Je dobré jakékoli náboženství?

„Osud naší doby je tragický. Potřebujeme náboženství, ale nikde nenalézáme Boha, který by se do něho hodil.“ — Lucian Blaga, rumunský básník a filozof

„Náboženství se svými duchovními patří a pravděpodobně bude ještě dlouho patřit k největším nepřátelům pokroku a svobody.“ — Christo Botev, bulharský básník

VÝŠE uvedené citáty odrážejí dilema, před kterým stojí mnoho upřímných lidí. V hloubi cítí potřebu náboženství, ale záhadný Bůh, o kterém učí duchovní, pro ně není Bohem, kterého by mohli chápat a milovat. Navíc si uvědomují, že duchovní se svým náboženstvím značně bránili pokroku lidstva a svobodě. Ano, potřebu náboženství si uvědomuje stále větší počet lidí, avšak ti, kdo jsou upřímní, se nespokojí s jakýmkoli náboženstvím.

Důležité rozlišení

Náboženství hraje klíčovou roli při vytváření charakteru a historie lidské společnosti. The New Encyclopædia Britannica mluví o náboženství „jako o skutečnosti obsažené v lidské zkušenosti, kultuře a historii“ a dodává: „Doklady o náboženských postojích a příslušnostech existují v každé sféře lidského života.“ Historie však ukazuje, že žádné z velkých světových náboženství nebylo pro lidstvo požehnáním.

Indický politik Džaváharlál Néhrú jednou poznamenal: „Podívaná na to, co je nazýváno náboženstvím, nebo přinejmenším organizovaným náboženstvím, v Indii nebo kdekoli jinde, nás naplnila hrůzou.“ Když uvažuješ o válkách, jež se vedly ve jménu náboženství a o zločinech spáchaných pro ně, můžeš s ním ve vší poctivosti nesouhlasit?

V osmnáctém století učinil francouzský filozof Voltaire zajímavé rozlišení. Napsal: „Říkáte, že náboženství přineslo nespočetné množství hanebných činů. Měli byste raději říkat pověra, pověra, která vládne naší smutné planetě. Pověra je nejukrutnějším nepřítelem čistého uctívání, které dlužíme Nejvyšší bytosti.“ Voltaire vystupoval proti náboženské nesnášenlivosti své doby, ale uchovával si víru v Boha jako Stvořitele vesmíru. Viděl rozdíl mezi pravým a falešným náboženstvím.

Potřeba volby

Ne všichni s Voltairem souhlasí. Někteří tvrdí, že vidí dobré věci ve všech náboženstvích; necítí tedy skutečnou potřebu hledat to pravé náboženství. Takoví jednotlivci by si měli všímat varování proroka Izajáše, který napsal: „Běda těm, kteří říkají, že dobré je špatné a špatné je dobré, těm, kteří vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, těm, kteří vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!“ (Izajáš 5:20) Falešné náboženství dalo vznik tomu, co je pro lidstvo špatné. Konečným výsledkem byla duchovní temnota a hořká pachuť v ústech lidí s upřímným srdcem.

Nejedná se tedy o volbu mezi — ateismem a příslušností k jakémukoli náboženství. Tak jednoduché to není. Jakmile si někdo uvědomí potřebu Boha, musí hledat pravé náboženství. Jak to výstižně uvedl v knize Le Grand Atlas des Religions (Velký atlas náboženství) badatel Emile Poulat: „Věci, jež [náboženství] vyučují a požadují, jsou tak značně rozdílné, že není možné věřit všem.“ V souladu s tím francouzská encyklopedie Encyclopædia Universalis říká: „Jestliže se 21. století vrátí k náboženství,. . . člověk se bude muset rozhodnout, zda posvátné věci, které jsou mu předkládány, jsou pravé, nebo falešné.“

Jak si zvolit pravé náboženství

Co nás povede při volbě pravého náboženství? Pravdu má Encyclopædia Universalis, když zdůrazňuje důležitost pravdy. Náboženství, které učí lži, nemůže být pravé. Největší prorok, který kdy chodil po zemi, uvedl: „Bůh je Duch a ti, kteří ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ — Jan 4:24.

