Čtvrtek 19. prosince
Už se nenechte tvarovat tímto světem, ale přeměňujte se přetvářením své mysli. (Řím. 12:2)
Určitě i ty chceš dělat to, co je správné. Všichni jsme ale nedokonalí, a kdybychom si nedali pozor, snadno bychom se mohli nechat ovlivnit názory dnešního světa. (Iz. 5:20) Náboženští vůdci v Ježíšově době měli pocit, že jednají správně. Ježíš je ale odsoudil, protože byli kritičtí a vytvářeli vlastní měřítka toho, co je dobré a co špatné. (Kaz. 7:16; Luk. 16:15) Někteří lidé v dnešní době se jim podobají. Tvrdí o sobě, že nedělají nic špatného, ale posuzují to podle vlastních měřítek. Často jsou samolibí, kritizují druhé a mají pocit, že jsou lepší než oni. Jehovovi se takové vlastnosti nelíbí a se správným jednáním nemají nic společného. Jednat správně podle Bible znamená dělat to, co za správné považuje Jehova. Znamená to žít podle nejvyšších měřítek, jaká existují – podle těch Jehovových. w22.08 26, 27 ¶3–5
Pátek 20. prosince
Nazval jsem vás přáteli. (Jan 15:15)
Ježíš důvěřoval svým učedníkům i přes jejich chyby. (Jan 15:16) Když po něm Jakub a Jan žádali, aby jim dal významné postavení ve svém království, nezpochybňoval, z jakých pohnutek slouží Jehovovi, ani jim neřekl, že už je nechce za apoštoly. (Mar. 10:35–40) Když byl později zatčen, všichni učedníci ho opustili. (Mat. 26:56) On jim ale důvěřovat nepřestal. I když dobře věděl o jejich chybách, „projevoval jim lásku až do konce“. (Jan 13:1) Jedenácti věrným apoštolům po svém vzkříšení dokonce svěřil důležité úkoly – měli vést kazatelskou a vyučovací činnost a starat se o jeho drahocenné ovečky. (Mat. 28:19, 20; Jan 21:15–17) Tihle nedokonalí muži jeho důvěru nezklamali. Všichni věrně sloužili Bohu až do smrti. Z příkladu Ježíše se učíme, že i nedokonalým lidem se dá důvěřovat. w22.09 6 ¶12
Sobota 21. prosince
Jehova je na mé straně, nebudu se bát. (Žalm 118:6)
Když jsme přesvědčení, že nás Jehova miluje a je na naší straně, můžeme nad Satanem, který se v nás snaží vyvolat strach, zvítězit. Například pisatel 118. žalmu se několikrát dostal do situace, kdy to pro něj bylo hodně těžké. Měl spoustu nepřátel a někteří z nich byli ve vysokém postavení (9. a 10. verš). Býval pod velkým tlakem (13. verš). Navíc ho Jehova přísně ukáznil (18. verš). Přesto zpíval: „Nebudu se bát.“ Věděl, že i když ho jeho nebeský Otec ukáznil, pořád ho miluje. Byl si jistý, že ať bude zažívat cokoli, Jehova mu vždycky rád přijde na pomoc. (Žalm 118:29) Musíme být přesvědčení, že Jehova miluje i nás osobně. Díky tomu dokážeme překonat tři běžné obavy: 1. strach, že se nedokážeme postarat o rodinu, 2. strach z lidí a 3. strach ze smrti. w22.06 15 ¶3, 4