Týden, který změnil svět
„Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu!“— MATOUŠ 21:9.
1. Jakých dvou odlišných skupin se týkaly události minulého srpna?
„TŘI MUČIVÉ DNY, JEŽ OTŘÁSLY SVĚTEM.“ Takové titulky se v srpnu 1991 objevily ve sdělovacích prostředcích. Zdůraznily, že svět se může v několika dnech obrátit vzhůru nohama. Ano, poslední srpnové dny byly velice významné nejenom pro svět, ale také pro skupinu lidí, o kterých Ježíš řekl: „Nejsou částí světa.“ Tato skupina je dnes známá jako svědkové Jehovovi. — Jan 17:14.
2, 3. a) Jak byla v Záhřebu vyzdvižena svoboda navzdory hrozící válce? b) Jak byla v Oděse odměněna pevná víra?
2 První mezinárodní sjezd svědků Jehovových, který byl kdy naplánován pro Jugoslávii, se měl konat od 16. do 18. srpna. Jak se ukázalo, měl být prvním velkým sjezdem Jehovova lidu v zemi, jež byla na pokraji občanské války. Místní svědkové společně s dobrovolníky ze sousedních zemí dva měsíce usilovně pracovali, aby dali fotbalový stadión HAŠK Građanski v Záhřebu kompletně do pořádku. Stadión zářil čistotou a byl ideálním místem pro sjezd ‚lidu milujícího božskou svobodu‘. Účast plánovaly tisíce delegátů ze zahraničí, včetně 600 osob ze Spojených států. Protože však hrozilo nebezpečí občanské války, říkalo se: „Američané jistě nepřijedou.“ Ale přijeli, spolu s delegáty z mnoha dalších zemí. Očekávala se účast 10 000 osob, avšak v závěrečném dnu bylo na stadiónu 14 684 osob. Všichni obdrželi hojné požehnání, protože ‚neopustili své shromažďování‘. — Hebrejcům 10:25.
3 Během tří dnů po sjezdu v Záhřebu došlo v Sovětském svazu k neúspěšnému puči. V té době konal lid milující božskou svobodu závěrečné přípravy pro sjezd v Oděse na Ukrajině. Bude se sjezd konat? S pevnou vírou dokončovali bratři poslední práce na úplné obnově stadiónu. Také se již sjížděli delegáti. Jakoby zázrakem puč skončil. Za účasti 12 115 osob se 24. a 25. srpna konal nádherný sjezd. Pokřtít se dalo 1 943 osob, což představuje 16 procent z vrcholného počtu přítomných. Noví svědkové, společně s těmi, kteří zachovávají ryzost již dlouhou dobu, se radovali, že na tento sjezd přijeli v plné důvěře v Jehovu. — Přísloví 3:5, 6.
4. Jaký Ježíšův příklad následují svědkové ve Východní Evropě?
4 Tito věrní svědkové následovali příklad, který dal náš Vzor, Ježíš Kristus. Nikdy nezanedbal účast na svátcích, jež Jehova přikázal, dokonce ani tehdy ne, když se ho Židé snažili zabít. Když přijel do Jeruzaléma ke svému poslednímu pasach, postávali tito Židé v chrámu a ptali se: „Jaký je váš názor? Že vůbec nepřijde na svátek?“ (Jan 11:56) Ale on přišel! Tím byly vytvořeny podmínky pro týden, jehož vyvrcholení znamenalo zvrat v průběhu lidských dějin. Přezkoumejme nyní některé z nejvýznamnějších událostí týdne od 8. do 14. nisana podle židovského kalendáře.
Osmý nisan
5. Čeho si byl Ježíš vědom, když 8. nisana roku 33 n. l. cestoval do Betanie?
5 Toho dne přichází Ježíš se svými učedníky do Betanie. Zde stráví šest nocí v domě svého milovaného přítele Lazara, kterého nedávno vzkřísil z mrtvých. Betanie je blízko Jeruzaléma. Soukromě již Ježíš svým učedníkům sdělil: „Pohleďte, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán předním kněžím a znalcům Zákona a oni ho odsoudí k smrti a vydají ho lidem z národů, aby si z něho tropili žerty a aby ho mrskali a přibili na kůl, a třetí den bude vzbuzen.“ (Matouš 20:18, 19) Ježíš si je plně vědom toho, že musí nyní čelit bolestivým zkouškám. Přibližuje se čas rozhodující zkoušky, ale on s láskou ze všech sil slouží svým bratrům. Kéž máme vždy „takový myšlenkový postoj, jaký měl i Kristus Ježíš“. — Filipanům 2:1–5; 1. Jana 3:16.
