Daniel

10 Ve třetím roce perského krále Kýra*+ byla Danielovi, který byl nazván jménem Beltšacar,+ zjevena záležitost; a ta záležitost byla pravdivá,* a byla velká vojenská služba.+ A porozuměl té záležitosti a měl porozumění viděnému.+

2 V těch dnech jsem já, Daniel, plné tři týdny* truchlil.+ 3 Nejedl jsem lahůdkový chléb a do úst mi nevešlo maso ani víno a nijak jsem se nepotíral [olejem], dokud se nevyplnily celé tři týdny.+ 4 A čtyřiadvacátý den prvního měsíce, když jsem byl na břehu velké řeky, totiž Chiddekelu,*+ 5 také jsem přistoupil k tomu, abych pozvedl oči a viděl, a byl tu jistý muž* oblečený v plátně,+ s boky+ přepásanými ufazským* zlatem.*+ 6 A jeho tělo se podobalo chryzolitu+ a jeho obličej vypadal jako blesk+ a jeho oči jako ohnivé pochodně,+ a jeho paže a místo jeho nohou se podobaly pohledu na nablýskanou měď,+ a zvuk jeho slov se podobal zvuku zástupu. 7 A ten zjev jsem viděl jen já sám, Daniel; ale pokud jde o muže,* kteří byli se mnou, ti ten zjev neviděli.+ Padlo však na ně veliké chvění, takže se rozběhli pryč a poschovávali se.

8 A já — já jsem zůstal sám, takže jsem viděl ten velký zjev. A nezůstala ve mně žádná síla a má vlastní důstojnost se ve mně změnila ke zhoubě, a neuchoval jsem si žádnou sílu.+ 9 A začal jsem slyšet zvuk jeho slov; a zatímco jsem slyšel zvuk jeho slov, jsem také tvrdě spal+ na svém obličeji, obličejem k zemi.+ 10 A pohleďme, dotkla se mě ruka a postupně+ mnou zahýbala, abych [se zvedl] na kolena a na dlaně svých rukou. 11 A přistoupil k tomu, aby mi řekl:

„Danieli, velmi žádoucí muži,*+ měj porozumění slovům, která k tobě mluvím,+ a postav se, kde jsi stál, neboť jsem byl nyní k tobě poslán.“

A když se mnou promluvil to slovo, opravdu jsem se postavil a mrazilo mě.

12 A přikročil k tomu, aby mi řekl: „Neboj se,+ Danieli, vždyť od prvního dne, kdy jsi dal své srdce tomu, abys porozuměl+ a pokořoval se před svým Bohem,*+ byla tvá slova slyšena a sám jsem přišel kvůli tvým slovům.+ 13 Ale jedenadvacet dní mi kladl odpor+ kníže*+ královské říše Persie,+ a pohleď, přišel mi na pomoc Michael,*+ jeden z nejpřednějších* knížat;+ a já, já jsem tam zůstal* vedle perských králů.+ 14 A přišel jsem způsobit, abys rozpoznal, co postihne tvůj lid+ v konečné části dnů,+ protože je to vidění+ na dny ještě [budoucí].“+

15 A když se mnou mluvil taková slova, měl jsem obličej zaměřený k zemi+ a oněměl jsem. 16 A pohleďme, mých rtů se dotýkal+ někdo připomínající podobu synů lidstva,* a začal jsem otvírat ústa a mluvit+ a říkat tomu, který stál přede mnou: „Můj pane,*+ kvůli tomu zjevu ve mně propukly křeče a neuchoval jsem si žádnou sílu.+ 17 Jak byl tedy sluha tohoto mého pána schopen s tímto mým pánem mluvit?+ A pokud jde o mne, až do teď ve mně neobstála žádná síla a vůbec ve mně nezůstal dech.“+

18 A ten, který vypadal jako pozemský člověk,* přistoupil k tomu, aby se mě opět dotkl a posílil mě.+ 19 Potom řekl: „Neboj se,+ velmi žádoucí muži.*+ Kéž máš pokoj.+ Buď silný, ano, buď silný!“+ A jakmile se mnou promluvil, vynaložil jsem sílu a nakonec jsem řekl: „Ať můj pán mluví,+ protože jsi mě posílil.“+ 20 Přikročil tedy k tomu, aby řekl:

„Opravdu víš, proč jsem k tobě přišel? A teď půjdu zpět, abych bojoval s knížetem* Persie.+ Až budu vycházet, pohleď, bude přicházet také kníže Řecka.*+ 21 Povím ti však věci zaznamenané ve spisu pravdy,+ a nikdo se mnou silně nedrží v těchto [věcech] kromě Michaela,*+ vašeho knížete.+