Život a služba Ježíše

Dochází ke sporu

O NĚCO dříve v ten večer dal Ježíš krásné poučení o pokorné službě, když umyl nohy svým apoštolům. Potom zavedl Památnou slavnost jako připomínku své nadcházející smrti. Nyní dochází k epizodě, která je překvapující především pro to, co jí předcházelo. Jeho apoštolové se začínají rozhořčeně přít, kdo se zdá být největším. Je to zřejmě rozepře, která trvá již déle.

Vzpomeňme si, že po Ježíšově proměnění na hoře se apoštolové mezi sebou přeli o to, kdo je mezi nimi největší. Jakub a Jan kromě toho žádali o vynikající postavení v království, což vedlo k dalšímu sporu mezi apoštoly. Jak smutný pohled to musí být pro Ježíše, když vidí, jak se znovu hašteří — poslední noc, kdy je s nimi! Jak se zachová?

Ježíš svým učedníkům nevytýká hněvivě jejich chování, ale znovu jim věc logicky vysvětluje: „Králové národů se nad nimi vypínají a ti, kteří mají nad nimi autoritu, jsou nazýváni dobrodinci. Vy však takoví nemáte být. . . Který je totiž větší, kdo spočívá u stolu, nebo ten, kdo obsluhuje? Není to ten, který spočívá u stolu?“ Pak jim připomíná svůj příklad a říká: „Ale já jsem uprostřed vás jako ten, kdo obsluhuje.“

Ježíšovi apoštolové jsou sice nedokonalí, ale přece s ním vydrželi v jeho zkouškách. Proto jim říká: „Já s vámi činím smlouvu, jako můj Otec učinil smlouvu se mnou, pro království.“ Tato osobní smlouva mezi Ježíšem a jeho věrnými následovníky je s ním spojuje, aby se podíleli na jeho královské vládě. Do této smlouvy pro království je nakonec pojat jen omezený počet 144 000.

Ačkoli dostávají apoštolové tuto nádhernou vyhlídku na účast s Kristem v královské vládě, jsou v této chvíli duchovně slabí. „Vy všichni této noci klopýtnete ve spojitosti se mnou“ říká Ježíš. Petrovi Ježíš říká, že se za něho modlil, a nabádá ho: „Až se jednou vrátíš, posiluj své bratry.“

„Děťátka,“ vysvětluje Ježíš, „jsem s vámi ještě chvilku. Budete mne hledat, a tak jako jsem řekl Židům: ‚Kam já jdu, vy nemůžete přijít,‘ říkám nyní také vám. Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, stejně jako jsem já miloval vás, tak abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“

„Pane, kam jdeš?“ ptá se Petr.

„Tam, kam jdu, mne nemůžeš nyní následovat,“ odpovídá Ježíš, „ale budeš mne následovat později.“

„Pane, proč tě nemohu nyní následovat?“ chce vědět Petr. „Vzdám se pro tebe své duše.“

„Vzdáš se pro mne své duše?“ ptá se Ježíš. „Vpravdě ti říkám: Ty dnes, ano tuto noc, dříve než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš.“

„I kdybych měl s tebou zemřít,“ namítá Petr, „rozhodně tě nezapřu.“ A zatímco ostatní apoštolové se připojují a říkají totéž, Petr se chlubí: „I když všichni ostatní klopýtnou ve spojitosti s tebou, já nikdy neklopýtnu!“

Ježíš poukazuje na dobu, kdy vyslal apoštoly na kazatelskou cestu po Galileji bez měšce a vaku s jídlem, a ptá se: „Scházelo vám snad něco?“

„Ne!“ odpovídají.

„Teď však ať ten, kdo má měšec, si ho vezme, stejně i vak s jídlem,“ říká, „a ať ten, kdo nemá meč, prodá svůj svrchní oděv a koupí si ho. Vždyť vám říkám, že to, co je napsáno, se musí na mně splnit, totiž: ‚A byl počítán mezi bezzákonné.‘ Vždyť se splňuje to, co se mne týká.“

Ježíš poukazuje na dobu, kdy bude přibit na kůl se zločinci neboli s bezzákonnými. Naznačuje také, že pak bude jeho následovníky čekat kruté pronásledování. „Pane, podívej se, tady jsou dva meče,“ říkají.

„To stačí,“ odpovídá. A jak uvidíme, když budou mít s sebou meče, bude jim moci Ježíš poskytnout další důležité poučení. Matouš 26:31–35; Marek 14:27–31; Lukáš 22:24–38, Jan 13:31–38; Zjevení 14:1–3.

◆ Proč je spor apoštolů tak překvapující?

◆ Jak se Ježíš v tomto sporu zachová?

◆ K čemu slouží smlouva, kterou uzavírá Ježíš se svými učedníky?

◆ Jaké nové přikázání dává Ježíš a jak je důležité?

◆ Jaké přehnané přesvědčení projevuje Petr a co říká Ježíš?

◆ Proč se Ježíšovy pokyny ohledně měšce a vaku s jídlem liší od pokynů, které jim dal dříve?