Vidíme to z Ježíšových slov zaznamenaných u Matouše 24:45–47. Řekl: „Kdo je ve skutečnosti věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával pokrm v pravý čas? Šťastný je ten otrok, jestliže ho jeho pán najde při svém příchodu, že to tak dělá. Vpravdě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.“
Hospodář v prvním století
3. Z koho se skládá „věrný a rozvážný otrok“ a jaké označení se pro ně užívá jako pro jednotlivce?
3 Na základě pečlivého studia Písma víme, že duchem pomazaní členové Boží domácnosti tvoří ve kterékoli době kolektivně „věrného a rozvážného otroka“, „správce“ nebo „hospodáře“. Jednotlivě jsou členové Jehovovy domácnosti označeni jako „čeleď“ nebo „služebnictvo“. — Matouš 24:45; Lukáš 12:42; Bible s odkazy, poznámka pod čarou.
4. Jakou otázku položil Ježíš krátce před svou smrtí a ke komu se přirovnal?
4 Několik měsíců před smrtí položil Ježíš otázku zaznamenanou u Lukáše 12:42: „Kdo je skutečně věrný správce, ten rozvážný, kterého jeho pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v pravý čas dával jejich vyměřenou zásobu jídla?“ Pak několik dnů před smrtí se Ježíš sám přirovnal k muži, který se chystá odcestovat do ciziny a povolal své otroky, aby jim svěřil svůj majetek. — Matouš 25:14.
5. a) Kdy Ježíš pověřil jiné, aby se starali o jeho majetek? b) Jaké rozšířené pověření dal Kristus těm, kteří měli tvořit jeho kolektivního hospodáře?
5 Kdy ustanovil Ježíš jiné, aby se starali o jeho majetek? Stalo se to po jeho vzkříšení. Svými známými slovy podle Matouše 28:19, 20 dal Kristus nejprve těm, kteří měli tvořit jeho kolektivního hospodáře, rozšířené pověření, aby učili a činili učedníky. Jako jednotlivci měli služebníci vydávat svědectví „až do nejvzdálenější části země“, a tak měli rozšiřovat misionářské pole, které začal Ježíš obdělávat během své pozemské služby. (Skutky 1:8) Měli přitom vystupovat jako „vyslanci, kteří zastupují Krista“. Jako „správci svatých tajných Božích věcí“ měli činit učedníky a rozdílet jim duchovní pokrm. — 2. Korinťanům 5:20; 1. Korinťanům 4:1, 2.
Vedoucí sbor domácnosti
6. Co měla pod božskou inspirací opatřovat třída správce v prvním století?
6 Jako kolektiv měli být duchem pomazaní křesťané pánovým správcem neboli hospodářem, který byl ustanoven, aby udílel časový duchovní pokrm jednotlivým členům Boží domácnosti. V období od roku 41 do roku 98 n. l. byli členové třídy správce z prvního století Bohem inspirováni, aby k užitku svých bratrů napsali 5 historických zpráv, 21 dopisů a knihu Zjevení. Tyto inspirované spisy obsahují znamenitý duchovní pokrm pro čeleď, totiž pro jednotlivé pomazané z Boží domácnosti.
7. K čemu vybral Kristus malý počet mužů ze třídy otroka?
7 Všichni pomazaní křesťané tvoří kolektivně Boží domácnost, a přitom je hojnost důkazů, že Kristus vybral ze třídy otroka malý počet mužů, kteří mají sloužit jako viditelný vedoucí sbor. Rané dějiny sboru ukazují, že základy vedoucího sboru v prvním století tvořilo 12 apoštolů včetně Matyáše. Náznak toho nacházíme ve Skutcích 1:20–26. Ve spojitosti s náhradou za Jidáše Iškariotského je zde zmínka o „jeho dozorčím úřadu“ a o „této službě a apoštolátu“.
8. Co patřilo k odpovědnostem vedoucího sboru v prvním století?
8 K takovému dozorčímu úřadu patřila odpovědnost apoštolů jmenovat vhodné muže do služebních postavení a organizovat službu. Znamenalo to však ještě víc, totiž vyučovat a objasňovat jednotlivé nauky. Ve splnění Ježíšova slibu zaznamenaného u Jana 16:13 měl „duch pravdy“ uvést křesťanský sbor postupně do celé pravdy. Ti, kteří přijali slovo a stali se pokřtěnými, pomazanými křesťany, se hned od začátku stále věnovali „apoštolskému učení“. Sedm doporučených mužů bylo jmenováno nad nutnou záležitostí rozdělování hmotného pokrmu ve skutečnosti proto, aby se „těch dvanáct“ mohlo „věnovat modlitbě a službě slova“. — Skutky 2:42; 6:1–6.
