2. Korinťanům
3 Začínáme opět doporučovat sami sebe?+ Nebo snad potřebujeme, jako někteří, doporučující dopisy+ k vám nebo od vás? 2 Vy sami jste naším dopisem+ vepsaným na naše* srdce a známým a čteným celým lidstvem.+ 3 Ukazujete se totiž jako Kristův dopis napsaný námi jako služebníky,+ vepsaný ne inkoustem, ale duchem+ živého Boha, ne na kamenných tabulkách,+ ale na tělesných tabulkách, na srdcích.*+
4 Takovou máme tedy důvěru+ k Bohu prostřednictvím KRISTA. 5 Ne [proto], že jsme sami ze sebe dostatečně způsobilí, abychom něco přičítali tomu, že [to] pochází od nás,+ ale naše dostatečná způsobilost* pochází od Boha,+ 6 který nás vskutku dostatečně uzpůsobil, abychom byli služebníky* nové smlouvy,+ ne psaného zákoníku,*+ ale ducha;+ vždyť psaný zákoník odsuzuje+ k smrti, ale duch oživuje.+
7 Jestliže nadto zákoník, který udílí smrt+ a který byl vyryt* písmeny do kamenů,+ vznikl ve slávě,+ takže izraelští synové nemohli upřeně hledět na Mojžíšův obličej kvůli slávě jeho obličeje,+ [slávě,] která měla být odstraněna, 8 proč by nemělo být udílení ducha+ mnohem více se slávou?+ 9 Jestliže totiž zákoník, který udílel odsouzení,*+ byl slavný,*+ mnohem víc oplývá slávou udílení spravedlnosti.+ 10 Vskutku i to, co bylo jednou učiněno slavným, bylo v tomto ohledu zbaveno slávy+ kvůli slávě, která to předčí.+ 11 Jestliže totiž bylo uvedeno se slávou to,+ co mělo být odstraněno, mnohem více bude se slávou to, co zůstává.+
12 Protože tedy máme takovou naději,+ užíváme velkou volnost řeči 13 a neděláme to, jako když si Mojžíš dal závoj+ na obličej, aby izraelští synové upřeně nehleděli na konec+ toho, co mělo být odstraněno. 14 Ale jejich myšlenkové síly otupěly.+ Vždyť tentýž závoj zůstává až do dnešního dne nezvednutý při čtení staré smlouvy,*+ protože je odstraněn prostřednictvím Krista.+ 15 Vskutku až dodnes, kdykoli se čte Mojžíš,+ leží na jejich srdci závoj.+ 16 Ale když nastane obrácení k Jehovovi,* závoj je odňat.+ 17 Jehova* je Duch;+ a kde je Jehovův*+ duch,+ tam je svoboda.+ 18 A my všichni,+ zatímco s odhalenými obličeji odrážíme jako zrcadla Jehovovu* slávu,+ jsme proměňováni+ v týž obraz+ od slávy k slávě,+ přesně jak [to] činí Jehova,* Duch.*+