Posilujme se navzájem

„Právě ti se pro mne stali posilující pomocí.“ (KOLOSANŮM 4:11)

1, 2. Proč Pavlovi přátelé navštěvovali Pavla ve vězení, i když to bylo nebezpečné?

JESTLIŽE nějaký náš přítel strádá ve vězení, může to být nebezpečné také pro nás, a to i tehdy, byl-li uvězněn neprávem. Vězeňští úředníci se na nás mohou dívat s nedůvěrou a sledovat nás na každém kroku, aby si byli jisti, že nespácháme nějaký zločin. Je proto projevem odvahy udržovat s tímto přítelem kontakt a ve vězení ho navštěvovat.

² Právě to však asi před 1 900 lety dělali někteří přátelé apoštola Pavla. Když byl ve vězeňských poutech, bez váhání ho navštěvovali, aby mu poskytli útěchu a povzbuzení a aby ho duchovně posílili. Kdo byli tito věrní přátelé? A co se z jejich odvahy, věrnosti a přátelství můžeme naučit? (Přísloví 17:17)

‚Posilující pomoc‘

3, 4. (a) O kterých pěti přátelích se Pavel zmiňuje a čím se pro něho stali? (b) Co je ‚posilující pomoc‘?

³ Vraťme se zpátky asi do roku 60 n. l. Na základě falešného obvinění z pobuřování je apoštol Pavel ve vězení v Římě. (Skutky 24:5; 25:11, 12) Pavel vyjmenovává pět křesťanů, kteří stáli po jeho boku: Tychikos — Pavlův osobní posel z oblasti Asie a „spoluotrok v Pánu“ —, Onesimos, což byl ‚věrný a milovaný bratr‘ z Kolos, Aristarchos, totiž jeden Makedonec z Tesaloniky a jednu dobu „spoluzajatec“ s Pavlem, Marek, který byl bratrancem Barnabáše, Pavlova společníka na misionářských cestách, a pisatelem stejnojmenného evangelia, a Justus, jeden z apoštolových spolupracovníků „pro Boží království“. Pavel o těchto pěti mužích říká: „Právě ti se pro mne stali posilující pomocí.“ (Kolosanům 4:7–11)

⁴ Pavel se o pomoci, kterou mu jeho věrní přátelé poskytovali, vyjádřil velmi působivě. Použil řecké slovo (pa·re·go·riʹa), které se překládá jako ‚posilující pomoc‘ a je v Bibli uvedeno pouze v tomto verši. Toto slovo má řadu významů a používalo se zejména v lékařském kontextu.a Je možné ho přeložit jako ‚útěcha, úleva, zmírnění nebo ulehčení‘. Pavel tento druh povzbuzení potřeboval a těchto pět mužů mu ho poskytlo.

Proč Pavel potřeboval ‚posilující pomoc‘

 5. Co Pavel potřeboval, přestože byl apoštol, a co čas od času potřebujeme všichni?

⁵ Někoho možná překvapí, že Pavel, ačkoli byl apoštolem, potřeboval, aby ho někdo posílil. A přece to tak bylo. Je pravda, že Pavel měl silnou víru a přežil mnoho tělesného strádání a ‚ran až nadmíru‘, byl „často blízko smrti“ a setkal se i s jinými útrapami. (2. Korinťanům 11:23–27) Byl však jenom člověk, a všichni lidé někdy potřebují, aby je někdo utěšil nebo posílil jejich víru. Potřeboval to i Ježíš. Noc před jeho smrtí se mu v Getsemane zjevil anděl a „posílil ho“. (Lukáš 22:43)

6, 7. (a) Kdo v Římě Pavla zklamal a kdo ho povzbudil? (b) Jaké služby Pavlovi poskytovali v Římě křesťanští bratři, kteří se tak prokázali jako ‚posilující pomoc‘?