9. Jak se raný křesťanský sbor zmenšil na jedenáct členů, ale proč zřejmě nebyl ihned obnoven počet dvanácti?
9 Zdá se, že se vedoucí sbor nejdříve skládal výlučně z Ježíšových apoštolů. Ale mělo to tak zůstat stále? Asi v roce 44 n. l. popravil Herodes Agrippa I. apoštola Jakuba, Janova bratra. (Skutky 12:1, 2) Zřejmě nebyla snaha ho jako apoštola nahradit, což se stalo v případě Jidášově. Proč ne? Bezpochyby proto, že Jakub zemřel ve věrnosti, jako první ze dvanácti apoštolů, kteří měli zemřít. Jidáš byl naproti tomu ničemný odpadlík a musel být nahrazen, aby byl obnoven počet dvanácti základních kamenů duchovního izraele. — Efezanům 2:20; Zjevení 21:14.
10. Kdy a jak byl rozšířen vedoucí sbor v prvním století a jak ho Kristus používal při vedení Boží domácnosti?
10 Původní členové vedoucího sboru v prvním století byli apoštolové, muži, kteří předtím chodili s Ježíšem a byli svědky jeho smrti a vzkříšení. (Skutky 1:21, 22) Tato situace se však měla změnit. Během let dosahovali duchovního vzrůstu jiní křesťanští mužové a byli jmenováni jako starší v jeruzalémském sboru. Nejpozději v roce 49 n. l. byl již vedoucí sbor rozšířen, takže v něm byli nejen zbývající apoštolové, ale také řada jiných starších mužů v Jeruzalémě. (Skutky 15:2) Složení vedoucího sboru tedy nebylo stanoveno pevně, ale Bůh zřejmě řídil věci tak, že se měnilo podle okolností, v nichž byl jeho lid. Kristus, činná hlava sboru, používal tohoto rozšířeného vedoucího sboru k vyřešení důležité naukové záležitosti, totiž zda mají být nežidovští křesťané obřezáni a zda se mají podřizovat Mojžíšovu Zákonu. Vedoucí sbor napsal dopis, v němž vysvětlil své rozhodnutí, a vydal nařízení, která se měla zachovávat. — Skutky 15:23–29.
Přichází čas, kdy má hospodář skládat účty
11. Oceňovali bratři pevné vedení ze strany vedoucího sboru? Z čeho je patrné, že Jehova žehnal tomuto uspořádání?
11 Jako jednotlivci i jako sbory si křesťané v rané době vážili pevného vedení, které jim poskytoval vedoucí sbor. Když si ve sboru v syrské Antiochii přečetli dopis od vedoucího sboru, radovali se z povzbuzení. Když dostaly tuto informaci jiné sbory a dodržovaly nařízení, „upevňovaly [se] ve víře a početně vzrůstaly den ze dne“. (Skutky 16:5) Je zřejmé, že Bůh tomuto uspořádání žehnal. — Skutky 15:30, 31.
12, 13. Jaké události Ježíš předpověděl ve svém podobenství o minách a talentech?
12 Podívejme se však na tuto významnou věc ještě z jiného hlediska. Ve svém podobenství o minách se Ježíš sám přirovnal k urozenému muži, který cestoval do vzdálené země, aby si tam zajistil královskou moc a pak aby se vrátil. (Lukáš 19:11, 12) Když byl Ježíš Kristus v roce 33 n. l. vzkříšen, byl vyvýšen na Boží pravici, kde měl sedět, dokud nebudou jeho nepřátelé položeni jako podnož pod jeho nohy. — Skutky 2:33–35.
13 V obdobném znázornění, v podobenství o talentech, Ježíš prohlásil, že po dlouhé době pán přišel účtovat se svými otroky. Otrokům, kteří se prokázali jako věrní, pán řekl: „Byl jsi věrný nad málem. Ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.“ Ale o nevěrném otrokovi prohlásil: „Bude [mu] odňato i to, co má. A vyhoďte toho neužitečného otroka ven do tmy.“ — Matouš 25:21–23, 29, 30.
