2. Mojžíšova

11 A Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Přivedu na faraóna a Egypt ještě jednu ránu. Po ní vás pošle odtud pryč.+ V čase, kdy vás pošle nadobro pryč, doslovně vás odtud vyžene.+ 2 Promluv nyní do uší lidu, aby požádali každý muž svého druha a každá žena svou družku o stříbrné předměty a zlaté předměty.“+ 3 Jehova dal tedy lidu přízeň v očích Egypťanů.+ Muž Mojžíš byl také velmi velký v egyptské zemi, v očích faraónových sluhů a v očích lidu.+

4 A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Kolem půlnoci vejdu doprostřed Egypta+ 5 a v egyptské zemi zemře každý prvorozený,+ od prvorozeného faraóna, který sedí na svém trůnu, po prvorozeného služky, která je u ručního mlýnku, a každý prvorozený ze zvířete.+ 6 A jistě nastane velký křik v celé egyptské zemi, jemuž podobný dosud nikdy nenastal a jemuž podobný nebude nikdy znovu způsoben.+ 7 Ale žádný pes nepohne dychtivě svým jazykem* proti některému z izraelských synů, od člověka po zvíře;+ abyste poznali, že Jehova může učinit rozdíl mezi Egypťany a izraelskými syny.‘*+ 8 A všichni tihle tvoji sluhové jistě přijdou ke mně a vrhnou se přede mnou [k zemi]+ a řeknou: ‚Jdi ty a všechen lid, který následuje tvé kroky.‘ A potom vyjdu.“ S tím od faraóna v žáru hněvu odešel.

9 Potom Jehova řekl Mojžíšovi: „Faraón vám nebude naslouchat,+ aby se mé zázraky v egyptské zemi zvětšily.“+ 10 A Mojžíš a Áron provedli všechny ty zázraky před faraónem;+ ale Jehova nechával faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, takže neposlal izraelské syny pryč ze své země.+