Středa 7. října
Pamatujte na ty, kdo vás vedou a kdo vám předali Boží slovo. (Hebr. 13:7)
Pokaždé když Jehova dá svému lidu nějaký úkol, přeje si, aby to probíhalo organizovaně. (1. Kor. 14:33) Třeba dobrá zpráva se má kázat po celé zemi. (Mat. 24:14) Jehova pověřil Ježíše, aby tuhle práci vedl. A on se postaral, aby se dělala organizovaně. V prvním století byl v Jeruzalémě vedoucí sbor, který tvořili apoštolové a starší. Taky na různých místech vznikaly sbory, ve kterých byli jmenováni starší, aby je vedli. (Sk. 14:23) Když vedoucí sbor o něčem rozhodl, starší v jednotlivých sborech o tom informoval. Ti pak pokyny předali místním bratrům a sestrám, aby se jimi řídili. (Sk. 15:2; 16:4) Díky tomu, že je poslouchali, „se sbory upevňovaly ve víře a věřících den za dnem přibývalo“. (Sk. 16:5) w24.04 8 ¶1
Čtvrtek 8. října
Marie Magdaléna tedy šla a oznámila učedníkům: „Viděla jsem Pána!“ (Jan 20:18)
Je ráno 16. nisanu a několik žen jde k místu, kde má ležet Ježíšovo bezvládné tělo. (Luk. 24:1, 10) Jednou z nich je Marie Magdaléna. Když přichází k hrobce, zjišťuje, že je prázdná. Utíká za Petrem a Janem, aby jim to řekla. Ti se tam rozběhnou a ona je následuje. Když se Petr a Jan přesvědčí, že hrobka je opravdu prázdná, vrátí se domů. Ale Marie tam zůstává a pláče. Nemá ani tušení, že ji Ježíš pozoruje. Vidí, jak se tahle věrná žena trápí, a hluboce ho to zasáhne. Pak se jí objeví a něco pro ni udělá. Není to nic velkého, ale ji to hodně povzbudí. Mluví s ní a dává jí důležitý úkol – o tom, že ho Jehova vzkřísil, má říct jeho bratrům. (Jan 20:17, 18) w24.10 13 ¶7
Pátek 9. října
Udělám v Egyptě mnoho znamení a zázraků. (2. Mojž. 7:3)
Mojžíš sloužil jako prorok, soudce, velitel a historik. Vyvedl Izraelity z Egypta, kde byli v otroctví, a na vlastní oči viděl spoustu Jehovových zázraků. Jehova ho navíc použil, aby napsal prvních pět biblických knih, 90. a možná taky 91. žalm. Pravděpodobně napsal i knihu Job. Mojžíšovi bylo 120 let, když zemřel. Krátce předtím svolal všechny Izraelity a připomněl jim, co viděli a zažili. Byli svědky spousty Jehovových zázraků a znamení a viděli rány, které seslal na Egypťany. (2. Mojž. 7:4) Prošli Rudým mořem a sledovali, jak zničil faraonovu armádu. (2. Mojž. 14:29–31) V pustině zažili, jak je chránil a staral se o ně. (5. Mojž. 8:3, 4) A teď, když stáli na prahu Zaslíbené země, Mojžíš využil poslední příležitost, aby je povzbudil. w24.11 8, 9 ¶3, 4