14. Co očekával Ježíš od svých duchem pomazaných otroků?
14 Po dlouhé době — téměř po devatenácti staletích — byl Kristus v roce 1914, na konci „ustanovených časů národů“, obdařen královskou mocí. (Lukáš 21:24) Krátce nato „přišel a účtoval“ se svými otroky, s duchem pomazanými křesťany. (Matouš 25:19) Co od nich Ježíš očekával jako od jednotlivců i jako od celku? Úkol správce trval již od prvního století. Kristus kdysi svěřil talenty jednotlivcům — „každému podle jeho vlastní schopnosti“. Podle toho tedy Ježíš očekával výsledky. (Matouš 25:15) Platí zde pravidlo z 1. Korinťanům 4:2, které zní: „Od správců [se]. . . očekává, aby člověk byl shledán věrným.“ Používat talenty znamenalo věrně sloužit jako Boží vyslanci, činit učedníky a udělovat jim duchovní pravdy. — 2. Korinťanům 5:20.
„Otrok“ a jeho vedoucí sbor v blížícím se čase konce
15. a) Co očekával Kristus od svého kolektivního hospodáře? b) Z čeho je patrné, že to měla podle Kristova očekávání třída otroka dělat předtím, než Kristus přijde prozkoumat svou domácnost?
15 Ježíš očekával, že budou pomazaní křesťané kolektivně jednat jako věrný správce a že budou dávat jeho služebnictvu „v pravý čas. . . jejich vyměřenou zásobu jídla“. (Lukáš 12:42) Podle Lukáše 12:43 Kristus řekl: „Šťastný je ten otrok, jestliže ho jeho pán při příchodu nalezne, že to dělá!“ To ukazuje, že měli udělovat duchovní pokrm členům křesťanského sboru, Boží domácnosti, již nějaký čas předtím, než Kristus přišel, aby účtoval se svými duchem pomazanými otroky. Koho našel Ježíš při takové práci, když se v roce 1914 vrátil v královské moci a když pak v roce 1918 přišel prozkoumat Boží dům? — Malachiáš 3:1–4; Lukáš 19:12; 1. Petra 4:17.
16. Když Kristus přišel v roce 1918 prozkoumat Boží dům, proč nezjistil, že by církve křesťanstva opatřovaly v pravý čas duchovní pokrm?
16 Když se dlouhá doba, kdy Ježíš čekal po Boží pravici, blížila ke konci, postupně se stávalo zřejmým, kdo dával Kristově čeledi zásoby duchovní potravy ještě před rokem 1914. Co myslíš, byly to církve křesťanstva? Jistě ne, protože ty byly vtaženy hluboko do politiky. Byly ochotnými nástroji koloniální politiky a předháněly se ve vlasteneckých projevech a tím podporovaly nacionalismus. Brzy si tak přivodily těžkou vinu krve, když totiž poskytly aktivní podporu politickým vládám zúčastněným na první světové válce. Duchovně byla jejich víra oslabena náboženským modernismem. Došlo k duchovní krizi, protože mnozí z jejich duchovních se stali snadno obětí vyšší kritiky a učení o evoluci. Od duchovenstva křesťanstva se nedala očekávat žádná duchovní výživa.
17. Proč Kristus zavrhl některé pomazané křesťany a co to pro ně znamenalo?
17 Žádná výživná duchovní potrava nepřicházela ani od těch pomazaných křesťanů, kteří se starali více o svou osobní záchranu než o to, aby pracovali s talentem svého Pána. Ukázalo se, že jsou ‚leniví‘ a nehodí se k tomu, aby pečovali o Pánův majetek. Proto byli uvrženi „ven do tmy“, kde jsou stále církve křesťanstva. — Matouš 25:24–30.
