Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
6-12 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | SƐ́NFLÍNMƐ 33-34
“Ba Bibɛtɛn Ðò Awa Mavɔmavɔ Jehovah Tɔn lɛ Glɔ́”
it-2 1200
Yeculunu
Nyikɔ ɖé wɛ bo nɔ sɔ́ Izlayɛli sù. Ðò lilɛdógbeɖevomɛ Glɛkigbe tɔn Septante mɛ ɔ, è lilɛ “Yeculunu” dó “wanyinamɔ,” ee nyí xókwín wanyiyi tɔn ɖé é. Nyikɔ “Yeculunu” ɔ ɖó na ko nɔ flín Izlayɛli ɖɔ togun e è sɔ́ akɔjijɛ Jehovah tɔn dó dó gesí é ɖé wɛ n’i, bɔ enɛ wu ɔ, é ɖó na nɔ wà nǔ jlɔjlɔ. (Sɛ́ 33:5, 26; Eza 44:2) Ðò Sɛ́nflínmɛ 32:15 mɛ ɔ, è zán nyikɔ Yeculunu ɔ ɖò ali e hwɛ́n é ɖé nu. Izlayɛli ɖó na ko nɔ zán gbɛ̀ sɔgbe xá nyikɔ tɔn Yeculunu ɔ, loɔ, é jɛ ta syɛn jí, jó Mɛ e ɖó è ɔ dó, bo gbɛ́ wǎn nú Mɛhwlɛngántɔ́ tɔn.
rr 120, gbǎví
Alɔdó Bá Dó Fɔ́n Site
Mǐ ɖó na flín ɖɔ xwè kanweko mɔ̌kpan jɛ nukɔn nú hwenu e Ezekiyɛli nɔ gbɛ̀ é ɔ, gbeyiɖɔ Mɔyizi ko ɖɔ ɖɔ é kún nyí nǔwukpíkpé kɛɖɛ wɛ Jehovah ɖó bo na zán hlɔnhlɔn tɔn dó togun tɔn takúnmɛ ó, loɔ é lɛ́ jló na wà mɔ̌. Mɔyizi wlán ɖɔ: ‘Bibɛtɛn ɖé wɛ Mawu nyí sín xóxóhwenu. Awa mavɔmavɔ tɔn lɛ ɖò glɔ̌ towe.’ (Sɛ́n. 33:27, nwt) Mɔ̌ wɛ, mǐ sixu kúdeji ɖɔ enyi mǐ ba Jehovah, Mawu mǐtɔn ɖò adǎngbomɛ hwenu ɔ, é na sɔ́ alɔ tɔn e nɔ kpé nukún dó mɛ wu é dó glɔ̌ nú mǐ, bo na sɔ́ mǐ d’aga, lobo na d’alɔ mǐ bɔ mǐ na mɔ alɔdó bá dó fɔ́n site.—Ezek. 37:10.
w11 15/9 19 akpá. 16
Dɛ Ðò Wezun ɔ Nu
16 Ablaxamu ɖɔhun ɔ, Mɔyizi mɔ akpá Mawu tɔn sín jijɛnu ɖò gbɛhwenu tɔn ǎ. Izlayɛli-ví lɛ ɖò nǔ sɔ́ wɛ bo na yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí bɔ Jehovah ɖɔ nú Mɔyizi ɖɔ: “A na mɔ tò e na Izlayɛli-ví lɛ wɛ un ɖè é sɛ́dó, loɔ, hwɛ na byɔ tò ɔ mɛ ǎ.” Nǔ nyí mɔ̌ ɖó é sín akpɔ e togun gǔfɔntɔ́ ɔ dó nú é kpo Aalɔ́ɔn kpo é wu bɔ ye “hu hwɛ ɖaxó ɖé dó [Mawu] ɖò Izlayɛli-ví lɛ nukúnmɛ, ɖò Mɛliba sín sin ɔ kɔn.” (Sɛ́n. 32:51, 52) Mɔyizi ba nukúnɖiɖó kpò alǒ, hɛn mɛ dó xomɛ ɖó enɛ wu wɛ à? Eǒ. É xò nyɔna ɖɛ dó togun ɔ takúnmɛ, bo fó kpo xógbe elɔ lɛ kpo: “Izlayɛli-ví lɛ emi! Nǔ nyɔ́ nú mi. Mi ɖokponɔ géé wɛ nyí togun e Mawu Mavɔmavɔ hwlɛn gán é. Mawu Mavɔmavɔ wɛ nyí gǎglónú mitɔn bo gló nǔ nú mi; é wɛ nyí hwǐ e na ɖuɖeji mi é.”—Sɛ́n. 33:29.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2 312 akpá. 4
Mɔyizi
Xwè 120 ɖó wɛ Mɔyizi ɖè bo kú. Biblu ɖekúnnu nú hlɔnhlɔn e é ɖó ɖò jɔwamɔ linu é bo ɖɔ: “Nukún tɔn ka kpò ɖò nǔ mɔ wɛ ganji, bɔ gǎn kpò ɖò wǔ tɔn titewungbe.” Jehovah wɛ ɖi i ɖó fí e è ma ko kpéwú bo tuùn kaka jɛ dìn ǎ é ɖé. (Sɛ́ 34:5-7) É cí ɖɔ nǔ nyí mɔ̌ bonu Izlayɛli-ví lɛ ma wá sɔ́ yɔ tɔn dó huzu nǔmɛsɛn ɖé na bo gbɔn mɔ̌ mɛ jɛ mɔ sinsɛn nǔvú tɔn mɛ ó. É ɖò wɛn ɖɔ nǔ e Awoví jló na zán cyɔ Mɔyizi tɔn dó wà na é nɛ, ɖó Judi, ee nyí ahwanvu Jezu tɔn, bo lɛ́ nyí nɔví tɔn é wlán ɖɔ: “Hwenu e wɛnsagun ɖaxó Micɛli ɖò nǔ dɔn xá awoví wɛ, bo ɖò Mɔyizi cyɔ hwlɛn xá ɛ wɛ ɔ, é glá sɔ́ zun dó ɖó hwɛ n’i ǎ; loɔ, é ɖɔ n’i kpowun ɖɔ: ‘Aklunɔ ni dɔn tó nú we.’” (Judi 9) Cobonu Izlayɛli-ví lɛ na yì Kanáa yikúngban jí ɖò alixlɛ́mɛ Jozuwée tɔn glɔ́ ɔ, ye nɔ aluwɛ mɛ ɖó Mɔyizi wu xɔ azǎn 30.—Sɛ́ 34:8.
13-19 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 1-2
“Lee A Sixu Mɔ Nǔ E A Nɔ Wà lɛ É Sín Nu Gbɔn É”
w13 15/1 8 akpá. 7
Kpankɔ́n, Ðó Jehovah Ðò Kpɔ́ Xá We!
7 Bonu mǐ na ɖó akɔ́nkpinkpan e sín hudo mǐ ɖó bá wà jlǒ Mawu tɔn é ɔ, mǐ ɖó na nɔ kplɔ́n Xó tɔn, bo na nɔ wà nǔ sɔgbe xá. Nǔ e è ɖɔ nú Jozuwée hwenu e é jɛ Mɔyizi tɛnmɛ é nɛ: “Vɛ̌ ko kpan akɔ́n bo dó gǎn kpowun bo bló nǔ e mɛsɛntɔ́ ce Mɔyizi ɖɔ nú we ɔ bǐ. . . . Ma nɔ gɔn sɛ́nwema elɔ xà gbeɖé ó. Nɔ lin tamɛ d’ewu zǎn kpo kéze kpo, bo nɔ bló nǔ e è ɖɔ d’emɛ ɔ bǐ ɖ’eji. Enɛ ɔ, a sɔ́ nǔɖe bo na wà ɔ, a na mɔ nu tɔn. Lee nǔ na nyɔ́ nú we gbɔn ɔ nɛ.” (Joz. 1:7, 8) Jozuwée wà nǔ sɔgbe xá wěɖexámɛ enɛ bɔ ‘nǔ nyɔ́ n’i.’ Enyi mǐ wà nǔ éɖɔhun ɔ, mǐ na kpankɔ́n hugǎn, bɔ Mawusinsɛn mǐtɔn na lɛ́ kpa mǐ.
w13 15/1 11 akpá. 20
Kpankɔ́n, Ðó Jehovah Ðò Kpɔ́ Xá We!
