Izajáš
29 „Běda Arielu,*+ Arielu, městečku, kde tábořil David!+ Přidejte rok k roku; ať proběhnou svátky.+ 2 A musím Ariel stísnit+ a nastane truchlení a nářek,+ a stane se mi Božím oltářním ohništěm.*+ 3 A musím se proti tobě* utábořit ze všech stran a musím tě oblehnout palisádou* a vyzdvihnout proti tobě obléhací valy.+ 4 A snížíš se tak, že budeš mluvit od samotné země, a jako z prachu bude znít tvá řeč tlumeně.+ A tvůj hlas bude dokonce ze země jako [u] spiritistického média a tvá vlastní řeč bude pípat z prachu.+ 5 A zástup těch, kdo jsou ti cizí, se stane podobným jemnému prášku+ a zástup tyranů+ podobným plevám, které pomíjejí.+ A stane se to v mžiku, náhle.+ 6 Od Jehovy vojsk se ti dostane pozornosti s hřměním a třesením a s velikým zvukem, vichrem a vichřicí a plamenem hltavého ohně.“+
7 A právě jako ve snu, v nočním vidění, se to stane se zástupem všech národů, jež vedou válku proti Arielu,+ ano se všemi, kdo vedou válku proti němu, a s obléhacími věžemi proti němu a s těmi, kdo jej stísňují.+ 8 Ano, stane se to, právě jako když se někomu hladovému zdá sen a hle, jí, a skutečně se probudí, a jeho duše je prázdná;+ a jako když se někomu žíznivému zdá sen a hle, pije, a skutečně se probudí, a tu je unavený a jeho duše je vysušená; tak se stane se zástupem všech národů, které vedou válku proti hoře Sion.+
9 Otálejte a buďte ohromeni;+ oslepte se a buďte oslepeni.*+ Opojili se,+ ale ne vínem; pohybovali se nejistě, ale ne kvůli opojnému nápoji.+
10 Vždyť na vás Jehova vylil ducha hlubokého spánku;+ a zavírá vaše oči, proroci,+ a zakryl i vaše hlavy,+ vizionáři.+ 11 A vidění všeho se pro vás stává jakoby slovy knihy, jež je zapečetěna,+ kterou dávají někomu znalému písma a říkají: „Přečti to, prosím, nahlas“, a on musí říci: „Nejsem schopen, neboť je to zapečetěno“;+ 12 a kniha bude dána někomu, kdo nezná písmo a [kdosi] řekne: „Přečti to, prosím, nahlas“, a on musí říci: „Vůbec neznám písmo.“
13 A Jehova* říká: „Protože tento lid se přiblížil svými ústy a oslavovali mě pouze svými rty+ a své srdce ode mne daleko vzdálili+ a jejich bázeň vůči mně se stává lidským přikázáním, jež se vyučuje,+ 14 proto jsem to já, Ten, kdo bude s tímto lidem opět jednat podivuhodně,+ podivuhodným způsobem a s něčím podivuhodným; a moudrost jejich moudrých mužů zanikne a skryje se i porozumění jejich rozvážných mužů.“+
15 Běda těm, kdo zacházejí velmi hluboko ve skrývání rady před Jehovou+ a jejichž skutky se staly na temném místě,+ zatímco říkají: „Kdo nás vidí a kdo o nás ví?“+ 16 Ta vaše zvrácenost! Mělo by se na hrnčíře* pohlížet právě jako na hlínu?+ Měla by totiž udělaná věc říci o tom, kdo ji udělal: „Neudělal mne“?+ A vytvořená věc říká skutečně o svém tvůrci: „Neprojevil porozumění“?+
17 Není už jen maličko času a Libanon bude proměněn v sad,+ a ten sad bude považován za les?+ 18 A v ten den hluší jistě uslyší slova knihy,+ a z temnoty a ze tmy uvidí dokonce oči slepých.+ 19 A mírní+ jistě zvětší své radování v Jehovovi, a dokonce chudí z lidstva* budou mít radost ve Svatém Izraele,+ 20 protože tyran dojde svého konce+ a s chvástalem bude konec+ a všichni, kdo zůstávají bdělí, aby škodili,+ budou odříznuti, 21 ti, kdo uvádějí muže do hříchu [jeho] slovem,+ a ti, kdo kladou vnadidlo i pro toho, kdo kárá v bráně,+ a ti, kdo odstrkují spravedlivého prázdnými argumenty.+
22 Proto tak řekl Jákobovu domu Jehova, ten, který vyplatil Abrahama:+ „Jákob nyní nebude zahanben ani jeho vlastní obličej nyní nezbledne;+ 23 až totiž ve svém středu uvidí své děti, dílo mých rukou,+ jistě budou posvěcovat* mé jméno+ a jistě budou posvěcovat Jákobova Svatého+ a na BOHA Izraele* budou hledět s posvátnou úctou.+ 24 A ti, kdo ve [svém] duchu chybují, skutečně poznají porozumění, a dokonce ti, kdo reptají, se naučí poučení.“+