Jejich útočiště — Lež!
„Učinili [jsme si] útočištěm lež a skryli jsme se ve falši.“ — IZAJÁŠ 28:15.
1, 2. a) Která organizace by si dnes měla všimnout toho, co se stalo starověkému judskému království? b) V co nerozumně důvěřovala Juda?
PLATÍ ta slova pro dnešní křesťanstvo stejně jako platila pro starověké dvoukmenné judské království? Ovšem že ano. A ta obdoba je pro novodobé křesťanstvo zlověstná. Znamená, že tu odpadlou náboženskou organizaci brzy postihne katastrofa.
2 Severně od Judy bylo desetikmenné izraelské království. Když se Izrael prokázal jako nevěrný, Jehova dovolil, aby jej roku 740 př. n. l. dobyla Asýrie. Jeho sesterské království, Juda, bylo svědkem této tragické události, ale zjevně se domnívalo, že jemu se něco takového nikdy nestane. ‚Není snad v Jeruzalémě Jehovův chrám?‘ vychloubali se jeho vůdci. ‚Nejsme lid v Boží přízni? Nemluví naši kněží a proroci v Jehovově jménu?‘ (Srovnej Jeremjáše 7:4, 8–11.) Ti náboženští vůdci se spoléhali na to, že jsou v bezpečí. Ale mýlili se! Byli stejně nevěrní jako jejich severní příbuzní. A tak se to, co se stalo Samaří, stalo posléze i Jeruzalému.
3. Proč se křesťanstvo dívá do budoucnosti s důvěrou? Má však pro svou důvěru dobrý důvod?
3 Podobně tvrdí křesťanstvo, že má zvláštní vztah k Bohu. Chlubí se: ‚Máme desetitisíce kostelů a profesionální duchovenstvo, stejně jako stamilióny přívrženců. Vlastníme také Bibli a ve svém uctívání používáme Ježíšovo jméno. Jistě jsme v Boží přízni!‘ Ale to, co se stalo starověkému Jeruzalému, je pochmurným varováním. Navzdory neobyčejnému vývoji politické situace v poslední době víme, že Jehova brzy rozhodně zakročí proti křesťanstvu a všem ostatním falešným náboženstvím.
„Smlouva se smrtí“
4. Jakou smlouvu uzavřela podle svého domnění Juda?
4 Ve starověku obdržel nevěrný Jeruzalém prostřednictvím Božích pravých proroků mnohé výstrahy, ale neuvěřil jim. Místo toho se honosil tím, že jej smrt nikdy neodvede dolů do šeolu neboli hrobu, jako odvedla severní království Izrael. Prorok Izajáš byl inspirován, aby Judě řekl: „Proto slyšte Jehovovo slovo, chlubilové, panovníci tohoto lidu, který je v Jeruzalémě: Protože jste řekli: ‚Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí; a se šeolem jsme dosáhli vidění; přetékající prudká záplava, v případě, že by se přehnala, k nám nepřijde, neboť jsme si učinili útočištěm lež a skryli jsme se ve falši‘.“ — Izajáš 28:14, 15.
5. a) Jaká byla domnělá smlouva Judy se smrtí? b) Na jakou výstrahu danou králi Asovi Juda zapomněla?
5 Ano, jeruzalémští vůdci se domnívali, že mají jakoby dohodu se smrtí a šeolem, takže jejich město bude zachováno. Znamenala však domnělá smlouva Jeruzaléma se smrtí, že město litovalo svých hříchů a nyní důvěřovalo v záchranu od Jehovy? (Jeremjáš 8:6, 7) Vůbec ne. Obracelo se o pomoc spíše k lidským politickým vládcům. Jeho spoléhání na světské spojence však byl přelud, lež. Světští činitelé, jimž důvěřovali, je nemohli zachránit. A protože opustilo Jehovu, Jehova opustil Jeruzalém. Stalo se to tak, jak varoval prorok Azarjáš krále Asu: „Jehova je s vámi, dokud prokazujete, že jste s ním; a jestliže ho budete hledat, dá se vám najít, ale jestliže ho opustíte, opustí vás.“ — 2. Paralipomenon 15:2.