20 Mawusinsɛn ɖò mɛtɛnkpɔn e nɔ vunbla mǐ ɖò gbɛ̀ nyanya elɔ e wlú é mɛ bɔwǔ ǎ. É ɖò mɔ̌ có, mǐ ɖò mǐɖokpo ǎ. Mawu ɖò kpɔ́ xá mǐ. Vǐ tɔn, ee nyí Gǎn nú agun ɔ é lɔ ɖò kpɔ́ xá mǐ. Mǐ lɛ́ ɖó Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn hatɔ́ 7 000 000 jɛji gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ. Nǔ mǐ ni gɔ́ nú ye, bo kpò ɖò nǔɖiɖi ɖexlɛ́ wɛ, lobo hɛn xóta xwè 2013 tɔn ɔ ayi mɛ hwenu e mǐ na ɖò wɛnɖagbe ɔ jlá wɛ é. Xóta ɔ ɖɔ: “Kpan akɔ́n bo dó gǎn . . . ɖó nyɛ Mawu Mavɔmavɔ, Mawu towe ɔ, un ɖò kpɔ́ xá we.”—Jozuwée 1:9.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
7 Hlaxabu nyí akɔ́nkpinkpan sín kpɔ́ndéwú ɖevo. Ee amɛ̌ Izlayɛlinu lɛ yì xwé tɔn gbè ɖò Jeliko é ɔ, é sixu bɛ́ xɛsi bo lɛkɔ nú ye. Amɔ̌, é ɖeji dó Jehovah wu, bo kpankɔ́n lobo sɔ́ sunnu we lɛ hwlá, bo lɛ́ d’alɔ ye bɔ ye lɛkɔ yì xwé wuyɛyɛ́-afɔyɛyɛ́. (Joz. 2:4, 5, 9, 12-16) Hlaxabu yí gbè ɖɔ Jehovah wɛ nyí Mawu nǔgbo ɔ, bo ɖeji ɖɔ é na wà gbɔn ɖě bo na na tò ɔ Izlayɛli-ví lɛ. É lɔn nú xɛsiɖiɖi nú gbɛtɔ́ kaka jɛ xɛsiɖiɖi nú axɔ́su Jeliko tɔn kpo mɛ tɔn lɛ kpo jí wà nǔ dó wǔ tɔn ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é wà nǔ e é ɖó na wà é bɔ é kpo xwédo tɔn kpo gán.—Joz. 6:22, 23.
20-26 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 3-5
“Jehovah Nɔ Dó nú Nǔ E È Wà kpo Nǔɖiɖi kpo lɛ É”
it-2 63
Judɛ́ɛn
Judɛ́ɛn tɔ̀ ɔ ɖò Xù Galilée tɔn ɔ gudo, bɔ hwɛhwɛ ɔ, dò yiyi tɔn nɔ ɖò mɛtlu 1 jɛ 3 sín avla mɛ, bɔ gblo tɔn nɔ ɖò mɛtlu 27 jɛ 30 sín avla mɛ. Amɔ̌, ɖò mars jɛ mai mɛ ɔ, Judɛ́ɛn tɔ̀ ɔ nɔ gɔ́ kaka bo nɔ gbà fán, bɔ enɛ nɔ zɔ́n bɔ dò yiyi tɔn kpo gblo tɔn kpo nɔ lɛ́ jɛji. (Jo 3:15) Ðò hwe enɛ nu ɔ, awovínú ɖé wɛ é na nyí ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ, sunnu kpo nyɔnu kpo, gɔ́ nú vǐ lɛ bɔ ye na d’asá Judɛ́ɛn tɔ̀ ɔ, ɖò taji ɔ, ɖò Jeliko kpá. É nɔ w’adǎn sɔmɔ̌ bɔ agaɖanu dìn ɔ, é tlɛ dɔn mɛ e ɖò xixo wɛ lɛ é ɖé lɛ yì. É ɖò mɔ̌ có, ɖò nǔjiwǔ linu ɔ, Jehovah bló b’ɛ mɛ̀, bɔ Izlayɛli-ví lɛ gbɔn ayikúngban xúxú jí dó d’asá. (Jo 3:14-17) Xwè kanweko mɔ̌kpan gudo ɔ, nǔjiwǔ mɔ̌hun ɖé jɛ dó Elíi jí, hwenu e é kpo Elizée kpo ɖò yiyi wɛ é, bo lɛ́ jɛ ɖevo dó Elizée ɖokponɔ jí.—2Ax 2:7, 8, 13, 14.
w13 15/9 16 akpá. 17
Sɔ́ Nǔflínmɛ Jehovah Tɔn lɛ Dó Ðó Nǔ E Nɔ Víví nú We É
17 Ali tɛ nu nǔɖiɖi núwiwa lɛ ka nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ ɖeji dó Jehovah wu d’eji ɖè? Lin tamɛ dó tan e ɖɔ xó dó Akpádídó Yikúngban ɔ jí yiyi Izlayɛli-ví lɛ tɔn wu é jí. Jehovah ɖɔ nú vɔsanúxwlémawutɔ́ e hɛn akɔjijɛgbá ɔ lɛ é ɖɔ ye ni byɔ Judɛ́ɛn Tɔ̀ ɔ mɛ tlɔlɔ. É ɖò mɔ̌ có, ee togun ɔ sɛkpɔ́ tɔ̀ ɔ é ɔ, ye ɖ’ayi wu ɖɔ é gɔ́ tawun, ɖó jǐ ja tawun wutu. Nɛ̌ ye ka na wà nǔ gbɔn? Ye ka na ɖó gɔnu ɖó tɔ̀ ɔ kpá, bo nɔte nú aklunɔzán gbla gegě kaka jɛ hwenu e tɔ̀ ɔ na mɛ̀ kpò dó é wɛ à? Eǒ, ye ɖeji dó Jehovah wu bǐ mlɛ́mlɛ́, bo xwedó alixlɛ́mɛ tɔn lɛ. Etɛ mɛ enɛ ka tɔ́n kɔ dó? Tan ɔ ɖɔ: “Ee vɔsanúxwlémawutɔ́ lɛ tɛ afɔ sin ɔ mɛ lě tlolo ɔ, tɔ̀ ɔ gbò. . . . Vɔsanúxwlémawutɔ́ e hɛn akɔjijɛgbá Mawu Mavɔmavɔ tɔn lɛ nɔte ɖò ayikúngban xúxú jí, ɖò tɔ̀ ɔ tɛntin. Ye nɔte finɛ kaka bɔ togun ɔ bǐ zɔn afɔ gbɔn ayikúngban xúxú jí yì jɛ tɔ̀ ɔ gudo.” (Joz. 3:12-17) Ee Izlayɛli-ví lɛ mɔ lee tɔ̀ enɛ e ɖò adǎn jí é mɛ̀ gbɔn é ɔ, kpɔ́n lee é na ko víví nú ye sɔ é! Ðó Izlayɛli-ví lɛ ɖeji dó Jehovah wu, bo xwedó alixlɛ́mɛ tɔn lɛ wutu ɔ, é ɖò wɛn ɖɔ nǔ e ye ɖi nú Jehovah é lɛ́ syɛn d’eji.
