Maskil. Od Asafa.+
78 Dopřej přece sluchu, můj lide, mému zákonu;+
nakloňte ucho k řečem mých úst.+
2 Otevřu ústa v příslovečném rčení,+
způsobím, aby překypovaly dávné hádanky,+
3 které jsme slyšeli a známe+
a které nám vyprávěli naši vlastní otcové;+
4 které netajíme před jejich syny,+
vyprávíme [je] i přicházející generaci,+
chvály Jehovy a jeho sílu+
a jeho podivuhodné věci, jež vykonal.+
5 A přistoupil k tomu, aby v Jákobovi vzbudil připomínku+
a zákon ustavil v Izraeli,+
věci, jež přikázal našim praotcům,+
aby byly dány na vědomí jejich synům;+
6 aby přicházející generace, synové, kteří se měli zrodit, [je] znali,+
aby povstali a vyprávěli [je] svým synům+
7 a aby vkládali svou důvěru v samotného Boha+
a nezapomínali na Boží zvyklosti,+ ale zachovávali jeho vlastní přikázání.+
8 A neměli by se připodobňovat svým praotcům,+
generaci zatvrzelé a vzpurné,+
generaci, která nepřipravila své srdce+
a jejíž duch nebyl vůči Bohu důvěryhodný.+
9 Synové Efrajima, třebaže ozbrojení střelci z luku,+
ustoupili v den boje.+
10 Nedodržovali Boží smlouvu+
a odmítali chodit v jeho zákonu.+
11 Začali také zapomínat na jeho jednání+
a na jeho podivuhodná díla, která jim dal vidět.+
12 Před jejich praotci jednal obdivuhodně+
v egyptské zemi,+ poli Coan.+
13 Rozpoltil moře, aby je nechal přejít,+
a způsobil, že vody stály jak hráz.+
14 A dále je vedl oblakem ve dne+
a celou noc světlem ohně.+
15 Přistoupil k tomu, aby rozpoltil skály v pustině,+
aby [jim] dal pít hojnost právě jako vodní hlubiny.+
16 A vyváděl proudy ze skalního útesu+
a nechal vody stékat právě jako řeky.+
17 A oni proti němu hřešili ještě víc+
tím, že se vzbouřili proti Nejvyššímu v bezvodém kraji;+
18 a přistoupili k tomu, aby zkoušeli Boha ve svém srdci+
tím, že žádali něco k jídlu pro svou duši.+
19 Začali tedy mluvit proti Bohu.+
Řekli: „Je Bůh schopen prostřít stůl v pustině?“+
20 Pohleď, udeřil skálu,+
aby plynuly vody a vyvalily se bystřiny.+
„Je také schopen dát i chléb,+
anebo může připravit obživu svému lidu?“+
21 Proto Jehova slyšel a začal být rozlícený;+
a proti Jákobovi byl zapálen oheň+
a také hněv se zvedl proti Izraeli.+
22 Vždyť neuvěřili Bohu+
a nedůvěřovali v záchranu od něho.+
23 A přistoupil k tomu, aby přikázal mračné obloze nahoře,
a otevřel samotné dveře nebe.+
24 A pršel na ně mannu k jídlu+
a dával jim nebeské obilí.+
25 Lidé jedli ten chléb mocných;+
poslal jim zásoby potravin do sytosti.+
26 Začal působit, aby se v nebesích strhl východní vítr,+
a svou vlastní silou dal zavát jižnímu větru.+
27 A přistoupil k tomu, aby na ně nechal pršet obživu právě jako prach,+
dokonce okřídlené létající tvory právě jako zrnka mořského písku.+
28 A nechal [je] padat uprostřed svého tábora,+
všude kolem svých bydlišť.+
29 A dali se do jídla a velmi se nasytili,+
a přistoupil k tomu, aby jim přinesl to, po čem zatoužili.+
30 Neodvrátili se od své touhy,
zatímco měli ještě pokrm v ústech,+
31 když proti nim vystoupila Boží zloba.+
A zabíjel je mezi jejich statnými;+
a nechával izraelské mladé muže hroutit se.
32 Navzdory tomu všemu hřešili ještě více+
a neuvěřili jeho podivuhodným dílům.+
33 Ukončil tedy jejich dny jako pouhý výpar+
a jejich roky rozrušením.
