Co se můžeme naučit od ptáků
„Zeptej se . . . okřídlených nebeských tvorů, a oni ti povědí. Kdo mezi nimi všemi dobře neví, že to udělala ruka Jehovy?“ (Job 12:7, 9)
JOB, který žil před víc než 3 000 lety, si uvědomoval, že nás ptáci můžou hodně naučit o Božích výtvorech. Jejich chování z nich ale také dělá ideální námět pro podobenství a metafory. V Bibli je o ptácích řada zmínek a my si z nich můžeme vzít cenné poučení pro náš život a vztah k Bohu. Podívejme se na několik příkladů.
MÍSTO, KDE HNÍZDÍ VLAŠTOVKY
Obyvatelé Jeruzaléma vlaštovky dobře znali. Tito ptáci si běžně dělají hnízda pod přesahem střech. Některé vlaštovky hnízdily i v Šalomounově chrámu. Ty, které se do chrámového areálu každý rok vracely, ho pravděpodobně považovaly za bezpečné místo, kde se můžou starat o svoje mláďata.
Vlaštovčích hnízd si všiml jeden z Korachových synů, který v chrámu jednou za půl roku týden sloužil a který je autorem 84. žalmu. Toužil po tom, aby mohl stejně jako vlaštovka stále bydlet v Jehovově domě. Zvolal: „Jak líbezné je tvé vznešené bydliště, Jehovo vojsk! Má duše prahla a také tesknila po Jehovových nádvořích. . . . I pták si našel dům a vlaštovka hnízdo pro sebe, kam nakladla své mladé – tvůj velkolepý oltář, Jehovo vojsk, můj Králi a můj Bože!“ (Žalm 84:1–3) A co my? Je i na nás a našich dětech vidět, že toužíme pravidelně uctívat Boha spolu s dalšími jeho služebníky a že si takových příležitostí vážíme? (Žalm 26:8, 12)
ČÁP VÍ, KDY SE VYDAT NA CESTU
„Čáp na nebesích – ten dobře zná své ustanovené časy,“ napsal prorok Jeremjáš. Nepochybně dobře věděl o tom, že čápi migrují přes Zaslíbenou zemi. Jednou na jaře bylo spočítáno, že z Afriky do Evropy letělo nad údolím Jordánu přes 300 000 čápů bílých. Jejich vnitřní hodiny je vždy upozorní, že se mají na léto vrátit do svých hnízdišť. Stejně jako jiní stěhovaví ptáci i čáp „dobře zachovává čas svého příletu“. (Jeremjáš 8:7)
„Na migraci je úžasné to, že je řízená instinktem,“ píše se v knize Collins Atlas of Bird Migration (Collinsův atlas migrace ptáků). Bůh Jehova dal stěhovavým ptákům k rozpoznávání různých období instinkty. Ale člověku dal za tímto účelem rozlišovací schopnost. (Lukáš 12:54–56) Na rozdíl od čápů, kterým stačí instinkt, my musíme mít poznání, které dává Bůh. Jen díky tomu dokážeme rozpoznat význam událostí, ke kterým v naší době dochází. Izraelité, kteří žili v Jeremjášově době, tehdejším událostem nevěnovali pozornost. Bůh ukázal, co je jejich skutečný problém: „Zavrhli samotné Jehovovo slovo, a jakou mají moudrost?“ (Jeremjáš 8:9)
Dnes máme dostatek důkazů, že žijeme v době, kterou Bible nazývá „poslední dny“. (2. Timoteovi 3:1–5) Poučíte se od čápů a budete tomuto období věnovat pozornost?
OREL VIDÍ DO VELKÉ DÁLKY
V Bibli se o orlu mluví hodněkrát a jeho nápadnou siluetu můžete v Zaslíbené zemi vidět docela běžně. Staví si hnízdo na skalním útesu a „odtamtud musí pátrat po potravě; jeho oči hledí do dálky“. (Job 39:27–29) Má tak ostrý zrak, že údajně dokáže zpozorovat králíka na vzdálenost jednoho kilometru.
Podobně jako orel „hledí do dálky“, Jehova může vidět daleko do budoucnosti. Proto o sobě prohlásil, že „od počátku sděluje ukončení a odedávna věci, které ještě nejsou učiněny“. (Izajáš 46:10) Když se budeme řídit Jehovovými radami, můžeme mít z jeho nesrovnatelné moudrosti a předvídavosti užitek. (Izajáš 48:17, 18)
Bible k orlům přirovnává i lidi, kteří důvěřují Bohu. Píše se tam: „Ti, kdo doufají v Jehovu, znovu získají sílu. Vznesou se na křídlech jako orli.“ (Izajáš 40:31) Orel při svém letu využívá vzestupné proudy teplého vzduchu, kterým se říká termiky. Jakmile nějakou termiku najde, roztáhne křídla a v proudu vzduchu krouží a stoupá do stále větší výšky. Když orel stoupá a plachtí dlouhé vzdálenosti, nespoléhá se na vlastní síly. Podobně ti, kdo důvěřují Jehovovi, se nemusí spoléhat jen sami na sebe. Můžou se na Boha obrátit s prosbou o pomoc a on slibuje, že jim dá sílu, „která je nad to, co je normální“. (2. Korinťanům 4:7, 8)
„SLEPICE SHROMAŽĎUJE SVÁ KUŘÁTKA“
Pár dní před svou smrtí se Ježíš zadíval na židovské hlavní město a povzdechl si: „Jeruzalém, Jeruzalém, jenž zabíjí proroky a kamenuje ty, kdo jsou k němu vysláni – jak často jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřátka pod svá křídla! Ale vy jste to nechtěli.“ (Matouš 23:37)
Jedním z nejsilnějších ptačích instinktů je snaha ochránit svá mláďata. Ptáci, kteří hnízdí na zemi, jako třeba slepice, se musí mít stále na pozoru před nebezpečím. Když slepice zahlédne kroužícího jestřába, vydá hlasitý varovný signál, při kterém se kuřata rychle běží schovat pod její křídla. Můžou tam najít ochranu také před slunečním žárem a prudkým deštěm. Podobně chtěl Ježíš obyvatelům Jeruzaléma poskytnout duchovní úkryt a ochranu. A zve i nás, abychom u něho hledali ochranu a osvěžení, když nás trápí problémy a snažíme se zvládat každodenní starosti. (Matouš 11:28, 29)
Je toho opravdu hodně, co se můžeme od ptáků naučit. Až je budete pozorovat, pokuste se vybavit si biblické metafory, které o nich mluví. Poučte se od vlaštovky a važte si domu, kde je uctíván Jehova. Proste Boha o sílu, díky které se můžete vznášet jako orli. Hledejte u Ježíše duchovní pravdu, která vás ochrání, podobně jako křídla kvočny ochrání kuřátka. A od čápa se naučte, že je potřeba věnovat pozornost významu dnešních světových událostí.