w13 15/9 16 akpá. 18
Sɔ́ Nǔflínmɛ Jehovah Tɔn lɛ Dó Ðó Nǔ E Nɔ Víví nú We É
18 Nǔgbo wɛ ɖɔ Jehovah kún nɔ bló nǔjiwǔ mɔ̌hun lɛ nú togun tɔn ɖò égbé ó có, é ka nɔ dó nú nǔɖiɖi núwiwa yetɔn lɛ. Gbigbɔ Mawu tɔn nɔ na ye hlɔnhlɔn e sín hudo ye ɖó é bɔ ye nɔ jlá wɛnɖagbe Axɔ́suɖuto ɔ tɔn gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ. Bɔ Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn taji ɔ, ee nyí Klisu e è fɔ́n sín kú é, na ganjɛwu ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ emi na nɔ gudo nú ye ɖò azɔ̌ taji enɛ kɔn bo ɖɔ: “Hǔn, mi yì bo kplɔ́n nǔ akɔta lɛ bǐ, bonu ye ni huzu ahwanvu ce. . . . Un ɖò kpɔ́ xá mi tɛgbɛ bɛ́sín dìn kaka yì jɛ gbè e gbè gbɛ̀ ɔ na vɔ dó é.” (Mat. 28:19, 20) Kúnnuɖetɔ́ e winnya nɔ hu alǒ ma nɔ gbawǔ dó mɛ mɛ ǎ lɛ é gegě sixu ɖekúnnu ɖɔ Gbigbɔ Mawu tɔn na ye akɔ́nkpinkpan bɔ ye ɖɔ xó nú mɛ e ye ma ko tuùn ɖ’ayǐ ǎ lɛ é ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ.—Xà Ðɛhan 119:46; 2 Kɔlɛntinu lɛ 4:7.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w04 1/12 9 akpá. 2
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Jozuwée Tɔn Mɛ lɛ É
5:14, 15—Mɛ̌ ka nyí ‘ahwangán Jehovah tɔn’ ɔ bɔ mǐ nɔ lin? É cí ɖɔ ahwangán e wá dó wusyɛn lanmɛ nú Jozuwée hwenu e ye jɛ Akpádídó Yikúngban ɔ jí é kún nyí mɛ ɖevo zɛ “Xó” ɔ, ee nyí Jezu Klisu jɛ nukɔn nú hwenu e é na wá ayikúngban jí é wu ó. (Jaan 1:1; Daniyɛli 10:13) É dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ, bo lɛ́ na ganjɛwu mǐ tawun ɖɔ Jezu Klisu susunɔ ɔ ɖò kpɔ́ xá togun Mawu tɔn égbé ɖò ahwan gbigbɔ tɔn e fun wɛ ye ɖè é mɛ!
27 SEPTEMBRE–3 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 6-7
“Ðè Nukún Sín Nǔ Vɔ̌tɔ́ lɛ Jí”
w97 15/8 28 akpá. 2
Ðè Nukún Sín Nǔ Vɔ̌tɔ́ lɛ Jí!
Xwè kanweko mɔ̌kpan gudo ɔ, Izlayɛli ví e nɔ nyí Akani é jó éɖée dó bɔ nukún tɔn lɛ dɔn ɛ bɔ é fin nǔɖe lɛ ɖò toxo Jeliko tɔn e ye yí é mɛ. Mawu ɖegbe ɖɔ è ni sú kún dó nú nǔ e ɖò toxo enɛ mɛ lɛ é bǐ, bo jó nǔ e è na sɔ́ ɖó vo nú dɔkun Jehovah tɔn lɛ é kɛɖɛ dó. È gb’akpá nú Izlayɛli-ví lɛ ɖɔ: “Mi ka cɔ́ miɖée, mi ma sɔ́ nǔ e è ɖó na hɛn gblé lɛ ɖebǔ ó, é ma nyí mɔ̌ ǎ ɔ,” mi táa fɔ nǔɖe lɛ ɖò toxo ɔ mɛ. Ee Akani gbà sɛ́n é ɔ, togun Izlayɛli tɔn cí ahwan ɖò toxo Ayíi tɔn nukɔn, bɔ ye mɛ gegě kú. Akani yí gbè nú ajo e é ja é kaka cobonu è wá ɖè è gbà ǎ. Akani ɖɔ: “Ee un mɔ nǔ enɛ lɛ ɔ, ye jló mì kaka bɔ un bɛ́.” Jlǒ nukún tɔn tɔn zɔ́n bɔ è sú kún dó nú é kpo “dɔkun tɔn ɖě lɛ bǐ” kpo. (Joz. 6:18, 19; 7:1-26) Akani jló nǔ e sín sɛ́n è dó n’i é ɖò ayi tɔn mɛ.
w97 15/8 28 akpá. 2
Etɛwu È ka Na Ðó Gbè Nǔ Nyanya Tɔn?
Hwɛjijɔ e wu è ɖó na ɖó nǔwanyido ɖé sin gbè é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ é nɔ zɔ́n bɔ è nɔ nya xɛ ɖò mimɛ̌jininɔ agun ɔ tɔn jí. Mawu mímɛ́ ɖé wɛ Jehovah nyí. É byɔ ɖò mɛ e nɔ sɛn ɛ lɛ é bǐ sí ɖɔ ye ni nɔ mimɛ̌ jí ɖò gbigbɔ kpo walɔ kpo lixo. Xó tɔn e è sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛ bɔ è wlán é gb’akpá nú mɛ ɖɔ: “Mi setónú nú Mawu, vǐ e setónú ɔ ɖɔhun, bonu nǔwiwa mitɔn lɛ ni ma sɔgbe xá jlǒ e mi nɔ ɖó ɖ’ayǐ hwenu e mi lɛ́ kpò ɖò manywɛ mɛ ɔ lɛ ó. Loɔ, mi ni nyí mɛ mímɛ́ ɖò nǔwiwa mitɔn bǐ mɛ, lee Mawu e ylɔ́ mi ɔ nyí mɛ mímɛ́ gbɔn é. Nǔgbo ɔ, nǔ e è wlán dó Mawuxówema ɔ mɛ ɔ ɖɔ: ‘Mi nyí mɛ mímɛ́, ɖó mɛ mímɛ́ wɛ un nyí.’” (1 Piyɛ́ɛ 1:14-16) Enyi è ma ɖè afɔ ɖé bo jlá ninɔmɛ mɛ ɖěɖee nɔ zán walɔ blíblí alǒ nɔ wà nǔ nyanya lɛ é tɔn ɖó, alǒ ɖè ye sín agun ɔ mɛ ǎ ɔ, enɛ sixu hɛn agun ɔ blebu blí, bɔ nǔ tɔn sɔ́ na nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ ǎ.—Kpɔ́n Jozuwée wemata 7.
w10 15/4 21 akpá. 8
Ðè Nukún Sín Nǔ Vɔ̌tɔ́ lɛ Jí!