Devátý nisan
6. Co udělala 9. nisana Marie a co řekl Ježíš Jidášovi?
6 Po západu slunce začíná devátý nisan a Ježíš se těší z jídla v domě Šimona, který byl dříve malomocný. Zde Lazarova sestra Marie vylije drahý vonný olej na Ježíšovu hlavu a nohy a pokorně mu svými vlasy osuší nohy. Když Jidáš protestuje, Ježíš říká: „Nech ji, ať dodrží obyčej vzhledem ke dni mého pohřbu.“ Když se přední kněží dovídají, že do Betanie přichází mnoho Židů a že projevují víru v Ježíše, radí se, že zabijí Ježíše i Lazara. — Jan 12:1–7.
7. Jak bylo ráno 9. nisana poctěno Jehovovo jméno a co předpověděl Ježíš?
7 Časně ráno se Ježíš vydává do Jeruzaléma. Zástupy mu vycházejí vstříc, mávají palmovými ratolestmi a volají: „Zachraň, prosíme! Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu, ano izraelský král!“ Potom Ježíš naplňuje proroctví Zecharjáše 9:9, když přijíždí do města na oslu. Jak se přibližuje k Jeruzalému, pláče nad ním a předpovídá, že Římané město obklopí špičatými kůly a úplně je zničí — jde o proroctví, jež se významně splní o 37 let později. (To rovněž naznačuje, jaké těžkosti vzniknou křesťanstvu, které odpadlo podle vzoru starověkého Jeruzaléma.) Židovští předáci nechtějí Ježíše za svého krále. Hněvivě vykřikují: „Podívejte se, svět jde za ním.“ — Jan 12:13, 19.
Desátý nisan
8. Jak Ježíš 10. nisana projevil hlubokou úctu k Jehovovu domu modlitby a co následovalo?
8 Ježíš znovu přichází do chrámu. Již podruhé vyhání chamtivé kupce a směnárníky. Obchodní duch — „láska k penězům“ — by neměl panovat v Jehovově domě modlitby! (1. Timoteovi 6:9, 10) Ježíš má brzy zemřít. Aby to znázornil, používá přirovnání o zasetí semene. Původní semeno zemře, avšak vyklíčí, aby vyrostlo stéblo, které přináší mnoho zrna. Podobně Ježíšova smrt přinese věčný život mnohým, kteří v něj projevují víru. Ježíše sužuje pomyšlení na blížící se smrt a modlí se, aby tím bylo oslaveno Otcovo jméno. V odpověď zaburácí z nebe Boží hlas, aby to všichni přítomní slyšeli: „Oslavil jsem je a opět je chci oslavit.“ — Jan 12:27, 28.
Jedenáctý nisan — den činnosti
9. a) Jak Ježíš časně ráno 11. nisana použil několika znázornění, když odsoudil odpadlé Židy? b) Kdo podle Ježíšova podobenství promarnil velkolepou příležitost?
9 Ježíš a jeho učedníci odcházejí znovu z Betanie. Je před nimi den bohatý na události. Ježíš používá tří znázornění, aby ukázal, proč je odpadlé Židovstvo odsouzeno. Na cestě prokleje nerodící fíkovník a tak zobrazuje odsouzení nevěrného, neplodného židovského národa. Když vstupuje do chrámu, popisuje, jak nehodní pěstitelé pánovy vinice zavraždí nakonec i pánova syna a dědice. Tak znázorňuje, jak Židé zklamali Jehovovu důvěru, což mělo vyvrcholit zabitím Ježíše. Popisuje svatební hostinu uspořádanou králem — Jehovou —, jehož pozvaní hosté (Židé) se sami sobecky omluvili z účasti. Proto je pozvání nabídnuto těm, kteří stojí mimo — pohanům —, z nichž někteří pozvání přijímají. Ale člověk, který je nalezen bez svatebního oděvu, je vyhozen. Ten znázorňuje zdánlivé křesťany v křesťanstvu. Mnoho Židů v Ježíšově době bylo pozváno, ‚ale málo jich bylo vyvoleno‘, aby patřili mezi 144 000 zapečetěných osob, jež zdědí nebeské království. — Matouš 22:14; Zjevení 7:4.
10–12. a) Proč Ježíš kritizoval židovské duchovní a jakým ostrým otevřeným odsouzením zahrnul tyto pokrytce? b) Jak byl nakonec na odpadlém Židovstvu vykonán rozsudek?
