2. Paralipomenon

20 A poté se stalo, že proti Jehošafatovi válečně přitáhli+ synové Moaba+ a synové Ammona+ a s nimi někteří z Ammonim.*+ 2 Lidé tedy přišli a pověděli [to] Jehošafatovi a řekli: „Přitáhl proti tobě velký zástup z kraje od moře,* z Edomu;*+ a jsou tam v Chacacon-tamaru, což je En-gedi.“+ 3 Na to Jehošafat dostal strach+ a zaměřil svůj obličej k pátrání po Jehovovi.+ Vyhlásil tedy pro celou Judu půst.+ 4 Nakonec se ti z Judy sebrali, aby se dotazovali Jehovy.+ Dokonce ze všech judských měst se přišli radit s Jehovou.+

5 Nato Jehošafat vstal ve sboru* Judy a Jeruzaléma v Jehovově domě+ před novým nádvořím+ 6 a přistoupil k tomu, aby řekl:+

„Jehovo, BOŽE našich praotců,+ což nejsi Bohem v nebesích+ a což nepanuješ nade všemi královstvími národů+ a není ve tvé ruce síla a moc, takže proti tobě nikdo neobstojí?+ 7 Nezahnal jsi ty sám, náš Bože,+ obyvatele této země před svým lidem Izraelem+ a nedal+ jsi ji pak semeni Abrahama, který tě miloval,*+ na neurčitý čas? 8 A usídlili se v ní a přistoupili k tomu, aby ti v ní postavili svatyni pro tvé jméno+ a řekli: 9 ‚Kdyby snad na nás přišlo neštěstí,+ meč, nepříznivý soud nebo mor+ nebo hladomor,+ postavme se před tímto domem+ a před tebou (neboť tvé jméno+ je v tomto domě), abychom k tobě křičeli o přispění ze své tísně, a kéž slyšíš a zachráníš.‘+ 10 A nyní hle, synové Ammona+ a Moab+ a hornatý kraj Seir,+ do nichž jsi nedovolil Izraeli vpadnout, když vycházeli z egyptské země, ale odvrátili se od nich a nevyhladili je,+ 11 ano, tady se nám odměňují+ tím, že přicházejí, aby nás vyhnali z tvého vlastnictví, které jsi nám dal vlastnit.+ 12 Bože náš, nevykonáš nad nimi soud?+ V nás totiž není síla před tímto velkým zástupem, který táhne proti nám;+ a sami nevíme, co bychom měli dělat,+ ale naše oči [směřují] k tobě.“+

13 Všichni ti z Judy celou dobu stáli před Jehovou,+ dokonce i jejich maličcí,+ jejich manželky a jejich synové.

14 A pokud jde o Jachaziela, syna Zecharjáše, syna Benajáše, syna Jeiela, syna Mattanjáše, Levitu ze synů Asafa,+ spočinul na něm uprostřed sboru Jehovův duch.+ 15 Řekl tudíž: „Dávejte pozor, celý Judo a obyvatelé Jeruzaléma a králi Jehošafate! Tady je to, co vám řekl Jehova: ‚Nebojte se+ ani se neděste kvůli tomuto velkému zástupu; bitva totiž není vaše, ale Boží.+ 16 Zítra sejděte proti nim. Vystupují tamhle průsmykem Cic; a jistě je najdete na konci říčního údolí před pustinou Jeruel. 17 V tomto případě nebudete muset bojovat.+ Zaujměte své postavení, zastavte se+ a vizte Jehovovu záchranu+ ve váš prospěch. Judo a Jeruzaléme, nebojte se ani se neděste.+ Zítra proti nim* vytáhněte, a Jehova bude s vámi.‘“+

18 Jehošafat se ihned hluboce poklonil tváří k zemi+ a celý Juda a obyvatelé Jeruzaléma padli před Jehovou, aby vzdali Jehovovi poctu.+ 19 Potom Levité+ ze synů Kehatovců+ a ze synů Korachovců+ vstali, aby chválili Jehovu, BOHA Izraele, mimořádně silným hlasem.+