18. Koho Pán našel, jak v pravý čas zásobuje jeho služebnictvo duchovním pokrmem, a co to dokazuje?
18 Koho tedy Pán, Ježíš Kristus, zastihl při práci, když přišel v roce 1918 prozkoumat své otroky? Kdo dával jeho služebnictvu v pravý čas jejich vyměřenou zásobu jídla? Kdo vlastně dal již předtím upřímným hledačům pravdy správné porozumění ohledně výkupní oběti, božského jména, Kristovy neviditelné přítomnosti a významu roku 1914? Kdo odhalil falešnou nauku o trojici, o nesmrtelné duši a o pekelném ohni? A kdo varoval před nebezpečím spiritismu a evolucionismu? Skutečnosti ukazují, že to byla skupina pomazaných křesťanů spojená s vydavateli časopisu Sionská Strážná věž a hlasatel Kristovy přítomnosti, který se nyní jmenuje Strážná věž hlásající Jehovovo království.
19. Jak se projevila třída věrného otroka již před rokem 1918, jakého prostředku používala k rozdělování duchovního pokrmu a odkdy?
19 Ve vydání z 1. listopadu 1944 (angl.) stálo: „V roce 1878, čtyřicet let před Pánovým příchodem ke chrámu v roce 1918, existovala třída upřímných, zasvěcených křesťanů, kteří se odpoutali od hierarchických a duchovenských organizací a snažili se pěstovat křesťanství. . . Příští rok, v červenci 1879, začal být vydáván tento časopis, Strážná věž, aby pravdy, které Bůh opatřil skrze Krista jako ‚pokrm v pravý čas‘, mohly být pravidelně rozdělovány celé domácnosti jeho zasvěcených dětí.“
20. a) Jak se objevil na scéně novodobý vedoucí sbor? b) Co dělali členové vedoucího sboru a kdo je vedl?
20 Strážná věž č. 17, 1972, přinesla informace o vývoji novodobého vedoucího sboru. Vysvětlovala: „O pět let později [v roce 1884] byla zákonně ustavena Traktátní společnost Sionská Strážná věž a sloužila pak jako ‚orgán‘ ke zprostředkování duchovního pokrmu tisícům upřímných lidí, kteří se snažili poznat Boha [a] rozumět jeho Slovu. . . S touto Společností, která má své hlavní sídlo v Pennsylvánii, vešli do spojení Bohu oddaní, pokřtění a pomazaní křesťané. Bez ohledu na to, zda patřili do výboru ředitelů nebo ne, dali se k dispozici třídě ‚věrného a rozumného otroka‘ pro zvláštní práci. Pomáhali sytit třídu otroka a vést ji a tímto způsobem povstal vedoucí sbor. To se bezpochyby dělo pod vedením neviditelné účinné síly neboli Jehovova svatého ducha a též pod vedením Ježíše Krista, Božího Syna, hlavy křesťanského sboru.“
21. a) Koho Kristus zastihl při rozdělování duchovního pokrmu a jak je odměnil? b) Co čekalo věrného otroka a jeho vedoucí sbor?
21 V roce 1918, když Ježíš Kristus zkoumal ty, kteří tvrdili, že jsou jeho otroky, našel mezinárodní skupinu křesťanů, kteří uveřejňovali biblické pravdy k použití jak uvnitř sboru, tak i vně v kazatelském díle. V roce 1919 se skutečně stalo to, co Kristus předpověděl: „Šťastný je ten otrok, jestliže ho jeho pán najde při svém příchodu, že to tak dělá. Vpravdě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.“ (Matouš 24:46, 47) Tito praví křesťané vstoupili do radosti svého Pána. Prokázali, že jsou ‚věrní nad málem‘, a proto je Pán ustanovil „nad mnohým“. (Matouš 25:21) Věrný otrok a jeho vedoucí sbor byli na místě, připraveni pro rozšířené pověření. Měli bychom být proto opravdu rádi, vždyť věrní a oddaní křesťané mají bohatý užitek z oddané práce věrného otroka a jeho vedoucího sboru.
Hlavní body k zapamatování
◆ Kdo je hlavou Boží domácnosti a komu Bůh přidělil autoritu?
◆ Jaký kolektivní úkol dal Kristus třídě otroka?
◆ Které jiné kolektivní těleso existovalo v rámci třídy otroka a jaké mělo zvláštní povinnosti?
◆ Kdo se staral o duchovní pokrm pro Boží domácnost, když ji Kristus přišel prozkoumat?
◆ Jak se objevil na scéně novodobý vedoucí sbor?
[Obrázek na straně 10]
„Otrok“ v prvním století byl vedoucí sbor, který se skládal z apoštolů a starších jeruzalémského sboru