Zbožná podřízenost — Co se od nás žádá
„Podřiďte se tedy Bohu.“ — JAKUB 4:7.
1. Co je možné říci o Bohu, jehož uctíváme?
JAKÝ podivuhodný Bůh je Jehova! Neobyčejný, neporovnatelný, jedinečný v tolika ohledech! Je Nejvyšší, je univerzální Svrchovaný Panovník a patří mu veškerá pravá autorita. Existuje po celou věčnost a jeho sláva je taková, že ho žádný člověk nemůže vidět, a přesto žít. (2. Mojžíšova 33:20; Římanům 16:26) Má nekonečnou moc a moudrost, má naprosto dokonalý smysl pro právo a je samotným zosobněním lásky. On je náš Stvořitel, náš Soudce, náš Zákonodárce a náš Král. Od něho pochází každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování. — Žalm 100:3; Izajáš 33:22; Jakub 1:17.
2. Co patří ke zbožné podřízenosti?
2 Vzhledem ke všem těmto faktům nemůže být žádných pochyb, pokud jde o náš závazek podřizovat se Jehovovi. Ale co to v našem případě znamená? Celou řadu věcí. Jehovu Boha nemůžeme osobně vidět, a proto k podřízenosti jemu patří dbát na hlas školeného svědomí, spolupracovat s Boží pozemskou organizací, uznávat světské autority a respektovat zásadu vedení prostřednictvím hlavy v rámci rodinného kruhu.
Držme se dobrého svědomí
3. Jaký druh zákazů musíme poslouchat, chceme-li si uchovat dobré svědomí?
3 Máme-li si uchovat dobré svědomí, musíme být poslušní vůči tomu, co není možné nikomu vnutit — tedy vůči zákonům nebo zásadám, které nemohou vnucovat lidé. Například desáté přikázání Desatera zaměřené proti žádostivosti nemohly prosazovat žádné lidské instituce. To mimochodem svědčí o božském původu Desatera, protože žádný lidský zákonodárný orgán by nevytvořil zákon, který by nebylo možné v případě porušování prosadit nějakými sankcemi. Jehova Bůh dal tímto zákonem každému Izraelitovi odpovědnost, aby byl sám sobě strážcem — pokud chtěl mít dobré svědomí. (2. Mojžíšova 20:17) Podobně mezi skutky těla, jež by někomu znemožnily zdědit Boží Království, jsou „žárlivost“ a „závist“ — projevy, proti nimž lidští soudci nemohou prosadit žádné sankce. (Galaťanům 5:19–21) Ale chceme-li se držet dobrého svědomí, musíme se takových postojů vyvarovat.
4. Podle jakých biblických zásad musíme žít, chceme-li si uchovat dobré svědomí?
4 Ano, musíme žít podle biblických zásad. Takové zásady je možné shrnout do dvou přikázání, jež vyslovil Ježíš Kristus jako odpověď na otázku, které přikázání mojžíšského zákoníku je největší: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí. . . Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22:36–40) Co patří do druhého z těchto přikázání, dokládají Ježíšova slova zaznamenaná v Matoušovi 7:12: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim; to je vlastně význam Zákona a Proroků.“
5. Jak si můžeme uchovat dobrý vztah k Jehovovi Bohu?
5 Musíme dělat to, o čem víme, že je správné, a zdržovat se toho, o čem víme, že je nesprávné, ať si toho druzí všimnou, nebo ne. To platí i tehdy, kdyby nám mohlo projít, jestliže neděláme, co bychom dělat měli, nebo děláme, co bychom dělat neměli. Znamená to zachovávat si dobrý vztah k našemu nebeskému Otci a mít přitom na mysli varování, které vyjadřuje apoštol Pavel v Hebrejcům 4:13: „Není stvoření, které není zjevné jeho zraku, ale všechno je obnažené a otevřeně vystavené očím toho, jemuž máme skládat účty.“ Jestliže vytrváváme v činění toho, co je správné, pomůže nám to bojovat proti lstivým úskokům Ďábla, odolávat tlakům světa a zápasit se zděděným sklonem k sobectví. — Srovnej Efezanům 6:11.
