22 A teď, podněcován* duchem, cestuji do Jeruzaléma, i když nevím, co mě tam potká. 23 Vím jen, že mi svatý duch v každém městě vydává svědectví, že mě čekají pouta a utrpení.+

11 Přišel k nám, vzal Pavlův pás, spoutal si nohy a ruce a prohlásil: „Toto říká svatý duch: ‚Muže, kterému patří tento pás, Židé v Jeruzalémě takto spoutají+ a vydají ho do rukou lidí z jiných národů.‘“+

23 Jsou Kristovými služebníky? Odpovídám jako šílenec: Já tím víc. Udělal jsem víc práce,+ byl jsem víckrát ve vězení,+ nesčetněkrát mě bili a mnohokrát jsem byl blízko smrti.+ 24 Od Židů jsem pětkrát dostal 40 ran bez jedné,+ 25 třikrát jsem byl zbit pruty,+ jednou mě kamenovali,+ třikrát jsem zažil ztroskotání lodi,+ noc a den jsem strávil na otevřeném moři, 26 často jsem byl na cestách, ohrožován řekami, ohrožován lupiči, ohrožován vlastním lidem,+ ohrožován jinými národy,+ v ohrožení ve městě,+ v ohrožení v pustině, v ohrožení na moři, v ohrožení mezi falešnými bratry, 27 v usilovné práci a dřině, často v bezesných nocích,+ o hladu a žízni,+ mnohokrát bez jídla,+ v chladu a nahotě.*

28 Kromě těchto vnějších věcí na mě den co den doléhá starost* o všechny sbory.+

24 Teď se raduji, že pro vás můžu snášet utrpení,+ protože jsem ještě ve svém těle netrpěl pro Krista v plné míře. Moje utrpení přináší prospěch jeho tělu,+ kterým je sbor.+

12 Právě proto trpím,+ ale nestydím se za to.+ Znám totiž toho, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčený, že dokáže až do stanoveného dne ochránit to, co jsem mu svěřil.+