2. Mojžíšova
3 A Mojžíš se stal pastýřem stáda bravu midianského kněze Jetra,+ jehož byl zetěm.*+ Když hnal stádo bravu na západní stranu pustiny, přišel posléze k hoře [pravého] Boha,+ k Chorebu.+ 2 Nato se mu objevil Jehovův* anděl v plameni ohně uprostřed trnitého keře.+ Jak se díval, hle, trnitý keř tu hořel ohněm, a přece ten trnitý keř nebyl stráven. 3 Na to Mojžíš řekl: „Jen odbočím, abych si prohlédl tento velký jev, totiž proč ten trnitý keř neshořel.“+ 4 Když Jehova* viděl, že odbočil, aby si [to] prohlédl, Bůh na něj pojednou zavolal z prostředku trnitého keře a řekl: „Mojžíši! Mojžíši!“, načež řekl: „Zde jsem.“+ 5 Potom řekl: „Nepřibližuj se sem. Zuj si z nohou sandály, protože místo, kde stojíš, je svatá zemská půda.“+
6 A přikročil k tomu, aby řekl: „Jsem BŮH tvého otce,* BŮH Abrahamův, BŮH Izákův a BŮH Jákobův.“+ Tu si Mojžíš skryl obličej, protože se bál hledět na [pravého] Boha.* 7 A Jehova dodal: „Bezesporu jsem viděl trápení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich křik kvůli těm, kdo je pohánějí do práce, protože dobře znám bolesti, jimiž trpí.+ 8 A přistupuji k tomu, abych sestoupil, abych je osvobodil z ruky Egypťanů+ a abych je vyvedl z té země do země dobré a prostorné, do země, která oplývá mlékem a medem,+ na místo Kananejců a Chetitů a Amorejců a Perizejců a Chivijců a Jebusejců.+ 9 A nyní, pohleď, přišel ke mně křik izraelských synů a uviděl jsem také útlak, kterým je Egypťané utlačují.+ 10 A nyní pojď, ať tě pošlu k faraónovi, a vyvedeš můj lid, izraelské syny, z Egypta.“+
11 Mojžíš však řekl [pravému] Bohu: „Kdo jsem já, že bych měl jít k faraónovi a že musím vyvést izraelské syny z Egypta?“+ 12 Na to řekl: „Protože se prokáži být s tebou,+ a to je pro tebe znamení, že jsem tě poslal já:+ Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit* [pravému] Bohu na této hoře.“+
13 Mojžíš nicméně řekl [pravému] Bohu: „Dejme tomu, že jsem nyní přišel k izraelským synům a opravdu jim říkám: ‚Poslal mě k vám BŮH vašich praotců‘, a oni mi řeknou: ‚Jak se jmenuje?‘+ Co jim mám říci?“ 14 Na to Bůh řekl Mojžíšovi: „PROKÁŽI SE BÝT TÍM, ČÍM SE PROKÁŽI BÝT.“*+ A dodal: „Tak máš říci izraelským synům: ‚PROKÁŽI SE BÝT mě k vám poslal.‘“+ 15 Potom Bůh ještě jednou řekl Mojžíšovi:
„Tak máš říci izraelským synům: ‚Jehova, BŮH vašich praotců, BŮH Abrahamův,+ BŮH Izákův+ a BŮH Jákobův,+ mě k vám poslal.‘ To je mé jméno na neurčitý čas*+ a to je má památka* pro generaci za generací.+ 16 Jdi, a shromáždíš izraelské starší muže* a řekneš jim: ‚Objevil se mi Jehova, BŮH vašich praotců,+ BŮH Abrahamův, Izákův a Jákobův, a řekl: „Zcela jistě budu věnovat pozornost vám i tomu, co se vám děje v Egyptě.+ 17 A tak říkám: Z trápení od Egypťanů vás vyvedu+ do země Kananejců a Chetitů a Amorejců+ a Perizejců a Chivijců a Jebusejců,+ do země, která oplývá mlékem a medem.“‘+
18 A jistě budou naslouchat tvému hlasu,+ a přijdeš ty a izraelští starší muži k egyptskému králi a řeknete mu: ‚Jehova, BŮH Hebrejců,+ s námi vešel do styku,+ a chceme nyní, prosím, jít tři dny cesty do pustiny a chceme obětovat Jehovovi, svému Bohu.‘+ 19 A dobře vím, ano já, že vám egyptský král nedá povolení jít, pouze silnou rukou.+ 20 A budu muset vztáhnout ruku+ a postihnout Egypt všemi svými podivuhodnými skutky, které učiním uprostřed něho; a potom vás pošle pryč.+ 21 A dám tomuto lidu přízeň v očích Egypťanů; a až půjdete, jistě se stane, že nepůjdete s prázdnýma rukama.+ 22 A každá žena si vyžádá od své sousedky a od ženy, která přebývá jako [někdo] cizí v jejím domě, stříbrné předměty a zlaté předměty a přehozy, a obléknete je svým synům a svým dcerám; a Egypťany oberete.“+