8 Klisanwun lɛ bǐ wu wɛ jlǒ nukún tɔn kpo agbaza kpo tɔn sixu wà nǔ dó. Enɛ wu ɔ, Xó Mawu tɔn dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ ɖɔ mǐ ni kplɔ́n bo nɔ gbɛ́ nǔ nú mǐɖée ɖò nǔ e mǐ nɔ kpɔ́n é kpo nǔ e nɔ jló mǐ lɛ é kpo kpáxwé. (1 Kɔ. 9:25, 27; xà 1 Jaan 2:15-17.) Nya gbejinɔtɔ́ Jɔbu tuùn kancica syɛnsyɛn e ɖò nǔ kpinkpɔn kpo jlǒ kpo tɛntin é. É ɖɔ: “Un nu alɛ xá nukún ce ɖɔ un kún na kpɔ́n ɖyɔvǐ ɖé bo na lin na ɖó xó xá ɛ ó.” (Jɔb. 31:1) Jɔbu gbɛ́ ɖɔ emi kún na ɖ’alɔ nyɔnu ɖé wu ɖò ali blíblí ɖé nu ó kɛɖɛ ǎ, loɔ, é tlɛ na yí gbè nú ayi tɔn na lin nǔ mɔ̌hun ɖé ǎ. Jezu tɛɖɛ̌ jí ɖɔ è ɖó na ɖè ayi sín linlin blíblí lɛ jí bo ɖɔ: “Mɛɖé kpɔ́n nyɔnu ɖé bo ɖò linlin wɛ na ɖóxó xá ɛ ɔ, é ko lɛ̀ aga xá nyɔnu enɛ ɖò ayi mɛ xóxó.”—Mat. 5:28.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w15 15/11 13 akpá. 2-3
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
Ðò hwexónu ɔ, hwɛhwɛ wɛ kɛntɔ́ lɛ nɔ ján gò dó toxo e è mɛ ahohó lɛlɛ̌ dó é ɖé. É na bo nyí táan ɖebǔ wɛ ahwankpá ɖé ján gò dó toxo ɖé xɔ cobo yí ɔ, é nɔ bɛ́ dɔkun toxo ɔ tɔn lɛ kaka jɛ nǔɖuɖu e kpò lɛ é jí. Amɔ̌, dobanúnǔtɔ́ dokunkun tɔn lɛ mɔ nǔɖuɖu wɔbuwɔbu ɖé ɖò dǒglin Jeliko tɔn lɛ mɛ. Biblical Archaeology Review ɖɔ d’ewu ɖɔ: “Gbɔn vo nu kozɛ́n lɛ ɔ, nǔ e è mɔ hugǎn ɖò dǒglin lɛ mɛ é wɛ nyí jinukún. . . . Ðò hwenuxó dobanúnǔ dokunkun tɔn Palestine-nu lɛ tɔn mɛ ɔ, enɛ kpé we ǎ. È sixu mɔ zɛ̌n ɖokpo alǒ we mɔ̌, amɔ̌, azɔn nukɔntɔn ɔ nɛ è mɔ jinukún b’ɛ sukpɔ́ sɔmɔ̌ nɛ.”
Sɔgbe xá tan e ɖò Biblu mɛ é ɔ, Izlayɛli-ví lɛ ɖó hwɛjijɔ ɖagbe e wu ye ma na bɛ́ jinukún Jeliko tɔn lɛ ǎ é. Jehovah ɖegbe nú ye ɖɔ ye ni ma wà mɔ̌ ó. (Joz. 6:17, 18) Sun mars jɛ mai tɔn mɛ mɔ̌ wɛ Izlayɛli-ví lɛ ján gò dó toxo ɔ, ɖò nǔkún-yiya gudo zaan hwenu e jinukún sukpɔ́ é. (Joz. 3:15-17; 5:10) Jinukún gegě e kpò ɖò Jeliko é xlɛ́ ɖɔ táan kpɛɖé jɛn Izlayɛli-ví lɛ ján gò dò é xɔ lee Biblu tinmɛ gbɔn é.
4-10 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 8-9
“Nǔ Ðěɖee Tan Gabawɔ́ɔnnu lɛ Tɔn Sixu Kplɔ́n Mǐ lɛ É”
it-1 1046
Gabawɔ́ɔn
Kancica Tɔn Xá Jozuwée. Ðò Jozuwée hwenu ɔ, Hititi lɛ, ee nyí ɖokpo ɖò akɔta Kanáanu lɛ tɔn tɛnwe e è ɖegbe ɖɔ è ni sú kún yetɔn dó lɛ é mɛ é wɛ nɔ Gabawɔ́ɔn. (Sɛ́ 7:1, 2; Jo 9:3-7) Gabawɔ́ɔnnu lɛ wɛ è nɔ lɛ́ ylɔ́ ɖɔ Amɔliti lɛ, bɔ hweɖelɛnu ɔ, é cí ɖɔ nyikɔ enɛ wɛ è dó tuùn Kanáanu lɛ bǐ na ɖò kpaa mɛ. (2Sa 21:2; jlɛ̌ dó Bǐ 10:15-18; 15:16 wu.) Gbɔn vo nú Kanáanu ɖevo lɛ ɔ, Gabawɔ́ɔnnu lɛ tuùn ɖɔ emi ɖó ahwankpá hlɔnhlɔnnɔ bɔ toxo emitɔn lɛ́ d’agba có, emi kún sixu ɖu ɖò Izlayɛli-ví lɛ jí ó, ɖó Jehovah wɛ ɖò ahwan fun dó ta yetɔn mɛ wɛ. Enɛ wu ɔ, ee è sú kún dó nú Jeliko kpo Ayíi kpo gudo é ɔ, sunnu Gabawɔ́ɔn tɔn lɛ, ee è cí ɖɔ ye lɛ́ sɔ́ toxo Hiviti tɔn atɔn ɖevo (Kefila, Beelɔti, kpo Kiliyati-Yealimu kpo) sín afɔ ɖó te lɛ é (Jo 9:17), sɛ́ mɛɖé lɛ dó Jozuwée gɔ́n ɖò Gilugalu bo na dó xò fífá kan. Afɔsɔ́ɖótetɔ́ Gabawɔ́ɔn tɔn lɛ dó awu kpo afɔkpa vúnvún lɛ kpo, bɛ́ ati xóxó lɛ kpo anyǔglo e mɛ è nɔ kɔn vɛ̌ɛn dó lɛ é xóxó tɔn e ko vún bɔ è ɖɛ̌ lɛ é kpo, kpodo wɔ̌xúxú e ko xú kaókaó bo gbà hánnyá lɛ é kpan. Ye wà mɔ̌ bo na dó xlɛ́ ɖɔ tò linlin ɖé mɛ wɛ emi gosin, hǔn, ye ɖò tò ɖěɖee jí è ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ ni ɖu ɖè lɛ é mɛ ǎ nɛ. Ye mɔ alɔ Jehovah tɔn ɖò nǔ e jɛ wá yì dó Ejipu, axɔ́su Amɔliti tɔn lɛ Sihɔni kpo Ɔgu kpo wu lɛ é mɛ. Amɔ̌, ye zán nǔnywɛ bo kɛnu dó nǔ e gbò Jeliko kpo Ayíi kpo lɛ é wu ǎ, ɖó ye sixu ɖò ‘tò e lín ɖesu’ é ɖé mɛ bo sè nǔ enɛ lɛ cobo jɛ ali enyíì ǎ. Tomɛxo Izlayɛli tɔn lɛ gbéjé kúnnuɖenú lɛ kpɔ́n bo yí gbè na, lobo jɛ akɔ xá ye ɖɔ ye na nɔ kpɔ́ xá emi.—Jo 9:3-15.
