„Co bude znamením tvé přítomnosti?“
„Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ — MATOUŠ 24:3.
1, 2. Z čeho je vidět, že se lidé zajímají o budoucnost?
O BUDOUCNOST se zajímá většina lidí. A co ty? Profesor Alvin Toffler ve své knize Šok z budoucnosti poukázal na to, jak „náhle se rozbujely organizace zaměřené na studium budoucnosti“. Dodal: ‚Vidíme, jak se zakládají specializovaná centra zaměřená na výzkum budoucnosti; v Anglii, Francii, Itálii, Německu i ve Spojených státech se objevují futurologické časopisy; na univerzitách přibývá cyklů přednášek z oboru prognostiky.‘ Závěrem A. Toffler prohlašuje: „Nikdo samozřejmě nemůže budoucnost ‚znát‘ v absolutním smyslu.“
2 Kniha Signs of Things to Come (Znamení událostí, které mají nastat) říká: „Hádání z ruky, věštění z křišťálové koule, astrologie, vykládání karet, I—ťing, to všechno jsou více či méně složité postupy, které nám mají poskytnout jakousi představu o tom, co by nám jako jednotlivcům měla přinést budoucnost.“ K lidským metodám bychom se však uchylovat neměli; spíše bychom se měli obrátit k osvědčenému zdroji — k Jehovovi Bohu.
3. Proč je vhodné, abychom poznání budoucnosti hledali u Boha?
3 Pravý Bůh prohlásil: „Jistě se stane právě to, s čím jsem počítal; a právě jak jsem radil, tak se to splní.“ (Izajáš 14:24, 27; 42:9) Ano, Jehova je schopen dát lidstvu radu ohledně toho, co nastane, a často k tomu používá lidi jako své mluvčí. Jeden z těchto proroků napsal: „Jehova . . . neučiní nic, pokud nezjeví svou důvěrnou záležitost svým sluhům prorokům.“ — Amos 3:7, 8; 2. Petra 1:20, 21.
4, 5. a) Proč nám Ježíš může pomoci porozumět budoucnosti? b) Jakou složenou otázku mu položili jeho apoštolové?
4 Nejpřednějším Božím prorokem byl Ježíš Kristus. (Hebrejcům 1:1, 2) Zaměřme se na jedno z Ježíšových hlavních proroctví, na proroctví, které předpovídá právě to, co se nyní děje kolem nás. Toto proroctví nám také poskytuje hlubší pohled do událostí, které nastanou zanedlouho při konci přítomného ničemného systému věcí, kdy Bůh tento systém nahradí pozemským rájem.
5 Ježíš dokázal, že je prorokem. (Marek 6:4; Lukáš 13:33; 24:19; Jan 4:19; 6:14; 9:17) Je tedy zcela pochopitelné, proč asi se ho jeho apoštolové ptali na budoucnost, když společně s ním seděli na Olivové hoře, odkud byl rozhled na Jeruzalém. Zeptali se: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ — Matouš 24:3; Marek 13:4.
6. Jaký je vztah mezi 24. kapitolou Matouše, 13. kapitolou Marka a 21. kapitolou Lukáše; a jaká otázka by nás měla vážně zajímat?
6 Jejich otázku a Ježíšovu odpověď najdeme ve 24. kapitole Matouše, ve 13. kapitole Marka a ve 21. kapitole Lukáše.a Tyto zprávy se v mnoha ohledech doplňují, ale nejsou totožné. Pouze Lukáš se například zmiňuje o ‚morech na jednom místě za druhým‘. (Lukáš 21:10, 11; Matouš 24:7; Marek 13:8) Je logické, že bychom si měli položit otázku: Předpovídal Ježíš události, které se měly odehrát pouze za života jeho posluchačů, nebo do své předpovědi zahrnul i naši dobu a to, co nám přinese budoucnost?
