Jehova to může dnes zařídit tak, že nás podpoří někdo z rodiny, přátel nebo sborových starších. Jenže když jsme na dně, možná nechceme nikoho vidět. Chceme, aby nás druzí nechali být. Taková reakce je normální. Ale co můžeme dělat, aby nám byl Jehova oporou? I když bys byl nejradši sám, bojuj proti tomu. Když se izolujeme, náš úhel pohledu se často zužuje a my začínáme myslet jenom na sebe a svoje problémy. Kvůli tomu možná nebudeme dělat zrovna nejlepší rozhodnutí. Samozřejmě každý z nás potřebuje být někdy sám, hlavně když zažil nějakou tragédii. Ale kdybychom se druhým vyhýbali delší dobu, mohli bychom od sebe odstrkovat právě tu pomoc, kterou nám Jehova nabízí. A tak pomoc od rodiny, přátel a starších přijímej. Vnímej je jako oporu, kterou ti dává Jehova. (Přísl. 17:17; Iz. 32:1, 2) w24.01 24 ¶12, 13

Nazirejci slíbili, že si nebudou stříhat vlasy. Byl to způsob, jak ukázat, že jsou Jehovovi úplně podřízení. Je smutné, že v některých obdobích izraelských dějin si lidé nazirejců nevážili a nepodporovali je. Takže někdy to muselo chtít pořádný kus odvahy, aby se nazirejec svého slibu držel a dokázal se od druhých lišit. (Amos 2:12) Rozhodli jsme se dělat to, co si přeje Jehova, a tak se od lidí kolem nás taky lišíme. Když máme v práci nebo ve škole říct, že jsme svědkové Jehovovi, chce to odvahu. A s tím, jak jdou názory a chování v tomhle světě od desíti k pěti, bude pro nás pravděpodobně ještě těžší žít podle Bible a mluvit s druhými o dobré zprávě. (2. Tim. 1:8; 3:13) Nikdy ale nezapomeň, že když jsi odvážný a lišíš se od těch, kdo Jehovovi neslouží, děláš mu tím velkou radost. (Přísl. 27:11; Mal. 3:18) w24.02 16 ¶7; 17 ¶9

Vezmi si, jak rozmanitý byl sbor v Římě. Nebyli tam jenom Židé, kteří se odmalička učili poslouchat Mojžíšův zákon, ale i lidé z jiných národů, kteří pocházeli z úplně odlišného prostředí. Někteří křesťané byli podle všeho otroci, zatímco jiní byli svobodní. Někteří možná otroky dokonce vlastnili. Jak mohli křesťané tyhle rozdíly překonat a mít jeden druhého čím dál radši? Apoštol Pavel je vybídl: „Navzájem [se] přijímejte.“ Co tím myslel? Slovo přeložené jako „přijímat“ znamená chovat se k někomu laskavě nebo pohostinně, třeba ho pozvat k sobě domů nebo ho přijmout do svého okruhu přátel. Například Filemonovi Pavel řekl, aby se ke svému uprchlému otroku Onesimovi zachoval hezky. Napsal mu: „Přijmi ho tak, jako bys přijal mě.“ (Filem. 17) A Priscilla a Aquila se ujali Apolla, který toho o křesťanství věděl míň než oni, a „vzali ho k sobě“. (Sk. 18:26) Tihle křesťané nedovolili, aby je rozdíly rozdělily, ale byli si blízcí. w23.07 6 ¶13