w11 15/11 8 akpá. 14
“Ma Ganjɛ Nǔnywɛ Hwiɖesunɔ Tɔn Wu Ó”
14 Ðó mǐ nyí hwɛhutɔ́ wutu ɔ, mǐ mɛ bǐ, kaka jɛ mɛxo agun tɔn e ko mɔ nǔ kpɔ́n lɛ é jí, ɖó na cɔ́ mǐɖée bo na nɔ gɔn alixlɛ́mɛ Jehovah tɔn ba hwɛ̌ cobo wá gbeta lɛ kɔn ǎ. Kpɔ́n lee Jozuwée, ee jɛ Mɔyizi tɛnmɛ é kpo tomɛxo Izlayɛli tɔn lɛ kpo wà nǔ gbɔn hwenu e Gabawɔ́ɔnnu lɛ zán bǐbi dó sɔnǔ bo vlɛ́ mɛ e gosin tò línlín ɖé mɛ é. Jozuwée kpo mɛ ɖě lɛ kpo sɔ́ kan xó ɖé byɔ Jehovah ǎ, bo yawǔ jɛ fífá sín akɔ xá Gabawɔ́ɔnnu lɛ. Jehovah tlɛ yí gbè nú akɔ enɛ có, é bló bɔ è wlán nǔ enɛ e ye wà bo ma ba alixlɛ́mɛ tɔn ǎ é dó Mawuxówema ɔ mɛ nú lè mǐtɔn.—Joz. 9:3-6, 14, 15.
w04 15/10 18 akpá. 14
“Ðisa Gbɔn Tò ɔ Bǐ Mɛ”
14 Afɔsɔ́ɖótetɔ́ enɛ lɛ ɖɔ: “Mǐ mɛsɛntɔ́ towe lɛ ɔ, tò e mɛ mǐ gosin ɔ lín ɖesu. Mawu Mavɔmavɔ, Mawu towe sín nyikɔ wɛ mǐ sè.” (Jozuwée 9:3-9) É cí ɖɔ awu yetɔn lɛ kpo nǔɖuɖu e ye hɛn lɛ é kpo xlɛ́ ɖɔ fí línlín wɛ ye gosin, amɔ̌ è na ɖɔ xó jɔ xó ɔ, kilomɛtlu 30 mɔ̌ jɛn Gabawɔ́ɔn ɖó dó Gilugalu. Jozuwée kpo gǎn lɛ kpo kúdeji ɖɔ xó jɔ xó wɛ Gabawɔ́ɔnnu lɛ ɖɔ bo jɛ akɔ xá ye kpo toxo e lɛlɛ̌ dó Gabawɔ́ɔn lɛ é kpo. Biba wɛ Gabawɔ́ɔnnu lɛ ɖè ɖɔ è ni ma sú kún yetɔn dó ó kpowun wu ye zán bǐbi enɛ à? Eǒ, é nyɔ́ wà ɔ, nǔwiwa yetɔn xlɛ́ ɖɔ ye jló ɖɔ nǔ emitɔn ni nyɔ́ Mawu Izlayɛli tɔn nukúnmɛ. Jehovah yí gbè bɔ Gabawɔ́ɔnnu lɛ “na nɔ gbò atín, ye na nɔ dun sin nú togun Izlayɛli tɔn ɔ, bo na nɔ dun sin e è na nɔ zán ɖò vɔsakpe Mawu Mavɔmavɔ tɔn ɔ kɔn é.” (Jozuwée 9:11-27) Gabawɔ́ɔnnu lɛ kpò ɖò jlǒ sɔ́ dó wà azɔ̌ e ɖè mɛ kpò lɛ é wɛ ɖò sinsɛnzɔ́ Jehovah tɔn mɛ. É cí ɖɔ ye mɛ ɖé lɛ ɖò mɛ e lɛkɔ sín Babilɔnu bo nɔ w’azɔ̌ ɖò Mawu xwégbe bo wà sinsɛnzɔ́ ɖò tɛmpli e è vɔ́ gbá é mɛ lɛ é mɛ ɖɔhun. (Ɛsidlasi 2:1, 2, 43-54; 8:20) Mǐ sixu wà nǔ ye ɖɔhun bo nɔ fífá mɛ xá Mawu, bo lɛ́ sɔ́ jlǒ dó wà azɔ̌ e tlɛ ɖè mɛ kpò lɛ é ɖò sinsɛnzɔ́ tɔn mɛ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2 523
Kan Didó Kɔ nú Mɛ
Ðò sɛ́n e Jehovah na Izlayɛli-ví lɛ é mɛ ɔ, jaguda ɖé lɛ tíìn bɔ nú è hu ye ɔ, è nɔ dó kan kɔ nú ye dó atín ɖé wu, ɖó “nu wɛ Mawu dó” ye; gbowungboji e è nɔ sɔ́ ye ɖó é nyí kpɔ́ndéwú akpágbánúmɛ tɔn ɖé. Amɔ̌, è nɔ ɖè mɛkúkú e è dó kan kɔ na é ɖé jɛte sín atín wu cobɔ zǎn nɔ kú bo nɔ ɖi i; ɖó nú è jó è dó nyi atín ɔ wu zǎn ɔ bǐ mɛ ɔ, é na hɛn ayikúngban e Mawu na Izlayɛli-ví lɛ é blí. (Sɛ́ 21:22, 23) Togun Izlayɛli tɔn nɔ xwedó sɛ́n enɛ enyi mɛ e è hu é ma tlɛ nyí Izlayɛli-ví ɖé ǎ ɔ nɛ.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
Jozuwée kpo Gabawɔ́ɔnnu lɛ Kpo
Nǔ e jɛ ɖò Jeliko lɛ é sín wɛn gbakpé akɔta ɖevo lɛ mɛ ɖò Kanáa. Axɔ́su yetɔn lɛ wá gbeta ɔ kɔn bo na zɔn kpɔ́ bo wá fun ahwan xá Izlayɛli-ví lɛ. Amɔ̌, Gabawɔ́ɔnnu lɛ kan ayixa ɖevo. Ye dó awu vúnvún lɛ bo wá Jozuwée gɔ́n bo ɖɔ: ‘Tò e lín é ɖé mɛ wɛ mǐ gosin. Mǐ sè xó dó Jehovah kpo nǔ ɖěɖee é bló nú mi ɖò Ejipu kpo Mɔwabu kpo lɛ é bǐ wu. D’akpá ɖɔ emi kún na tɔ́n ahwan mǐ ó, enɛ ɔ, mǐ na huzu mɛsɛntɔ́ towe lɛ.’
Jozuwée ɖi nǔ nú ye bo yí gbè ɖɔ emi kún na tɔ́n ahwan ye ó. Azǎn atɔn gudo ɔ, é wá mɔ ɖɔ ye kún gosin tò línlín ɖé mɛ ó. Kanáa wɛ ye gosin. Jozuwée kanbyɔ Gabawɔ́ɔnnu lɛ ɖɔ: ‘Etɛwu mi ka ɖó adingban nú mǐ?’ Ye yí gbè n’i ɖɔ: ‘Xɛsi wɛ ɖi mǐ! Mǐ tuùn ɖɔ Jehovah Mawu mitɔn ɖò ahwan fun dó ta mitɔn mɛ wɛ. Kɛnklɛn bo ma hu mǐ ó.’ Jozuwée ɖè akpá e é dó é bo jó ye dó nyi gbɛ̀.