Apoštolové to chtěli vědět
7. Na co především se apoštolové ptali, ale jaký rozsah měla Ježíšova odpověď?
7 Jen několik dní před tím, než byl přibit na kůl, Ježíš prohlásil, že Bůh již zavrhl Jeruzalém, hlavní město Židů. Město i se svým velkolepým chrámem mělo být zničeno. Někteří z apoštolů se potom ptali na ‚znamení Ježíšovy přítomnosti a závěru systému věcí‘. (Matouš 23:37–24:3) Bezpochyby měli na mysli především židovský systém a Jeruzalém. Nechápali totiž rozsah toho, co mělo nastat. Když jim však Ježíš odpovídal, hleděl mnohem dále než na to, co se stane do roku 70 n. l. a přímo v tom roce, v roce, kdy Římané zničí Jeruzalém. — Lukáš 19:11; Skutky 1:6, 7.
8. Co patřilo k událostem, které Ježíš předpověděl?
8 Ve zprávách tří evangelií se dočítáme, že Ježíš mluvil o tom, jak povstane národ proti národu a království proti království, o tom, že bude nedostatek potravy, nastanou zemětřesení, události hrozné na pohled a nebeská znamení. V letech mezidobí, od chvíle, kdy Ježíš dal toto znamení (roku 33 n. l.), do zpustošení Jeruzaléma (66–70 n. l.), povstanou falešní proroci a falešní Kristové. Židé budou pronásledovat křesťany, kteří káží Ježíšovo poselství.
9. Jak došlo ke splnění Ježíšova proroctví v prvním století v n. l.?
9 Tyto rysy znamení se skutečně projevily, jak to potvrzuje i historik Flavius Josephus. Píše, že předtím, než Římané vůbec zaútočili, falešní mesiášové podněcovali ke vzpouře. V Judeji i jinde byla hrozná zemětřesení. Na mnoha místech Římské říše propukaly války. Byly také velké hladomory? Ano, byly. (Srovnej Skutky 11:27–30.) A co lze říci o kázání o Království? V letech 60 nebo 61 n. l., kdy byla psána kniha Kolosanům, byla již „naděje té dobré zprávy“ o Božím Království slyšet ve velkém rozsahu v Africe, v Asii i v Evropě.b — Kolosanům 1:23.
„POTOM“ konec
10. Proč bychom si měli povšimnout řeckého slova tote, a co toto slovo znamená?
10 V některých úsecích svého proroctví uvedl Ježíš události tak, jak k nim mělo postupně docházet. Řekl: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat . . . ; a potom přijde konec.“ Anglické Bible často používají slova „potom“ („then“) v jednoduchém významu „tedy“ nebo „ale“. (Marek 4:15, 17; 13:23) Ale výraz „potom“ uvedený v Matoušovi 24:14 je založen na řeckém příslovci tote.c Znalci řečtiny vysvětlují, že tote je „příslovce určující čas“ a že se používá „k uvedení toho, co v čase následuje,“ nebo „k uvedení následující události“. Ježíš tedy předpověděl, že se bude kázat o Království a potom (‚po tom‘ nebo ‚pak‘) přijde „konec“. Jaký konec?
11. Jak Ježíš obrátil pozornost na události, které byly bezprostředně spojené se zničením Jeruzaléma?
11 Jedno splnění Ježíšova proroctví můžeme vidět v událostech, jež vedly ke konci židovského systému. K válkám, zemětřesením, nedostatku potravin a dalším věcem, které Ježíš předpověděl, docházelo v průběhu tří desetiletí. Avšak počínaje slovy v Matoušovi 24:15, Markovi 13:14 a Lukášovi 21:20 čteme o událostech, které byly přímo spjaty s nadcházejícím zničením, kdy byl konec bezprostředně blízko. — Povšimni si jednoduché tečkované čáry v tabulce.
12. Jakou úlohu měla při splnění Matouše 24:15 římská vojska?
12 Římané reagovali na židovskou vzpouru v roce 66 n. l. tím, že se pod vedením Cestia Galla vydali na pochod proti Jeruzalému a toto město, které Židé považovali za svaté, obklíčili. (Matouš 5:35) Navzdory židovským protiútokům se Římané dobývali do města. Tak se podle Ježíšovy předpovědi v Matoušovi 24:15 a Markovi 13:14 začali ‚stavět na svaté místo‘. Pak došlo k něčemu překvapujícímu. Římané sice předtím město obklíčili, ale pak neočekávaně odtáhli. Křesťané okamžitě rozpoznali splnění Ježíšova proroctví, a když vojska odešla, bylo možné, aby uprchli z Judeje do hor na druhém břehu Jordánu. Dějiny ukazují, že to udělali.
