To všechno, co Adam s Evou ztratili, my lidé, získat zpátky nedokážeme. (Žalm 49:7–9) Kdyby nám nikdo nepomohl, neměli bychom naději na věčný život ani na vzkříšení. Stejně jako zvířata bychom zemřeli a už nikdy znovu nežili. (Kaz. 3:19; 2. Petra 2:12) Náš milující Otec Jehova nám dal dar – zaplatil za hřích, který jsme zdědili po Adamovi. Ježíš to vysvětlil slovy: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby nikdo, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Díky tomuhle daru můžeme mít navíc s Jehovou dobrý vztah a taky nám odpustí naše hříchy neboli dluhy. w25.02 3 ¶3–6

Co Saulovi pomohlo dát se pokřtít? Když se mu z nebe objevil Ježíš, Saula ozářilo jasné světlo a oslepl. (Sk. 9:3–9) Tři dny se postil a o tom, co právě zažil, určitě hodně přemýšlel. Uvědomil si, že Ježíš je Mesiáš a že jeho následovníci uctívají Boha správně. Co se od Saula můžeme naučit? Nedovolil, aby mu pýcha a strach z lidí bránily ve křtu. Bylo mu jasné, že když to udělá, taky ho budou pronásledovat. (Sk. 9:15, 16; 20:22, 23) Ale to ho neodradilo. Po svém křtu se dál spoléhal na Jehovu, že mu bude v náročných chvílích pomáhat. (2. Kor. 4:7–10) I ty se můžeš po křtu setkávat s problémy a situacemi, které prověří tvoji víru. Ale nebudeš na to sám. Jehova a Ježíš tady budou vždycky pro tebe. Budou ti pomáhat a podporovat tě. (Filip. 4:13) w25.03 4 ¶8, 9

Dát si za cíl čtení Bible, je skvělé. Ale aby nám to přineslo co nejvíc, nemůžeme zůstat jenom u toho. Přirovnejme si to. Říká se, že kde je voda, tam je život. Ale když za krátkou dobu hodně naprší, půda může být přesycená. Kdyby pršelo dál, už by vodu nevsákla a rostlinám by to nepřineslo žádný užitek. Podobné je to se čtením Bible. Kdybychom spěchali a neměli čas myšlenky z ní vstřebat, moc bychom si neodnesli. (Jak. 1:24) Stává se ti někdy, že verše v Bibli jen tak prolítneš? Co s tím? Zpomal. Není to žádná věda. Čti tak, abys o tom mohl zároveň přemýšlet. Aby se ti to dařilo, možná se rozhodneš, že si čas na studium prodloužíš. w24.09 4 ¶7–9