É sɔ́ lín ǎ bɔ axɔ́su Kanáa tɔn atɔ́ɔ́n kpo ahwangɔnu yetɔn lɛ kpo gblɔ́n adǎn ɖɔ emi na tɔ́n ahwan Gabawɔ́ɔnnu lɛ. Jozuwée kpo ahwangɔnu tɔn kpo ɖi zɔnlin ɖò zǎn ɔ bǐ mɛ bo na yì hwlɛn Gabawɔ́ɔnnu lɛ. Ahwanfunfun ɔ bɛ́ ayihɔngbe tɔn zǎnzǎn tɛɛn. Kanáanu lɛ jɛ hinhɔn gbɔn fí lɛ bǐ jí. Ye hɔn yì fí ɖebǔ ɔ, Jehovah nɔ sɛ́ kɛ́njí kloklo ɖé dó bɔ é nɔ xò ye. Enɛ gudo ɔ, Jozuwée byɔ Jehovah ɖɔ é ni bló bonu hwe ɔ ni nɔte xwíi. Hwe ko nɔte mɔ̌ kpɔ́n ɖ’ayǐ ǎ, bɔ etɛwu é ka byɔ Jehovah ɖɔ é ni bló bonu nǔ ni nyí mɔ̌? Ðó é ɖeji dó Jehovah wu wutu wɛ. Hwe ɔ nɔte ɖò azǎn ɔ bǐ jí kaka bɔ Izlayɛli-ví lɛ ɖu ɖò axɔ́su Kanáa tɔn lɛ kpo ahwangɔnu yetɔn lɛ kpo jí.
“Enyi xó mitɔn nyí ‘ɛɛn’ hǔn, ni nyí ‘ɛɛn’, é ka nyí ‘eǒ’ hǔn, ni nyí ‘eǒ’. Nǔ e mi nɔ xwlé d’eji ɔ bǐ ɔ, awoví gɔ́n wɛ é gosin.”—Matie 5:37
Nǔkanbyɔ lɛ: Etɛ Gabawɔ́ɔnnu lɛ ka bló dó cyɔn alɔ yeɖée jí? Nɛ̌ Jehovah ka d’alɔ Izlayɛli-ví lɛ gbɔn? Jozuwée 9:1–10:15
11-17 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 10-11
“Jehovah Fun Ahwan Dó Izlayɛli-Ví lɛ Takúnmɛ”
it-1 48
Adoni-Sedɛki
É wɛ nyí axɔ́su Jeluzalɛmu tɔn hwenu e Izlayɛli yí Akpádídó Yikúngban ɔ é. Adoni-Sedɛki xò kpóɖó nú axɔ́suɖuto kpɛví ɖevo lɛ ɖò gbadahweji Judɛ́ɛn tɔ̀ ɔ tɔn bo na dó gbò kpò nyi ali jí nú Jozuwée sín ahwankpá e ɖò ɖuɖeji ɖó wɛ lɛ é. (Jo 9:1-3) É ɖò mɔ̌ có, Hiviti ví e nɔ nɔ Gabawɔ́ɔn lɛ é jɛ fífá sín akɔ xá Jozuwée. Bonu mɛ ɖevo lɛ ni ma lɛ́ gosin ye jí bo yì jɛ kɛntɔ́ yetɔn jí ó wutu ɔ, Adoni-Sedɛki xò ahwankpá tɔn kplé ɖó kpɔ́ xá axɔ́su Amɔliti lɛ tɔn ɛnɛ bɔ ye ján gò dó Gabawɔ́ɔn bo tɔ́n ahwan ɛ. Jozuwée hwlɛn Gabawɔ́ɔnnu lɛ ɖò ali jiwǔ ɖé nu, bo ɖu ɖò ahwankpá e xò yeɖée kplé lɛ é jí, bɔ axɔ́su atɔ́ɔ́n lɛ hɔn yì Makeda fí e ye yì ján cí sóxo ɖé mɛ ɖè é. Jozuwée ɖesunɔ hu Adoni-Sedɛki kpo axɔ́su ɛnɛ ɖě lɛ kpo ɖò ahwankpá tɔn nukɔn, bo dó kan kɔ nú ye dó atín wu. È wá bɛ́ cyɔ yetɔn lɛ kɔn nyi sóxo ɔ mɛ fí e ye ko hɔn hwlá cí ɖ’ayǐ é, bɔ é huzu yɔdo yetɔn.—Jo 10:1-27.
it-1 1028
Kɛ́njí
Jehovah zán. Kɛ́njí nyí ɖokpo ɖò ahwanfunnú e Jehovah zán hweɖelɛnu bonu xó tɔn na dó jɛnu, bo lɛ́ ɖè hlɔnhlɔn tɔn ɖaxó ɔ xlɛ́ lɛ é mɛ. (Ðɛ 148:1, 8; Eza 30:30) Azɔn nukɔntɔn e è ɖɔ xó tɔn é wɛ nyí hwenu e awě tɛnwegɔ́ ɔ xò Ejipu hwexónu tɔn é, kɛ́njí ɖaxó ɖé hɛn jinukún lɛ gblé, mu atín lɛ, bo hu gbɛtɔ́ kpo kanlin kpo e ɖò gle mɛ lɛ é, é ka wà nǔɖe nú Izlayɛli-ví e ɖò Gocɛni lɛ é ǎ. (Tí 9:18-26; Ðɛ 78:47, 48; 105:32, 33) Nukɔnmɛ ɖò Akpádídó Yikúngban ɔ jí hwenu e Izlayɛli-ví lɛ, ɖò alixlɛ́mɛ Jozuwée tɔn glɔ́, wá dó alɔ Gabawɔ́ɔnnu e axɔ́su Amɔliti lɛ tɔn atɔ́ɔ́n xò yeɖée kplé bo gblɔ́n adǎn nú ye lɛ é ɔ, Jehovah zán kɛ́njí ɖaxó ɖé dó xò Amɔliti lɛ. Mɛ e kɛ́njí hu ɖò ninɔmɛ enɛ mɛ é hugǎn mɛ e Izlayɛli-ví lɛ ɖesu hu lɛ é.—Jo 10:3-7, 11.
w04 1/12 11 akpá. 1
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Jozuwée Tɔn Mɛ lɛ É
10:13—Nɛ̌ nǔ mɔ̌hun ka sixu jɛ gbɔn? “Nǔɖe gló Mawu Mavɔmavɔ,” Gbɛɖotɔ́ e dá jǐ kpo dò kpo é wɛ à? (Bǐbɛ̌mɛ 18:14) Enyi Jehovah jló ɔ, é hɛn ɔ, é na ɖ’alɔ lee ayikúngban ɔ nɔ lɛlɛ̌ gbɔn é jí, bɔ é na cí ɖɔ hwe kpo sun kpo ɖò tɛndo ɖokpo ɔ mɛ wɛ ɖɔhun nú mɛ ɖěɖee ɖò kpinkpɔn wɛ lɛ é. Alǒ, é sixu jó ayikúngban kpo sun kpo dó bɔ ye na kpò ɖò lɛlɛ̌ wɛ lee é ko nɔ nyí gbɔn ayǐvɔ̌gbe é ɖɔhun, cobo ka na bló bɔ gǎ weziza tɔn e hwesivɔ kpo sun kpo nɔ da é na kpò ɖò te bɔ è na kpò ɖò weziza yetɔn mɔ wɛ. Ðebǔ wɛ é na bo nyí ɔ, “azǎn mɔ̌hunkɔtɔn ɖě ko tíìn kpɔ́n ɖ’ayǐ” ɖò hwenuxó gbɛtɔ́ tɔn mɛ ǎ.—Jozuwée 10:14.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w09 15/3 32 akpá. 5
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
Ðó Biblu kɛnu dó wema ɖé lɛ wu bɔ ye lɛ́ nyí alɔdlɛndónǔ e è sixu zán lɛ é kpowun ko kpé bɔ è na ɖɔ ɖɔ Mawu wɛ sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛ bɔ è wlán ye ǎ. É ɖò mɔ̌ có, Jehovah Mawu cyɔn alɔ nǔwlanwlán e ɖò “xó e Mawu mǐtɔn ɖɔ ɔ” mɛ lɛ é bǐ jí bɔ ye “na nɔ ayǐ kaka sɔyi.” (Eza. 40:8) Nǔgbo ɔ, nǔ e Jehovah yí gbè bɔ ye ɖò wema Biblu tɔn 66 e mǐ ɖó lɛ é mɛ lɛ é kɛɖɛ ko kpé bɔ mǐ ‘na ɖò gbesisɔmɛ titewungbe, bɔ nǔ e mǐ na dó wà nǔ ɖagbe bǐ na ɔ bǐ na ɖò así mǐtɔn.’—2 Tim. 3:16, 17.