Podřízenost Boží organizaci
6. Jaké sdělovací prostředky používal Jehova v předkřesťanské době?
6 Jehova Bůh neponechal zcela na nás, abychom se jako jednotlivci rozhodovali, jak máme v životě uplatňovat biblické zásady. Od počátku dějin lidstva Bůh používal lidí jako sdělovacího prostředku. Adam byl tedy pro Evu Božím mluvčím. Příkaz o zakázaném ovoci obdržel již před stvořením Evy, a proto Adam jistě poučil Evu o tom, jaká je vzhledem k ní Boží vůle. (1. Mojžíšova 2:16–23) Noe byl Božím prorokem pro svou rodinu a pro svět před potopou. (1. Mojžíšova 6:13; 2. Petra 2:5) Abraham byl Božím mluvčím pro svou rodinu. (1. Mojžíšova 18:19) Mojžíš působil jako Boží prorok a jako sdělovací prostředek pro národ Izraele. (2. Mojžíšova 3:15, 16; 19:3, 7) Po něm až k Janu Křtiteli používal Bůh mnoho proroků, kněží a králů, aby lidu sdělovali Boží vůli.
7, 8. a) Koho Bůh používal jako své mluvčí, když přišel Mesiáš? b) Co se dnes od Jehovových svědků žádá, pokud jde o zbožnou podřízenost?
7 Když přišel Mesiáš, Ježíš Kristus, Bůh používal jej a jemu blízké apoštoly a učedníky, aby sloužili jako jeho mluvčí. Později měli pomazaní věrní následovníci Ježíše Krista sloužit jako „věrný a rozvážný otrok“ v tom smyslu, že měli Jehovovu lidu sdělovat, jak se mají v životě uplatňovat biblické zásady. Zbožná podřízenost znamenala uznat nástroj, který Jehova Bůh používal. — Matouš 24:45–47; Efezanům 4:11 až 14.
8 Skutečnosti ukazují, že dnes je „věrný a rozvážný otrok“ spojen se svědky Jehovovými a že ho reprezentuje vedoucí sbor těchto svědků. Tento sbor zase jmenuje dozorce do různých úřadů — jako například starší a cestující zástupce —, aby řídil dílo na místní úrovni. Pokud jde o zbožnou podřízenost, od každého oddaného svědka se žádá, aby se těmto dozorcům podřizoval v souladu s vyjádřením v Hebrejcům 13:17: „Poslouchejte ty, kteří se mezi vámi ujímají vedení, a buďte poddajní, protože oni stále dávají pozor na vaše duše jako ti, kteří se budou zodpovídat; aby to dělali s radostí, a ne se vzdycháním, neboť to by vám bylo ke škodě.“
Přijímejme ukázňování
9. V čem často tkví zbožná podřízenost?
9 Zbožná podřízenost často tkví v tom, že je třeba přijmout ukázňování od mužů, kteří slouží jako dozorci. Jestliže si nezbytné ukázňování neposkytneme vždy sami, snad budeme potřebovat radu a ukázňování od těch, kteří v tom mají zkušenost a mají k tomu pravomoc, jako právě naši sboroví starší. Přijmout takové ukázňování je moudrým jednáním. — Přísloví 12:15; 19:20.
10. Jaký závazek mají ti, kteří udělují ukázňování?
10 Starší, kteří udílejí ukázňování, musí být pochopitelně sami příkladem zbožné podřízenosti. Jak? Podle Galaťanům 6:1 by měli nejen znamenitým způsobem radit, ale měli by být příkladní: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kteří jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti, zatímco každý hledíš sám na sebe, abys také nebyl pokoušen.“ Jinými slovy, rada staršího musí být ve shodě s jeho příkladem. To je v souladu s napomenutím předloženým ve 2. Timoteovi 2:24, 25 a v Titovi 1:9. Ano, ti, kteří udílejí kárání nebo napravují jiné, musí být velmi opatrní, aby nikdy nebyli tvrdí. Vždy by měli být mírní, laskaví, a přesto by se měli pevně zastávat zásad Božího slova. Měli by být nestrannými posluchači a přitom být občerstvením pro ty, kteří se lopotí a jsou obtíženi. — Srovnej Matouše 11:28–30.
Podřízenost nadřazeným autoritám
11. Co se žádá od křesťana v jeho vztahu ke světským autoritám?
11 Pokud jde o zbožnou podřízenost, žádá se od nás také, abychom poslouchali světské autority. V Římanům 13:1 dostáváme radu: „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám, neboť není žádná autorita kromě od Boha; existující autority jsou umístěny do svých relativních postavení Bohem.“ Tato slova od nás mimo jiné vyžadují, abychom poslouchali dopravní předpisy a byli svědomití v placení daní a poplatků, jak apoštol Pavel uvádí v Římanům 13:7.