⁶ Posílit potřeboval i apoštol Pavel. Když jako vězeň dorazil do Říma, členové jeho vlastního národa ho nepřijali nijak vřele. Tamní Židé byli jako celek vůči poselství o Království lhostejní. Židovští přední muži navštívili Pavla v místě jeho zadržení a zpráva ve Skutcích říká, co se stalo pak: „Někteří začali věřit tomu, co bylo řečeno; jiní neuvěřili. Protože tedy byli mezi sebou v neshodě, začali odcházet.“ (Skutky 28:17, 24, 25) Nebyli Bohu vděční za jeho nezaslouženou laskavost, což Pavla jistě velmi bolelo. To, jaké silné city v něm nevděčnost Židů probouzela, je zřejmé z dopisu, který o několik let dříve napsal sboru v Římě: „Mám velký zármutek a neustávající bolest v srdci. Mohl bych si totiž přát, abych byl sám oddělen od Krista jako prokletý ve prospěch svých bratrů [Židů], svých příbuzných podle těla.“ (Římanům 9:2, 3) V Římě však přesto Pavel našel věrné a pravé druhy, jejichž odvaha a náklonnost byly pro jeho srdce pohlazením. Byli to opravdoví duchovní bratři.

⁷ Jak se těchto pět bratrů prokázalo jako posilující pomoc? Nenechali se Pavlovými vězeňskými pouty odradit a navštěvovali ho. Ochotně a láskyplně mu poskytovali osobní služby a vykonávali pro něho to, co by jako vězeň sám nezvládl. Například mu sloužili jako poslové a dopravovali různým sborům jeho dopisy a ústní pokyny a přinášeli mu povzbudivé zprávy o tom, jak se daří bratrům v Římě i jinde. Pravděpodobně mu také obstarávali potřebné věci jako zimní oblečení, svitky a psací potřeby. (Efezanům 6:21, 22; 2. Timoteovi 4:11–13) Uvězněného apoštola všechny tyto prospěšné skutky posilovaly a povzbuzovaly, takže on zase mohl být „posilující pomocí“ pro druhé, dokonce i pro celé sbory. (Římanům 1:11, 12)

Jak být „posilující pomocí“

 8. Co se můžeme naučit z příkladu Pavla, který pokorně uznal, že potřebuje ‚posilující pomoc‘?

⁸ Co se můžeme z této zprávy o Pavlovi a jeho pěti spolupracovnících naučit? Podívejme se na jedno konkrétní poučení. Přijít na pomoc druhým, kteří zažívají těžkosti, vyžaduje odvahu a obětavost. A také je třeba pokory, máme-li uznat, že v časech osobních těžkostí potřebujeme pomoc. Pavel nejenom uznal, že potřebuje pomoc, ale také ji vděčně přijímal a chválil ty, kdo mu ji poskytovali. Přijímání pomoci od druhých nepovažoval za známku slabosti nebo za pokoření, a my bychom měli smýšlet stejně. Kdybychom tvrdili, že nikdy nepotřebujeme posilující pomoc, znamenalo by to, že jsme nadlidé. Vždyť z Ježíšova příkladu vidíme, že i dokonalý člověk občas potřebuje volat o pomoc. (Hebrejcům 5:7)

9, 10. K čemu je dobré, když uznáme, že potřebujeme pomoc, a jak to může působit na ostatní členy rodiny a sboru?

⁹ Velmi prospěšné může být, jestliže ti, kdo mají odpovědné postavení, připustí, že i oni mají svá omezení a jsou závislí na podpoře od druhých. (Jakub 3:2) Takové přiznání posílí pouto mezi těmi, kdo mají autoritu, a těmi, nad kým ji mají, a vede to k vřelé a spontánní výměně myšlenek. Ti, kdo jsou ochotni přijmout pomoc, svou pokorou dávají názorný příklad ostatním, kteří jsou v podobné situaci. Je z toho vidět, že ti, kdo poskytují vedení, jsou jenom lidé. Druhým se k nim pak snáze přistupuje. (Kazatel 7:20)

¹⁰ Například pro děti může být snazší přijmout od rodičů pomoc při překonávání problémů a pokušení, když budou vědět, že jejich rodiče zažívali v dětství podobné zkoušky. (Kolosanům 3:21) Napomůže to otevřené výměně myšlenek mezi rodiči a dětmi. Rodiče budou moci dětem účinněji poukázat na biblické řešení problému a děti ho ochotněji přijmou. (Efezanům 6:4) Obdobně i členové sboru snáze přijmou pomoc od starších, když si uvědomí, že také oni se potýkají s problémy, obavami a obtížným rozhodováním. (Římanům 12:3; 1. Petra 5:3) I to může vést k dobré komunikaci a ke snazšímu předání biblické rady a výsledkem bude posílení víry. Pamatujme na to, že naši bratři a sestry nyní potřebují povzbuzení více než kdykoli dříve. (2. Timoteovi 3:1)

