Otázky čtenářů
Je moudré, aby se křesťan radil s odborníkem na duševní zdraví?
Zprávy z některých zemí ukazují, že v těchto „posledních dnech“ roste počet emocionálních a psychických poruch. (2. Timoteovi 3:1) Křesťané hluboce soucítí se spoluvěřícími, kteří jsou takto postiženi. Jsou si ale také vědomi toho, že každý se vzhledem ke své nemoci musí sám rozhodnout, zda vyhledá léčbu, a pokud ano, tak jakou.a „Každý ponese svůj vlastní náklad.“ (Galaťanům 6:5) Někteří lidé postižení schizofrenií, manio-depresivní psychózou, hlubokou depresí, která se projevuje nejprve tělesnými potížemi, jsou schopni žít téměř normálně, mají-li správnou odbornou péči. To platí i o lidech s obsesivně-kompulzívní neurózou, se sklonem k sebepoškozování a s jinými skličujícími poruchami.
Na některých místech se stala módou psychoterapie. V mnoha případech nemá pacient vážnou psychickou poruchu, ale těžko se vyrovnává s nějakou životní situací. Nejúčinnější pomoc ke zvládání obtížných životních situací však poskytuje Bible. (Žalm 119:28, 143) V Bibli Jehova nabízí moudrost, schopnost přemýšlet a pravé poznání — věci, které nás psychicky i emocionálně posilují. (Přísloví 2:1–11; Hebrejcům 13:6) Ale i věrní Boží služebníci se možná někdy kvůli vnitřnímu rozrušení projevují iracionálně. (Job 6:2, 3) Jakub 5:13–16 takové křesťany povzbuzuje, aby vyhledali pomoc a radu sborových starších. Křesťan může být duchovně nemocný, může být sklíčen nezměnitelnou situací či tíživým vypětím nebo může mít pocit, že je obětí křivdy. (Kazatel 7:7; Izajáš 32:2; 2. Korinťanům 12:7–10) Takový člověk může nalézt pomoc u starších, kteří ho ‚potřou olejem‘ — to znamená, že obratně poskytnou útěšnou biblickou radu — a také ‚se nad ním pomodlí‘. A jaký bude výsledek? „Modlitba víry prospěje churavému a Jehova ho pozvedne [z malomyslnosti nebo z pocitu, že ho Bůh opustil].“
Co však, když něčí psychické potíže a zmatenost trvají, třebaže mu duchovní pastýři poskytli obratnou pomoc? Někteří křesťané se v této situaci rozhodli podstoupit důkladnou lékařskou prohlídku. (Srovnej Přísloví 14:30; 16:24; 1. Korinťanům 12:26.) Za emocionálními či psychickými potížemi se někdy může skrývat tělesný problém. Léčba takového problému přinesla emocionálně nemocné osobě v některých případech úlevu.b Pokud se nenajde žádný tělesný problém, může lékař na pacientovu žádost doporučit odborníka na duševní zdraví. A co pak? Jak už bylo uvedeno, následuje rozhodnutí, které musí každý jednotlivec zvážit sám. Druzí lidé by tuto věc neměli kritizovat ani posuzovat. (Římanům 14:4)
Přesto je třeba projevovat praktickou moudrost a dbát na to, abychom neopomíjeli biblické zásady. (Přísloví 3:21; Kazatel 12:13) Jedná-li se o tělesné onemocnění, mohou si pacienti vybrat z různých druhů léčby — ať už klasické léčení, nebo přírodní léčbu, akupunkturu či homeopatii. Existují také různé typy odborníků na duševní zdraví. Patří k nim analytičtí psychoterapeuti a jiní specialisté, kteří pátrají v pacientově minulosti a snaží se najít důvody pro podivné chování nebo nepříjemné emoce. Behaviorističtí psychoterapeuti se snaží pacienta naučit nové vzory chování. Někteří poradci pro duševní zdraví jsou přesvědčeni, že u většiny duševních onemocnění by se měly podávat léky.c Jiní doporučují údajně dietu a vitamíny.
Pacienti a členové jejich rodin by měli být opatrní, když uvažují o těchto možnostech. (Přísloví 14:15) Není bez významu, že profesor Paul McHugh, vedoucí Oddělení psychiatrie a behavioristických věd na Lékařské fakultě Johna Hopkinse, řekl, že práce poradce pro duševní zdraví „je lékařský obor, který je ve svých počátcích. Předpoklady těchto poradců není snadné dokázat právě proto, že se tato práce týká poruch těch nejsložitějších projevů lidského života — mysli a chování.“ Tato situace otevírá příležitosti jak k výstřednostem a podvodům, tak k dobře míněným metodám léčby, které však mohou způsobit více škody než užitku.