10 Pokrytečtí židovští duchovní hledají příležitost, jak se Ježíše zmocnit. Ten jim však odpovídá na množství jejich úskočných otázek a uvádí je před lidmi do rozpaků. Jak jsou tito nábožní Židé odrodilí! Jak otevřeně je Ježíš kritizuje! Tito Židé baží po význačném postavení, zvláštním rouchu, zvučných titulech, jako například „Rabbi“ a „Otec“ — podobně jako mnoho duchovních v dnešní době. Ježíš uvádí pravidlo: „Kdokoli se vyvyšuje, bude pokořen, a kdokoli se pokořuje, bude vyvýšen.“ — Matouš 23:12.
11 Ježíš tyto náboženské vůdce ostře a otevřeně odsuzuje. Sedmkrát zvolá: „Běda vám!“ Nazývá je slepými vůdci a pokrytci. A vždy uvádí jasný důvod, proč je odsuzuje: brání vstoupit do nebeského království. Když chytnou do léčky nějakého proselytu, kterého již pravděpodobně čekalo zničení kvůli dřívějším hrubým hříchům či fanatismu, stává se dvojnásobným poddaným gehenny. „Blázni a slepci!“ prohlašuje Ježíš, protože farizeové se zaměřují spíš na zlato, které je v chrámu, než na to, aby se tam zachovávalo čisté uctívání. Přehlížejí právo, milosrdenství a věrnost, když dávají desátky z žádoucí máty, kopru a kmínu, a přitom znevažují závažnější záležitosti Zákona. Obřadní mytí nikdy neodstraní jejich vnitřní znečištění — to se může odstranit pouze očištěním srdce skrze víru v Ježíšovu přibližující se oběť. Jejich vnitřní pokrytectví a bezzákonnost jsou v rozporu s jakýmkoli ‚obíleným‘ zevnějškem. — Matouš 23:13–29.
12 Ano, skutečně běda farizeům, přesněji ‚synům těch, kteří vraždili proroky‘ dávné doby. Jsou to hadi, potomci zmijí, odsouzení pro gehennu, protože zabíjejí nejenom Ježíše, ale také ty, které on posílá. To je rozsudek, který má být vykonán ‚na této generaci‘. Ke splnění došlo o 37 let později, když byl Jeruzalém úplně zničen. — Matouš 23:30–36.
13. Jak se to, co řekl Ježíš ohledně chrámových příspěvků, projevuje dnes?
13 Než Ježíš opustí chrám, mluví pochvalně o nuzné vdově, která vhazuje do pokladny dvě malé mince, „všechny prostředky k životu, které měla“. Jaký je to rozdíl v porovnání s chtivými boháči, kteří vhazují pouze symbolické příspěvky! Podobně jako ta nuzná vdova, obětují dnes Jehovovi svědkové ochotně čas, energii a finanční prostředky, aby podporovali a rozšiřovali celosvětové dílo Království. Jak je to odlišné od těch nemorálních televizních evangelistů, kteří obírají svá stáda a budují svou moc na osobním bohatství! — Lukáš 20:45–21:4.
Jedenáctý nisan se blíží ke konci
14. Jaký zármutek Ježíš vyjádřil a jak odpověděl na další otázky svých učedníků?
14 Ježíš zapláče nad Jeruzalémem a jeho lidem a prohlásí: „Od nynějška mě již rozhodně neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu!‘ “ (Matouš 23:37–39) Později, když se svými důvěrnými učedníky sedí na Olivové hoře, se ho na to vyptávají, a Ježíš odpovídá popisem znamení, které označí jeho přítomnost v královské moci a závěr Satanova zlého systému věcí. — Matouš 24:1–25:46; Marek 13:1–37; Lukáš 21:5–36.
15. Jaké uvedl Ježíš znamení své přítomnosti, kdy má soudit, a odkdy se toto znamení splňuje?
15 Ježíš poukazuje na Jehovův soud, který má být zakrátko vykonán na chrámu a v té souvislosti naznačuje, že to je předobrazem budoucích katastrofálních událostí v závěru celého systému věcí. Tento čas jeho přítomnosti bude charakterizován válkami nebývalého rozsahu, a také hladomory, zemětřeseními a mory a zároveň nedostatkem lásky a bezzákonností. Jak pravdivé je to pro svět našeho 20. století od roku 1914!
16, 17. Jaký světový vývoj Ježíš popsal a jak by měli křesťané na toto proroctví reagovat?