34 Kdykoli je zabíjel, dotazovali se také na něho+
a vraceli se a hledali Boha.+
35 A začali si vzpomínat, že Bůh je jejich Skála+
a že Nejvyšší Bůh je jejich Mstitel.+
36 A snažili se ho obelstít svými ústy;+
a svým jazykem se mu pokoušeli lhát.+
37 A jejich srdce nebylo při něm stálé;+
a neprokázali se [jako] věrní v jeho smlouvě.+
38 Byl však milosrdný;+ přikrýval provinění+ a nepůsobil zkázu.+
A mnohokrát obrátil zpět svůj hněv,+
a nezburcoval všechen svůj vztek.
39 A stále pamatoval, že jsou tělo,+
že duch vychází a nevrací se.+
40 Jak často se proti němu bouřili v pustině,+
ubližovali mu na poušti!+
41 A znovu a znovu Boha zkoušeli+
a působili bolest dokonce Svatému Izraele.+
42 Nevzpomínali na jeho ruku,+
na ten den, kdy je vyplatil od protivníka,+
43 jak dal svá znamení v Egyptě+
a své zázraky na poli Coan;+
44 a jak proměnil v krev jejich nilské kanály,+
takže nemohli pít ze svých vlastních toků.+
45 Přistoupil k tomu, aby na ně poslal střečky, aby je sežrali;+
a žáby, aby je zničily.+
46 A začal dávat švábům jejich výnos
a jejich lopotu kobylkám.+
47 Hubil jejich révu dokonce krupobitím+
a jejich sykomory kroupami.+
48 A přistoupil k tomu, aby vydal jejich soumary dokonce krupobití+
a jejich hospodářská zvířata rozpalující horečce.
49 Posílal na ně svůj hořící hněv,+
rozlícení a otevřené odsouzení a tíseň,+
poselstva andělů přinášející neštěstí.+
50 Přistoupil k tomu, aby připravil svému hněvu stezku.+
Nezadržel jejich duši od smrti;
a jejich život vydal dokonce moru.+
51 Nakonec srazil všechny prvorozené v Egyptě,+
počátek jejich plodivé síly v Chamových stanech.+
52 Pak způsobil, že jeho lid odešel právě jako stádo bravu,+
a vedl je jak stádo pustinou.+
53 A vodil je v bezpečí a necítili žádný děs;+
a moře přikrylo jejich nepřátele.+
54 A přistoupil k tomu, aby je přivedl do svého svatého území,+
tohoto hornatého kraje, který získala jeho pravice.+
55 A kvůli nim postupně vyhnal národy,+
a měřicím provazcem jim přiděloval dědictví,+
takže způsobil, aby izraelské kmeny přebývaly ve svých vlastních domovech.+
56 A začali zkoušet Nejvyššího Boha a bouřit se proti [němu]+
a nedodržovali jeho připomínky.+
57 Obraceli se také zpět a jednali zrádně jako jejich praotcové;+
otočili se jak uvolněný luk.+
58 A uráželi ho svými výšinami+
a svými rytými sochami ho podněcovali k žárlivosti.+
59 Bůh slyšel+ a rozlítil se,+
a velice tedy opovrhl Izraelem.+
60 A nakonec opustil bydliště [v] Šilu,+
stan, v němž přebýval mezi pozemskými lidmi.+
61 A přistoupil k tomu, aby dal svou sílu dokonce do zajetí+
a svou krásu do ruky protivníka.+
62 A vydával svůj lid meči+
a rozlítil se proti svému dědictví.+
63 Jeho mladé muže pohltil oheň
a jeho panny nebyly chváleny.+
64 Pokud jde o jeho kněze, ti padali samotným mečem,+
a jejich vlastní vdovy se nedávaly do pláče.+
65 Jehova se pak začal probouzet jako ze spánku,+
jako silák, když vystřízliví z vína.+
66 A srážel své protivníky odzadu;+
dal jim pohanu trvající na neurčito.+
67 A přistoupil k tomu, aby zavrhl Josefův stan;+
a kmen Efrajim nevyvolil.+
68 Vyvolil však kmen Juda,+
horu Sion, kterou miloval.+
69 A začal stavět svou svatyni jako výšiny,+
jako zemi, kterou založil na neurčitý čas.+
70 A tak vyvolil svého sluhu Davida+
a vzal ho z ohrad stáda bravu.+
71 Od následování kojících samic+
ho přivedl, aby byl pastýřem nad Jákobem, jeho lidem,+
a nad Izraelem, jeho dědictvím.+
72 A začal je pást podle ryzosti svého srdce+
a začal je vodit s obratností svých rukou.+