2 Abraham tedy řekl nejstaršímu sluhovi ve své domácnosti, tomu, který spravoval celý jeho majetek:+ „Prosím, dej ruku pod mé stehno. 3 Zavazuji tě přísahou při Jehovovi, Bohu nebes a Bohu země, že pro mého syna nevezmeš manželku z dcer Kananejců, mezi kterými bydlím.+

3 Nebudeš s nimi uzavírat manželství. Své dcery nedáš jejich synům ani nevezmeš jejich dcery pro své syny.+ 4 Odvrátí totiž tvé syny ode mě, takže začnou sloužit jiným bohům.+ Pak proti tobě vzplane Jehovův hněv a on tě rychle vyhladí.+

25 A tak jsem to těmto Židům vyčetl a varoval je před trestem od Boha.* Některé z nich jsem udeřil+ a trhal jsem jim vlasy. Řekl jsem jim: „Přísahejte při Bohu, že nebudete dávat své dcery jejich synům a nebudete brát jejich dcery pro své syny ani pro sebe.+ 26 Nezhřešil právě kvůli nim izraelský král Šalomoun? V žádném z mnoha národů nebyl takový král jako on.+ Bůh ho miloval+ a dosadil ho za krále nad celým Izraelem. Ale i jeho přivedly cizozemské manželky k hříchu.+

14 Nevstupujte do nerovného svazku* s nevěřícími.+ Vždyť co má společného správné jednání s nezákonným?+ Nebo světlo a tma?+