6, 7. Jaké kroky pro zajištění své bezpečnosti udělala Juda, ale jak to skončilo?
6 Jeruzalémští vůdci si v důvěře ve své politické spojence byli jistí, že se k nim nepřiblíží žádná „přetékající prudká záplava“ útočících vojsk a nenaruší jejich mír a bezpečnost. Když Judu ohrožovalo spojenectví Izraele a Sýrie, obrátila se o pomoc k Asýrii. (2. Královská 16:5–9) Později, když jí hrozily vojenské síly Babylóna, požádala o podporu Egypt a farao odpověděl tím, že jí poslal na pomoc vojsko. — Jeremjáš 37:5–8; Ezekiel 17:11 až 15.
7 Babylónská vojska však byla příliš silná a egyptské oddíly se musely stáhnout. Důvěra, kterou Jeruzalém vkládal v Egypt, se ukázala jako omyl a roku 607 př. n. l. vydal Jehova Jeruzalém předpověděnému zničení. Vládci a kněží z Jeruzaléma se tedy mýlili. Jejich důvěra ve světská spojenectví pro mír a bezpečnost byla „lež“, kterou smetla prudká záplava babylónských vojsk.
Zavržení „vyzkoušeného kamene“
8. Jak zaujalo křesťanstvo velmi podobný postoj jako starověká Juda?
8 Existuje dnes obdobná situace? Ano. Duchovenstvo křesťanstva se také domnívá, že je nepostihne žádné neštěstí. Říkají vlastně, jak Izajáš předpověděl: „Uzavřeli jsme smlouvu se smrtí; a se šeolem jsme dosáhli vidění; přetékající prudká záplava, v případě, že by se přehnala, k nám nepřijde, neboť jsme si učinili útočištěm lež a skryli jsme se ve falši.“ (Izajáš 28:15) Křesťanstvo stejně jako starověký Jeruzalém hledá bezpečnost ve světských spojenectvích a jeho duchovenstvo odmítá mít útočiště u Jehovy. Nepoužívají přece ani jeho jméno a vysmívají se těm, kteří to jméno opravdu ctí, a pronásledují je. Duchovenstvo křesťanstva dělá přesně to, co udělali židovští přední kněží v prvním století, když zavrhli Krista. Řekli vlastně: „Nemáme krále, pouze césara.“ — Jan 19:15.
9. a) Kdo dnes varuje křesťanstvo stejně jako Izajáš varoval Judu? b) Ke komu by se mělo křesťanstvo obrátit?
9 Dnes varují svědkové Jehovovi, že se přes křesťanstvo brzy přežene záplava popravčích vojsk. Navíc poukazují na pravé útočiště před tou záplavou. Citují Izajáše 28:16, který říká: „Tak řekl svrchovaný Pán Jehova: ‚Hle, kladu jako základ na Sionu kámen, vyzkoušený kámen, drahocenný roh jistého základu. Nikdo, kdo projevuje víru, nepodlehne panice.‘ “ Kdo je tento ‚drahocenný úhelný kámen‘? Apoštol Petr tato slova citoval a uplatnil je na Ježíše Krista. (1. Petra 2:6) Kdyby křesťanstvo hledalo pokoj s Jehovovým králem, Ježíšem Kristem, bylo by se vyhnulo přicházející prudké záplavě. — Srovnej Lukáše 19:42–44.
10. Jaké svazky pěstovalo křesťanstvo?
10 Neudělalo to však. Místo toho se ve svém úsilí o mír a bezpečnost vtírá do přízně politických vůdců národů — navzdory biblické výstraze, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem. (Jakub 4:4) Navíc se v roce 1919 silně přimlouvalo za Společnost národů jako za nejlepší lidskou naději na mír. Od roku 1945 vkládá naději ve Spojené národy. (Srovnej Zjevení 17:3, 11.) Jak rozsáhlé je jeho spojení s touto organizací?
