1. Královská
21 A po těchto věcech se stalo, že byla vinice, jež patřila Jezreelitovi Nabotovi, a ta byla v Jezreelu+ vedle paláce samařského krále Achaba. 2 Achab tedy promluvil k Nabotovi a řekl: „Dej+ mi přece svou vinici,+ aby mi sloužila jako zelinářská zahrada,+ neboť je blízko mého domu; a dovol, ať ti za ni dám vinici lepší než ona. [Nebo] jestliže je to dobré ve tvých očích,+ dám ti peníze jako cenu téhle.“ 3 Ale Nabot řekl Achabovi: „Z Jehovova stanoviska+ je pro mne nemyslitelné,+ abych ti dal dědičné vlastnictví svých praotců.“+ 4 Achab tudíž vešel do svého domu rozmrzelý a skleslý nad slovem, které k němu mluvil Jezreelita Nabot, když řekl: „Nedám ti dědičné vlastnictví svých praotců.“ Potom si lehl na lehátko a držel obličej odvrácený+ a nejedl chléb.
5 Konečně k němu vešla manželka Jezábel+ a promluvila k němu: „Proč je tvůj duch smutný+ a ty nejíš chléb?“ 6 Na to k ní promluvil: „Protože jsem přistoupil k tomu, abych mluvil s Jezreelitou Nabotem a řekl jsem mu: ‚Dej mi přece svoji vinici za peníze. Nebo dáváš-li tomu přednost, dovol, ať ti dám místo ní jinou vinici.‘ Ale řekl: ‚Nedám ti svou vinici.‘“+ 7 Nato mu jeho manželka Jezábel řekla: „Jsi to ty, kdo nyní kraluje nad Izraelem?+ Vstaň, pojez chléb, a ať je tvé srdce veselé. Sama ti dám vinici Jezreelity Nabota.“+ 8 Napsala tudíž dopisy+ Achabovým jménem a zapečetila je jeho pečetí+ a poslala ty dopisy starším mužům+ a urozeným, kteří bydleli s Nabotem v jeho městě. 9 V dopisech však napsala:+ „Vyhlašte půst a dejte Nabotovi usednout v čele lidu. 10 A přimějte dva muže,+ neužitečné+ muže,* ať usednou před ním a ať proti němu vydají svědectví+ a řeknou: ‚Proklínal* jsi Boha a krále!‘+ A vyveďte ho a kamenujte ho, aby zemřel.“+
11 Muži z jeho města, starší muži a urození, kteří bydleli v jeho městě, tedy učinili, právě jak jim Jezábel vzkázala, právě jak bylo napsáno v dopisech, které jim poslala.+ 12 Vyhlásili půst+ a dali Nabotovi usednout v čele lidu. 13 Nato vešli dva z mužů, neužitečných mužů, a usedli před ním; a ti neužiteční muži začali vydávat svědectví proti němu, totiž Nabotovi, před lidem, a říkali: „Nabot proklínal* Boha a krále.“+ Poté ho vyvedli na okraj města a ukamenovali ho kameny, takže zemřel.+ 14 Nyní poslali k Jezábel a řekli: „Nabot byl ukamenován, takže je mrtev.“+
15 A jakmile Jezábel slyšela, že byl Nabot ukamenován, takže zemřel, stalo se, že Jezábel okamžitě řekla Achabovi: „Vstaň, vezmi do vlastnictví vinici Jezreelity Nabota,+ kterou ti odmítl dát za peníze; Nabot už totiž není naživu, ale mrtev.“ 16 A jakmile Achab slyšel, že je Nabot mrtev, stalo se, že Achab ihned vstal, aby sešel na vinici Jezreelity Nabota, aby ji vzal do vlastnictví.+
17 A Jehovovo slovo+ přišlo k Tišbeanovi Elijášovi+ a říkalo: 18 „Vstaň, sejdi vstříc izraelskému králi Achabovi, který je v Samaří.+ Je na Nabotově vinici, kam sešel, aby ji vzal do vlastnictví. 19 A budeš k němu mluvit a řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Zavraždil jsi+ a také jsi vzal do vlastnictví?“‘+ A budeš k němu mluvit a řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Na místě,+ kde psi lízali Nabotovu krev, budou psi lízat tvou krev, ano tvoji.“‘“+
20 A Achab přistoupil k tomu, aby řekl Elijášovi: „Našel jsi mě, můj nepříteli?“,+ na což on řekl: „Našel jsem tě. ‚Jelikož ses zaprodal, abys činil to, co je špatné v Jehovových očích,+ 21 hle, přivádím na tebe neštěstí;+ a jistě za tebou čistě zametu+ a odříznu od Achaba každého, kdo močí proti stěně,*+ a bezmocného a bezcenného* v Izraeli. 22 A jistě učiním tvůj dům podobný domu Jeroboama,+ syna Nebatova, a podobný domu Baaši,+ syna Achijášova, pro urážení, jímž jsi urážel a potom způsobil, že Izrael hřešil.‘+ 23 A také o Jezábel Jehova mluvil a řekl: ‚Právě psi sežerou Jezábel na kusu jezreelské země.+ 24 Toho, kdo z Achabových zemře ve městě, sežerou psi; a toho, kdo zemře na poli, sežere nebeské ptactvo.+ 25 Nikdo bez výjimky se neprokázal být takovým jako Achab,+ který se zaprodal, aby činil to, co je špatné v Jehovových očích, jehož pobízela+ jeho manželka Jezábel.+ 26 A jednal velmi odporně v tom, že chodil za hnojnými modlami+ podle všeho, co činili Amorejci, které Jehova vyhnal před izraelskými syny.‘“+
27 A jakmile Achab uslyšel ta slova, stalo se, že přistoupil k tomu, aby roztrhl svůj oděv a aby si oblékl na tělo pytlovinu;+ a zahájil půst a lehal v pytlovině a chodil malomyslně.+ 28 A Jehovovo slovo přišlo k Tišbeanovi Elijášovi a říkalo: 29 „Viděl jsi, jak se Achab kvůli mně pokořil?+ Jelikož se kvůli mně pokořil, nepřivodím neštěstí za jeho dnů.+ Neštěstí na jeho dům přivodím za dnů jeho syna.“+