Izajáš
36 A ve čtrnáctém roce krále Ezekjáše* se stalo, že proti všem opevněným judským městům přitáhl asyrský král+ Senacherib+ a přistoupil k tomu, aby se jich zmocnil.+ 2 A nakonec poslal asyrský král rabšakeho+ z Lakiše+ do Jeruzaléma+ ke králi Ezekjášovi s mohutnou vojenskou silou, a ten přistoupil k tomu, aby se zastavil u vodovodu+ z horního rybníka+ u silnice pradlářova pole.+ 3 Pak k němu vyšel Eljakim,+ syn Chilkijášův,* který byl nad domácností, a tajemník Šebna+ a zapisovač+ Joach,+ syn Asafův.+
4 Rabšake jim tudíž řekl: „Řekněte, prosím, Ezekjášovi: ‚Tak řekl velký král,+ král Asýrie:+ „Co je to za důvěru, na kterou ses spolehl?+ 5 Řekl jsi* (ale je to slovo rtů): ‚Je rada a moc k válce.‘+ A v koho jsi vložil důvěru, že ses proti mně vzbouřil?+ 6 Pohleď, důvěřoval jsi v podporu toho nalomeného rákosu,+ v Egypt,+ který, kdyby se o něj muž opřel, jistě by mu vnikl do dlaně a probodl ji. Takový je faraón,+ král Egypta,* vůči všem, kdo v něho vkládají důvěru.+ 7 A v případě, že bys mi řekl: ‚Je to Jehova, náš Bůh,* v něhož důvěřujeme‘, není to on, jehož výšiny+ a jehož oltáře Ezekjáš odstranil,+ zatímco říká Judovi a Jeruzalému: ‚Měli byste se klanět před tímto oltářem‘?“‘+ 8 Uzavři tedy nyní, prosím, sázku+ s mým pánem, asyrským králem,+ a ať ti dám dva tisíce koní, [aby se vidělo], zda jsi schopen, ze své strany, posadit na ně jezdce.+ 9 Jak bys pak mohl obrátit zpět obličej jednoho místodržitele z nejmenších sluhů mého pána,+ zatímco ty, ty vkládáš důvěru v Egypt kvůli dvoukolým vozům a jezdcům na koních?+ 10 A přitáhl jsem proti této zemi, abych ji zničil, bez zmocnění od Jehovy? Sám Jehova mi řekl:+ ‚Táhni proti této zemi, a zničíš ji.‘“+
11 Na to řekli Eljakim+ a Šebna+ a Joach+ rabšakemu:+ „Mluv, prosím, ke svým sluhům syrským jazykem,*+ neboť nasloucháme;* a nemluv k nám jazykem Židů*+ do uší lidu, který je na zdi.“+ 12 Ale rabšake řekl: „Poslal mě můj pán mluvit tato slova k tvému pánovi* a k tobě? Není to k mužům sedícím na zdi, aby s vámi jedli své vlastní výkaly a pili svou vlastní moč?“+
13 A rabšake dále stál+ a volal silným hlasem jazykem Židů+ a přikročil k tomu, aby řekl: „Slyšte slova velkého krále, krále Asýrie.+ 14 Tak řekl král: ‚Nenechte se klamat Ezekjášem,+ neboť není schopen vás osvobodit.+ 15 A nenechte Ezekjáše způsobit, abyste důvěřovali v Jehovu,+ když říká: „Jehova nás zcela jistě osvobodí.+ Toto město nebude dáno do ruky asyrského krále.“+ 16 Nenaslouchejte Ezekjášovi, neboť tak řekl asyrský král: „Vzdejte se mi+ a vyjděte ke mně a jezte každý ze své vlastní révy a každý ze svého vlastního fíkovníku+ a pijte každý vodu ze své vlastní cisterny,+ 17 dokud nepřijdu a vskutku vás nevezmu do země podobné vaší vlastní zemi,+ do země obilí a mladého vína, do země chleba a vinic; 18 aby vás Ezekjáš nezlákal+ tím, že řekne: ‚Sám Jehova nás osvobodí.‘ Osvobodili bohové* národů každý svou vlastní zemi z ruky asyrského krále?+ 19 Kde jsou bohové Chamatu+ a Arpadu?+ Kde jsou bohové Sefarvajimu?+ A osvobodili z mé ruky Samaří?+ 20 Kdo je tu mezi všemi bohy těchto zemí, kdo osvobodil svou zemi z mé ruky,+ takže by měl Jehova osvobodit z mé ruky Jeruzalém?“‘“+
21 A dále mlčeli a neodpovídali mu ani slovem,+ neboť to bylo přikázání krále, jež říkalo: „Neodpovíte mu.“+ 22 Avšak Eljakim,+ syn Chilkijášův, který byl nad domácností,+ a tajemník Šebna+ a zapisovač Joach,+ syn Asafův, přišli k Ezekjášovi se svými oděvy roztrženými+ a pověděli mu slova rabšakeho.+