11. Jaké zastoupení má náboženství ve Spojených národech?
11 Nedávno vydaná kniha o tom dává představu, když uvádí: „V OSN je zastoupeno ne méně než dvacet čtyři katolických organizací. Tuto mezinárodní organizaci navštívilo několik světových náboženských vůdců. Nejpamátnější byly návštěvy Jeho svatosti, papeže Pavla VI., během valného shromáždění roku 1965 a papeže Jana Pavla II. v roce 1979. Mnohá náboženství mají zvláštní invokace, modlitby, písně a bohoslužby za Spojené národy. Jejich nejdůležitějšími příklady jsou víra katolická, unitářsko-univerzalistická, baptistická a bahai.“
Marné naděje na mír
12, 13. Proč svědkové Jehovovi důvěřují, že jsou jejich výstrahy pravdivé, přes rozšířené naděje, že je na obzoru mír?
12 Jeden z nejmocnějších politických vůdců světa vyslovil naděje mnohých, když řekl: „Tato generace lidí na zemi možná bude svědkem příchodu období nezvratného míru v dějinách civilizace.“ Měl pravdu? Znamená vývoj událostí v nedávné době, že výstrahy svědků Jehovových ohledně Jehovova vykonání soudu na národech se nesplní? Mýlí se svědkové Jehovovi?
13 Ne, nemýlí se. Vědí, že mluví pravdu, protože důvěřují v Jehovu a v Bibli, která je Boží vlastní slovo pravdy. Titovi 1:2 zní: „Bůh. . . nemůže lhát.“ Mají tedy plnou důvěru v to, že řekne-li biblické proroctví, že se jistá věc stane, pak k ní zcela jistě dojde. Jehova sám prohlašuje: „Takové se prokáže mé slovo, jež vychází z mých úst. Nevrátí se ke mně bez výsledků, ale jistě udělá to, co mě těší.“ — Izajáš 55:11.
14, 15. a) Co hlásali judští vůdci krátce před zničením Jeruzaléma v roce 607 př. n. l.? b) Co předpovídal Pavel, že bude ohlašováno předtím, než na tento svět přijde náhlé zničení? c) Co můžeme očekávat, až vyvrcholí ohlašování prorokované v 1. Tesaloničanům 5:3?
14 V létech před zničením Jeruzaléma roku 607 př. n. l. uváděl Jeremjáš, že vůdcové volají: „Je mír! Je mír!“ (Jeremjáš 8:11) Byla to však lež. Jeruzalém byl zničen a inspirované výstrahy pravých proroků se tak splnily. Apoštol Pavel varoval, že něco podobného se stane v našich dnech. Řekl, že lidé budou vykřikovat „Mír a bezpečnost!“, ale pak, jak řekl, „na ně okamžitě přijde náhlé zničení“. — 1. Tesaloničanům 5:3.
15 Když jsme vstupovali do devadesátých let, noviny a časopisy všude říkaly, že studená válka skončila a světový mír je konečně v dohledu. Ale pak vypukla skutečná válka na Středním východě. Dříve nebo později se však světová situace vyvine tak, že volání „Mír a bezpečnost!“, prorokované v 1. Tesaloničanům 5:2, 3, dostoupí vrcholu. Máme své naděje pevně zakotveny v Božím slově, a tak víme, že při dosažení toho vrcholu budou rychle a neomylně vykonány Boží soudy. Žádná prohlášení o míru a bezpečnosti by nás neměla přivést k myšlence, že zničení předpověděné Bohem nepřijde. Jehovovy soudy jsou neměnně zaznamenány v jeho Slově, Bibli. Křesťanstvo bude zničeno spolu s ostatním falešným náboženstvím. Pak budou vykonány Jehovovy ničivé soudy nad zbytkem satanova světa. (2. Tesaloničanům 1:6–8; 2:8; Zjevení 18:21; 19:19–21) Protože svědkové Jehovovi důvěřují, že Jehova splní své slovo, stále bdí pod vedením třídy věrného a rozvážného otroka a bedlivě sledují vývoj světových událostí. (Matouš 24:45–47) Žádné lidské mírotvorné úsilí by nás jistě nemělo přivést k názoru, že Jehova se vzdal svého záměru uvést na křesťanstvo, obtížené hříchy, prudkou záplavu zničení.
