• Žalm 22:nadpis–31
    Svaté Písmo – Překlad nového světa (se studijními poznámkami)

    • Vedoucímu na „Laň* úsvitu“. Davidova melodie.

      22 Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?*+

      [Proč jsi] daleko od toho, abys mne zachránil,+

      [od] slov mého řevu?*+

       2 Můj Bože,* stále volám ve dne, a ty neodpovídáš;+

      a v noci, a není žádné mlčení z mé strany.+

       3 Ty jsi však svatý,+

      obýváš Izraelovy chvály.+

       4 V tebe důvěřovali naši otcové;+

      důvěřovali, a tys jim stále opatřoval únik.+

       5 K tobě volali,+ a bezpečně vyvázli;+

      v tebe důvěřovali, a nebyli zahanbeni.+

       6 Já však jsem červ,+ a ne muž,*

      pohana pro lidi* a opovrženíhodný pro národ.+

       7 Pokud jde o všechny, kdo mě vidí, těm jsem k posměchu;+

      stále rozevírají ústa,* stále potřásají hlavou:+

       8 „Svěřil se* Jehovovi.+ Ať mu opatří únik!+

      Ať ho osvobodí, když v něm měl potěšení!“+

       9 Vždyť tys byl Ten, kdo mě vytáhl z břicha,+

      Ten, kdo mi vlil důvěru ještě na prsou mé matky.+

      10 Na tebe jsem uvržen od lůna;+

      od břicha mé matky jsi mým Bohem.*+

      11 Nezůstávej daleko ode mne, protože tíseň je blízko,+

      protože jiný pomocník není.+

      12 Obklopilo mne mnoho mladých býků;+

      bašanští silní, ti mě obstoupili.+

      13 Otevřeli proti mně tlamu,+

      jako lev, který trhá na kusy a řve.+

      14 Jako voda jsem vylit,+

      a všechny mé kosti se od sebe oddělily.+

      Mé srdce se stalo podobným vosku,+

      roztálo hluboko v mém nitru.+

      15 Má síla* vyschla právě jako hliněný střep,+

      a jazyk se mi lepí k dásním;*+

      a kladeš mě do prachu smrti.+

      16 Obklopili mě totiž psi;+

      shromáždění zločinců mě sevřelo.+

      Jako lev [jsou u] mých rukou a nohou.*+

      17 Mohu spočítat všechny své kosti.+

      Oni se dívají, upřeně na mne hledí.+

      18 Rozdělují si mé oděvy mezi sebou+

      a o mé oblečení metají los.+

      19 Ale ty, Jehovo, nezůstávej daleko.+

      Ty, má sílo,+ pospěš mi přece na pomoc.+

      20 Osvoboď přece mou duši od meče,+

      mou jedinou* přímo z psí tlapy;+

      21 zachraň mě ze lví tlamy,+

      a před rohy divokých býků odpovíš [a zachráníš] mě.+

      22 Budu oznamovat tvé jméno+ svým bratrům;+

      uprostřed sboru* tě budu chválit.+

      23 Vy, kdo se bojíte Jehovy, chvalte ho!+

      Oslavujte ho vy všichni, semeno Jákobovo!+

      A ulekněte se před ním vy všichni, semeno Izraelovo.+

      24 Neopovrhl+ totiž

      trápením ztrápeného, ani se mu nehnusilo;+

      a neskryl před ním svůj obličej,+

      a když k němu volal o pomoc, slyšel.+

      25 Od tebe bude má chvála ve velkém sboru;+

      své slavnostní sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.+

      26 Mírní budou jíst a nasytí se;+

      ti, kdo Jehovu hledají, budou ho chválit.+

      Kéž vaše srdce žije navždy.+

      27 Všechny konce země si vzpomenou a obrátí se zpět k Jehovovi.+

      A všechny rodiny národů se budou před tebou sklánět.+

      28 Kralování totiž patří Jehovovi,+

      a on panuje nad národy.+

      29 Všichni tuční země jistě budou jíst a sklánět se;+

      sehnou se před ním všichni ti, kdo sestupují do prachu,+

      a nikdo nikdy nezachová svou vlastní duši* naživu.+

      30 Samo semeno* mu bude sloužit;+

      bude to o Jehovovi* oznamováno té generaci.+

      31 Přijdou a budou vyprávět o jeho spravedlnosti+

      lidu, který se má narodit, že on* [to] učinil.+

  • Izajáš 53:1–12
    Svaté Písmo – Překlad nového světa (se studijními poznámkami)

    • 53 Kdo uvěřil v to, co jsme slyšeli?*+ A pokud jde o Jehovovu paži,+ komu byla zjevena?+ 2 A on vzejde před někým* jako proutek+ a jako kořen z bezvodé země. Nemá důstojnou podobu ani žádnou nádheru;+ a až ho uvidíme, nemá vzhled, že bychom po něm toužili.+

      3 Byl opovrhován a lidé* se mu vyhýbali,+ muž určený k bolestem a k tomu, aby se seznámil s nemocí.+ A bylo [to], jako by se před námi* skrýval čísi obličej.+ Byl opovrhován a pokládali jsme ho za bezvýznamného.+ 4 Sám opravdu nesl naše nemoci;+ a pokud jde o naše bolesti, ty snášel.+ Ale my jsme ho pokládali za stíhaného ranami,+ zkrušeného Bohem*+ a ztrápeného.*+ 5 Byl však probodáván+ za náš přestupek;+ byl drcen za naše provinění.+ Potrestání zamýšlené pro náš pokoj [přišlo] na něho+ a kvůli jeho zranění+ nám nastalo uzdravení.+ 6 Všichni jsme bloudili jako ovce;*+ každý jsme se obraceli na svou vlastní cestu; a sám Jehova způsobil, aby provinění nás všech potkala jeho.+ 7 Byl pod těžkým tlakem+ a nechával se trápit;+ přesto neotvíral svá ústa. Byl veden právě jako ovce* na porážku;+ a jako dospělá ovce, která oněměla před svými střihači, také neotvíral svá ústa.+

      8 Kvůli zábraně* a soudu byl odňat;*+ a kdo se bude zabývat dokonce [podrobnostmi] jeho generace?*+ Vždyť byl oddělen+ od země živých.+ Kvůli přestupku+ mého lidu dostal úder.*+ 9 A pohřební místo si on* udělá* dokonce u ničemných+ a u bohaté třídy* ve své smrti,+ navzdory tomu, že se nedopustil násilí+ a v jeho ústech nebyl podvod.+

      10 Ale sám Jehova nalezl potěšení [v tom, že] ho drtil;+ přivodil mu nemoc.+ Jestliže položíš jeho duši* jako oběť za vinu,+ uvidí své potomstvo,+ prodlouží [své] dny+ a v jeho ruce se zdaří, co je Jehovovým potěšením.+ 11 Kvůli těžkostem své duše uvidí,*+ nasytí se.+ Prostřednictvím svého poznání* ten spravedlivý, můj sluha,+ přinese spravedlivé postavení mnoha lidem;+ a jejich provinění ponese sám.+ 12 Proto mu přidělím podíl mezi mnohými+ a se siláky bude rozdělovat kořist na podíly,+ jelikož vylil svou duši právě na smrt+ a byl počítán mezi přestupníky;+ a hřích mnohých, ten nesl sám+ a přistoupil k tomu, aby zasáhl kvůli přestupníkům.+