11. Proč dnes tak mnoho lidí potřebuje ‚posilující pomoc‘?

¹¹ Bez ohledu na to, kde žijeme, kdo jsme a jak jsme staří, všichni čas od času procházíme stresujícími situacemi. V dnešním světě je to součástí života. (Zjevení 12:12) Okolnosti, které nás připravují o tělesné zdraví a citovou rovnováhu, jsou zkouškou jakosti naší víry. Obtížné situace mohou nastat v práci, ve škole, v rodině i ve sboru. Jejich příčinou rovněž může být vážná nemoc nebo nějaký traumatizující zážitek z minulosti. Jestliže nás manželský partner, starší nebo přítel laskavě povzbudí ohleduplnými slovy a ochotnými skutky, může nám to přinést velkou úlevu, asi jako když hojivá mast působí na podrážděnou pokožku. Pokud si tedy všimneš, že někdo z tvých bratrů je v takovém stavu, buď pro něho posilující pomocí. Anebo když obzvlášť znepokojující problém tíží tebe, požádej o pomoc duchovně způsobilé křesťany. (Jakub 5:14, 15)

Jak může pomáhat sbor

12. Jak může každý člen sboru posilovat své bratry?

¹² Všichni členové sboru, včetně mladých, mohou pro posílení druhých něco udělat. Například tvá pravidelná účast na shromážděních a v kazatelské službě velmi posiluje víru druhých. (Hebrejcům 10:24, 25) Tvá neochvějnost v posvátné službě je důkazem tvé věrné oddanosti Jehovovi a ukazuje, že zůstáváš duchovně bdělý i přes všechny potíže, kterým snad čelíš. (Efezanům 6:18) Tato stálost je pro druhé povzbuzením. (Jakub 2:18)

13. Proč se snad někteří stanou nečinnými a jak je možné jim pomoci?

¹³ Někdy se může stát, že životní tlaky či jiné obtíže někoho přimějí k tomu, že v kazatelské službě zpomalí nebo se jí úplně přestane účastnit. (Marek 4:18, 19) Nečinné spolukřesťany možná nevídáme na sborových shromážděních. Přesto však ve svém srdci pravděpodobně stále mají nějakou lásku k Bohu. Co můžeme udělat pro to, abychom jejich víru posílili? Starší jim mohou laskavě pomoci tím, že je navštíví. (Skutky 20:35) Možná také požádají jiné členy sboru, aby těmto křesťanům pomohli. Takové láskyplné návštěvy mohou být právě tím lékem potřebným k oživení víry zesláblých.

14, 15. Jakou radu dal Pavel ohledně posilování druhých? Uveď příklad, jak tuto radu uplatnil jeden sbor.

¹⁴ Bible nás vybízí, abychom ‚mluvili utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším a podpírali slabé‘. (1. Tesaloničanům 5:14) Takové ‚sklíčené duše‘ možná zjišťují, že ztrácejí odvahu a že problémy, s nimiž se potýkají, nedokážou překonat bez pomoci. Můžeš jim podat pomocnou ruku ty? Výraz ‚podpírat slabé‘ se dá přeložit také jako „pevně držet“ slabé nebo se k nim „přimknout“. Jehova miluje všechny své ovce a považuje je za drahocenné. Nedívá se na ně, jako by měly zanedbatelnou hodnotu, a nepřeje si, aby kterákoli z nich byla zavlečena pryč. Můžeš pomoci sboru, aby své duchovně slabé členy ‚pevně držel‘, dokud nezískají sílu? (Hebrejcům 2:1)

¹⁵ Jistý starší navštívil jedny manžele, kteří byli nečinní šest let. Píše: „Láskyplný a vlídný zájem, který o ně projevoval celý sbor, na ně zapůsobil tak mocně, že se kvůli tomu vrátili do stáda.“ Co si o návštěvách křesťanů ze sboru myslela ta sestra, která byla dříve nečinná? Nyní říká: „Opět činnými jsme se stali díky tomu, že ani bratři, kteří nás navštěvovali, ani sestry, které je doprovázely, nás nikdy nekritizovali ani neodsuzovali. Naopak nám vždy projevovali pochopení a povzbuzovali nás z Písma.“