‚Bůh je naše útočiště‘
16, 17. Jak reagují svědkové Jehovovi, když se někdo urazí pro otevřenost jejich poselství?
16 Někdo se možná urazí nad tím, jak otevřeně to svědkové Jehovovi ohlašují. Když však říkají, že se náboženští vůdci křesťanstva utíkají ke lživému uspořádání, opakují jen to, co říká Bible. Když říkají, že křesťanstvo zasluhuje trest, protože se stalo částí světa, předávají jen to, co říká sám Bůh v Bibli. (Filipanům 3:18, 19) A křesťanstvo navíc tím, že důvěřuje v plány předkládané tímto světem, ve skutečnosti podporuje boha tohoto světa, satana ďábla, o němž Ježíš řekl, že je otec lži. — Jan 8:44; 2. Korinťanům 4:4.
17 Proto svědkové Jehovovi prohlašují: My nepovzbuzujeme k falešným nadějím na světový mír, protože se politická scéna mění. Místo toho opakujeme slova žalmisty: „Bůh je nám útočištěm. . . Synové pozemského člověka jsou výpar, synové lidstva jsou lež. Položeni na váhy jsou všichni spolu lehčí než výpar.“ (Žalm 62:8, 9; 62:9, 10, KB) Lidské plány na podporu a zachování křesťanstva a celého tohoto systému věcí jsou falešné, lživé. Všechny dohromady nemají větší moc zabránit Jehovovým záměrům než hlt horkého vzduchu!
18. Jaká výstraha žalmisty je dnes přiléhavá?
18 Svědkové Jehovovi také citují 33. Žalm, verše 17 až 19, kde se říká: „Kůň [egyptský, symbolizující válčení] je pro záchranu podvodem a hojností své životní energie neposkytne únik. Pohleď, Jehovovo oko je obráceno k těm, kteří se ho bojí, k těm, kteří čekají na jeho milující laskavost, aby osvobodil jejich duši od samotné smrti a zachoval je naživu za hladomoru.“ Praví křesťané dnes důvěřují v Jehovu a v jeho nebeské království, jediné uspořádání, které může přinést trvalý mír.
Křesťanstvo „místem k pošlapání“
19. Proč je spoléhání na to, že politické organizace nastolí světový mír, iluzí?
19 Důvěra k jakékoli člověkem vytvořené náhražce Božího království činí z té náhražky obraz, předmět uctívání. (Zjevení 13:14, 15) Povzbuzovat ke spoléhání na politické instituce jako Spojené národy, že přinesou mír a bezpečnost, je iluze, lež. Jeremjáš říká o takových předmětech falešných nadějí: „Jeho litý obraz je faleš, a není v nich duch. Jsou marnost, dílo posměchu. V čase, kdy se jim dostane pozornosti, pominou.“ (Jeremjáš 10:14, 15) Proto váleční koně protiobrazného Egypta, totiž vojensko–politická moc dnešních národů, neochrání náboženskou říši křesťanstva v den její krize. Spojenectví náboženství křesťanstva s tímto světem je jistě neochrání.
20, 21. a) Co se stalo Společnosti národů a proč se Spojeným národům nepovede lépe? b) Jak ukázal Izajáš, že spojenectví se světem křesťanstvo neochrání?