13. Proč měli křesťané uposlechnout Ježíšovu výstrahu, že mají uprchnout?
13 Jestliže však Římané z okolí Jeruzaléma odtáhli, proč vůbec měl někdo prchat? Podle Ježíšových slov měla být tato událost důkazem, že ‚zpustošení Jeruzaléma je blízko‘. (Lukáš 21:20) Ano, zpustošení. Ježíš předpověděl ‚soužení, jaké nenastalo od počátku a již nikdy nenastane‘. Asi o tři a půl roku později, v roce 70 n. l., Jeruzalém skutečně zakusil „velké soužení“ od římských vojsk vedených vojevůdcem Titem. (Matouš 24:21; Marek 13:19) Proč však Ježíš popsal toto soužení jako větší než jakékoli soužení, k němuž kdy došlo předtím nebo potom?
14. Proč můžeme říci, že to, co se stalo s Jeruzalémem v roce 70 n. l., bylo „velké soužení“, jaké nenastalo nikdy předtím ani potom?
14 V roce 607 př. n. l. zničili Jeruzalém Babylóňané, a k hrozným bojům docházelo v tomto městě i v našem století. Ale to, k čemu došlo v roce 70 n. l., bylo mimořádně velké soužení. Během tažení, které trvalo asi pět měsíců, Titovi válečníci Židy porazili. Pobili jich asi 1 100 000 a téměř 100 000 jich odvedli do zajetí. Římané kromě toho Jeruzalém rozbořili. To bylo důkazem, že židovský systém uctívání, který byl původně schválený a soustřeďoval se na chrám, již definitivně skončil. (Hebrejcům 1:2) Ano, události roku 70 n. l. můžeme právem považovat za ‚soužení, jaké [v onom městě, národu a systému] nenastalo od počátku světa, ano jaké již nikdy nenastane‘. — Matouš 24:21.d
Podle proroctví měly následovat další události
15. a) Jakého druhu jsou události, které měly podle Ježíšovy předpovědi přijít po soužení, jež postihlo město Jeruzalém? b) K jakému závěru ohledně splnění Ježíšova proroctví musíme dojít, jestliže vezmeme v úvahu Matouše 24:23 až 28?
15 Ježíš však svou předpověď neomezil na soužení v prvním století. Bible ukazuje, že po tomto soužení mělo následovat mnoho událostí, jak naznačuje použití slova tote neboli „potom“ v Matoušovi 24:23 a Markovi 13:21. K čemu mělo dojít v období po roce 70 n. l.? Po soužení, jež postihlo židovský systém, se mělo objevit mnoho falešných Kristů a falešných proroků. (Srovnej Marka 13:6 s 13:21–23.) Dějiny potvrzují, že ve staletích po zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. takoví jednotlivci skutečně povstali, ale že nesvedli ty lidi, kteří měli bystrý duchovní zrak a hleděli vstříc Kristově „přítomnosti“. (Matouš 24:27, 28) Tento vývoj událostí po velkém soužení v roce 70 n. l. však je jedním z význačných projevů toho, že Ježíš pohlížel dále než na tehdejší soužení, které bylo splněním pouze počátečním.
16. Jakou podrobnost dodává k Ježíšovu proroctví Lukáš 21:24, a jaký to má význam?
16 Jestliže srovnáme Matouše 24:15–28 a Marka 13:14–23 s Lukášem 21:20–24, najdeme druhý význačný projev toho, že Ježíšova předpověď sahala daleko za zničení Jeruzaléma. Vzpomeňme si, že jedině Lukáš se zmiňoval o morech. Podobně jedině on ukončil tuto část Ježíšovými slovy: „Jeruzalém bude pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů [„časové pohanů“, Kralická bible] .“e (Lukáš 21:24) Babylóňané odstranili posledního židovského krále v roce 607 př. n. l. a potom byl Jeruzalém, který představoval Boží Království, pošlapáván. (2. Královská 25:1–26; 1. Paralipomenon 29:23; Ezekiel 21:25–27) Podle Lukáše 21:24 Ježíš naznačil, že tato situace bude přetrvávat i do budoucnosti, dokud nenadejde doba, kdy Bůh opět zřídí určité Království.