18-24 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 12-14
“Nɔ Gbeji nú Jehovah kpo Ayi Towe Bǐ Kpo”
w04 1/12 12 akpá. 2
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema Jozuwée Tɔn Mɛ lɛ É
14:10-13. Kalɛbu ko ɖó xwè 85 có, é byɔ ɖɔ emi na wà azɔ̌ syɛnsyɛn e byɔ ɖɔ è na nya mɛ e ɖò Eblɔ́n gbé jí lɛ é. Anaki ví lɛ wɛ nɔ nɔ gbě nɛ jí, gbɛtɔ́ sakasaka lɛ wɛ nú ye. Kpo alɔdó Jehovah tɔn kpo ɔ, ahwanfuntɔ́ alɔsekpɛ́nnanɔ enɛ ɖu ɖeji, bɔ Eblɔ́n wá huzu toxo bibɛtɛn tɔn ɖé. (Jozuwée 15:13-19; 21:11-13) Kpɔ́ndéwú Kalɛbu tɔn dó wusyɛn lanmɛ nú mǐ ɖɔ mǐ kún ɖó na nɔ ɖi xɛsi nú azɔ̌ yɛhwexɔ́suɖuto ɔ tɔn e vɛwǔ lɛ é ó.
w06 1/10 18 akpá. 11
Nǔɖiɖi kpo Xɛsiɖiɖi nú Mawu kpo Zɔ́n Bɔ Ye Gbó Adɔ
11 Nǔɖiɖi mɔ̌hun nɔ fɔ́n bo nɔ ɖò jijɛji wɛ. Enyi mǐ nɔ zán gbɛ̀ sɔgbe xá nǔgbo ɔ, mǐ nɔ “ɖɔ́” lè e ɖ’emɛ lɛ é, bo nɔ ‘mɔ’ xósin nú ɖɛ mǐtɔn lɛ, bɔ nú mǐ lɛ́ mɔ bonu Jehovah ɖò ali xlɛ́ mǐ wɛ ɖò gbɛzán mǐtɔn sín akpáxwé ɖevo lɛ wɛ ɔ, nǔɖiɖi enɛ nɔ jɛji. (Ðɛhan 34:9; 1 Jaan 5:14, 15) Mǐ sixu kúdeji ɖɔ ee Jozuwée kpo Kalɛbu kpo ɖɔ́ ɖagbewiwa Jehovah tɔn kpɔ́n é ɔ, nǔɖiɖi yetɔn lɛ́ jɛji. (Jozuwée 23:14) Kpɔ́n nǔ elɔ lɛ: Izlayɛli-ví lɛ flú nú xwè 40 ɖò gbetótló mɛ có, yedɛɛ lɛ gán lee Mawu ko dó akpá tɔn nú ye gbɔn é. (Kɛ́nsísɔ́ 14:27-30; 32:11, 12) Ye w’azɔ̌ syɛnsyɛn ɖé ɖò xwè ayizɛ́n e ye zán dó fun ahwan bo yí Kanáa lɛ é vlamɛ. Wǎgbɔ tɔn ɔ, ye dɔ́ji, lanmɛ yetɔn ɖò ganji, bo tlɛ lɛ́ wá yí gǔ yeɖesunɔ tɔn lɛ. É ɖò wɛn ɖɔ Jehovah nɔ dó nú mɛ e nɔ sɛn ɛ kpo gbejininɔ kpo, kpodo akɔ́nkpinkpan kpo lɛ é!—Jozuwée 14:6, 9-14; 19:49, 50; 24:29.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 1032
Gebali
Jehovah slɛ́ “ayikúngban Gebali tɔn ɔ” dó ayikúngban e Izlayɛli-ví lɛ na yí ɖò Jozuwée hwenu lɛ é mɛ. (Jo 13:1-5) Nǔdindɔn ɖé lɛ xlɛ́ nǔ vo dó xó enɛ wu bo ɖɔ nǔ kún nyí mɔ̌ ó, ɖó toxo Gebali tɔn ɖò zɔ tawun ɖò kaka totaligbé Izlayɛli tɔn, (é ɖó kilomɛtlu 100 mɔ̌ dó totaligbé Dan tɔn) bɔ é cí ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ kún kpa acɛ d’eji kpɔ́n gbeɖé ó ɖɔhun. Akɔwé Biblu tɔn ɖé lɛ lin ɖɔ akpa wɛ jɛ nǔwlanwlán Ebléegbe tɔn ɔ wu ɖò wemafɔ enɛ kɔn, lé ɖ’ayǐ ɔ, lě wɛ è nɔ xà gbɔn: “ayikúngban e ɖò Libáan kpá é,” alǒ ‘kaka yì dogbó Gebali tɔn lɛ kpá.’ É ɖò mɔ̌ có, è ɖó na lɛ́ ɖ’ayi wu ɖɔ akpá e Jehovah dó ɖò Jozuwée 13:2-7 mɛ lɛ é byɔ ɖɔ Izlayɛli-ví lɛ ɖó na tó setónú n’i hwɛ̌ cobɔ é na jɛnu. Enɛ wu ɔ, é sixu nyí tónúmase Izlayɛli-ví lɛ tɔn wu wɛ ye ma kpéwú bo yí Gebali gbeɖé ǎ.—Kpɔ́n Jo 23:12, 13.
25-31 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JOZUWÉE 15-17
“Nya Xɛ Ðò Gǔ Xɔ Akwɛ Towe Jí”
it-1 1101 akpá. 2
Eblɔ́n
Ee Izlayɛli-ví lɛ ɖò yiyi wɛ bo jɛ tofɔligbé Kanáa tɔn é ɔ, ye hu mɛ e ɖò Eblɔ́n lɛ é kpo axɔ́su yetɔn kpo (é ɖò wɛn ɖɔ é wɛ jɛ Hoxamu tɛnmɛ). (Jo 10:36, 37) Amɔ̌, Izlayɛli-ví lɛ ɖu ɖò Kanáanu lɛ jí ɖò alixlɛ́mɛ Jozuwée tɔn glɔ́ có, é cí ɖɔ ye kún yawǔ bɛ́ sɔja lɛ ɖó finɛ bonu ye na nya xɛ ɖò ayikúngban e yí lɛ é jí ó ɖɔhun. É ɖò wɛn ɖɔ hwenu e Izlayɛli-ví lɛ ɖò ahwan fun ɖò fí ɖevo wɛ é ɔ, Anaki ví lɛ lɛ́vɔ wá jɛ agban dó ayikúngban Eblɔ́n tɔn jí, bɔ enɛ zɔ́n bɔ Kalɛbu (alǒ Judáa ví lɛ ɖò alixlɛ́mɛ Kalɛbu tɔn glɔ́) ɖó na lɛ́ nya ye azɔn ɖevo cobo na yí ayikúngban lɛ sín ye sí. (Jo 11:21-23; 14:12-15; 15:13, 14; Hwɛ 1:10) Ðò bǐbɛ̌mɛ ɔ, Kalɛbu e gosin akɔta Judáa tɔn mɛ é wɛ è sɔ́ Eblɔ́n na, amɔ̌ ɖò nukɔnmɛ ɔ, é wá nyí toxo ɖeɖóvo ɖé bo nyí ɖokpo ɖò toxo bibɛtɛn tɔn lɛ mɛ. É lɛ́ nyí toxo vɔsanúxwlémawutɔ́ lɛ tɔn ɖé. Amɔ̌ Kalɛbu wɛ ɖu “toxo ɔ [Eblɔ́n] sín ayikúngban lɛ kpodo gletoxo tɔn lɛ kpo” sín gǔ.—Jo 14:13, 14; 20:7; 21:9-13.
