Bible mění život lidí

CO PODNÍTILO pěstitele tabáku, aby opustil nejen svůj zdroj obživy, ale také hluboce zakořeněné náboženské přesvědčení? Kde vzala jedna alkoholička sílu změnit svůj způsob života? Přečtěte si, co o tom říkají.

„Je skvělé patřit do této velké rodiny.“ — DINO ALI

ROK NAROZENÍ: 1949

ZEMĚ: AUSTRÁLIE

DŘÍVE: PĚSTITEL TABÁKU

MOJE MINULOST: Rodiče emigrovali v roce 1939 z Albánie a usadili se v malém městě Mareeba, které leží v australském státě Queensland. Do této oblasti se přistěhovali kromě jiných také Bosenci, Italové, Řekové a Srbové a tito lidé si s sebou přinesli své názory, zvyky a tradice. V okolí Mareeby se pěstuje tabák, a tak se tomu začali věnovat i moji rodiče.

Zanedlouho se narodila moje sestra, potom dva bratři a nakonec já. Naneštěstí otec zemřel na infarkt, když mi byl pouhý rok. Maminka se znovu vdala a měla další čtyři syny. Všichni jsme vyrůstali na tabákové farmě mého nevlastního otce.

Z domova jsem odešel už jako teenager. Když mi bylo 23, oženil jsem se se Saime. Vzali jsme se v místní mešitě, protože jsme oba byli muslimové. Islám vyznávali také všichni moji příbuzní. Četl jsem Korán a knihu, která pojednávala o proroku Mohamedovi. Současně jsem ale také četl malou Bibli. Korán mluví o prorocích, o kterých se zmiňuje i Bible, a tak mi její čtení pomáhalo pochopit, v jakém období žili.

Pravidelně se u nás stavovali svědkové Jehovovi a nechávali nám časopisy a knihy. Mně i Saime se tyto publikace velmi líbily. Vzpomínám si, že jsem měl se svědky mnoho podnětných rozhovorů o různých náboženských otázkách. Pokaždé mi je zodpověděli na základě Bible a nepředkládali své osobní názory. To mi velmi imponovalo.

Svědkové mi nabízeli biblické studium a zvali mě na svá shromáždění, ale já jsem vytrvale odmítal. Mým hlavním cílem bylo mít vlastní farmu a velkou rodinu. Farmu jsem nikdy nezískal, ale stal jsem se hrdým otcem pěti dětí.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Od mého prvního kontaktu se svědky Jehovovými uplynulo devět let a já jsem se stále držel svého náboženského přesvědčení. Velmi rád jsem však četl všechny publikace, které svědkové vydali. Na jejich čtení jsme si se Saime vyhradili čas každou neděli. Časopisy, které jsme za celá ta léta dostali, jsme si ukládali. Později se ukázaly jako užitečný zdroj informací, když druzí začali nahlodávat moji rostoucí víru.

Setkal jsem se například s evangelickým kazatelem, který se mě snažil přesvědčit, abych přijal Ježíše jako svého Spasitele. Pro své názory se mu podařilo získat Saimina bratra a jednoho z mých nevlastních bratrů. Zanedlouho na mě známí nejrůznějšího náboženského vyznání začali naléhat, abych se připojil k nim. Někteří mi dali materiály, které napadaly svědky Jehovovy. Požádal jsem je, aby mi ukázali biblické podklady pro doktríny své církve. To však nedokázali.

Tímto odporem však dosáhli jenom toho, že jsem se ještě hlouběji ponořil do studia Bible a zkoumal ji pomocí publikací, kterou jsem od svědků během doby získal. Nakonec jsem si uvědomil, že nastal čas, abych podle toho, co jsem poznal, začal jednat.

Nikdo ze svědků mě z Bible soukromě nevyučoval, začal jsem zkrátka chodit na jejich shromáždění. Zpočátku jsem byl velmi nervózní a ostýchal se, ale setkával jsem se tam s mnoha přátelskými lidmi a líbilo se mi to, co jsem se tam dozvídal. Rozhodl jsem se, že se stanu svědkem Jehovovým, a v roce 1981 jsem své zasvěcení Bohu dal najevo křtem.

Manželka proti tomu nebyla, i když občas vyjadřovala pochybnosti, zda jsem nebyl oklamán. Nicméně mého křtu se zúčastnila. Dále jsem s ní mluvil o mnoha pravdách, které jsem poznával. Asi rok po mém křtu, když jsme se vraceli z dovolené, Saime řekla, že se chce také stát svědkem. Překvapením jsem málem sjel ze silnice. Byla pokřtěna v roce 1982.

Udělat potřebné změny v našem způsobu života nebylo snadné. Přestal jsem pěstovat tabák, protože to je v rozporu s biblickými zásadami. (2. Korinťanům 7:1; Jakub 2:8) Nějakou dobu pak trvalo, než jsem našel zaměstnání se stálým příjmem. Také se někteří příbuzní po řadu let odmítali s námi stýkat. Snažili jsme se jednat s nimi podle biblických zásad a projevovat jim lásku. Nakonec to přineslo ovoce a nyní se nám už blízcí příbuzní nevyhýbají.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Když jsem procházel různými zkouškami, ať už se to týkalo překonávání mé plachosti nebo vyrovnávání se s finanční nejistotou a odporem v rodině, viděl jsem, s jakou trpělivostí mi Jehova pomáhá zvládat mé problémy. Nyní například sloužím jako sborový starší a často vyučuji z pódia. Je to pro mě dosud velmi náročné, protože když jsem nervózní, zadrhávám v řeči. Avšak díky opakovaným modlitbám a Jehovově pomoci jsem schopný tento zodpovědný úkol plnit.