17. Co je třetím význačným projevem toho, že se Ježíšovo proroctví mělo vztahovat na vzdálenou budoucnost?
17 Zde je třetí význačný projev toho, že Ježíš ukazoval i na dalekou budoucnost: Podle Písem měl Mesiáš zemřít a měl být vzkříšen. Potom měl sedět po Boží pravici, dokud jej Otec nevyšle, aby podmaňoval. (Žalm 110:1, 2) Ježíš naznačil, že bude muset sedět po Otcově pravici. (Marek 14:62) Apoštol Pavel potvrdil, že vzkříšený Ježíš čeká po Jehovově pravici na dobu, kdy se stane Králem a Božím vykonavatelem rozsudku. — Římanům 8:34; Kolosanům 3:1; Hebrejcům 10:12, 13.
18, 19. Jak Zjevení 6:2–8 souvisí s paralelním proroctvím v evangeliích?
18 Čtvrtý a závěrečný význačný projev toho, že Ježíšovo proroctví o závěru systému věcí sahá dále než do prvního století, najdeme v šesté kapitole Zjevení. Apoštol Jan psal desítky let po roce 70 n. l. a popsal působivý výjev, v němž byli vidět jezdci na koních. (Zjevení 6:2–8) Tento prorocký pohled do „Pánova dne“ — do dne Ježíšovy přítomnosti — ztotožňuje naše dvacáté století s dobou mimořádného válčení (verš 4), velmi rozšířeného nedostatku potravin (verše 5 a 6) a ‚smrtelné rány‘ (verš 8). Je zřejmé, že je to obdoba Ježíšových slov v evangeliích, a je to důkaz, že Ježíšovo proroctví má větší splnění nyní, v „Pánově dnu“. — Zjevení 1:10
19 Informovaní lidé uznávají, že složené znamení předpověděné v Matoušovi 24:7–14 a ve Zjevení 6:2–8 se projevuje od vypuknutí světové války v roce 1914. Svědkové Jehovovi oznamují po celém světě, že nyní dochází ke druhému a většímu splňování Ježíšova proroctví, jak to dosvědčují kruté války, ničivá zemětřesení, hrozné hladomory a epidemické nemoci. K této poslední věci bylo uvedeno v časopise U.S.News & World Report (27. července 1992): „Epidemie AIDS . . . posílá na smrt milióny svých obětí a může se zanedlouho stát tou nejnákladnější a nejtragičtější morovou ránou v dějinách. Černá smrt usmrtila ve čtrnáctém století asi 25 miliónů trpících duší. Ale v roce 2000 bude 30 až 110 miliónů lidí nositeli HIV, viru, který působí AIDS; pro srovnání, dnes je jich asi 12 miliónů. Pokud nositelé tohoto viru nebudou léčeni, všechny je čeká jistá smrt.“
20. Nač se mělo vztahovat počáteční splnění Matouše 24:4 až 22, ale jaké další splnění je zřejmé?
20 Jaký závěr tedy máme vyvodit z Ježíšovy odpovědi na dotaz apoštolů? Jeho proroctví přesně předpovědělo události, které vedly ke zničení Jeruzaléma, předpovědělo i samotné zničení Jeruzaléma a uvedlo i některé věci, k nimž mělo dojít po roce 70 n. l. Ale většina z toho měla mít druhé, větší splnění v budoucnosti, což mělo vést k velkému soužení, jímž skončí nynější ničemný systém věcí. To znamená, že Ježíšova předpověď v Matoušovi 24:4–22 a paralelní předpovědi v Markovi a Lukášovi se splňovaly od roku 33 n. l. až do soužení v roce 70 n. l. Tytéž verše však měly mít druhé splnění, k němuž mělo patřit jakési větší soužení v budoucnosti. Toto větší splňování prožíváme nyní my; můžeme je vidět denně.f
K čemu to vede?
21, 22. Kde nacházíme prorocké znamení, že má dojít ještě k dalším událostem?
