Job
9 Job na to řekl:
2 „Já vím, že je to tak.
Ale jak může být smrtelný člověk v právu, když je ve sporu s Bohem?+
4 Je moudrý v srdci a nesmírně mocný.+
Kdo se mu může vzepřít a vyváznout bez újmy?+
9 Udělal souhvězdí Aše,* Kesilu* a Kimy*+
i souhvězdí jižní oblohy,*
10 dělá velké a nevyzkoumatelné věci,+
obdivuhodných věcí bezpočtu.+
11 Prochází kolem mě, a já ho nevidím,
míjí mě, a já ho nevnímám.
12 Když něco bere, kdo mu v tom zabrání?
Kdo mu řekne: ‚Co to děláš?‘+
14 Jak bych mu tedy mohl odpovídat já?
Musím pečlivě volit slova, když se s ním budu přít.
16 I kdybych volal, odpověděl by mi?
Nevěřím, že by mě chtěl vyslechnout.
18 Nenechá mě ani pořádně se nadechnout,
sytí mě hořkostí.
19 Pokud jde o sílu, on je silnější,+
pokud jde o spravedlnost, říká: ‚Kdo mě může volat k odpovědnosti?‘*
20 I kdybych byl v právu, má vlastní ústa by mě odsoudila,
21 I když jsem bezúhonný,* nejsem si jistý sám sebou.
Takový život odmítám.*
22 Je to jedno, proto říkám:
‚Nevinného* ničí stejně jako zlého.‘
23 Kdyby se přivalila záplava a přinesla náhlou smrt,
vysmál by se zoufalství nevinných.
24 Země byla vydána do rukou zlých.+
On zakrývá oči* jejích soudců.
Pokud ne on, kdo tedy?
26 Propluly kolem jako rákosové čluny,
proletěly jako orel, který se vrhá na kořist.
27 I když si řeknu: ‚Přestanu si stěžovat,
rozjasním svou tvář a budu veselý‘,
28 stejně mě budou děsit všechny moje bolesti+
a vím, že mě neuznáš za nevinného.