Nářky
א [alef]
2 Jak jen Jehova zahalil sionskou dceru mrakem svého hněvu!
Krásu Izraele svrhl z nebe na zem.+
V den svého hněvu nepamatoval na svou podnožku.+
ב [bet]
Království a její knížata+ strhl k zemi a znesvětil.+
ג [gimel]
3 V žáru hněvu odsekl všechnu moc* Izraele.
Stáhl zpět svou pravici, když přišel nepřítel,+
a hořel v Jákobovi jako oheň, který pohlcuje všechno kolem.+
ד [dalet]
4 Napnul* luk jako nepřítel, jako protivník připravil svou pravici k boji,+
pobíjel všechny krásné na pohled.+
Do stanu sionské dcery+ vylil svůj vztek jako oheň.+
ה [he]
5 Jehova se zachoval jako nepřítel,+
spolkl Izrael,
spolkl všechny jeho věže,
zničil všechny jeho pevnosti.
A v judské dceři rozmnožuje truchlení a nářek.
ו [vav]
6 Zbořil svou chýši+ jako boudu v zahradě.
Jehova způsobil, že se na Sionu zapomnělo na svátek i sabat,
a ve svém krutém hněvu zavrhl krále i kněze.+
ז [zajin]
Hradby s opevněnými věžemi vydal do rukou nepřátel,+
v Jehovově domě bylo slyšet jejich pokřik+ jako v den svátku.
ח [chet]
8 Jehova se rozhodl zničit hradby sionské dcery.+
Natáhl měřicí šňůru.+
Nezadržel svou ruku před ničením.*
Násep a hradby kvůli němu truchlí,
společně se zhroutily.
ט [tet]
Její král a knížata jsou mezi národy.+
Není zákon.* Ani její proroci nemají vidění od Jehovy.+
י [jod]
10 Sionští starší* sedí na zemi a mlčí.+
Sypou si na hlavu prach a oblékli se do pytloviny.+
Jeruzalémské panny svěsily hlavy k zemi.
כ [kaf]
Má játra se vylila na zem kvůli pádu mé dcery,* mého lidu,+
protože děti a kojenci omdlévají na náměstích.+
ל [lamed]
12 „Kde je obilí a víno?“ ptají se svých matek,+
když omdlévají na náměstích jako ranění,
když v náruči matek vyhasíná jejich život.
מ [mem]
13 Co ti mám uvést za příklad?
K čemu tě mám připodobnit, jeruzalémská dcero?
K čemu tě mám přirovnat, abych tě utěšil, panenská sionská dcero?
Vždyť tvá zkáza je velká jako moře.+ Kdo tě uzdraví?+
נ [nun]
14 Vidění, která ti předávali tví proroci, byla falešná a prázdná.+
ס [samech]
15 Všichni, kdo prochází kolem, nad tebou posměšně tleskají.+
S úžasem hvízdají+ a potřásají hlavou nad jeruzalémskou dcerou. Ptají se:
„Je tohle to město, o kterém se říkalo ‚Je dokonale krásné, je radostí pro celou zemi‘?“+
פ [pe]
16 Všichni tvoji nepřátelé si na tebe otevřeli ústa.
Hvízdají, skřípají zuby a říkají: „Spolkli jsme ji.+
Na tenhle den jsme čekali!+ Už je tady, dočkali jsme se!“+
ע [ajin]
Bez milosti tě strhl.+
Dovolil nepříteli, aby se nad tebou radoval. Zvětšil moc* tvých protivníků.
צ [cade]
18 Poslouchej, hradbo sionské dcery, srdce lidu křičí k Jehovovi.
Ať tvé slzy tečou proudem dnem i nocí,
nepřestávej, nedopřej svému oku* odpočinek.
ק [kof]
19 Vstaň! Naříkej v noci, na začátku hlídek,
před Jehovovou tváří vylévej své srdce jako vodu.
Zvedej k němu ruce a pros za život svých dětí,
které omdlévají hladem na každém rohu.+
ר [reš]
20 Jehovo, podívej se na svůj lid, se kterým jsi jednal tak krutě.
Měly by ženy jíst vlastní potomky,* své zdravé děti, které porodily?+
Měli by být kněží a proroci zabíjeni v Jehovově svatyni?+
ש [šin]
Zabíjel jsi v den svého hněvu, pobíjel jsi bez milosti.+
ת [tav]
22 Hrůzy svoláváš ze všech koutů jako na den svátku.+
V den Jehovovy zloby nikdo neunikl ani nepřežil.+
Ty, které jsem porodila* a vychovala, vyhladil můj nepřítel.+