21 Ježíš neskončil své proroctví zmínkou o falešných prorocích, kteří budou provádět klamná znamení v průběhu dlouhé doby předtím, než se ‚naplní ustanovené časy národů‘. (Lukáš 21:24; Matouš 24:23–26; Marek 13:21–23) Dále mluvil o tom, že nastanou i jiné znepokojující události, věci, které bude možno pozorovat po celé zemi. Tyto věci budou spojeny s příchodem Syna člověka, s jeho příchodem v moci a slávě. Příkladem tohoto pokračujícího proroctví jsou slova v Markovi 13:24–27:
22 „Ale v těch dnech, po tom soužení, se zatmí slunce a měsíc nedá své světlo a hvězdy budou padat z nebe a moci, které jsou v nebesích, budou otřeseny. A tehdy [potom, Reference Bible] uvidí Syna člověka, jak přichází v oblacích s velkou mocí a slávou. A potom vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od nejzazšího konce země až do nejzazšího konce nebe.“
23. Proč můžeme očekávat, že ke splnění Matouše 24:29–31 dojde dlouho po prvním století našeho letopočtu?
23 Syn člověka, vzkříšený Ježíš Kristus, nepřišel takovým dramatickým způsobem po zničujícím konci židovského systému v roce 70 n. l. Jistě se nestalo to, že by ho poznaly všechny kmeny země, což by se mělo podle Matouše 24:30 stát, a nebeští andělé tehdy také neshromáždili všechny pomazané křesťany z celé země. Kdy se tedy měla splnit tato další část Ježíšova úžasného proroctví? Splňuje se tato část proroctví událostmi, které se odehrávají kolem nás nyní, nebo spíše poskytuje božský hlubší pohled do věcí, které můžeme očekávat v blízké budoucnosti? Jistě bychom to měli chtít vědět, protože Lukáš zaznamenává Ježíšovo upozornění: „Až se to . . . začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“ — Lukáš 21:28.
[Poznámky pod čarou]
a Části těchto kapitol najdeme v tabulce na stranách 14 a 15; tečkovaná čára vyznačuje paralelní úseky.
b Citace historických zpráv o těchto událostech viz ve Strážné věži č. 23, 1970, na stranách 461–463.
c Tote se vyskytuje v Matoušovi více než osmdesátkrát (z toho ve 24. kapitole devětkrát) a v Lukášově knize patnáctkrát. Marek použil tote pouze šestkrát, ale z toho čtyřikrát v souvislosti se „znamením“.
d Britský pisatel Matthew Henry o tom napsal: „Zničení Jeruzaléma, které provedli Chaldejci, bylo hrozné, ale toto je předčilo. Hrozilo všeobecné pobití všech . . . Židů.“
e Mnozí znalci vidí v Lukášově zprávě po slovech v Lukášovi 21:24 určitý posun. Doktor Leon Morris uvádí: „Ježíš dále mluví o časech pohanů . . . Podle názoru většiny odborníků se nyní pozornost přesouvá na příchod Syna člověka.“ Profesor R. Ginns píše: „Příchod Syna člověka — (Mat. 24:29–31; Mar. 13:24–27). Zmínka o ‚časech pohanů‘ tvoří pro tento námět úvod; [Lukášův] pohled se nyní přenáší přes zničení Jeruzaléma do budoucnosti.“
f Profesor Walter L. Liefeld píše: „Jistě se dá předpokládat, že Ježíšovy předpovědi zahrnovaly dvě fáze: 1. události roku 70 po Kr., jež se týkaly chrámu, a 2. události ve vzdálené budoucnosti, popsané výrazy spíše apokalyptickými.“ Komentář, jehož redaktorem je J. R. Dummelow, říká: „Mnohé z nejzávažnějších obtížností této významné promluvy se rozptýlí, jakmile si uvědomíme, že náš Pán v ní nepojednával pouze o jedné události, ale o dvou, a že první událost byla předobrazem té druhé . . . Především [Lukáš] 21:24, kde se mluví o ‚časech pohanů‘, . . . poukazuje na blíže neurčené rozmezí mezi pádem Jeruzaléma a koncem světa.“
Vzpomínáš si?
◻ Jak se Ježíšova odpověď na otázku v Matoušovi 24:3 splnila do roku 70 n. l?
◻ Jak nám použití slova tote pomáhá porozumět Ježíšovu proroctví?