Tímto prorokem byl Ježíš Kristus. Také prohlásil: „Buďte ve střehu před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouchu, ale uvnitř to jsou draví vlci. Poznáte je podle jejich ovoce. . . Každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce.“ (Matouš 7:15–17) Při pozorování špatného ovoce, jež přinášejí světová „velká“ náboženství, a dokonce i sekty a různé kulty, které se objevily, mnoho upřímných lidí na ně na všechny pohlíží jako na ‚prohnilé stromy‘, které jednoduše řečeno nevyhovují. Ale jak mohou lidé nalézt pravé náboženství?

Bylo by samozřejmě nemožné všechny ty tisíce náboženství v křesťanstvu i mimo ně prozkoumat předtím, než se někdo rozhodne. Použijeme-li však — jak řekl Ježíš — pravdy a ovoce jako prubířského kamene, budeme moci pravé náboženství rozpoznat.

Pravda a ovoce

Ježíš se zmínil o pravdě. Pokud jde o ni, která skupina věřících odmítá náboženské lži odvozené ze starověké mytologie a řecké filozofie, jež prostupují většinu náboženství? Jednou takovou lží je učení, že lidská duše je vrozeně nesmrtelná.a Toto učení se zasloužilo o vznik nauky o pekelném ohni, která zneuctívá Boha.

Ježíš Kristus se také zmínil o ovoci. Znáš nějaké náboženství, jež vytváří takové mezinárodní společenství, v němž jsou rasové, jazykové a nacionální bariéry překonány láskou a vzájemným porozuměním? Znáš nějakou celosvětovou náboženskou společnost, jejíž členové by byli raději pronásledováni, než aby se nechali od politiků a náboženských vůdců podněcovat k nenávisti vůči svým bratrům a sestrám a k tomu, aby je ve jménu nacionalismu či náboženství zabíjeli? Náboženství, které by odmítalo takové náboženské lži a neslo příslušné ovoce, by podávalo silné svědectví o tom, že je pravé, co myslíte?

Pěstování pravého náboženství v dnešní době

Existuje dnes takové náboženství? Ano. Určitě ale připustíš, že to není žádné z hlavních náboženství světa. Mělo by nás to překvapit? Ne. Ve svém slavném Kázání na hoře Ježíš uvedl: „Vcházejte úzkou branou, protože široká a prostorná je cesta, jež vede do zničení, a mnoho je těch, kteří se po ní vydávají; zatímco úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kteří ji nalézají.“ — Matouš 7:13, 14.

Kde se tedy nachází pravé náboženství? Se vší pokorou a poctivostí musíme říci, že po této ‚úzké a stísněné‘ cestě kráčí svědkové Jehovovi, tvořící mezinárodní společenství. Je pravda, že tradiční náboženství pohrdavě nazývají svědky Jehovovy sektou. Přesně tak však nazývali odpadlí náboženští vůdci v prvním století našeho letopočtu rané křesťany. — Skutky 24:1–14.

Proč jsou si svědkové Jehovovi jisti, že mají to pravé náboženství? Protože tvoří mezinárodní bratrství ve více než 200 zemích, jež překonává národnostní, rasové, jazykové a sociální rozdělení. Odmítají věřit naukám — jakkoli starým — které jasně odporují tomu, co říká Bible. Jak se ale dostali do takového záviděníhodného postavení? A jak se pěstuje pravé náboženství? O těchto a jiných otázkách týkajících se náboženství budeme hovořit v dalších dvou článcích.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

Křižácká tažení byla částí prohnilého ovoce falešného náboženství

[Podpisek]

Bibliothéque Nationale, Paříž

[Obrázek na straně 8]

Pravé náboženství nese dobré ovoce