Jeremjáš
16 A Jehova ke mně promluvil znovu: 2 „Neber si žádnou manželku a neměj na tomto místě syny ani dcery. 3 Vždyť toto říká Jehova o synech a dcerách, kteří se tady rodí, o matkách, které je rodí, a o otcích, kteří je plodí v této zemi: 4 ‚Zemřou na smrtelné nemoci,+ ale nikdo pro ně nebude truchlit ani je nepohřbí. Budou jako hnůj na povrchu země.+ Zahynou mečem a hladem+ a jejich mrtvoly budou potravou pro nebeské ptáky a pozemská zvířata.‘
5 Jehova totiž říká toto:
‚Nevcházej do domu, kde se koná smuteční hostina,
a nechoď oplakávat a projevovat soustrast.‘+
‚Vždyť jsem tomuto lidu odebral svůj pokoj,‘ prohlašuje Jehova,
‚i svou věrnou lásku a milosrdenství.+
6 Významní i nevýznamní v této zemi zemřou.
7 Nikdo truchlícím nepodá jídlo,
aby je utěšil,
ani jim nedá napít z poháru, aby zmírnil jejich žal
nad ztrátou otce nebo matky.
8 A nevcházej ani do domu hostiny,
abys tam poseděl u jídla a pití.‘
9 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: ‚Na tomto místě, za vašich dnů a před vašima očima umlčím jásot a radování, hlas ženicha a hlas nevěsty.‘+
10 Až jim řekneš všechna tato slova, zeptají se tě: ‚Proč Jehova říká, že nás postihne všechno to velké neštěstí? Čím jsme se provinili? Jaký hřích jsme spáchali proti Jehovovi, našemu Bohu?‘+ 11 Odpověz jim: ‚„Protože mě vaši předkové opustili,“+ prohlašuje Jehova, „a chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim.+ Opustili mě a nedodržovali můj zákon.+ 12 A vy se chováte mnohem hůř než vaši předkové.+ Neposloucháte mě a každý z vás se řídí svým zatvrzelým a špatným srdcem.+ 13 A tak vás vyvrhnu z této země do země, kterou jste neznali vy ani vaši předkové,+ a tam budete muset ve dne v noci sloužit jiným bohům,+ protože vám neprojevím přízeň.“‘
14 ‚Přichází však dny,‘ prohlašuje Jehova, ‚kdy už se nebude říkat: „Jakože žije Jehova, který vyvedl izraelský lid z Egypta!“,+ 15 ale: „Jakože žije Jehova, který vyvedl izraelský lid ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal!“ Přivedu je zpátky do země, kterou jsem dal jejich předkům.‘+
16 ‚Posílám pro mnoho rybářů,‘ prohlašuje Jehova,
‚a vyloví je.
Potom pošlu pro mnoho lovců
a pochytají je na každé hoře a na každém kopci
a ve skalních rozsedlinách.
17 Mé oči totiž sledují všechno, co dělají.*
Neskryjí se přede mnou
ani jejich provinění není skryté před mýma očima.
18 Nejdřív jim v plné míře odplatím za jejich provinění a hřích,+
protože znesvětili mou zemi svými odpornými neživými modlami*
a naplnili mé dědictví svými ohavnostmi.‘“+
19 Jehovo, má sílo a má pevnosti,
mé útočiště v den tísně,+
k tobě přijdou národy z konců země
a řeknou: „Naši předkové zdědili naprostý klam,
marnost a bezcenné, neužitečné věci.“+
20 Může si člověk udělat bohy?
Vždyť to žádní bohové nejsou!+