Středa 29. listopadu
Kdo si zacpává uši před voláním chudého, ten bude sám volat, a nedostane odpověď. (Přísl. 21:13)
Všichni křesťané se snaží být milosrdní jako Jehova. Proč? Jeden důvod je, že kdybychom nebyli milosrdní, Jehova by nenaslouchal našim modlitbám. Do takové situace by se nikdo z nás nechtěl dostat. Proto si musíme dávat velký pozor, abychom na ty, kdo nějak trpí, nezačali být tvrdí. Před jejich voláním o pomoc si nechceme zacpávat uši. Naopak tady chceme být vždycky pro ně. Pamatujeme na to, co se píše v Bibli: „Kdo … není milosrdný, bude souzen bez milosrdenství.“ (Jak. 2:13) Když si pokorně uvědomujeme, jak moc potřebujeme milosrdenství my sami, je pro nás snazší být milosrdní k druhým. Milosrdní chceme být zvlášť tehdy, když dá někdo najevo pokání a vrátí se do sboru. V tom, abychom nebyli tvrdí, ale milosrdní, nám pomůžou biblické příklady laskavých a milosrdných lidí. w21.10 12 ¶16, 17
Čtvrtek 30. listopadu
Posaďte se tady a já poodejdu a budu se modlit. (Mat. 26:36)
Poslední noc svého života na zemi, když se jeho služba chýlila ke konci, Ježíš znovu vyhledal klidné místo, kde mohl rozjímat a modlit se. Našel ho v zahradě Getsemane. Tehdy svým učedníkům řekl něco velmi důležitého o modlitbě. Když tam přišli, bylo už dost pozdě, možná po půlnoci. Ježíš apoštoly požádal, aby zůstali vzhůru, a odešel se modlit. (Mat. 26:37–39) Oni ale mezitím usnuli. Když Ježíš zjistil, že spí, znovu jim řekl: „Bděte a modlete se.“ (Mat. 26:40, 41) Chápal, že prožívali velký stres a jsou unavení. Soucitně uznal, že „tělo je slabé“. Ještě dvakrát odešel, aby se modlil, ale pokaždé, když se vrátil, našel je, jak spí. (Mat. 26:42–45) w22.01 28 ¶10, 11
Pátek 1. prosince
Budou naslouchat mému hlasu. (Jan 10:16)
Ježíš řekl, že má ke svým následovníkům tak blízký vztah jako pastýř ke svým ovečkám. (Jan 10:14) To je trefné přirovnání, protože ovce znají svého pastýře a reagují na jeho hlas. Jeden cestovatel to viděl na vlastní oči. Napsal: „Chtěli jsme nafilmovat pár ovcí a snažili jsme se je přimět, aby přišly o něco blíž. Ony nás ale neposlouchaly, protože neznaly náš hlas. Potom přišel jejich pastýř, malý kluk, a jen co promluvil, šly za ním.“ Zážitek toho cestovatele nám připomíná Ježíšova slova. O svých ovcích, o svých následovnících, řekl: „Budou naslouchat mému hlasu.“ Ježíš je ale v nebi. Jak mu můžeme naslouchat? Tak, že budeme dělat to, co nás učí. (Mat. 7:24, 25) w21.12 16 ¶1, 2