Jeremjáš

44 Poselství, které Jeremjáš dostal pro všechny Židy, kteří žili v Egyptě,+ pro ty žijící v Migdolu,+ Tachpanchesu,+ Nofu*+ a v zemi Patros:+ 2 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Viděli jste všechno to neštěstí, které jsem přivedl na Jeruzalém+ a na všechna judská města. Dnes jsou z nich neobydlené trosky.+ 3 Je to kvůli zlým věcem, které dělali. Provokovali mě, když chodili přinášet oběti+ a sloužit jiným bohům, které předtím neznali oni ani vy ani vaši předkové.+ 4 Posílal jsem k vám všechny své proroky, posílal jsem je znovu a znovu* a říkal: „Nedělejte prosím tuhle odpornou věc, kterou nenávidím.“+ 5 Ale nenaslouchali a nevěnovali jste pozornost* – neodvrátili se od svého zla a nepřestali přinášet oběti jiným bohům.+ 6 A tak se vylil můj vztek a můj hněv a hořely v judských městech a na ulicích Jeruzaléma, takže se z nich staly trosky a pustina, jakými jsou dnes.‘+

7 A teď Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Proč si působíte tak velké neštěstí? Chcete, aby všichni muži, ženy, děti a kojenci z Judy zahynuli a nezůstal z vás ani zbytek? 8 Proč mě v Egyptě, kam jste přišli bydlet, provokujete svými skutky a přinášíte oběti jiným bohům? Zahynete a všechny národy na zemi se o vás budou zmiňovat při proklínání a budou vás hanět.+ 9 Copak jste zapomněli na špatné skutky svých předků, na špatné skutky judských králů+ a na špatné skutky jejich manželek+ a také na vlastní špatné skutky a na špatné skutky svých manželek,+ kterých jste se dopouštěli v Judsku a na ulicích Jeruzaléma? 10 Až dodnes jste se nepokořili,* nemáte přede mnou bázeň+ ani se neřídíte mým zákonem a nařízeními, které jsem dal vám a vašim předkům.‘+

11 A tak Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Rozhodl jsem se přivést na vás neštěstí a zničit celého Judu. 12 Vezmu zbývající z Judy, kteří se rozhodli jít do Egypta a usadit se tam, a všichni v Egyptě zahynou.+ Padnou mečem a zemřou hladem, od nejmenšího po největšího zemřou mečem a hladem. A budou kletbou, něčím děsivým, zlořečením a pohanou.+ 13 Potrestám ty, kdo bydlí v Egyptě, stejně jako jsem potrestal Jeruzalém, mečem, hladem a morem.+ 14 A zbývající z Judy, kteří odešli a usadili se v Egyptě, neuniknou a nepřežijí a nevrátí se do Judska. Budou toužit po tom, aby se mohli vrátit a bydlet tam, ale kromě pár uprchlíků se nikdo nevrátí.‘“

15 Všichni muži, kteří věděli, že jejich manželky přinášely oběti jiným bohům, a všechny manželky, které tam stály, ta velká skupina, a všechen lid, který žil v Egyptě,+ v Patru,+ Jeremjášovi odpověděli: 16 „Nebudeme poslouchat to, co nám v Jehovově jménu říkáš. 17 Naopak, budeme dělat všechno, co jsme řekli my. Budeme přinášet oběti Královně nebes* a vylévat jí tekuté oběti,+ tak jak jsme to my, naši předkové, naši králové a naše knížata dělali v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. V té době jsme měli dost chleba, dařilo se nám dobře a nezažívali jsme žádné neštěstí. 18 Od té doby, co jsme přestali přinášet oběti Královně nebes* a vylévat jí tekuté oběti, máme všeho nedostatek a umíráme mečem a hladem.“

19 A ženy dodaly: „Když jsme přinášely oběti Královně nebes* a vylévaly jí tekuté oběti, copak jsme vyráběly obětní koláče, které měly její podobu, a vylévaly jí tekuté oběti bez souhlasu svých manželů?“

20 Jeremjáš na to řekl všemu lidu, mužům a jejich manželkám a všem lidem, kteří s ním mluvili: 21 „Jehova si pamatoval ty oběti, které jste vy, vaši předkové, vaši králové, vaše knížata a lid země přinášeli v judských městech a na ulicích Jeruzaléma.+ Nezapomněl na ně!* 22 Nakonec už Jehova nemohl dál snášet vaše zlé skutky a odporné věci, které jste dělali, a z vaší země se stalo zpustošené a neobydlené místo, něco děsivého a něco, o čem se lidé zmiňují při proklínání, jak je tomu dnes.+ 23 To proto, že jste přinášeli tyhle oběti a hřešili jste proti Jehovovi tím, že jste neposlouchali Jehovův hlas a neřídili se jeho zákonem, nařízeními a připomínkami – kvůli tomu vás postihlo to neštěstí, které trvá až dodnes.“+

24 Jeremjáš dál řekl všemu lidu a všem ženám: „Slyšte Jehovovo slovo, všichni Judejci, kteří jste v Egyptě. 25 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Vy a vaše manželky jste splnili to, o čem jste mluvili. Řekli jste: „Splníme své sliby, že budeme přinášet oběti Královně nebes* a vylévat jí tekuté oběti.“+ Nepochybuji, ženy, že své sliby splníte a uskutečníte.‘

26 Proto slyšte Jehovovo slovo, všichni Judejci, kteří žijete v Egyptě: ‚„Přísahám při svém velkém jménu,“ říká Jehova, „že nikdo z Judejců v celém Egyptě už nebude v přísaze vyslovovat mé jméno+ a říkat: ‚Jakože žije Svrchovaný pán Jehova!‘+ 27 Hledám příležitost, abych na ně přivedl neštěstí, a ne dobré věci.+ Všichni Judejci, kteří jsou v Egyptě, budou umírat mečem a hladem, dokud nevymřou.+ 28 Jenom několik jich meči unikne a vrátí se z Egypta do Judska.+ Potom všichni zbývající z Judy, kteří přišli a usadili se v Egyptě, poznají, čí slovo se splnilo, jestli moje, nebo jejich.“‘“

29 „‚A dávám vám znamení, že vás na tomto místě potrestám,‘ prohlašuje Jehova. ‚Podle něj poznáte, že se má slova o vašem neštěstí určitě splní. 30 Toto říká Jehova: „Faraona Chofru, egyptského krále, vydám do rukou jeho nepřátel, kteří mu usilují o život, tak jako jsem vydal judského krále Sedekjáše do rukou babylonského krále Nebukadnecara,* jeho nepřítele, který mu usiloval o život.“‘“+