22 Pak si Bůh vzpomněl na Ráchel. Vyslyšel ji a dopřál jí, aby měla dítě.*+ 23 Otěhotněla a porodila syna. Tehdy řekla: „Bůh mě zbavil pohany.“+

10 Hana byla zoufalá,* a tak se začala modlit k Jehovovi+ a usedavě plakat. 11 Slavnostně slíbila: „Jehovo, Bože vojsk, pokud shlédneš na trápení své služebnice a vzpomeneš si na mě, pokud nezapomeneš na svou služebnici a dáš své služebnici syna,+ dám ho tobě, Jehovo, aby ti sloužil po celý svůj život, a jeho hlavy se nedotkne břitva.“+