◻ V jakém smyslu došlo v prvním století k „velkému soužení“, jaké nebylo nikdy předtím?
◻ Které dva jedinečné rysy Ježíšova proroctví, jež se dnes týkají nás, uvedl Lukáš?
◻ Co patří k význačným projevům toho, že proroctví v Matoušovi 24:4–22 má mít druhé a větší splnění?
[Tabulka na straně 14 a 15]
4 „A Ježíš jim odpověděl a řekl: ‚Dávejte si pozor, aby vás někdo nezavedl na scestí, 5 neboť mnozí přijdou na základě mého jména a řeknou: „Já jsem Kristus“ a zavedou na scestí mnohé. 6 Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili. To se totiž musí stát, ale ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravy a zemětřesení na jednom místě za druhým. 8 To všechno je počátek tísnivých bolestí.
9 Pak vás vydají do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu. 10 Potom také mnozí klopýtnou a budou se navzájem zrazovat a navzájem se nenávidět. 11 A povstane mnoho falešných proroků a zavedou na scestí mnohé; 12 a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska většího množství. 13 Ale kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn. 14 A tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.
------------------------------------------------------------------
15 Proto až zahlédnete ohavnost, která působí zpustošení, jak bylo řečeno prostřednictvím proroka Daniela, která stojí na svatém místě (ať čtenář použije rozlišovací schopnost), 16 potom ať ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám. 17 Ať ten, kdo je na střeše domu, nesestupuje, aby si vzal zboží ze svého domu; 18 a kdo je na poli, ať se nevrací do domu, aby si vzal svůj svrchní oděv. 19 V těch dnech běda těhotným a těm, které kojí! 20 Stále se modlete, aby k vašemu útěku nedošlo v zimním čase nebo v sabatním dnu, 21 neboť tehdy [potom, Reference Bible] bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane. 22 Vskutku kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.
------------------------------------------------------------------
23 Jestliže vám potom někdo řekne: „Pohleďte, zde je Kristus“, nebo: „Tam!“, nevěřte tomu. 24 Povstanou totiž falešní Kristové a falešní proroci a budou dávat velká znamení a divy, aby zavedli na scestí, pokud možno, i vyvolené. 25 Pohleďte, varoval jsem vás předem. 26 Proto, jestliže vám lidé řeknou: „Pohleďte, je v pustině“, nevycházejte; „Pohleďte, je ve vnitřních místnostech“, nevěřte tomu. 27 Vždyť právě jako blesk vychází z východních končin a svítí až do západních končin, taková bude přítomnost Syna člověka. 28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí orli.
------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
29 Ihned po soužení těch dnů se zatmí slunce, a měsíc nedá své světlo, a hvězdy budou padat z nebe, a nebeské moci budou otřeseny. 30 A tehdy [potom, Reference Bible] se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy [potom, Reference Bible] se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. 31 A vyšle své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes k jejich druhému nejzazšímu konci.‘ “
5 „Ježíš jim tedy začal říkat: ‚Dávejte pozor, aby vás někdo nezavedl na scestí. 6 Mnozí přijdou na základě mého jména a řeknou: „Jsem to já“ a zavedou na scestí mnohé. 7 Až nadto uslyšíte o válkách a zprávy o válkách, neděste se; to se musí stát, ale ještě není konec.
8 Povstane totiž národ proti národu a království proti království, budou zemětřesení na jednom místě za druhým, bude nedostatek potravy. To je počátek tísnivých bolestí.
9 Pokud jde o vás, dávejte na sebe pozor; budou vás vydávat místním soudům a budete kvůli mně biti v synagógách a budete stavěni před místodržitele a krále, jim na svědectví. 10 Také se musí ve všech národech nejprve kázat dobrá zpráva. 11 Až vás však povedou, aby vás vydali, nebuďte předem úzkostliví co mluvit; ale cokoli je vám v tu hodinu dáno, to mluvte, neboť nemluvíte vy, ale svatý duch. 12 Dále, bratr vydá bratra na smrt a otec dítě, a děti povstanou proti rodičům a dají je usmrtit; 13 a budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu. Kdo však vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.