12. V jakém smyslu je naše podřízenost césarovi relativní?
12 Je však zřejmé, že veškerá taková podřízenost césarovi musí být relativní. Vždy musíme mít na mysli zásadu, kterou uvedl Ježíš, jak je zaznamenána v Matoušovi 22:21: „Splácejte tedy césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“ Poznámka pod čarou k Římanům 13:1 v překladu Oxford NIV [New International Version] Scofield Study Bible podotýká: „To neznamená, že [křesťan] má poslouchat ustanovení, která jsou nemorální nebo protikřesťanská. V takových případech je jeho povinností poslouchat Boha spíše než lidi (Skutky 5:29; srov. Dan. 3:16–18; 6:10n.).“
Zbožná podřízenost v rámci rodinného kruhu
13. Co se žádá od jednotlivých členů v rámci rodinného kruhu, pokud jde o zbožnou podřízenost?
13 V rámci rodinného kruhu slouží manžel a otec jako hlava. To od manželek vyžaduje, aby dbaly na radu předkládanou v Efezanům 5:22, 23: „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánu, protože manžel je hlavou své manželky, jako i Kristus je hlavou sboru.“a Děti si nevytvářejí svá vlastní pravidla, ale jsou zavázány zbožnou podřízeností otci i matce, jak Pavel vysvětluje v Efezanům 6:1–3: „Děti, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože toto je spravedlivé: ‚Cti svého otce a svou matku‘, což je první příkaz se slibem: ‚Aby se ti dobře vedlo a abys vytrval dlouho na zemi.‘ “
14. Co se žádá od hlavy rodiny, pokud jde o zbožnou podřízenost?
14 Pro manželky a pro děti je samozřejmě snadnější prokazovat takovou zbožnou podřízenost, když manželé a otcové sami zbožnou podřízenost projevují. Dělají to tím, že své postavení hlavy uplatňují v souladu s biblickými zásadami, jako jsou například zásady v Efezanům 5:28, 29 a 6:4: „Takto by měli manželé milovat své manželky jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své vlastní tělo; ale živí je a něžně je chová, stejně jako i Kristus něžně chová sbor.“ „Otcové, nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“
Co pomáhá projevovat zbožnou podřízenost
15. Jaké ovoce ducha nám pomůže projevovat zbožnou podřízenost?
15 Co nám pomůže, abychom projevovali zbožnou podřízenost v těchto rozličných oblastech? Za prvé je to nesobecká láska — láska k Jehovovi Bohu a k těm, jež nad námi ustanovil. V 1. Jana 5:3 je nám řečeno: „To znamená lásku k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou obtížná.“ V Janovi 14:15 je stejná myšlenka, kterou uvedl Ježíš: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.“ Láska — první ovoce ducha — nám opravdu pomůže oceňovat vše, co pro nás Jehova dělá, a tak nám pomůže projevovat zbožnou podřízenost. — Galaťanům 5:22.
16. Jakou pomocí v projevování zbožné podřízenosti je zbožná bázeň?
16 Za druhé je to zbožná bázeň. Bázeň, abychom se neznelíbili Jehovovi, nám pomůže, protože taková bázeň „znamená nenávidět špatné“. (Přísloví 8:13) Bázeň, abychom se neznelíbili Jehovovi, nás nepochybně uchrání před kompromisy, jichž bychom se dopustili z bázně před člověkem. Také nám pomůže poslouchat Boží pokyny, ať bychom měli překonávat jakékoli těžkosti. Dále nás bude chránit, abychom nepodlehli pokušením a sklonům dopouštět se provinění. Písmo ukazuje, že právě bázeň před Jehovou umožnila Abrahamovi, aby se pokusil obětovat svého milovaného syna Izáka jako oběť, a že Josef mohl úspěšně odolat nemravným návrhům Potifarovy manželky právě díky bázni, aby se neznelíbil Jehovovi. — 1. Mojžíšova 22:12; 39:9.
