14 A rozrazím je jednoho o druhého, otce i syny současně,“+ je Jehovův výrok. „Neprojevím soucit ani nepocítím žal a nesmiluji se tak, že bych se zdržel a nezničil je.“‘+

11 ‚Proto jakože jsem živý,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚jistě proto, že to byla moje svatyně, kterou jsi poskvrnil všemi svými ohavnostmi+ a všemi svými odpornými věcmi,+ jsem to také já, Ten, kdo [tě] sníží,+ a mé oko nebude litovat+ a také neprojevím soucit.+

18 A sám také budu jednat ve vzteku.+ Mé oko nebude litovat ani nepocítím soucit.+ A jistě mi budou silným hlasem volat do uší, ale neuslyším je.“+

10 A také pokud jde o mne, mé oko nebude litovat+ ani neprojevím soucit.+ Jejich cestu jistě přivedu na jejich vlastní hlavu.“+

6 ‚Již totiž neprojevím soucit obyvatelům země,‘+ je Jehovův výrok. ‚Teď tedy působím, aby se lidé* octli každý v ruce svého druha+ a v ruce svého krále;+ a jistě rozdrtí zemi na kusy a nebudu z jejich ruky osvobozovat.‘“+