it-2 1097
Azɔ̌ Syɛnsyɛn Ðiɖó Kɔ Jí nú Mɛ
É ɖó wɛn ɖɔ “azɔ̌ syɛnsyɛn” ɖiɖó kɔ jí nú mɛ (Ebl., mas) gbakpé ɖò Biblu sín táan mɛ. Hwɛhwɛ ɔ, mɛ e è wlí kannumɔ yetɔn lɛ é wɛ è nɔ ɖó azɔ̌ syɛnsyɛn mɔ̌hun lɛ kɔ jí na. (Sɛ́ 20:11; Jo 16:10; 17:13; Ɛst 10:1; Eza 31:8; Gbɛ 1:1) Hwenu e Izlayɛli-ví lɛ nyí kannumɔ ɖò Ejipu bɔ è ɖó azɔ̌ syɛnsyɛn kɔ jí nú ye, bo ɖó gǎn alǎnnúwatɔ́ lɛ nú ye bɔ ye nɔ ɖò ye cɔ́ wɛ é ɔ, ye gbá toxo Pitɔmu kpo Hlamusɛsi kpo tɔn lɛ. (Tí 1:11-14) Gudo mɛ hwenu e Izlayɛli-ví lɛ yì Akpádídó Yikúngban ɔ jí é ɔ, ye setónú nú gbè e Jehovah ɖè nú ye bo ɖɔ ye ni nya Kanáanu lɛ bǐ bo sú kún dó nú ye é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, ye sɔ́ ye dó ɖó kannumɔ lɛ bo ɖó azɔ̌ syɛnsyɛn lɛ kɔ jí nú ye. Nǔ nyanya e mɛ é tɔ́n kɔ dó é wɛ nyí ɖɔ enɛ dɔn Izlayɛli-ví lɛ bɔ ye jɛ vodun sɛn jí. (Jo 16:10; Hwɛ 1:28; 2:3, 11, 12) Axɔ́su Salomɔ́ɔ kpò ɖò takwɛ yí ɖò kúnkan Kanáanu lɛ tɔn sí wɛ ɖó azɔ̌ syɛnsyɛn e ye nɔ wà lɛ é wu; ye wɛ nyí Amɔliti lɛ, Hititi lɛ, Pɛliziti lɛ, Hiviti lɛ, kpo Jebuzinu lɛ kpo.—1Ax 9:20, 21.
it-1 390 akpá. 4
Kanáa
Nǔgbo wɛ ɖɔ Kanáanu gegě kpéwú bo gán bo jó yeɖée hwenu e Izlayɛli-ví lɛ yí tó yetɔn wósúwósú lɛ é ǎ có, è sixu ɖɔ ɖɔ Jehovah na “ayikúngban e sín akpá [é] dó nú tɔ́gbó yetɔn lɛ . . . bǐ ye,” ɖɔ é na ye “ayi jɛ ayǐ gbɔn dogbó yetɔn lɛ bǐ jí,” ɖɔ “akpá e Mawu Mavɔmavɔ dó nú Izlayɛli togun ɔ lɛ, bǐ wɛ é ɖè. É gɔn ɖebǔ ɖè ǎ.” (Jo 21:43-45) Kɛntɔ́ ɖěɖee lɛlɛ̌ dó Izlayɛli-ví lɛ é bǐ wɛ nɔ ɖò síjá jí bo wà nǔ vo ɖé nú ye ɖò ayijayǐ kpáxwé ǎ. Mawu ko ɖɔ jɛ nukɔn ɖ’ayǐ ɖɔ “kpɛɖé kpɛɖé” wɛ emi na nya Kanáanu lɛ, bonu gběkanlin lɛ ni ma wá gɔ́ ayikúngban e jí mɛɖé ma ɖè ǎ lɛ é ajijimɛ ó. (Tí 23:29, 30; Sɛ́ 7:22) Kanáanu lɛ ɖó ahwanfunnu ɖaxó ɖaxó lɛ, kaka jɛ ahwankɛkɛ e è sɔ́ gan dó bló na lɛ é jí có, enyi Izlayɛli-ví lɛ ma kpéwú bo yí ayikúngban lɛ ɖě ǎ ɔ, è na ɖɔ Jehovah gɔn akpá tɔn lɛ ɖě ɖè wutu wɛ nǔ nyí mɔ̌ ǎ. (Jo 17:16-18; Hwɛ 4:13) É nyɔ́ wà ɔ, tan ɔ xlɛ́ ɖɔ ɖuɖeji kpɛ e Izlayɛli-ví lɛ ma ɖó ǎ é ɔ, gbejimanɔ yetɔn wu wɛ é sín.—Kɛ́ 14:44, 45; Jo 7:1-12.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w15 15/7 32
A ka Tuùn À?
Zungbó ka sukpɔ́ ɖò Izlayɛli hwexónu tɔn ɔ lee é cí ɖɔ Biblu nɔ ɖɔ gbɔn é à?
Biblu ɖɔ ɖɔ zungbó kpo atín kpo “sukpɔ́” ɖò Akpádídó Yikúngban ɔ sín awa ɖé lɛ jí. (1 Ax 10:27; Joz. 17:15, 18) É ɖò mɔ̌ có, enyi nǔxokpɔntɔ́ lɛ mɔ lee è ko gbò atín gbɔn kamɛ gomɛ ɖò ayikúngban ɔ jí gbɔn é ɖò égbé ɔ, ye sixu lin ɖɔ nǔ ka nyí mɔ̌ kpɔ́n nǔgbo dóo à jí.
Wema Life in Biblical Israel tinmɛ ɖɔ “zungbó sukpɔ́ ɖò Izlayɛli hwexónu tɔn ɔ hugǎn lee é ɖè gbɔn ɖò égbé é.” Atín pin d’Alep (Pinus halepensis), chêne de Palestine (Quercus calliprinos), kpo térébinthes kpo (Pistacia palaestina) wɛ è nɔ mɔ hugǎn ɖò fí e yì jǐ lɛ é. Sikomɔ́ɔtín (Ficus sycomorus) sukpɔ́ tawun ɖò Cefela, xá ɖé wɛ bɔ só sukpɔ́ ɖò finɛ, bo ɖò kplékplé só lɛ kpo Xutó Mɛditɛlanɛ́ɛ tɔn kpo tɛntin.
Wema Plants of the Bible ɖɔ ɖɔ fí ɖé lɛ ɖò Izlayɛli égbé bɔ atín ɖebǔ kún sɔ́ ɖò ye jí ó. Etɛ ka zɔ́n bɔ nǔ nyí mɔ̌? Wema ɔ tinmɛ ɖɔ kpɛɖé kpɛɖé wɛ nǔ nyí mɔ̌ bo ɖɔ: “Gbɛtɔ́ lɛ nɔ gbò atín lɛ, taji ɔ, bo na dó gbló ada nú fí e ye nɔ lɛ̀ gle gbɔn lɛ é kpo fí e ye nɔ nyi kanlin gbɔn lɛ é kpo, ye nɔ lɛ́ wà mɔ̌ bo na dó mɔ azɔ̌wanú e ye na dó gbá xɔ na lɛ é kpo nakí kpo.”