Je také třeba uvést, že někteří psychiatři a psychologové mají odborné a postgraduální vzdělání, ale mnozí jiní jsou bez odborné kvalifikace a pracují jako poradci nebo terapeuti bez odborného dohledu. Někteří lidé utratili spoustu peněz, když se s těmito nekvalifikovanými lidmi radili.
Dokonce i když je někdo školeným, kvalifikovaným odborníkem na duševní zdraví, mohou zde být věci, které je třeba promyslet. Když si volíme lékaře nebo chirurga, musíme se ujistit, že bude respektovat naše biblické názory. Podobně by bylo nebezpečné konzultovat u odborníka na duševní zdraví, který nerespektuje naše náboženské a mravní názory. Mnozí křesťané se navzdory psychickým a emocionálním problémům velmi namáhají, aby měli „stejný myšlenkový postoj, jako měl Kristus Ježíš“. (Římanům 15:5) Je tedy správné, že se takoví křesťané zajímají o postoje kohokoli, kdo může ovlivnit jejich myšlení či chování. Někteří psychiatři považují jakákoli omezení plynoucí z biblických názorů za zbytečná a pro duševní zdraví potenciálně škodlivá. Mohou schvalovat, nebo dokonce doporučovat jednání, které Bible zakazuje, jako například homosexualitu či manželskou nevěru.
Tyto názory jsou zahrnuty v tom, co apoštol Pavel nazval „rozpory falešně zvaného ‚poznání‘ “. (1. Timoteovi 6:20) Jsou v rozporu s pravdou o Kristu a jsou částí „filozofie a prázdného podvodu“ tohoto světa. (Kolosanům 2:8) Biblický prubířský kámen je zřejmý: „Není žádná moudrost ani rozlišovací schopnost ani rada v odporu proti Jehovovi.“ (Přísloví 21:30) Odborníci na duševní zdraví, kteří říkají, že „dobré je špatné a špatné je dobré“ jsou ‚špatným společenstvím‘. Místo aby pomáhali vyléčit rozkolísanou mysl, „kazí užitečné návyky“. (Izajáš 5:20; 1. Korinťanům 15:33)
A tak křesťan, který považuje za nutné poradit se s odborníkem na duševní zdraví, by měl důkladně prozkoumat kvalifikaci, postoje a pověst takového odborníka a možné následky jakékoli doporučené léčby. Pokud to sklíčený křesťan nemůže udělat sám, může mu pomoci zralý, blízký přítel nebo příbuzný. Křesťan, který si není jistý, zda je nějaká léčba moudrá, může zjistit, že by mu pomohlo, kdyby si promluvil se staršími ve sboru — ačkoli konečné rozhodnutí závisí na něm (nebo na jeho rodičích či na vzájemném souhlasu manžela a manželky).d
Dnes může věda udělat pro zmírnění utrpení mnohem více než v minulosti. Avšak stále existují mnohé nemoci — tělesné i duševní —, které jsou v současnosti neléčitelné a v tomto systému věcí je třeba je snášet. (Jakub 5:11) „Věrný a rozvážný otrok“, sboroví starší a všichni ostatní bratři ve sboru se zatím snaží s nemocnými soucítit a podporovat je. A sám Jehova je posiluje, aby vytrvali, dokud nepřijde ta nádherná doba, kdy už nemoci nebudou. (Matouš 24:45; Žalm 41:1–3; Izajáš 33:24)
[Poznámky pod čarou]
a Někdy může být o absolvování psychologických testů požádán člověk, který se uchází o vedoucí místo v podniku. Zda se někdo takovým testům podrobí, nebo ne, je věcí osobního rozhodnutí, ale je vhodné si uvědomit, že psychologické vyšetření není psychiatrická léčba.
b Viz článek „Vyhrát bitvu s depresí“, který vyšel ve Strážné věži č. 5/11 z roku 1990.
c Zdá se, že některé duševní poruchy dobře reagují na správnou léčbu. Tyto léky se však musí ordinovat opatrně a pod vedením schopného a zkušeného lékaře či psychiatra, protože mohou mít vážné vedlejší účinky, pokud není dávkování správné.
d Viz článek „Duševní porucha — Když postihne křesťana“, který vyšel ve Strážné věži č. 5 z roku 1989.