------------------------------------------------------------------
14 Ale až zahlédnete ohavnost, která působí zpustošení, jak stojí, kde by neměla (ať čtenář použije rozlišovací schopnost), potom ať ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám. 15 Ať ten, kdo je na střeše domu, nesestupuje ani nevchází dovnitř, aby si něco vzal ze svého domu; 16 a kdo je na poli, ať se nevrací k věcem vzadu, aby si vzal svůj svrchní oděv. 17 V těch dnech běda těhotným a těm, které kojí! 18 Stále se modlete, aby se to nestalo v zimním čase, 19 neboť ty dny budou dny soužení, jaké nenastalo od počátku stvoření, které Bůh stvořil, až do té doby, a jaké již nenastane. 20 Kdyby Jehova vskutku ty dny nezkrátil, nezachránilo by se žádné tělo. Ale kvůli vyvoleným, které vyvolil, zkrátil ty dny.
------------------------------------------------------------------
21 Jestliže vám pak někdo také řekne: „Podívejte se, zde je Kristus“, „Podívejte se, tam je“, nevěřte tomu. 22 Povstanou totiž falešní Kristové a falešní proroci a budou dávat znamení a divy, aby, pokud možno, zavedli na scestí vyvolené. 23 Mějte se tedy na pozoru; pověděl jsem vám všechno předem.
------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
24 Ale v těch dnech, po tom soužení, se zatmí slunce a měsíc nedá své světlo 25 a hvězdy budou padat z nebe a moci, které jsou v nebesích, budou otřeseny. 26 A tehdy [potom, Reference Bible] uvidí Syna člověka, jak přichází v oblacích s velkou mocí a slávou. 27 A potom vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od nejzazšího konce země až do nejzazšího konce nebe.‘ “
8 „Řekl: ‚Dávejte si pozor, abyste nebyli zavedeni na scestí; neboť mnozí přijdou na základě mého jména a řeknou: „Jsem to já“ a: „Přiblížil se patřičný čas.“ Nechoďte za nimi. 9 Dále, až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. To se totiž musí nejprve stát, ale konec nenastane okamžitě.‘
10 Potom jim řekl: ‚Povstane národ proti národu a království proti království; 11 a budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory a nedostatek potravy; a budou strašlivé úkazy a veliká znamení z nebe.
12 Ale před tím vším na vás lidé vloží ruce a budou vás pronásledovat, vydají vás do synagóg a vězení a budete vláčeni před krále a místodržitele kvůli mému jménu. 13 Stane se vám to na svědectví. 14 Rozhodněte se tedy ve svém srdci, že si nebudete předem zkoušet, jak se hájit, 15 neboť vám chci dát ústa a moudrost, čemuž všichni vaši protivníci dohromady nebudou schopni odporovat ani se o ni přít. 16 Budete nadto vydáváni dokonce rodiči a bratry a příbuznými a přáteli a některé z vás usmrtí; 17 a budete předmětem nenávisti všech lidí kvůli mému jménu. 18 A přesto ani vlas z vaší hlavy rozhodně nezanikne. 19 Svou vytrvalostí získáte své duše.
------------------------------------------------------------------
20 Dále, až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. 21 Ať potom ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám a ti, kteří jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kteří jsou na venkově, ať do něho nevstupují; 22 protože to jsou dny pro vykonání práva, aby se splnilo všechno, co bylo napsáno. 23 V těch dnech běda těhotným a těm, které kojí! Na zemi bude totiž velká nouze a zloba proti tomuto lidu; 24 a padnou ostřím meče a budou odvedeni jako zajatci do všech národů;
------------------------------------------------------------------
a Jeruzalém bude pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů.
------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
25 Budou také znamení na slunci a měsíci a hvězdách a na zemi mučivá úzkost národů, které nebudou vědět kudy kam, pro řev moře a jeho rozbouření, 26 zatímco lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí přicházejících na obydlenou zemi; nebeské moci totiž budou otřeseny. 27 A tehdy [potom, Reference Bible] uvidí Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velkou slávou. 28 Až se to však začne dít, napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.‘ “
[Obrázek na straně 10]
Soužení v roce 70 našeho letopočtu bylo největším soužením, jaké kdy prožil jak Jeruzalém, tak židovský systém