Pro dirigenta: na „Laň úsvitu“. Davidův žalm.
22 Můj Bože, můj Bože, proč jsi mě opustil?+
Proč jsi tak daleko a nezachraňuješ mě,
když křičím v mukách?+
2 Můj Bože, ve dne volám, ani v noci nemlčím,+
a ty neodpovídáš.
3 Ale ty jsi svatý,+
obklopený chválami Izraele.
4 Tobě důvěřovali naši otcové,+
důvěřovali, a ty jsi je osvobozoval.+
5 K tobě volali, a byli zachráněni,
tobě důvěřovali, a nezklamali se.+
6 Ale já jsem červ, ne muž,
lidé mnou opovrhují, národ mnou pohrdá.+
7 Všichni, kdo mě vidí, se mi smějí,+
posměšně potřásají hlavou a pošklebují se:+
8 „Spoléhal se na Jehovu. Ať ho osvobodí!
Ať ho zachrání, když ho má tak rád!“+
9 Ty jsi ten, kdo mě vytáhl z lůna,+
ten, kdo mi dal pocit bezpečí na prsou matky.
10 Od narození mě svěřili do tvé péče,
od matčina lůna jsi mým Bohem.
11 Nezůstávej ode mě daleko, protože těžkosti jsou blízko+
a jiného pomocníka nemám.+
12 Obklopilo mě mnoho mladých býků,+
silní bašanští býci mě obkličují.+
13 Otevírají na mě tlamu+
jako řvoucí lev, který trhá svou kořist.+
14 Jsem vylitý jako voda,
všechny kosti mám vykloubené.
Mé srdce je jako vosk,+
hluboko ve mně taje.+
15 Má síla vyschla jako hliněný střep+
a jazyk se mi lepí k patru,+
ukládáš mě do prachu smrti.+
16 Obklopili mě totiž psi,+
obkličují mě jako banda zločinců.+
Jako lev jdou po mých rukou a nohou.+
17 Můžu spočítat všechny své kosti.+
Oni se dívají, sledují mě.
18 Můj oděv si rozdělují mezi sebou
a o mé oblečení hází los.+
19 Ale ty, Jehovo, nezůstávej daleko.+
Ty jsi má síla, pospěš mi na pomoc.+
20 Zachraň mě před mečem,
můj vzácný život před tlapami psů,+
21 zachraň mě ze lví tlamy+ a před rohy divokých býků.
Odpověz a zachraň mě!
22 Budu oznamovat tvé jméno svým bratrům,+
budu tě chválit uprostřed sboru.+
23 Vy, kdo se bojíte Jehovy, chvalte ho!
Oslavujte ho, všichni Jákobovi potomci!+
Stůjte před ním v posvátné úctě, všichni Izraelovi potomci.
24 Když viděl, jak utlačovaný trpí, nepohrdal tím ani to nepřehlížel,+
neskryl před ním svou tvář.+
Když k němu volal o pomoc, vyslyšel ho.+
25 Budu tě chválit ve velkém sboru,+
před těmi, kdo se tě bojí, splním své slavnostní sliby.
26 Mírní budou jíst a nasytí se,+
ti, kdo hledají Jehovu, ho budou chválit.+
Ať váš život trvá věčně.
27 Všechny končiny země si vzpomenou na Jehovu a obrátí se k němu.
Všechny rodiny národů se před tebou budou klanět.+
28 Královská moc totiž patří Jehovovi,+
on vládne nad národy.
29 Všichni bohatí na zemi budou jíst a klanět se,
pokleknou před ním všichni, kdo sestupují do prachu.
Nikdo z nich si nemůže zachovat život.
30 Jejich potomci mu budou sloužit,
generace, která přijde, uslyší o Jehovovi.
31 Přijdou a budou vyprávět o jeho spravedlnosti.
Lidu, který se teprve narodí, budou vyprávět, co vykonal.