Lidé se další den vrátili na místo, kde jim dal Ježíš najíst. Ale Ježíš a apoštolové už tam nebyli. Lidé proto nastoupili na lodě a odpluli ho hledat do Kafarnaa. (Jan 6:22–24) Proč to udělali? Chtěli se dozvědět víc o Božím království? Ne. Šlo jim hlavně o jídlo. Jak to víme? Všimni si, co se stalo, když lidé našli Ježíše u Kafarnaa. Otevřeně jim řekl, že přišli jenom proto, aby se mohli zase najíst. Upozornil je, že i když se při tom zázraku „dosyta najedli chleba“, byl to „pokrm, který pomíjí“. A vybídl je, aby se snažili získat „pokrm, který je trvalý a dává věčný život“. (Jan 6:27) Ježíš jim řekl, že takový pokrm jim nabízí jeho Otec. w24.12 5 ¶8, 9

Bratři, abyste byli dobrými učiteli, musíte svoje myšlenky zakládat na Bibli, ať už je říkáte z pódia, nebo někomu radíte soukromě. Do hloubky si studujte Bibli a naše publikace. (Přísl. 15:28) Všímejte si při tom, jak by se daly jednotlivé verše správně uplatnit. A při vyučování se co nejvíc snažte působit na srdce svých posluchačů. Taky se zkušených starších ptejte, co byste měli zlepšit, a uplatněte to. (1. Tim. 5:17) Starší musí svoje bratry a sestry umět povzbuzovat. Taky je ale musí někdy usměrnit, nebo dokonce pokárat. Vždycky ale musí být laskaví. Pokud jsi citlivý, máš bratry a sestry rád a to, co říkáš, zakládáš na Božím Slově, budeš dobrý učitel. Budeš totiž napodobovat Velkého učitele, Ježíše. (Mat. 11:28–30; 2. Tim. 2:24) w24.11 24 ¶16

Jehovu můžeme oslavovat tím, co o něm říkáme. Svůj lid vybízí, abychom mu zpívali, chválili jeho jméno, vyprávěli „dobrou zprávu o záchraně od něj“ a taky vyprávěli „mezi národy o jeho slávě“. (Žalm 96:1–3) Přesně takhle můžeme našeho nebeského Otce oslavovat. (Sk. 4:29) Jehovu můžeme oslavovat taky tím, že mu dáváme to, co máme. Jeho služebníci to tak dělali vždycky. (Přísl. 3:9) Třeba Izraelité dávali příspěvky na stavbu a údržbu chrámu. (2. Král. 12:4, 5; 1. Par. 29:3–9) Věrní učedníci zase Ježíšovi a jeho apoštolům sloužili „ze svých prostředků“. (Luk. 8:1–3) A první křesťané organizovali humanitární pomoc pro svoje bratry a sestry, kteří byli v nouzi. (Sk. 11:27–29) I my dneska Jehovu můžeme oslavovat svými dobrovolnými dary. w25.01 4 ¶8; 5 ¶11