16. Kdo je vždy připraven pomoci lidem, kteří potřebují posílit?

¹⁶ Ano, upřímný křesťan je rád, když může být pro druhé lidi posilující pomocí. A protože naše životní okolnosti se mění, je možné, že my sami budeme jednou potřebovat posilující skutky našich bratrů. Realisticky vzato je však také možné, že v čase nouze nebudeme mít k dispozici žádnou pomoc ze strany lidí. Přesto existuje jeden Zdroj síly, který je vždy dostupný a který je vždy ochoten nám pomáhat — Jehova Bůh. (Žalm 27:10)

Jehova — Nejvyšší Zdroj síly

17, 18. Jakými způsoby Jehova posiloval svého Syna, Ježíše Krista?

¹⁷ Když Ježíš visel na kůlu, zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.“ (Lukáš 23:46) Potom zemřel. Několik hodin předtím byl zatčen a jeho nejbližší přátelé ho opustili a ve strachu uprchli. (Matouš 26:56) Ježíš zůstal sám a měl pouze jeden Zdroj síly — svého nebeského Otce. Jeho důvěra v Boha však nebyla marná. Za věrnou oddanost, kterou vůči svému Otci projevil, ho Jehova odměnil tím, že ho sám věrně a oddaně podporoval. (Žalm 18:25; Hebrejcům 7:26)

¹⁸ V době Ježíšovy pozemské služby poskytoval Jehova svému Synovi všechno, co potřeboval k tomu, aby si až do posledního okamžiku uchoval ryzost. Ježíš například hned na to, co byl na začátku své služby pokřtěn, uslyšel, jak jeho Otec vyjadřuje schválení a potvrzuje svou lásku k němu. Když Ježíš potřeboval podporu, Jehova poslal anděly, aby ho posílili. Ve chvíli, kdy Ježíš na konci svého pozemského života čelil té největší zkoušce, Jehova příznivě vyslyšel jeho modlitby a úpěnlivé prosby. To všechno pro Ježíše jistě bylo posilující pomocí. (Marek 1:11, 13; Lukáš 22:43)

19, 20. Proč si můžeme být jisti, že v čase tísně nás Jehova posílí?

¹⁹ Jehova chce být hlavním Zdrojem síly i pro nás. (2. Paralipomenon 16:9) Pravý Zdroj vší moci, síly a dynamické energie se pro nás může v čase tísně stát posilující pomocí. (Izajáš 40:26) Války, chudoba, nemoci, smrt i naše vlastní nedokonalost mohou vést k tomu, že se dostaneme pod velmi silný tlak. Když se nám zdá, že životní zkoušky nás přemáhají jako ‚silný nepřítel‘, Jehova může být naší silou a mocí. (Žalm 18:17; 2. Mojžíšova 15:2) Má pro nás účinnou pomoc — svého svatého ducha. Jeho prostřednictvím může dát ‚unavenému sílu‘, a takový člověk se ‚vznese na křídlech jako orel‘. (Izajáš 40:29, 31)

²⁰ Boží duch je ta nejmocnější síla ve vesmíru. Pavel prohlásil: „Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.“ Ano, náš milující nebeský Otec nám může dát „moc, která je nad to, co je normální“, abychom vydrželi každý bolestný problém, dokud neučiní „všechny věci nové“ ve slíbeném ráji, který je tak blízko. (Filipanům 4:13; 2. Korinťanům 4:7; Zjevení 21:4, 5)

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Jak se jistí bratři v Římě prokázali Pavlovi jako ‚posilující pomoc‘?

• V jakých ohledech můžeme být „posilující pomocí“ ve sboru?

• Jak Jehova působí jako náš nejvyšší Zdroj síly?

[Obrázek na straně 18]

Bratři se prokázali jako ‚posilující pomoc‘ pro Pavla tím, že ho povzbudili, věrně podpořili a nabídli mu své služby

[Obrázek na straně 21]

Starší se ujímají iniciativy v posilování stáda