2. Královská
19 A jakmile král Ezekjáš+ slyšel, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy+ a přikryl se pytlovinou+ a vešel do Jehovova domu.+ 2 Dále, poslal Eljakima,+ který byl nad domácností, a tajemníka Šebnu+ a starší muže z kněží přikryté pytlovinou k proroku Izajášovi,*+ synu Amocovu.+ 3 A přistoupili k tomu, aby mu řekli: „Tak řekl Ezekjáš: ‚Tento den je dnem tísně+ a přísného napomenutí+ a opovržlivé nestoudnosti,+ neboť synové dospěli až k ústí lůna+ a není síla k porodu.+ 4 Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší všechna slova rabšakeho,+ kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby popichoval+ živého Boha, a vskutku s ním zúčtuje za slova, která slyšel Jehova, tvůj Bůh.+ A pozvedneš modlitbu+ ve prospěch ostatku,+ který se má najít.‘“
5 Sluhové krále Ezekjáše tedy vešli k Izajášovi.+ 6 Potom jim Izajáš řekl: „Tohle byste měli říci svému pánovi: ‚Tak řekl Jehova:+ „Neboj se+ kvůli slovům, která jsi slyšel, jimiž o mně sloužící asyrského krále mluvili utrhačně.+ 7 Hle, vkládám do něho ducha,+ a uslyší zprávu+ a vrátí se do své vlastní země; a jistě způsobím, že ve své vlastní zemi padne mečem.“‘“+
8 Potom se rabšake+ vrátil a našel asyrského krále, jak bojuje proti Libně;+ slyšel totiž, že od Lakiše+ odtáhl. 9 Slyšel říkat o Tirhakovi, králi Etiopie:* „Hle, vytáhl, aby s tebou bojoval.“ Proto opět poslal posly+ k Ezekjášovi a řekl: 10 „Tohle byste měli říci judskému králi Ezekjášovi: ‚Nenech se klamat svým Bohem, v něhož důvěřuješ,+ když říkáš: „Jeruzalém+ nebude dán do ruky asyrského krále.“+ 11 Pohleď, sám jsi slyšel, co udělali asyrští králové všem zemím, že je zasvětili zničení;+ a ty sám budeš osvobozen?+ 12 Osvobodili bohové+ národů, které zničili moji praotcové, [své národy], ano Gozan+ a Charan+ a Recef a syny Edenu,+ kteří byli v Tel-assaru?+ 13 Kde je — král Chamatu+ a král Arpadu+ a král měst Sefarvajim, Hena a Ivva?‘“+
14 Potom vzal Ezekjáš dopisy z ruky poslů a přečetl je,+ načež Ezekjáš vyšel do Jehovova domu a předestřel to před Jehovou.+ 15 A Ezekjáš se začal před Jehovou modlit+ a říkat: „Ó Jehovo, BOŽE Izraele,+ který sedíš na cherubínech,+ ty jediný jsi [pravý] Bůh všech království+ země.+ Ty sám jsi udělal nebesa+ a zemi.+ 16 Nakloň své ucho, Jehovo, a slyš.+ Otevři své oči,+ Jehovo, a viz, a slyš Senacheribova slova, jež poslal, aby popichoval+ živého Boha.* 17 Je to skutečnost, Jehovo, [že] asyrští králové zpustošili národy a jejich zemi.+ 18 A vydali jejich bohy ohni, protože to nebyli žádní bohové,*+ ale zpracování lidských rukou,+ dřevo a kámen; takže je zničili. 19 A nyní nás, Jehovo, náš Bože,+ prosím, zachraň+ z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že jedině ty, Jehovo, jsi Bůh.“+
20 A Izajáš, syn Amocův, přistoupil k tomu, aby poslal k Ezekjášovi a řekl: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚Slyšel jsem modlitbu,+ kterou jsi ke mně pronesl ohledně asyrského krále Senacheriba.+ 21 To je slovo, které proti němu mluvil Jehova:
22 Koho jsi popichoval+ a o kom jsi mluvil utrhačně?+
A proti komu jsi pozvedl+ hlas
a zvedáš oči do výše?+
To proti Svatému Izraele!+
23 Prostřednictvím svých poslů+ jsi popichoval Jehovu* a říkáš:+
‚S množstvím* svých válečných dvoukolých vozů já+ —
já jistě vystoupím do výše hornatých krajů,+
nejodlehlejších končin Libanonu;+
a pokácím jeho vznosné cedry,+ jeho vybrané jalovce.+
A vstoupím do jeho konečného ubytovacího místa, [do] lesa jeho sadu.+
24 Já sám budu jistě kopat a pít cizí vody
a chodidly svých nohou vysuším všechny nilské kanály v Egyptě.‘+
25 Neslyšel jsi?+ Z odlehlých časů je to, co udělám.+
Od minulých dnů jsem to dokonce utvářel.+
Nyní to přivodím.+
A posloužíš, aby opevněná města zpustla jako kupy trosek.+
26 A jejich obyvatelé budou mít zemdlené ruce;+
budou prostě zděšeni a zahanbeni.+
Budou jako polní rostlinstvo a hebká zelená tráva,+
27 A dobře znám tvé klidné sezení a tvé vycházení+ a tvé vcházení+
a tvé vzrušení proti mně,+
28 protože tvé vzrušení+ proti mně a tvůj řev mi dolehly do uší.+
A jistě ti do nosu nasadím svůj hák a svou uzdu mezi tvé rty+
a vskutku tě odvedu zpátky tou cestou, kterou jsi přišel.“+
29 A to bude pro tebe znamením:+ Tento rok se bude jíst,* co vyroste z roztroušených jader,+ a druhý rok obilí, které vyrazí samo; ale třetí rok sejte semeno+ a sklízejte, a sázejte vinice a jezte jejich plody.+ 30 A ti, kdo uniknou z judského domu, ti, kdo zbudou,+ jistě dole zakoření a nahoře ponesou plody.+ 31 Vždyť z Jeruzaléma vyjde ostatek+ a ti, kdo uniknou z hory Sion.+ Právě horlivost+ Jehovy vojsk* to učiní.
32 Proto tak řekl Jehova o asyrském králi:+ „Nevejde do tohoto města+ ani tam nevystřelí šíp+ ani mu nenastaví štít ani proti němu nenasype obléhací násep.+ 33 Vrátí se cestou, po které přistoupil k tomu, aby přišel, a do tohoto města nevejde, je Jehovův výrok.+ 34 A jistě budu toto město bránit,+ abych je zachránil kvůli sobě+ a kvůli svému sluhovi Davidovi.“‘“+
35 A té noci se stalo, že Jehovův anděl přistoupil k tomu, aby vyšel a srazil+ v táboře Asyřanů sto osmdesát pět tisíc.+ Když lidé časně ráno vstali, hle, všichni byli mrtví, mrtvoly.+ 36 Proto asyrský král Senacherib+ odtáhl a šel a vrátil se+ a usídlil se v Ninive.+ 37 A když se klaněl v domě svého boha*+ Nisroka,+ stalo se, že jeho synové* Adrammelek a Šarecer ho srazili mečem+ a sami unikli do země Ararat.*+ A začal místo něho vládnout jeho syn Esar-chaddon.+