S manželkou jsme se ještě víc sblížili a máme vynikající vztah. Jako rodiče jsme při výchově dělali různé chyby, ale snažili jsme se dětem co nejlépe vštípit biblické pravdy, které jsme poznali. (5. Mojžíšova 6:6–9) Můj nejstarší syn s manželkou dokonce slouží jako misionáři.

Pamatuju si, jak jsme jako rodina jeli na jedno z našich prvních shromáždění svědků. Zaparkoval jsem auto a nakoukl do sálu plného lidí. Členům své rodiny jsem řekl: „Vidíte to?“ Vevnitř byli lidé, kteří pocházeli z různých kultur a prostředí a mluvili odlišnými jazyky — Albánci, Australané, Austrálci a Chorvaté —, ale přesto mezi nimi panovala šťastná atmosféra. Je skvělé patřit do této velké rodiny duchovních bratrů a sester, která je nejen v Austrálii, ale po celém světě. (1. Petra 5:9)

„Sestra to se mnou nevzdala.“ — JELENA VLADIMIROVNA SJOMINA

ROK NAROZENÍ: 1952

ZEMĚ: RUSKO

DŘÍVE: ALKOHOLIČKA, POKUSILA SE O SEBEVRAŽDU

MOJE MINULOST: Narodila jsem se v Krasnogorsku, malém poklidném městě blízko Moskvy. Oba rodiče byli učitelé. Učení mi šlo dobře a dostala jsem hudební vzdělání. Moje budoucnost vypadala slibně.

Když jsem se vdala, přestěhovali jsme se s manželem do oblasti, kde bylo běžné mluvit sprostě, opíjet se a kouřit. Neuvědomovala jsem si, jaký vliv na mě toto prostředí má. Zpočátku jsem chodívala na večírky jenom proto, abych zpívala a hrála na kytaru. Když už jsem tam ale byla, lidé mě zvali, abych si s nimi zakouřila a napila se. Netrvalo dlouho a byla jsem na alkoholu závislá.

Tento návyk mi začal pomalu ničit život. Za nějakou dobu jsem se dostala na úplné dno a už jsem nebyla schopná ani jíst. Chtěla jsem zemřít a neúspěšně jsem se pokusila o sebevraždu. Jsem moc ráda, že se mi to nepodařilo.

Po celou tu dobu mě pravidelně navštěvovala moje sestra. Stala se svědkem Jehovovým a snažila se mi vysvětlit, že by mi Bible mohla pomoct. Mě ale Bible nezajímala, a tak jsem se jejím návštěvám bránila. Avšak sestra to se mnou nevzdala. Projevila mi tolik trpělivosti a lásky, že jsem nakonec se studiem Bible souhlasila.

JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Při studiu Bible jsem se pevně rozhodla, že s pitím přestanu. Přibližně v té době mě napadl a ztloukl jeden opilý soused. Ve vážném stavu mě odvezli do nemocnice. Měla jsem zlomená čtyři žebra a poškozenou sítnici na jednom oku. Nicméně díky tomu, že jsem byla v nemocnici, bylo pro mě snazší překonat abstinenční příznaky.

Během té doby jsem se neustále modlila. Velkou útěchu jsem čerpala z biblického textu v Nářcích 3:55, 56, kde se říká: „Vyvolával jsem tvé jméno, Jehovo, z té nejspodnější jámy. Můj hlas uslyšíš. Neschovávej své ucho vůči mé úlevě, vůči mému volání o pomoc.“

Pevně věřím, že Jehova mé modlitby vyslyšel. Dal mi sílu, abych se nevrátila k tomu, jak jsem žila v minulosti. Občas jsem měla chuť se znovu napít. Jsem šťastná, že jsem tomuto pokušení nikdy nepodlehla.

Jak rostlo moje poznání Bible, dozvěděla jsem se, že musím podporovat svého manžela v postavení hlavy rodiny. (1. Petra 3:1, 2) Nebylo to pro mě snadné, protože jsem byla zvyklá ho komandovat. Modlila jsem se k Jehovovi o pomoc. Změna nepřišla ze dne na den, ale postupně se ze mě stala lepší manželka, která podporuje svého muže.

Když můj milovaný manžel viděl tyto změny, byl nesmírně překvapen. Do té doby se o Bibli vůbec nezajímal. Když jsem se ale rozhodla, že přestanu kouřit, řekl: „Jestli ty skončíš s cigaretama, tak já začnu studovat Bibli.“ Oba jsme přestali kouřit ve stejný den.

JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Manžel svůj slib dodržel a opravdu Bibli začal studovat. Nyní společně čteme Bibli každý den, povídáme si o tom, co jsme přečetli, a snažíme se to uplatňovat ve svém životě.

Ze všech těchto změn jsem měla užitek nejen já osobně, ale zlepšil se také náš rodinný život. Jsem Jehovovi vděčná za to, že mě k sobě přitáhl. (Jan 6:44) Jsem také vděčná své sestře, že to se mnou nevzdala. Mohla jsem tak na vlastní kůži poznat, jak Bible dokáže změnit život člověka.

[Praporek na straně 11]

Uvědomil jsem si, že nastal čas, abych začal jednat.

[Praporek na straně 13]

Sestra mi projevila tolik trpělivosti a lásky, že jsem nakonec se studiem Bible souhlasila.