29 Mojžíš mu tedy řekl: „Jakmile vyjdu z města, rozprostřu své ruce k Jehovovi.+ Hřmění se zastaví a krupobití již nebude pokračovat, abys poznal, že země patří Jehovovi.+
5 A jestliže teď budete přesně poslouchat+ můj hlas* a skutečně budete dodržovat mou smlouvu,+ pak se jistě stanete* mým zvláštním majetkem ze všech [ostatních] národů,+ protože celá země patří mně.+
11 Tvá, Jehovo, je velikost+ a moc+ a krása+ a znamenitost+ a důstojnost;+ všechno v nebesích a na zemi je totiž [tvoje].+ Tvé je království,+ Jehovo, Ty, který se také pozvedáš jako hlava nade vším.+