17. Jakou úlohu v projevování naší zbožné podřízenosti má víra?
17 Třetí pomocí je víra v Jehovu Boha. Víra nám umožní dbát na radu, která je předložena v Přísloví 3:5, 6: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ Víra nám pomůže především tehdy, když se nám zdá, že neprávem trpíme, nebo když máme pocit, že jsme diskriminováni kvůli své rase nebo národnosti nebo v důsledku nějakého osobního sporu. Někdo může mít také pocit, že byl neprávem přehlédnut, když nebyl doporučen ke službě jako starší nebo služební pomocník. Jestliže máme víru, budeme čekat na to, že Jehova záležitosti ve svém příslušném čase napraví. Mezitím snad budeme muset pěstovat trpělivou vytrvalost. — Nářky 3:26.
18. Co je čtvrtou pomocí v tom, abychom dávali najevo zbožnou podřízenost?
18 Čtvrtou pomocí je pokora. Pro pokorného člověka není těžké projevovat zbožnou podřízenost, protože ‚s ponížeností mysli považuje ostatní za sobě nadřazené‘. Pokorný člověk je ochotný chovat se jako „menší“. (Filipanům 2:2–4; Lukáš 9:48) Ale pyšný člověk podřizování nesnáší a dráždí ho. Říká se, že takový člověk by se nechal raději zničit chválou než zachránit kritikou.
19. Jaký znamenitý příklad pokory poskytl jeden někdejší prezident Společnosti Strážná věž?
19 Znamenitý příklad pokory a zbožné podřízenosti kdysi poskytl Joseph Rutherford, druhý prezident Biblické a traktátní společnosti Strážná věž. Když Hitler v Německu zakázal dílo svědků Jehovových, tamější bratři napsali bratru Rutherfordovi a ptali se ho, co by měli dělat vzhledem k zákazu svých shromáždění a kazatelské činnosti. Bratr se o tom zmínil rodině betel a upřímně přiznal, že neví, co německým bratrům říci, a to především pokud jde o tvrdé sankce s tím spojené. Řekl, že pokud by někdo věděl, co jim má říci, rád by to slyšel. Jaký pokorný duch!b
Dobrodiní z projevování zbožné podřízenosti
20. Jaké projevy požehnání plynou z uplatňování zbožné podřízenosti?
20 Snad by bylo vhodné zeptat se: Jaké dobrodiní plyne z projevování zbožné podřízenosti? Opravdu mnohé. Unikneme úzkostem a zklamáním, jež jsou údělem lidí, kteří jednají nezávisle. Těšíme se z dobrého vztahu k Jehovovi Bohu. Máme to nejlepší společenství s našimi křesťanskými bratry. Chováme-li se kromě toho v souladu se zákonem, vyhneme se zbytečným potížím se světskými úřady. Jako manželé a manželky i jako rodiče a děti máme šťastný rodinný život. A zachováváme-li zbožnou podřízenost, jednáme dále v souladu s radou předloženou v Přísloví 27:11: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“
[Poznámky pod čarou]
a Jistý služebník, který byl průkopníkem, chválil před jedním svobodným průkopníkem uctivost a láskyplnou podporu své manželky. Svobodný průkopník si myslel, že se jeho přítel měl také nějak zmínit o jiných manželčiných vlastnostech. Ale když se po letech tento svobodný průkopník sám oženil, uvědomil si, jak je láskyplná podpora ze strany manželky důležitá pro manželské štěstí.
b Joseph Rutherford po mnohých modlitbách a studiu Božího slova jasně viděl, jakou odpověď má dát bratrům v Německu. Nebylo na něm, aby jim říkal, co by měli anebo neměli dělat. Měli Boží slovo, které jim jasně říkalo, co by měli dělat, pokud jde o společné shromažďování a vydávání svědectví. Němečtí bratři se tedy uchýlili do ilegality, ale nadále poslouchali Jehovovy příkazy, aby se společně shromažďovali a vydávali svědectví o jeho jménu a Království.
Otázky k opakování
◻ Které muže Bůh používal jako sdělovací prostředek a čím mu byli jeho služebníci zavázáni?
◻ Kterých různých vztahů se týká zbožná podřízenost?
◻ Které vlastnosti nám pomohou projevovat zbožnou podřízenost?
◻ K jakým projevům požehnání vede zbožná podřízenost?
[Obrázek na straně 16]
Bůh používal organizaci související s jeruzalémským chrámem, aby svému lidu sděloval svou vůli
[Obrázky na straně 18]
Oblasti, v nichž je možné projevovat zbožnou podřízenost