20 Křesťanstvo vložilo naděje ve Společnost národů, ale ta padla i bez příchodu Armagedonu. Nyní přeneslo svou věrnost na Spojené národy. Ty však budou brzy muset čelit „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ a nepřežijí. (Zjevení 16:14) Ani oživená Organizace spojených národů nemůže nikdy nastolit mír a bezpečnost. Boží prorocké slovo ukazuje, že Organizace spojených národů se svými členskými národy „povedou bitvu s Beránkem [Kristem v moci Království], ale Beránek nad nimi zvítězí, protože je Pán pánů a Král králů“. — Zjevení 17:14.
21 Svědkové Jehovovi s důvěrou říkají, že pro křesťanstvo není žádná záchrana v jeho spojenectví se satanovým světem. A když to říkají, poukazují pouze na to, co říká sama Bible. Izajáš 28:17, 18 cituje Jehovova slova: „Právo chci učinit měřicím provazcem a spravedlnost nivelačním nástrojem; a krupobití smete útočiště lži a vody vyplaví i skrýš. A vaše smlouva se smrtí bude jistě zrušena a to vaše vidění se šeolem neobstojí. Přetékající prudká záplava — až se přežene, vy se pro ni také stanete místem k pošlapání.“
22. Co se stane, až bude na křesťanstvo uplatněno dokonalé právo?
22 Až bude vykonáno Jehovovo soudcovské rozhodnutí, bude to podle dokonalého práva. A základ důvěry křesťanstva, jeho „smlouva se smrtí“, bude zcela smeten jakoby prudkou záplavou. Izajáš dále říká: „Bude [se] přehánět ráno co ráno, za dne a za noci; a stane se jedině důvodem k třesení, aby jiní porozuměli, co bylo slyšet.“ (Izajáš 28:19) Jak děsivé bude pro přihlížející stát se svědky plné síly Jehovova soudu! Jak strašné bude pro duchovenstvo křesťanstva a jeho stoupence, až příliš pozdě zjistí, že důvěřovali v lež!
Jehovovo jméno je „silnou věží“
23, 24. Co budou dělat svědkové Jehovovi, místo aby hledali bezpečnost v tomto světě?
23 Ale co svědkové Jehovovi? I tváří v tvář mezinárodní nenávisti a pronásledování vytrvale zůstávají odděleni od světa. Nikdy nezapomínají na to, co Ježíš řekl o svých následovnících: „Nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa.“ (Jan 17:16) Vložili v těchto posledních dnech plnou důvěru v Jehovovo království, a ne v lidské plány. Proto neštěstím, které přijde na křesťanstvo, nebudou svědkové Jehovovi zděšeni. Jak předpověděl Izajáš: „Nikdo, kdo projevuje víru, nepodlehne panice.“ — Izajáš 28:16.
24 Přísloví 18:10 říká: „Jehovovo jméno je silná věž. Do ní utíká spravedlivý a je chráněn.“ Proto zveme všechny lidi podobné ovcím, aby hledali útočiště v Jehovovi a jeho království prostřednictvím Krista. Jehova není jako skrýš žádný klam! Jeho království prostřednictvím Krista není žádná lež! Útočiště křesťanstva je lež, ale útočiště pravých křesťanů je pravda.
Můžeš vysvětlit?
◻ Jak starověká Juda hledala útočiště ve lži?
◻ Jak se křesťanstvo pokouší ukrýt se ve falši?
◻ Jak varoval Izajáš Judu a jak dnes pronášejí svědkové Jehovovi podobnou výstrahu?
◻ Jak zjistí křesťanstvo, že je jeho důvěra nepodložená?
◻ Jaký postoj zaujímají svědkové Jehovovi na rozdíl od křesťanstva?
[Rámeček na straně 17]
VELKÉ NADĚJE VKLÁDANÉ DO OSN
„Poprvé od 2. světové války je mezinárodní společenství sjednoceno. Vedení Spojených národů, kdysi jen ideál, ve který se doufalo, nyní potvrzuje vizi svých zakladatelů. . . Svět se proto může chopit této příležitosti a naplnit dávný slib nového světového uspořádání.“ — Americký prezident Bush ve svém poselství o Stavu unie k národu, 29. ledna 1991.