20 A přistoupili k tomu, aby ráno časně vstali a vyšli do pustiny+ Tekoa.+ A jak vycházeli, Jehošafat se postavil a potom řekl: „Slyšte mě, Judo a obyvatelé Jeruzaléma!+ Uvěřte+ Jehovovi, svému Bohu, abyste se prokázali [mít] dlouhé trvání. Uvěřte jeho prorokům,+ a tak se prokažte [jako] úspěšní.“

21 Poradil se+ dále s lidem a rozmístil zpěváky+ Jehovovi a ty, kdo obětovali chválu,+ ve svatém ozdobení,+ jak vycházeli před ozbrojenci+ a říkali: „Vzdejte chválu Jehovovi,+ neboť jeho milující laskavost* je na neurčitý čas.“+

22 A v čase, kdy vyrazili s radostným voláním a chválou, Jehova postavil muže do zálohy+ proti synům Ammona, Moaba a hornatého kraje Seiru, kteří vcházeli do Judy, a tloukli jeden druhého.+ 23 A synové Ammona a Moaba přistoupili k tomu, aby se postavili proti obyvatelům hornatého kraje Seiru,+ aby je zasvětili zničení a vyhladili je; a jakmile skoncovali s obyvateli Seiru, pomohli si navzájem ke svému vlastnímu zničení.+

24 Ale pokud jde o Judu, ten přišel ke strážní věži pustiny.+ Když obrátili obličej k tomu zástupu, hle, tady byli, jejich mrtvoly padlé na zemi,+ aniž někdo unikl. 25 Jehošafat a jeho lid tedy přišli vydrancovat od nich kořist+ a našli mezi nimi hojnost zboží i oblečení* a žádoucích předmětů; a svlékali je pro sebe, až už víc nemohli unést.+ A drancovali kořist tři dny, neboť byla hojná. 26 A čtvrtý den se shromáždili v nížině Beraka, neboť tam žehnali Jehovovi.+ Proto pojmenovali+ to místo nížina Beraka* — až dodnes.

27 Potom se všichni muži z Judy a Jeruzaléma vrátili s Jehošafatem v čele, aby se s radováním vrátili do Jeruzaléma, neboť Jehova způsobil, aby se radovali nad svými nepřáteli.+ 28 Přišli tedy do Jeruzaléma se strunnými nástroji+ a s harfami+ a s trubkami+ k Jehovovu domu.+ 29 A na všech královstvích zemí spočinul děs+ před Bohem, když slyšeli, že Jehova bojoval proti nepřátelům Izraele.+ 30 Tak nebyla Jehošafatova královská říše vyrušována a jeho Bůh mu dále dával odpočinek všude kolem.+

31 A Jehošafat+ dál vládl nad Judou. Bylo mu třicet pět let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Azuba,+ dcera Šilchiho. 32 A stále chodil cestou svého otce Asy+ a neodbočoval od ní, takže činil to, co bylo správné v Jehovových očích.+ 33 Jen výšiny+ nezmizely; a lid ještě nepřipravil své srdce pro BOHA svých praotců.+

34 Pokud jde o ostatní Jehošafatovy záležitosti, první a poslední, jsou zapsány tam mezi slovy Jehua,+ syna Chananiho,+ jež byla vsunuta do Knihy+ izraelských králů. 35 A poté měl judský král Jehošafat spolek s izraelským králem Achazjášem,+ který jednal ničemně.+ 36 Učinil ho tedy svým společníkem při výrobě lodí, aby pluly do Taršiše,+ a lodě vyráběli v Ecjon-geberu.+ 37 Avšak Eliezer, syn Dodavahua z Mareši, mluvil prorocky proti Jehošafatovi a řekl: „Jelikož jsi měl spolek s Achazjášem,+ Jehova jistě rozbije tvá díla.“+ Lodě tudíž ztroskotaly+ a neuchovaly si sílu plout do Taršiše.+