16 Vyvrcholením bude „velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane“. Bude tak ničivé jako potopa v Noemových dnech, a proto Ježíš varuje, abychom se nenechali pohltit světskými záležitostmi. „Zůstaňte proto ostražití, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ Jak můžeme být šťastní, že Pán ustanovil pomazaného „věrného a rozvážného otroka“, aby dával výstrahu a poskytoval množství duchovního pokrmu pro tento den jeho přítomnosti! — Matouš 24:21, 42, 45–47.
17 V našem 20. století vidíme ‚na zemi mučivou úzkost národů, které nevědí kudy kam. . . , zatímco lidé omdlévají strachem a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zemi‘. Ježíš nám ale říká: „Až se to však začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“ A dává nám výstrahu: „Dávejte však na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ Pouze když zůstaneme bdělí, budeme moci obstát před Ježíšem, „Synem člověka“, v jeho přítomnosti. — Lukáš 21:25–28, 34–36.
18. Jaké povzbuzení můžeme načerpat z Ježíšových znázornění o deseti pannách a o talentech?
18 V závěru svého mistrovsky podaného předběžného pohledu na události dnešní doby Ježíš uvádí tři znázornění. Nejprve v podobenství o deseti pannách opět zdůrazňuje potřebu ‚zůstat ostražití‘. Potom v podobenství o otrocích a talentech ukazuje, jak je píle odměněna pozváním ‚vstoupit do radosti Pána‘. Jak pomazaní křesťané, kteří jsou předstíněni v těchto znázorněních, tak i jiné ovce, mohou z těchto živých popisů načerpat mnoho povzbuzení. — Matouš 25:1–30.
19, 20. O jakém nádherném novodobém přátelství vypovídá Ježíšovo znázornění o ovcích a kozlech?
19 Třetí znázornění se vztahuje na Ježíšovu přítomnost v královské moci po jeho příchodu, kdy se posadil na svůj slavný nebeský trůn. Nastává čas, aby byly souzeny národy a aby obyvatelé země byli rozděleni do dvou skupin. První skupina se skládá z mírných osob podobných ovcím a druhá ze zatvrzelých osob, jež se podobají kozlům. Ovce vyvíjejí mimořádné úsilí, aby podporovaly Královy bratry — ostatek pomazaných, kteří jsou na zemi nyní, v čase konce světa. Tyto ovce jsou odměněny životem, zatímco kozlové, kteří nemají pochopení, odcházejí do věčného zničení. — Matouš 25:31–46.
20 Jaké nádherné přátelství vidíme mezi jinými ovcemi a Královými bratry v tomto závěru systému věcí! Ačkoli pomazaný ostatek nesl celou tíhu odpovědnosti za dílo na začátku Královy přítomnosti, nyní tvoří milióny horlivých jiných ovcí 99,8 procenta Božích služebníků na zemi. (Jan 10:16) A také oni prokazují, že jsou ochotni snášet ‚hlad, žízeň, nahotu, nemoc a vězení‘ jako společníci pomazaných, kteří zachovávají věrnost.a
Dvanáctý nisan
21. Jaké události se dostávají do pohybu 12. nisana a jak?
21 Spiknutí, jehož cílem je zabít Ježíše, se dostává do pohybu. Jidáš navštěvuje v chrámu přední kněze a souhlasí s tím, že Ježíše zradí za třicet kousků stříbra. I to bylo prorokováno. — Zecharjáš 11:12.
Třináctý nisan
22. Jaké přípravy byly učiněny 13. nisana?
22 Ježíš zůstává v Betanii, pravděpodobně aby se modlil a aby rozjímal, a posílá své učedníky do Jeruzaléma k jistému „Tomu a tomu“. V domě tohoto muže, ve velké horní místnosti, připraví pasach. (Matouš 26:17–19) Když 13. nisana zapadá slunce, Ježíš se k nim připojuje při nejvýznačnější oslavě v celých dějinách. Co se má stát 14. nisana? O tom bude pojednávat příští článek.
[Poznámka pod čarou]
a Následující článek by nám měl pomoci více ocenit úzký vztah mezi malým stádem pomazaných a jinými ovcemi.
Jak bys látku shrnul?
◻ Jak od 8. do 10. nisana někteří přijali Ježíše a byli k němu pohostinní?
◻ Jak Ježíš 11. nisana odhalil pokrytecké duchovní?
◻ Jaké velké proroctví Ježíš uvedl a jak se dnes splňuje?
◻ Jak 12. a 13. nisana postupovaly události k vyvrcholení?
[Obrázek na straně 12]
Ježíš se pochvalně zmiňuje o chudé vdově, která přispěla dvěma malými mincemi — vším, co měla