12. Syn velekněze Jehojady. Po Jehojadově smrti se král Jehoaš od pravého uctívání odvrátil a nenaslouchal Jehovovým prorokům, ale poslechl špatnou radu. Jehoašův bratranec Zecharjáš (2Pa 22:11) kvůli tomu důrazně varoval lid. Avšak místo aby činili pokání, ukamenovali Zecharjáše na chrámovém nádvoří. Zecharjášova poslední slova byla: „Ať na to dohlédne Jehova a vyžádá to zpět.“ Tato prorocká žádost byla splněna. Nejenže tedy Sýrie způsobila Judě velkou škodu, ale „kvůli krvi synů kněze Jehojady“ byl také Jehoaš zabit dvěma svými sluhy. Řecká Septuaginta a latinská Vulgáta říkají, že Jehoaš byl zabit, aby byla pomstěna krev Jehojadova „syna“. Masoretský text a syrská Pešita však uvádějí „synů“, a toto množné číslo je možná použito k označení výjimečné hodnoty Jehojadova syna Zecharjáše, který byl prorokem a knězem. (2Pa 24:17–22, 25)

Jehojadův syn Zecharjáš je velmi pravděpodobně tím, koho měl na mysli Ježíš, když prorokoval, že „krev všech proroků prolitá od založení světa“ bude vyžadována „od této generace [od Židů v době Ježíšovy pozemské služby], od krve Abela až po krev Zecharjáše, který byl zabit mezi oltářem a domem“. (Lk 11:50, 51) Místo, o němž je zmínka, že tam došlo k vraždě, tomu odpovídá. V prvním století n. l. byla kniha Paralipomenon poslední knihou kánonu Hebrejských písem. A tak Ježíšův výrok ‚od Abela po Zecharjáše‘ je stejný, jako když my řekneme „od 1. Mojžíšovy po Zjevení“. V paralelní zprávě u Matouše 23:35 je Zecharjáš nazván synem Barachiášovým, což bylo možná jiné jméno Jehojady, pokud to však náhodou neznamená, že mezi Jehojadou a Zecharjášem byla ještě jedna generace, anebo že jde o jméno nějakého dřívějšího předka. (Viz heslo BARACHIÁŠ.)

Jméno Zecharjášova otce je sice Berekjáš, ale Ježíšova zmínka o ‚Zecharjášovi, synu Barachiášovu‘ (Mt 23:35; všimni si rozdílného způsobu psaní) se pravděpodobně týká spíše velekněze, který žil v dřívější době. (Viz č. 12.)